řečeno v zelené džungli, kde je možné provádět cokoli a komukoli, tentokrát se
podíváme na to, proč na tuto problematiku dopadají jednotlivé části našeho
právního řádu. Nejprve ze všeho je ale nutné "pojmenovat doménová jména," tedy
dát dohromady to, čím doménová jména v dnešním pojetí jsou. Nejde přitom o
jejich technickou charakteristiku, ale o jejich význam společenský a zejména
ekonomický. Jestliže byla doménová jména původně plánována jako mnemotechnické
zástupné pomůcky pro vyjádření konkrétních IP adres, je jejich pozice v systému
jednotlivých prvků dohromady tvořících globální síť zcela jiná. Jejich význam
již přerostl technické intence a v dnešní době je tak možné o doménových
jménech hovořit jako o obchodních značkách, reklamních sloganech, názvech
výrobků, označení služeb a podobně.
Doménové jméno má svou hodnotu
Stalo se pravidlem, že subjekty účastnící se soutěže o komunikační potenciál
sítě internet nevystupují v této soutěži pod svými tradičními značkami (typicky
pod firmou dříve obchodním jménem), ale právě pod svými doménovými jmény. To je
logické, neboť na internetu představuje doménové jméno ten nejjednodušší
způsob, jak se s příslušným komunikačním protějškem je možné spojit, přičemž
samotná identifikace subjektu, který informace pod takovým jménem šíří, je až
druhotnou záležitostí.
Jako příklad si můžeme vzít populární český portál seznam.cz. I když se můžete
považovat za protřelé internetové harcovníky, dokážete odpovědět na otázku, jak
se jmenuje jeho provozovatel?
To, že doménová jména představují v současnosti na internetu nejdůležitější
označení vůbec, jsme si tedy jednoduše zdůvodnili. Co z toho ale vyplývá? Jak
už to obvykle bývá, vyplývají z toho velké peníze. Doménové jméno (POZOR!
nikoli služba nebo podnik), které se jednou zapíše do podvědomí internetové
komunity, má obrovskou hodnotu.
Kde se potenciál doménového jména bere?
Nebudeme se nyní zabývat tím, jak lze tento potenciál zužitkovat a přeměnit na
potenciál ekonomický to je otázka volby tzv. obchodních modelů. I komunikační
potenciál doménového jména sám o sobě může být vyjádřen ekonomickými ukazateli
tedy cenou. Potenciál, který doménové jméno obsahuje, mu přitom může být
"načerpán" ze tří směrů, a to:
1) ipso suo (ze sebe samotného)
2) z předchozí činnosti v prostoru sítě internet
3) z činnosti mimo prostor sítě internet
Ad 1) je to zejména volbou vhodné alfanumerické kombinace, u níž lze
předpokládat, že se lehce dostane pod kůži internetové komunitě a ta takové
jméno snadno přijme. Mezi důležitá hlediska v tomto směru patří i to, jakou má
doménové jméno schopnost "prosadit" příslušný informační obsah mezi jinými v
rámci vyhledávačů. Jako příklad uveďme jméno "banka.cz" to je bez výhrad možné
si velmi dobře zapamatovat, dostatečně dobře charakterizuje i obsah nabízených
informací, a pokud někdo zadá do vyhledávače heslo "banka," bude prezentace pod
takovým doménovým jménem rozhodně na jednom z předních míst výsledného výběru.
Jsou však i taková jména, která bychom apriori za příliš atraktivní
nepovažovali, ale která si svůj obrovský potenciál získala sub 2) postupem času
tím, že jsou pod nimi nabízeny oblíbené informace. Kdyby někdo ještě před
několika lety požadoval za převod doménového jména "yahoo.com" milionové
částky, vypadal by pravděpodobně směšně. Koupit za pár milionů korun toto jméno
dnes by však bylo učiněným podnikatelským ternem.
Svůj potenciál může konečně doménové jméno získat sub 3) i tak, že je do něj
vtěleno některé z označení, které si svoji pověst vybudovalo mimo síť internet.
Pro příklad není třeba chodit daleko. I když jsme nikdy nenavštívili stránky
"nyse.com," jistě se shodneme na tom, že toto doménové jméno rozhodně nepatří
mezi ty bezcenné.
Pokud budeme chtít hodnotu doménového jména vyjádřit, není to vůbec jednoduchá
záležitost skvělé doménové jméno, jehož potenciál není využit, je samo o sobě
bezcenné, naproti tomu zdánlivě nezajímavé jméno, pokud je náležitě využito,
může přinést ohromné zisky.
A co právo?
Pokud jste dočetli až sem, jistě se ptáte, co s tím má do činění právo. Smyslem
práva je v této souvislosti zajistit, aby jednotlivé zájmy vzájemně soupeřících
subjektů, respektive jejich prosazování, nenarušily křehkou rovnováhu doposud
(sice nikterak oslnivě, ale přeci) fungujících společenských vztahů. Čím
důležitější tedy doménová jména jsou, tím větší je zájem práva na tom regulovat
vztahy okolo nich.
Co je obzvláště hodno pozornosti, je to, že od vzniku sítě internet nedošlo ani
k technickým změnám co se doménových jmen týče, ani k zásadním změnám
příslušných právních odvětví. Změnil se "pouze" způsob, jímž společnost na
doménová jména pohlíží. Je to jako v klasickém případu reprodukce Picassova
obrazu, který paní domu umístí na schodiště kousek od dveří na toaletu. Poté,
co do domu zavítá školený kunsthistorik a sdělí milé hospodyni, že kopie je ve
skutečnosti originálem, žena se chytí za nos, sundá z krbu sobolí hlavu a na
toto čestné místo obraz přestěhuje. Podobně tak i právo a právníci začali o
doménová jména jevit zájem až poté, co byla náležitě zvýšena jejich společenská
důležitost.
K tomu, aby mohlo právo účinně registraci a provozování doménových jmen
regulovat, není třeba provádět v něm nějaké dalekosáhlé změny, či přijímat
zcela nové kodexy. Je nutné pouze donutit právní praxi k tomu, aby se na tento
"obraz" začala dívat z jiného úhlu a vyhradila mu lepší místo ve svém "domě." V
zahraničí se tak již stalo a už i u nás se začínají objevovat náznaky, že právo
doménových jmen sice prozatím nevytěsní pomyslné sobolí hlavy, ale že rozhodně
nebude na okraji zájmu.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU