Spící obr se probouzí: Qualcomm vyzve krále čipů Intel

Díky novému směru vývoje nyní Qualcomm vyrábí čipy pro většinu počítačového odvětví; může tak vyzvat na souboj i dosud nesporného krále čipů, Intel, který sice stále dominuje trhu PC a serverů, avšak ustoupil od procesorů pro chytré mobily.

Ve středu Qualcomm zahájil prodej Centriq 2400 serverových čipů, které začne postupně dodávat zákazníkům – testerům. Později toho dne Microsoft oznámil první osobní počítač s čipem Snapdragon 835, rovněž od Qualcommu. Téměř identický čip bude v high-endových smartphonech.

V jistém smyslu směřují Qualcomm a Intel na opačnou stranu. Qualcomm se stává tím, co byl Intel dříve – výrobcem, který se „vrtá“ do všech hlavních počítačových odvětví, od nositelných zařízení po servery.

Intel naopak některé trhy opouští po tvrdé lekci, kterou mu udělily. Miliardy prodělaných dolarů na produktech, které neuspěly, hned tak nezapomene. Vzpamatovat se chce především odříznutím nevýdělečných nebo neperspektivních částí, třeba mobilních procesorů – kde mimochodem naopak dominuje Qualcomm – a soustředit na růst oblastí internetu věcí, datacenter a strojového učení.

Cíl vstupu na trh procesorů pro servery a osobní počítače je ze strany Qualcommu jasný: vyzvat Intel v jeho „domovském“ prostředí. Sesadit jej však nebude tak jednoduché a sám Qualcomm stojí před mnoha výzvami. Zda uspěje, je velmi nejisté, jde však o prvního velkého konkurenta Intelu v oblasti čipů pro servery, PC a internetu věcí po fiasku AMD.

Není to poprvé kdy Qualcomm na tento trh vstupuje, ale je to poprvé, kdy má naději uspět. Do oblasti PC zkoušel proniknout už v době Windows RT, verzi Windows 8 pro tablety a PC od ARM, to však skončilo neúspěchem díky nízké oblibě Windows RT. Vstup na Windows 10 je však lépe organizován a Snapdragon 835 zvládne rozběhnout oblíbené Win32 aplikace, které se standardně spouští na x86 čipech. Čipy Qualcommu by také mohly Windows 10 pomoci vstoupit do éry 5G, kde je Intel v nevýhodě.

Qualcomm však čelí problémům s kompatibilitou 64bitových aplikací, ovladačů a zařízení. Snapdragon 835 rozbíhá x86 aplikace pomocí emulace, což ovšem limituje hardwarovou akceleraci.

Během posledních dvou desetiletí ohrozilo pozici Intelu pouze AMD, a to ještě na poměrně krátkou chvíli. AMD se chystá na nový výpad svými high-endovými Zen procesory, čímž by mohl Qualcommu (chtěně či nechtěně) pomoci – jeho na ARM technologii založené čipy zase mohou vyzvat Celeron, Pentium a Core i3 čipy Intelu v levných PC.

Úspěch Qualcommu v oblasti počítačů by mohla podpořit vznikající 5G síť. Kombinace bezdrátové komunikace na krátkou i dlouhou vzdálenost by se mohla firmě hodit obzvláště u laptopů. 5G síť by měla být hotova v roce 2020. Qualcomm již představil Snapdragon X50 5G modem, není však jisté, zda 5G čipset bude mít už i Snapdragon 835.

U serverů je pozice Qualcommu ještě nejistější, i přes úspěch Centriqu 2400 u analytiků, kteří jej nazývají nejlepším ARM serverových čipem vůbec. Intel tomuto sektoru vládne tvrdou rukou se svými Xeon čipy a společnostem se pravděpodobně nebude příliš chtít odcházet od dobře fungující x86 architektury k ARM, neboť by to vyžadovalo velké (a vlastně zbytečné) náklady na proměnu hardwarové i softwarové infrastruktury datacenter.

ARM servery se navíc během svých tří let na trhu příliš neuchytily. Qualcomm by mohl zájem oživit díky Centriqu, který má 48 jader a vysokou úroveň integrace I/O a síťového rozhraní. Hlavní slovo je ovšem „mohl“ – zde se ARM a Qualcomm budou muset opravdu hodně snažit, aby ohrozily zdánlivě neotřesitelnou pozici Intelu.

Podle vyjádření Qualcommu bude firma muset u serverových čipů zaujmout strategii „vyčkávat a pozorovat“.  Cílem je vyhnout se chybám jiných výrobců ARM serverů typu Calxeda, kteří skončili nebo AMD, které nyní dává prioritu x86 architektuře. Jiným výrobcům – Cavium a AppliedMicro – se rovněž nedaří.

Centriq čip je zaměřen na velké cloudové instalace a Qualcomm již pracuje s několika nejmenovanými zákazníky. Pokud se cloudové firmy přívětivě postaví k alternativnímu softwaru a čipy Qualcommu budou levnější než Xeony, existuje šance, že přejdou na architekturu ARM. Nová konkurence by navíc mohla dát zákazníkům větší moc, neboť Intel by musel reálně vyjednávat o cenách svých produktů.

Pár serverových instalací však Intel nijak nevytrhne z jeho dominance a klidu. Další konkurencí pro Qualcomm je navíc Power9 od IBM, který hodlá zaujmout dvouciferné hodnoty podílu na serverovém trhu do roku 2020.

Tržní přízeň pro ARM čipy poklesla se strojovým učením, který vyžaduje robustnější x86 architekturu. ARM má spíše slabší jádra, sílu projevuje v počtech. Intel nad Qualcommem vede v oblasti strojového učení se škálou čipů pro deep learning („hluboké učení“) typu Xeon Phi nebo programovatelnými hradlovými poli (FPGA).

Další soutěž nabírá na obrátkách v oblasti internetu věcí, tam naopak drží vedení Qualcomm. V telematice firma utratila 47 miliard dolarů na koupi NXP Semiconductors, což je firma vyrábějící obvodové systémy pro automobily, zařízení internetu věcí a další úsporné, méně náročné produkty. Intel se zde však také snaží proniknout a učinil již několik akvizic.

Dlouhodobá záchranná síť Qualcommu bude pravděpodobně trh s mobilními procesory, ale i tam čelí konkurenci v podobě MediaTeku a firem jako Samsung nebo Apple, které si čipy vyrábějí samy.