Sportovní kamery

29. 6. 2011

Sdílet

Sportovní neboli „přilbové“ kamery, které se využívají například pro pořizování videozáznamu při extrémních sportech, jsou zařízení pevně umístěná většinou na ochranné ...

Sportovní neboli „přilbové“ kamery, které se využívají například pro pořizování videozáznamu při extrémních sportech, jsou zařízení pevně umístěná většinou na ochranné přilbě dotyčného sportovce. V kruzích sportovních entuziastů jsou podobné přístroje dobře známy a často využívány, nicméně laik nemá většinou ani tušení, jak velkým vývojem sportovní kamery za posledních více než dvacet let prošly.
První sportovní kamery se amatérsky využívaly například v počátcích horských kol v 80. letech v USA (ale i jinde v anglosaském světě, třeba na Novém Zélandu). Tehdy byly ale klasické videokamery příliš drahé a pro adrenalinové výlety v náročných terénech se nehodily – uvážíme-li, že ochrana robustních přístrojů byla v neprofesionálních podmínkách často nedostatečná. Proto si nadšenci kupovali z druhé ruky laciné staré kamery Super 8 a když jednu náhodou rozbili, pořídili si jinou.
První doložené využití sportovní kamery v profesionální oblasti se událo v roce 1987, kdy si kameraman ze San Diega Mark Schulze připevnil (stále ještě těžkou a objemnou) kameru na helmu a začal s ní natáčet propagační video opět z oblasti MTB, tedy horských kol. Zajímavostí je, že se jednalo o první kameru s čipem vůbec, ta byla propojena s videorekordérem umístěným v batohu jezdce.
V 90. letech se už helmové kamery nevyužívaly pouze pro individuální sporty, jako jsou horská kola nebo lyžování, ale i třeba pro americký fotbal. Bohužel se to příliš neosvědčilo. Hráči si stěžovali na vysokou hmotnost přístrojů na hlavě a televizní stanice zase na brutalitu rvaček „z první ruky“, kterou nebylo možné v přímém přenosu vystříhat.
Dnes se sportovní kamery používají již poměrně běžně. Prošly totiž od výše zmíněných dob výrazným vývojem – bezdrátový přenos záznamu na jiné zařízení, velikost kuličkového pera či záznam na paměťové karty již není výjimkou. Zařízení se dělí podle čipu na CCD a CMOS. CCD jsou obecně energeticky náročnější, na druhou stranu nabízejí lepší obraz a věrnější barvy.
Outdoorové kamery se také změnily z hlediska odolnosti. Výrobci si uvědomují, do jakých podmínek uživatelé s jejich produkty půjdou, a proto je vyrábí odolné proti vodě, prachu i nárazu. Už nemusíte při každém rozbití kamery kupovat novou – tedy vlastně musíte, jen k tomu rozbití dnes nedochází tak často jako dříve.
Specializovaná záznamová zařízení pro sport se pomalu, ale jistě dostala i mezi amatérské nadšence. V další části článku se podíváme na několik zařízení, jež jsou určena těm, kdo by rádi uchovali na svůj jinak nezapomenutelný sportovní výkon i audiovizuální vzpomínky.

