Konec dominance IE otevřel prostor pro alternativní prohlížeče, kterými bezesporu jsou Opera a SeaMonkey. Oba tyto produkty disponují velkou řadou možností a funkcí. Jaká je tedy kvalita obou produktů?
Instalace
Opera i SeaMonkey disponují jak instalací pro Windows, tak i pro Linux. Příjemně nás překvapila také možnost v Gentoo instalovat oba produkty přímo z portage. Instalace není příliš složitá, a to jak u Seamonkey, tak u Opery. Dostupnost nových verzí lze považovat také za výbornou. Současná stabilní verze Opery nese označení 9.27, verze Seamonkey 1.1.9.
Rozšiřitelnost
V tomto se oba prohlížeče zásadně liší. Opera sice obsahuje mnoho funkcí, ale rozšiřitelnost skrze doplňky rozhodně nedosahuje takových možností jako právě u SeaMonkey. Instalace pluginů u SeaMonkey je řešena přes webové rozhraní přímo na stránkách Mozilly, instalace pluginů do Opery se provádí přímou instalací odkazů do jejích složek. Ve Windows si Opera většinu pluginů najde sama, v Linuxu je situace ztížená tím, že nejsou vždy nainstalované pluginy správně nalezeny a nalinkovány. Zásadní rozdíl spočívá ovšem v licenci. Zatímco SeaMonkey je šířen jako open source, Opera je neplacený komerční produkt. To má ovšem také vliv na způsob vývoje rozšíření pro oba produkty. Opera má za sebou tým vývojářů placených za svou práci, pro SeaMonkey může vyvíjet pluginy doslova každý.
Mail
Opera i Seamonkey disponují integrovaným mailovým klientem. Klient opery M2 nedisponuje sice tolika možnostmi nastavení jako klient v SeaMonkey, ale jeho nastavení je zjednodušeno předdefinovanými možnostmi pro větší mailové servery. Možnosti nastavení bezpečnosti jsou v Opeře mnohem menší, podporuje pouze TSL, nikoliv SSL. Oba prohlížeče zvládají jak IMAP, tak i POP. Opera jde v tomhle směru cestou minimalizace a zjednodušení. Komunikace je řazena jednoduše a transparentně. SeaMonkey obsahuje mailového klienta se vším všudy. Teda řazení do složek, celkovou správu účtů.
Oba produkty disponují systémem doplňování adres, ale ani v tomto si nejsou podobné, jakkoliv služba vypadá stejně. Seamonkey řadí stránky podle stáří návštěvy a dokonce sám doplní www. a .com do adresy, pokud je třeba. Opera řadí stránky podle abecedy a doplnění špatně zadaných adres se u ní nedočkáte. Opera však disponuje důmyslným systémem použití vyhledávačů za použití předdefinovaného písmene. Jako většina funkcí v opeře, i tato je nastavitelná, takže pokud často vyhledáváte na určitých stránkách, můžete si tímto práci usnadnit.
Flash a streamované videa
Podpora produktů třetích stran je ve Windows u obou produktů výborná. Funguje jak flash tak i streamování videa, ať už se jedná o Quicktime nebo Windows Media Player. Integrace flashe je v SeaMonky lepší, dále stabilnější a rychlejší. Stejná situace je bohužel i v linuxu, Opera je sice schopná flashové aplikace zobrazovat, ale snižuje to její stabilitu a rychlost, zatímco Seamonkey tímto neduhem netrpí a celkově je u něj situace lepší než u Firefoxu. Se streamovanými videi v linuxu je to horší. Podpora existuje, ale rozhodně není postup tak jednoduchý a uživatelsky příjemný.
Rss a IRC
Čtečka newsfeedů je v Opeře opět integrovaná přímo do programu, a je příjemně svázána s mailem. V SeaMonkey existuje dostupný plugin. IRC je v Opeře řešeno přímo pomocí tabů v okně, a to jak místnosti, tak i jednotlivé rozhovory. Do kanálu lze přistoupit dokonce i přímo napsáním adresy do adresního pole. V SeaMonkey se používá chatzilla. Oba produkty jsou v tomhle směru dobře řešeny.
