V daleké budoucnosti, kam je hra situována, není problémem se proletět přes
Sluneční soustavu, zastavit se na chvíli na Marsu, pak to střihnout zkratkou
kolem Io a Europy někam k vnějším planetám. Tam se dají zkouknout těžební
stroje, dobývající nezbytné suroviny. No a cestou zpátky si dát jedno někde na
Ganymedu. Prostě takový ideální, globalizovaný vesmír, kde všechno chodí tak
jak má. Tedy skoro všechno. Ve vesmíru nejsou jenom ti hodní (Aliance), ale i
lotři (Koalice). Z toho jasně plyne, že i v budoucnu se budou lidi zájmově
seskupovat. Alianci tvoří vedle Američanů (nečekaně) i Britové, Francouzi,
Němci atd. Koalice své členy sesbírala hlavně v Rusku (kde konečně jinde, že) a
přidružených státech. Zkrátka zavanul dech studené války. No, a v průběhu celé
hry Aliance brání svoje impérium. To je tak v kostce vše.
Tak vpřed a na ně...
V úvodním filmečku se dopravíte jako zelenáč někam do vzduchoprázdna na
mateřskou loď. Vřele nedoporučuji začít hned nějakou misí. Pravděpodobně po
několika málo vteřinách se dozvíte, že se máte katapultovat ven ze
zdemolovaného bitevníku. Místo toho je vhodné projít si tréninkové mise, kde se
naučíte ovládat své vesmírné bojové plavidlo. A to věru není jen tak. Sotva si
stačíte zvyknout na to, že ve vesmíru to tak dobře nebrzdí, už abyste
roztančili prsty po klávesnici, ve snaze vydolovat ze stroje potřebné činnosti.
Do boje se totiž zapojí takřka všechny klávesy, co jich jen na té plastové
placce najdete. Už z tohoto hlediska je nezbytné projít tréninkem, protože v
momentě, kdy je namístě rychlá reakce, nelze hledat v manuálu, čím se sakra
střílí.
Jinak kokpit vesmírného letounu je vybaven vším, co je tak potřeba pro vedení
boje ve stavu beztíže. Pomocí jednoho knoflíku zaměřovač najde cíl i s
potřebnými údaji, další klávesa umožní se za nepřítele zavěsit na stejné
rychlosti. Pak se už jen trefit, což je asi nejtěžší krok. Co si vyberete pro
zničení nepřítele, je na vás, a v nabídce je kromě klasického kulometu i
několik druhů raket. Na druhou stranu se nedá čekat, že nepřítel by se nechal
jen tak sundat, proto je loď vybavena i štíty. No a v silné palbě se pak dá
přesunout energie z méně náročných systémů do toho nejvíc zatíženého. Jinak hra
probíhá přesně podle očekávání: letíte volným prostorem, vyhledáváte cíle a pak
se je snažíte odprásknout. Někdy je mise postavena tak, že úkolem je chránit
důležitý konvoj. V tom případě není úplně nejvhodnější se dát do pronásledování
nepřítele, protože jeho kámoši pak udělají z konvoje sekanou. A takový výsledek
jistě nepotěší vaše nadřízené důstojníky Aliance. Po návratu na mateřskou loď
je mise zhodnocena a posouzena způsobilost jednotek pro další vedení boje.
Okolo střílení
Tak jako po boji následuje hodnotící brífink, tak před misí je setkání s
vedoucími na téma, co se vlastně dneska bude dělat. Během doby, kdy nesedíte na
schůzích nebo v kabině svého bitevníku, se nacházíte ve svém bydlišti, což je
kóje o rozměrech tak dvakrát dva metry, kde jsou kromě postele a chodbičky jen
dva kouty. V jednom se nachází trenažér. Tam doporučuji strávit co nejvíc času,
abyste si ovládání bojového stroje opravdu osvojili. V druhém rohu se nachází
terminál ITAC palubního počítače, kde si můžete procházet zápisy brífinků,
prohlížet katalog bojové techniky nebo si pročíst seznam udělených vyznamenání
(velmi krátké čtení). No a pod postelí je ještě CD přehrávač, který hudbou
zpříjemňuje pobyt v kosmu. Při cestě na schůzi pak potkáváte mezi sebou se
bavící lidi, tvůrci se vůbec snažili udělat filmečky co nejrealističtěji a
celkem se jim to (dle mého názoru) povedlo. Lidé přikyvují, mrkají a, co je
nejdůležitější, mluví. Hovoří pouze anglicky, takže bez dobré znalosti této
řeči si moc nezahrajete. I během misí totiž dostáváte rozkazy a informace pouze
mluvené a pouze anglicky.
Ještě taková poznámečka. Když vám během mise ujede ruka a tak trochu si
spletete loď nepřátelskou se svou vlastní a rozstřílíte spřátelený křižník,
neocitnete se po přistání ve své kóji, ale přímo v hangáru čeká vcelku
nepříjemně se tvářící skupina chlápků s ručními zbraněmi. Velitel pak přečte
krátký rozsudek, jeden ze seržantů vám zaváže oči a záhy zjistíte, že ani v
budoucnu nebyl úplně všude zrušen trest smrti.
Povšechně
Jak jsem uvedl již v nadpisu, jedná se jednoznačně o hru, a ta nepřináší nic
kromě zábavy (možná že někdy v budoucnu se bude hodit umět ovládat klávesnicí,
ev. joystickem kosmické plavidlo). Zároveň je třeba dodat, že na postarším
počítači, bez kvalitní grafické karty, dostatku operační paměti a výkonnějšího
procesoru si moc neužijete. Pro kvalitní hru, netrhané animace skutečně
nevystačíte s levným kancelářským pécéčkem. Ale i to vám zábavu zprostředkuje.
Ovládání hry je ovšem skoro až příliš složité, trochu námahy umí ušetřit
použití joysticku, ale i tak se nevyhnete kontaktu s klávesnicí.
Rozsahem se také nejedná o nejmenší projekt, hra je rozložena na dvou CD
discích, avšak naštěstí není nutné je často vyměňovat. Vzhledem k úvodnímu
filmu a velkému počtu videosekvencí však takový rozsah nepřekvapí.
Takže závěrem lze hru doporučit fanouškům 3D vesmírných stříleček s dostatečně
vybaveným počítačem pro takovéto hry.
Starlancer
videosekvence
hratelnost
ovládání
K recenzi poskytla firma: Microsoft, s. r. o., Novodvorská 1010, Praha 4