GoPro HD Helmet HERO

Ne že by tato kamera oplývala nějakým extra designem (42 × 60 × 30 mm při 167 g včetně baterie a krytu) – nemá to totiž zapotřebí. Na zájemce totiž zapůsobí především svou funkčností. Při vysoké odolnosti zvládá natáčet Full HD video i v prašném nebo vlhkém prostředí a nevadí jí ani pád na zem. Odolnost vůči vodě udává výrobce až do 60 metrů hloubky – toto odvážné tvrzení zůstalo z naší strany nevyzkoušeno, tak hluboký bazén bohužel v redakci nemáme. Pouze kolega se při freedivingu dostal na 10–12 metrů, což kamera bez problémů vydržela, takže pro amatérské potápění by měla být vyhovující. Při hloubkovém potápění se pak objeví i problémy se světlem apod., nicméně pokud se plánujete potápět v rámci dovolené s instruktory v rámci rekreačních resortů (Egypt, Thajsko apod.), je kamera pro tyto účely ideální. Běžnou odolnost vůči vodě jsme otestovali ve vodním sloupci při tlaku 3,5 barů – tedy v 35 metrech – a kamera, respektive její obal se ctí obstál. Nasimulovali jsme samozřejmě „odpadnutí“ z helmy, kdy jsme si přece jenom nebyli jisti, zda kamera vydrží – překvapivě nepřestala ani natáčet. Když jsme se pak podívali na záznamy NASCAR, kde se tato kamera také využívá, pochopili jsme ze záběru kamery uvnitř vozu, který prošel nárazem, že naše obavy byly asi přehnané.
Mezi hlavní přednosti tohoto „hrdiny“ patří citlivý 5megapixelový širokoúhlý CMOS čip, který zvládne natáčet vše v úhlu 170 stupňů a je tak zaručeno, že mu neunikne nic, co se odehrává před vámi (případně za vámi). Ochranné sklo čočky je v případě poškrábání vyměnitelné, dokonce se na její výměnu prodává i speciální set. Dokoupit můžete samozřejmě v případě poškození i celé pouzdro. Video je na podmínky, v nichž s kamerou pracujeme, úžasné: ostré, dobře vykreslené, automatika si poradí i s častým přechodem ze „světla do tmy“ – například průjezd tunelem nebo pod korunami stromů – i s částečnou stabilizací obrazu. Ne že by kompenzovala průjezdy výmoly, ale obraz je při pohybu klidný, plynulý. V okamžiku, kdy běžíte, se netřese podle toho, jak hrozně funíte, rychlé přechody zprava doleva a nahoru dolů neznamenají nekoukatelnou šmouhu. Tedy na to, co vám běžná kamera neodpustí, je ta outdoorová přímo stavěná. Pokud často dokumentujete svoje outdoorové aktivity, HD Hero prostě musíte mít.
Ukládání videa se provádí na paměťové karty SD nebo SDHC, na jednu takovou o kapacitě 32 GB je možné nahrát téměř čtyři a půl hodiny záznamu v nejvyšším rozlišení (1080p). Pokud se rozhodnete pro rozlišení nižší (720p), je samozřejmě možná délka záznamu mnohem vyšší (kolem osmi hodin). Video se ukládá ve formátu H.264 (MOV).
K dispozici je veliké množství možného příslušenství a doplňků. Přímo v základní sadě koupíte kameru s voděodolným obalem, páskem pro připevnění na čelo a cyklistickou, případně lyžařskou helmu, dokoupit můžete třeba další pásek pro umístění přístroje na hruď. Novinkou je tzv. 3D Hero systém, který vám umožní propojit synchronizačním kabelem dvě vedle sebe umístěné kamery Hero a natočit trojrozměrný záznam. Kamera je skutečně univerzální, uchytit ji lze třeba i na surfové prkno nebo špičku lyží.
Zakoupit lze i přídavný LCD displej (který jinak není součástí přístroje), rozličné držáky či přídavnou baterii pro větší výdrž (standardně vydrží asi 2 hodiny). Místo LCD displeje se na zařízení v základní výbavě nachází pouze malý informativní displej, který zobrazuje právě kapacitu baterie nebo třeba nastavený režim snímání.
Kromě nahrávání videa dokáže kamera i pořizovat jednotlivé snímky, jak jinak než v rozlišení 5 megapixelů, a to i automaticky v intervalu od 2 do 60 sekund. A nakonec malá informace o zvuku – jedná se sice o mono záznam, nicméně ve vývoji je i externí stereo mikrofon, který by měl zvýšit kvalitu kamery i po této stránce. Ovšem i monozvuk doprovázející sjezd na horském kole z prudkého kopce nebo komentář při rychlé jízdě na okruhu dokáže zážitek dostatečně emocionálně podbarvit.

