Softwarové pirátství -- Rozhovor s ing. Jiřím Dastychem z Policie ČR

Pane Dastychu, jaká je vaše funkce u Policie ČR, a na jakou oblast kriminality se specializujete?

Jsem pracovníkem Ředitelství služby kriminální policie Policejního prezidia Policie České republiky. Zde pracuje odbor hospodářské kriminality a jako poslední článek skupina ochrany duševního vlastnictví. Specializuji se na oblast počítačové kriminality, v současnosti prakticky na softwarové pirátství a hacking.

Tuto specializaci jste si vybral sám nebo vám byla přidělena? A jak se přihodí, že se vedení prezidia rozhodne zajímat o pirátství a hacking?

Vybral jsem si sám. Už na vysoké škole jsem zkoušel proniknout do výpočetní techniky (tehdy PMD 85). Nepustilo mě to dodnes. Dá se říci, že se spojily mé zájmy a pracovní zaměření.

Vedení prezidia se začalo zajímat o pirátství, protože trestné činnosti v této oblasti stále přibývalo a bylo nutno s tím něco udělat. Proto byly vytvořeny podmínky pro práci policisty zaměřeného na tuto oblast duševního vlastnictví. Samozřejmě že tak úplně nešlo o aktivitu zevnitř systému. Stále vzrůstala i aktivita nevládních organizací, poškozených autorů a výrobců softwaru, zaměřená na komplexní řešení situace. A Policie ČR má
v tomto směru stejné povinnosti jako při ochraně zdraví a majetku občanů, tak jak to každý zná.

Máte k ruce nějaké přímé spolupracovníky, nebo jste na to sám?

Přímé spolupracovníky nemám. Ovšem je nutno říci, že cílem mé práce je funkčnost systému. To znamená, aby softwarové piráty "chytali" policisté na okresní (obvodní) úrovni.

Můžete to trochu rozvést?

Bez uvádění nudných detailů o organizace Policie ČR platí, že stejně jako jiný úřad státní správy má svá krajská a okresní ředitelství. A součástí této struktury je kriminální policie, která řeší i problémy hospodářské kriminality. Na těchto pracovištích (především na úrovni kraje) obvykle pracuje kriminalista i v oblasti duševního vlastnictví.

Cílem mé práce je, aby tento systém reagoval stejně rychle a efektivně na případy softwarového pirátství jako na případy jiného útoku na duševní vlastnictví. Jako třeba prodej pirátských hudebních CD.

A jak je to s technickým vybavením, vytvořilo vám prezidium dostatečné zázemí, které si vaše specifické zaměření vyžaduje?

K tomu nemám co říci.

Podle expozice na letošním Invexu, a i na základě tiskových zpráv, jež novinářům rozesílá BSA (Pozn. red.: BSA = Business Software Aliance -- mezinárodní "protipirátské" sdružení producentů softwaru.), jste zaznamenal několik úspěchů. Byly obviněny osoby, které prostřednictvím Annonce za úplatu kopírovaly programy -- tedy samé malé ryby --, a též jeden koncový uživatel. Nelze popřít, že krádež zůstává krádeží a je třeba ji trestat, ale nemyslíte, že daleko větší protispolečenský dopad má, když PC firmy kopírují na svoje počítače software bez licenčních smluv, nebo když ve velkém podniku používají jednu licenci Windows na dalších dvaceti počítačích?

S tím nelze nesouhlasit. Jsem přesvědčen, že v případech, které uvádíte, by trestní postih byl jednoznačně vyšší než u tzv. "malých ryb". Ale je nutno chápat, že pro policii žádné "malé ryby" neexistují. Jsou to všechno pachatelé trestné činnosti. Současný stav je spíše takový, že Policie ČR v oblasti softwarového pirátství mnohde sbírá zkušenosti. Samozřejmě je rok 1998, ale touto formou kriminality se zaobírají okresní (obvodní) ředitelství Policie ČR, kde pracují stovky různých policistů. Je jasné, že v celku "škodí" více různé firmy, ale pokud by se Policie ČR zaměřila jen na ně, tak by zase mohl kdokoli upozorňovat na opačný extrém. Již v letošním roce zcela
jistě vzroste počet komerčních subjektů, které budou stíhány za trestný čin podle § 152 trestního zákona.

Ne všichni čtenáři jsou zběhlí v trestním právu. § 152 trestního zákona se týká autorských práv?