Přizpůsobitelnost rozhraní a ovládání
Oba prohlížeče od základu disponují kvalitním ovládacím rozhraním, bohužel SeaMonkey (narozdíl od Opery) není, co se týče změny rozhraní, tak přívětivý. Kde v Opeře stačí pravé tlačítko myši, musíte v Seamonkey hledat v nastavení. Rovněž implementace jednotlivých funkcí je díky provázanosti s aplikací v Opeře mnohem lepší. Klávesové zkratky jsou už defaultně nastaveny dobře, ale Opera jde v tomhle směru dál, takže máte možnost nejenom všechny zkratky změnit, ale dokonce vytvořit jednotlivé profily zkratek.
Blokování reklam
SeaMonkey využívá již dobře zavedeného doplňku AdBlock plus, který již v základu poskytuje řadu komplexních pravidel pro blokování reklamy. Opera bohužel v tomto směru jde sice opět cestou značné nastavitelnosti. Zpočátku se může zdát, že uživatel musí upozorňovat na každou reklamu, s kterou není spokojen. Celkově je v obou aplikacích služba na dobré úrovni, ale v SeaMonkey je přeci jenom přiblížena běžným uživatelům pomocí již dopředu nastavených pravidel.
Blokování vyskakujících oken
Opera v tomto směru vyniká. Dopředu lze nastavit, při jaké příležitosti bude nová okna blokovat. Nastavení disponuje i volbou blokovat okna pouze tehdy, pokud nejsou vyžádaná. SeaMonkey v tomto směru sice také obsahuje možnost okna blokovat, ale nastavení je mnohem složitější, takže narozdíl od blokování reklamy je zde situace přesně opačná.
SeaMonkey i Opera v tomto směru disponují silnými nástroji. U cookies lze nastavit nejenom z kterých stránek si je přejete blokovat, ale i upravovat již uložené pomocí integrovaných nástrojů. Správa hesel je v obou programech řešena stejně, lze však ignorovat ukládání jen na určité servery, uložit pouze některá hesla nebo celou službu vypnout. Bezpečnost prohlížení stránek je u obou produktů na velmi dobré úrovni. Standardy a šifrovací algoritmy jsou podporovány, Opera pouze v tomhle směru nabízí jaksi navíc možnost ukončit běžící javascript na stránce přímo v dialogovém okně. Můžete tak zamezit nežádoucímu chování stránek.
Zobrazení stránek
SeaMonkey, jakožto člen rodiny prohlížečů využívajících jádro gecko, je zaměřen především na dodržování W3C norem. Validita je jeden z mála pojmů, které v současných prohlížečích hrají velkou roli. Opera je v tomto směru střídmější, a tak sice podporuje všechny standardy, ale pouze do míry, kdy je to uživatelsky příjemné. Oba prohlížeče mají velkou toleranci vůči chybným stránkám. Opera zobrazí často i chybný kód téměř správně. Ale zobrazení v obou prohlížečích a chování k prvkům ve stránce není stejné. Rozdíly nejsou veliké, ale často se stane, že část stránky se zobrazí na jiném místě. Dále se oba produkty liší ve způsoby zvětšování stránky. Opera zvětšuje všechny prvky na stránce, SeaMonkey pouze text. Každý přístup se hodí pro jiný účel.
Ostatní
Opera disponuje i řadou dalších vlastností, které jsou pro ni unikátní. Například vestavěný klient sítě Bittorrent, který sice stále není tak kvalitní jako jiné, specializované produkty, ale přesto se jedná o unikátní vlastnost webového prohlížeče. Dále velice užitečný koš, kde se umisťují všechny adresy záložek, které jste v sezení ukončili. Seamonkey však disponuje řadou pluginů, které přinášejí funkčnosti za hranicí opery. Velice užitečná vlastnost je také rozhraní pro zjednodušení tvorby javascriptových aplikací.
Závěr
Oba prohlížeče jsou kvalitní a autorův názor je bohužel zatížen subjektivitou, neboť sám používá Operu již několik let. Přesto ho SeaMonkey příjemně překvapil a minimálně pro zobrazení flashových aplikací jej nyní používá místo Firefoxu. Opera je robustní prohlížeč, který se snaží být konečným produktem bez nutnosti doinstalovat doplňky, zatímco síla SeaMonkey tkví právě v rozšiřitelnosti. SeaMonkey je v základu hodně odlehčený produkt, ale pluginy jsou schopny z něj udělat produkt podle vašich představ. Přesto se nelze ubránit dojmu, že SeaMonkey je sice také kompletní řešení, ale rozhodně ne tak sladěné, jako v případě Opery, která v tomhle směru šla uživatelům mnohem blíže.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU