Zpravodajská agentura samozřejmě čelí kritice.
„Neměla by namísto špehování občanů a prolamování bezpečnostních opatření chytrých zařízení raději spolupracovat s výrobci na jejich zdokonalování?“ ptají se jedni.
„Pokud by agentura, která se snaží chránit naši bezpečnost a odhalovat zločince, nevyužívala všechny prostředky k odposlouchávání druhých, nedělala by svou práci,“ namítají druzí s tím, že veřejnost by měla být zveřejněnými dokumenty namísto znepokojení „povzbuzena“.
„Většina z nich se týká konkrétních cílů. Nejde tu o masové špehování a shromažďování dat za účelem hledání jehly v kupce sena,“ podotýká v rozhovoru pro BBC Alan Woodward, bezpečnostní poradce Europolu. „Navíc k tomu potřebují povolení soudu, nemůžou napíchnout jen tak ledajaký telefon. Jeden z důvodů, proč lidi důvěřují bezpečnostním službám, je ten, že dodržují zákon. A když ne, tak se to provalí. Jestliže se Wikileaks dostalo ke kódům, s jakými CIA pracovala, je jejich zodpovědností nezveřejňovat je, protože v opačném případě by je zpřístupnili rovněž kriminálníkům a běžní občané by se ocitli v ohrožení. CIA měla důvod, proč je tajit.“
Olej do ohně přilil i známý whistleblower Edward Snowden, který na svůj twitterový účel napsal následující: „Představte si svět, ve kterém CIA přemýšlí nad tím, jak vás špehovat skrz televizi. To je svět, ve kterém dnes žijeme.“ (Férově se hodí dodat, že metody špehování skrz chytré televize popsané v uniklých dokumentech vyžadují připojení externího zařízení, tedy faktické vniknutí do domácnosti dotyčného.)
„Ty zprávy ukazují, že americká vláda vytváří tato zranitelná místa v amerických výrobcích a úmyslně je nechává otevřená. A proč je to nebezpečné? Protože dokud nebudou zavřená, kterýkoliv hacker může těchto míst, která CIA nechala otevřená, zneužít a dostat se do kteréhokoliv iPhonu na světě,“ píše dále Snowden.
Woodward oponuje: „Bavíme se tu o CIA, ne o bezpečnostní agentuře. Jestli o těch slabinách vědí, tak je využijí. Jejich spravování je na jiných.“
Obávat se tedy, nebo neobávat o narušení soukromí? Pro zpravodajskou agenturu by hromadné špehování veřejnosti nejspíš nedávalo příliš smysl a hlavně by s největší pravděpodobností bylo neproveditelné – jak z pohledu financí tak požadavků na lidský kapitál. Mike McLellan, bývalý pracovník britské vlády pro kyberbezpečnost, však v této souvislosti upozorňuje na ještě jeden znepokojivý fakt, a totiž, že podobné mezery v softwaru vyhledávají i soukromé firmy a následně je prodají komukoliv, kdo nabídne nejvyšší cenu.
V budoucnu navíc špehování většího rozsahu může usnadnit rozvoj umělé inteligence, která by mohla snáz a rychleji rozpoznávat relevanci sledovaných dat.
Don Smith z bezpečnostní firmy SecureWorks však alespoň částečně uklidňuje: „Je to jen jedno z mnoha rizik, které nás v budoucnu s rozvojem technologií čekají. Jen si představte to množství dat, která by musela být zpracována. Není možné nahrávat každý telefon na světě, natož pak každý telefonát. Jestliže tedy nejste v centru jejich zájmu, nemají na vás kapacitu.“