§ 152 trestního zákona říká, že kdo s dílem, jež je předmětem ochrany podle práva autorského (např. počítačové programy). neoprávněně nakládá způsobem, který přísluší autoru (třeba neoprávněně užívá nebo kopíruje, prodává)., anebo kdo jinak tato práva porušuje, bude potrestán.

Co hrozí třeba takovému pirátovi, který pálí cédéčka se softwarem a pak je prostřednictvím inzerátů v tisku prodává?

Pokud se obohatí nebo způsobí škodu do hranice 200 000 Kč tak může být potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem či propadnutím věci. Pokud uvedenou hranici překročí, hrozí mu odnětí svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitý trest nebo propadnutí věci.

Propadnutím věci se rozumí, že soud rozhodne o tom, že odsouzenému odejme například počítač, diskety, CD-ROMy nebo i "vypalovačku" na CD-ROMy.

Přehled možných potrestání je nutno vidět tak, že mohou být tresty uloženy najednou. Tedy trest odnětí svobody spolu s propadnutím, atd.

Inzertní noviny jsou plné podobných inzerátů. Stačí si vybrat oběť, pak po ní tvrdě jít, a máte - lapidárně řečeno - "antona" plného. Zatím se spíš zdá, že sebevědomím pirátů policie příliš neotřásla. Neumím si představit, že by si drogový dealer dal do Annonce inzerát s tak klidným svědomím, jako to běžně dělá softwarový pirát.

Drogy jsou přeci jen trochu silné kafe na inzerci. Samozřejmě s inzeráty něco děláme a snažíme se, aby to nikomu neprošlo. Možnosti policie jsou však omezené, a proto nelze čekat, že jeden den si někdo dá inzerát a my si pro něj druhý den
přijdeme. I ten nejjednodušší případ chce jisté množství policejní práce. Nelze brát softwarové piráty jako na běžícím pásu. Koneckonců se obvykle v rámci policejní akce jedná i o zásah do občanských práv a svobod, a proto musí být případ pořádně připraven.

Co má na odhalení pachatele větší podíl? Aktivní vyhledávání pirátů policií, nebo spolupráce s veřejností?

Nejspíše by se dalo říci, že obě cesty vedou do Říma. Aktivní vyhledávání počítačových pirátů odhalí ty, na které nelze přijít spoluprací sveřejností.

Je to tak půl napůl, nebo veřejnost vede?

Veřejnost nevede. On v nás přeci jenom trochu přetrvává pocit, že oznámit něco na Policii ČR se rovná spolupráci s StB. Průměrný občan jde na policii obvykle až tehdy, když jemu samému teče do bot.

Jací lidé vlastně představují onu "veřejnost"? Předpokládám, že je to částečně BSA, ale co ti ostatní? Jsou to kamarádi pirátů, zaměstnanci firem, podvedení zákazníci...?

Především jde o občany poškozené činností pirátů nebo firmy, která jim např. prodala pirátský software nebo počítač s pirátským OEM softwarem. Objevují se i takoví, kteří v rozporu s místními zvyklostmi považují za svou občanskou povinnost oznámit trestný čin, aniž se sami stali poškozeným. Nemyslím, že by se
dali tito lidé označit jako udavači. Jsem přesvědčen, že je správné poukázat na trestnou činnost. Není nejlepší životní filosofií nehasit, co mě nepálí.

Jak se stavíte k porušování autorských práv na Internetu? Zde je asi největším nebezpečím řádění hackerů. Myslíte, že někdy dopadnete, potažmo usvědčíte, Czerta?

Řádění hackerů se nedá spojovat s porušováním autorských práv na Internetu. To dělá jiná skupina lidí, kteří považují za správné umožnit zkopírování softwaru bez ohledu na práva autora, každému kdo chce.

Na druhou stranu hackeři mají jiné zájmy. Z důvodů, jež jsou věcí delší diskuse nabourávají chráněné systémy. Cílem je pak buď dát na vědomí, že se to podařilo (obvykle pozměněním obsahu), nebo na základě neoprávněného přístupu získat chráněná data. Případně získat neoprávněné výhody určené pouze pro legitimního uživatele.

Jestli dopadneme Czerta, opravdu nevím, ale jsem přesvědčen, že uděláme vše pro to, aby hackeři neměli jednoduchý život a nemohli se prohánět Internetem jak se jim zachce ke škodě oprávněných uživatelů.

To znamená, že už jste promyslel strategii a taktiku proti hackerům. Můžete nám ji -- není-li to tajné - alespoň rámcově přiblížit?

To se dá velice těžko. Nejlepší bude, když "strategie a taktika" vyjdou najevo až při postupném odhalování hackerů.

S kým vším při své činnosti spolupracujete? A jaké jsou vlastně vaše vztahy s BSA? Máte pocit, že by bez ní bylo hůř?

Při své činnosti spolupracujeme s každým, kdo má zájem na aktivitách směřujících proti užívání nelegálního softwaru. V říjnu loňského roku vzniklo sdružení ASAD s cílem podporovat autory softwaru mimo jiné i v oblasti autorského práva.

Naše vztahy s BSA považuji za dobré. Policie ČR i BSA mají v tomto směru podobné zájmy a jsem přesvědčen, že by bez aktivity BSA bylo v České republice více nelegálního softwaru, než je nyní. Tedy by bylo hůře.

Policie ČR má zájem na všech aktivitách směřujících proti šíření nelegálního softwaru - softwarovému pirátství. Bude stále aktivnější v této oblasti, protože se nelze smířit s takovým rozsahem trestné činnosti, jak je tomu v tomto případě.

Jak ukazuje praxe, je těžší lapit a usvědčit malého piráta než velkou firmu. Jednak si firma může dovolit lepšího právníka, a jednak je pro poškozeného výrobce softwaru nepříjemné dusit svého potenciálního zákazníka nebo prodejce. Raději jen vystraší a snaží se o dohodu.

Tato filosofie přístupu, o které mluvíte, je naštěstí na ústupu. Ono se nedá věčně apelovat na dobré chování a čekat, až se firma rozhoupe k legalizaci svého softwaru. Už i distributoři a prodejci si stále více uvědomují, že řeči se vedou a voda teče. Zisk jim to ovšem nezvýší.

Máte za sebou nějakou "protipirátskou" akci proti většímu subjektu?

Nemám. Mám za sebou řadu akcí menších. Upřímně si myslím, že ani nějaké zásahy proti větším subjektům nebudou časté. Odhaduji tak jednu až dvě za rok. Musím si tedy počkat.

Myslíte, že softwarové firmy obecně dělají dost pro to, aby pirátů ubývalo?

To je velmi složitá otázka. Odpověď je na téma pro samostatný článek.

Obecně se dá říci, že některé firmy dělají maximum, jiné jen občas a některé vůbec nic. Teď po mě nechtějte, abych řadil konkrétní firmy do uvedených kategorií.

Pro určité společnosti na softwarovém trhu je jasné, že pirátský software přímo ohrožuje jejich existenci, a proto dělají maximum, aby se jeho množství snížilo. Na druhou stranu existují firmy, kterým je to naprosto jedno, a dalo by se říci, že se vezou, protože aktivity těch nemnohých stejně pozitivně ovlivňují komerční prostředí i ve prospěch těch ostatních.

Pomáhají vám nějak výrazně ve vaší práci, nebo byste čekal větší podporu?

Naprosto stejně jako v otázce na aktivitu v boji proti nelegálnímu softwaru je možno odpovědět na rozsah podpory ze strany komerčních subjektů. Ty firmy, které v tomto směru pracují, mají i snahu podpořit mou práci, a naopak.

V průběhu našeho rozhovoru jsme se - "mimo mikrofon" - dohodli, že PC WORLD se stane hostitelskou platformou pro váš písemný kontakt s našimi čtenáři - tj. s veřejností. Co si vy osobně od této naší společné aktivity slibujete, a co od ní mohou očekávat čtenáři?

Jsem přesvědčen, že spousta čtenářů má ohledně softwarového pirátství řadu otázek, na které hledá marně odpověď. Navíc je to daleko přímější kontakt s konkrétním člověkem, než suché deklamování "velkých" pravd. Na druhou stranu mohou čtenáři očekávat maximální upřímnost z mé strany a odpověď na každou
otázku - pokud to bude v mých silách.

Na závěr: máte ještě cokoli na srdci, co v našem rozhovoru nezaznělo, a mělo by? Chcete čtenářům PC WORLDu něco vzkázat?

Chtěl bych říci, že problematika softwarového pirátství není jen o hře na četníky a zloděje, ale je to problém, který více či méně zasahuje stále více uživatelů výpočetní techniky.

Loučím se s přáním co nejvíce kvalitních otázek k tématu, a možnosti o něm mluvit veřejně a přímočaře.

Pane Dastychu, děkuji za rozhovor.

Za PC WORLD rozmlouval Ousmane Keita