Cena: 8490 včetně DPH, www.gopro.com

Drift HD170

Pogumované tělo této kamery (133 × 50 × 33 mm, 138 g) výrobce vyvedl ve slušivé kombinaci černé a oranžové barvy (verze Stealth pouze v černé, ta navíc zvládá i režim 60 snímků za sekundu) a je opět odolné nárazu, prachu i vodě, i když tentokrát pouze symbolicky do hloubky 0,5 metru – to spíše pokud by vám kamera upadla do kaluže. Na druhou stranu kamera v našem sprchovacím testu simulujícím déšť (kdy tlak vyvinutý na kameru je přece jen vyšší než při běžné přeháňce) obstála naprosto bez problémů, takže kromě vodních sportů je využitelná prakticky kdekoliv.
Některé parametry jsou nápadně podobné zařízení GoPro Hero – třeba CMOS obrazový snímač se záběrem 170 stupňů a rozlišením 5 megapixelů. Malou změnou je možnost rotace objektivu o 300 stupňů. Další společný znak s Hero představuje natáčení videa v HD rozlišení 1920 × 1080 pixelů a ve formátu H.264 při rychlosti 30 snímků za sekundu nebo fotografování jednotlivých statických snímků. Rovněž k ukládání dat se používají SD a SDHC paměťové karty. Na rozdíl od dříve zmiňovaného produktu ale obsahuje tento model sice jen digitální, ale aspoň nějaký (konkrétně čtyřnásobný) zoom, s nímž ovšem mnoho parády nenaděláte. Osobně bychom ho nepoužívali, na videu je to přece jenom znát. Ke slovu přijde pouze v momentech, kdy potřebujete vysloveně přiblížit objekt – třeba vyděšenou tvář jezdce, kdy se z kamery umístěné před ním na řídítkách můžete pokusit o „výřez“ vyděšených očí.
Drift HD170 má ve světě outdoorového videa kromě líbivého designu ještě jedno plus: LCD displej, byť maličký (úhlopříčka 1,5 palce), je přímo součástí přístroje a nemusí se tedy dokupovat. To je příjemné v okamžicích, kdy chcete zaznamenat snímek ne toho, kam se koukáte, ale například pevně směrovaný záběr z uchycení v automobilu, na kole apod. Displej totiž zastane podobné funkce jako u běžného fotoaparátu –hlavně předběžný a zpětný náhled situace před kamerou. Specialitou modelu HD170 je i dálkové ovládání (52 × 40 × 13 mm, 19 g) s dosahem 5 metrů, jež lze například připnout páskem na ruku jako hodinky a v průběhu sportovního výkonu přístroj kdykoliv zapínat a vypínat, což by bez ovládání bylo velice nepraktické.
V příslušenství se nachází různé držáky, které vám umožní přichytit kamerku v podstatě kamkoliv – na helmu, na rameno, na řídítka kola, na pásek lyžařských brýlí. Drift HD170 umí i noční režim, takže pořídíte i záběry v ne zrovna příznivých světelných podmínkách. Jeho kvalitu bychom připodobnili záběrům z nočních policejních honiček, jak jste je určitě někdy viděli v telvizi nebo na YouTube. Podmínkou je i zde dobrý zdroj světla, který osvětluje scenérii z výšky. Záběry, kdy byste objekt osvětlovali například čelovkou, nejsou moc podařené – prostě pro jeskyňáře tahle kamera není to pravé ořechové. Zvuk zajišťuje vestavěný mikrofon, záznam na displeji si potom přehrajete i s audiem díky základnímu reproduktoru. Kamera se nabíjí pomocí USB kabelu (pouze ve vypnutém stavu).

Cena: 7790 Kč včetně DPH, www.driftinnovation.com

Polifemo H2O 4/8 GB

Produkt italského výrobce je vhodný zejména pro ty, kdo by rádi natočili nízkorozpočtový záznam sportovního zážitku. Jinak řečeno, Polifemo H2O je levnější a kompaktnější alternativou k předchozím dvěma zařízením.
Polifemo nezvládá HD záznam, ovšem při ceně, která je oproti GoPro a Driftu asi čtvrtinová až třetinová (podle prostorové kapacity pro záznam), se není čemu divit. Video se ukládá ve formátu AVI v rozlišení 736 × 480 pixelů při rychlosti 30 snímků za sekundu. Nižší rozlišení má i své výhody – na vestavěnou nerozšiřitelnou paměť lze umístit delší stopáž záznamu. Při 4 GB je to asi 80 minut, při 8 GB logicky dvojnásobek.
Snímač je stejně jako u výše zmíněných typu CMOS, rozdíl však spočívá v rozlišení, které u Polifema činí 1,3 megapixelu. Výrobce navíc uvádí informaci o vodotěsnosti – ale už zamlčel, do kolika metrů. Sprchovací a ponorový test zařízení opět přežilo beze ztráty kytičky.
Kvalita obrazu je dobrá co se týče plynulosti, na druhou stranu má Polifemo trochu problém s barvami, které nejsou příliš přirozené. Vzpomeňte si na videozáznamy ze starších digitálních fotoaparátů – podobné barvy dostanete i zde. Ke cti této kameře ale slouží, že se vůbec nezasekává a obraz v pohybu nebývá rozmazaný.
Pomocí přiložených popruhů může být kamera namontována v podstatě kamkoliv – kolem pasu, nohou, ramen, řídítek či na helmu. Baterie se dobíjí pomocí nabíječky, jež je také součástí balení. Záznam zvuku opět zajišťuje vestavěný mikrofon.

Cena: 2300 Kč včetně DPH (4 GB), www.polifemosport.com

Článek vznikl ve spolupráci s firmou FotoŠkoda (www.fotoskoda.cz), které děkujeme za poskytnutí kamer k otloukání.