Stav českého Internetu

Možnosti a perspektivy



Dnešním obsahem trendů by měla být charakteristika českého
Internetu a trendy rozvoje v nejbližší budoucnosti.
Charakterizovat současnou situaci není jednoduchý úkol, ale
mnohem těžší je zahrát si na vizionáře, a přitom se příliš
"neseknout".
Celá řada důvodů činí tuto problematiku spletitou a
neprůhlednou. Internet se v České republice doposud rozvíjel
poněkud chaoticky. Působí zde řada společností s různou činností
a zaměřením, z nichž u některých je poskytování Internetu leckdy
pouze minoritní ve spektru jejich činností. Státní ani vládní
politika rozvoje Internetu, jako v současné době téměř ideálního
informačního a komunikačního média v moderní rozvinuté
společnosti, je téměř veškerá žádná. Ideálním je toto médium
hlavně z politického důvodu. Nechci to zde blíže rozebírat,
politiky si užijeme především v televizi více než dost, chtěl
bych jen zdůraznit, že rozvoj Internetu by mohl být ideálním
tématem pro politiky, kteří by tak přišli s užitečným programem
pro rozvoj našeho státu (a svou činnost); nikdo by je nemohl
nařknout z lobování pro jednu společnost, neboť Internet jako
síť nemá majoritního vlastníka a jedná se o docela zajímavou
problematiku, která by mohla alespoň některého z nich zaujmout
natolik, aby se o ni poněkud aktivněji zasazoval. Tedy pokud
mají ještě jiné zájmy než politikaření a posty.

Zákon

Vypadalo to na nadějné aktivity státních institucí v minulém
roce, a to především v souvislosti s připravovaným zákonem o
svobodě informací, který sice již za "pouhý" rok konečně prošel
poslaneckou sněmovnou, narazil však opět v senátu. Protože by
měl pomoci svobodnému šíření informací v naší zemi, a především
učinit dostupnými ty informace, jež jsou pro nás užitečné
(obchodní rejstřík firem), ale mnohdy dnes již nepostradatelné
(informace úřadů a dalších státních institucí), sledoval jsem
postup při schvalování tohoto zákona. Za rok jsem však v této
činnosti poněkud ochladl a posléze rezignoval. V zákoně se přímo
nehovoří, jaké médium by mělo zabezpečovat toto svobodné šíření
informací, dnes je však naprosto jasné, že se jako médium
využije Internet. Možná že se tedy dočkáme potřebných informací
povinně uváděných na Internetu, nevěřím příliš, že to bude do
konce tohoto roku.

Budoucí uživatel

Je téměř jasné, že uživatelským prostředím bude služba WWW,
která je nejjednodušší pro ovládání a nabízí stále širší
možnosti multimediálních aplikací (obraz, zvuk, film, rozhlas,
televize atd.). Přestože lze po vlnách WWW velmi snadno
proplouvat celým světem, bude stoupat podíl uživatelů
využívajících domácí stránky, databáze a aplikace. Bude se tedy
jednat o běžné zájemce (obecně občany), a ne již jen o
"uživatele" (jakýchkoliv systémů).
Ti se snad již konečně přestanou bát počítačů a Internetu, jako
se dnes nebojí televize nebo rádia. Mohly by k tomu přispět
snahy různých výrobců integrovat potřebnou počítačovou (PC) a
komunikační (modem) část do televizního přijímače. Pak by šlo
zjednodušit ovládání natolik, že se v relativně blízké
budoucnosti Internet může stát dalším "televizním" programem.

Jak se připojujeme

Vraťme se však do současnosti a k problematice, která je hlavním
motivem dnešního článku. Otázkou, jak se připojit k Internetu,
dostupností po celé republice a dalšími možnostmi technické
realizace, se bude zabývat čím dál více zájemců.
Doposud nejběžnější způsob připojení uživatelů k Internetu byl
řešen pomocí sítí LAN (firmy nebo instituce) připojených pevnou
linkou (většinou pronajatou od našeho telefonního operátora) na
některého z velkých poskytovatelů. Toto je ostatně pozůstatek
minulosti Internetu jako sítě propojených akademických zdrojů a
výpočetních systémů. V tomto případě uživatele většinou netlačil
čas ani jiná omezení (např. množství přenesených dat).

Možnosti připojení

Existuje řada dalších možností, které se budou do budoucnosti
nepochybně rozšiřovat. Připojení přes datové okruhy již dnes
může nabídnout řada společností, a to ne již drátem, ale optikou
nebo mikrovlnným spojem. Bude tak možné využít výhod
konkurenčního prostřední a alternativní nabídky dalšího
operátora, jako je Aliatel s jeho silnou optickou páteřní sítí,
a ne již pouze zmíněného operátora telefonního.
Další možností je nabídka Wireless firmy Cesnet, sítě City.Way
společnosti InWay, případně sítě Eridan společnosti SnisNet.
Tato řešení jsou založena na celulárních systémech - tedy
pokrytím území jednotlivými buňkami. Pro přesnost dodávám, že
netvrdím, že výčet firem a možností je úplný, naopak
předpokládám v této oblasti velmi dynamický rozvoj. Důkazem je
například množství nezávislých a nově vybudovaných sítí
postavených na mikrovlnných spojích. Ty již dnes propojují řadu
menších měst v různých regionech po celé ČR. Tvoří tak většinou
zcela nové poskytovatele připojení k¦Internetu, s vysokou
přenosovou rychlostí mezi svými uzly.
Obecně lze říci, že meziměstské linky zvyšujícího se počtu
poskytovatelů stále více využívají mikrovlnných spojů, ať již
např. firmy RadioNet nebo třeba vlastními zařízeními. Zcela
zřetelné je to třeba v případech sítí IPnet, PVT NET, Cesnet,
VOL atd.
Novinkou je poslední nabídka snížených cen (k 1. březnu) za
pronájem linek 64, 128 a nově 192 Kb/s od SPT Telecom, která
zcela jistě reaguje na uvedené alternativní možnosti připojení,
vede k celkovému snížení cen linek a tento trend dále přibližuje
Internet menším firmám a institucím

Domácí dial-up připojení

Uživatelé toužící se připojit k Internetu z domova mají dnes
řadu možností, probereme je tedy ve zkratce s možným výhledem do
budoucnosti. Domácí zájemce nemající větších zkušeností může
zvolit některý z internetových kompletů a nemusí tak ztrácet čas
s hledáním informací, co je pro připojení třeba. Všechny kity
mají řadu společných rysů; neobsahují vlastní počítač a jsou
určeny pouze pro PC a pro systém Windows 95 (někdy i pro 3.11),
pro zprovoznění není třeba odbornějších znalostí, ke všem je
přiložen český návod pro zapojení a instalaci. Uživatelé, kteří
mají k dispozici PC a modem, mají možnost volby z dalších
produktů, jež obsahují pouze software a licenci do nějaké sítě.
Pro zájemce bez hardwaru někteří dodavatelé počítačových dílů
nabízejí ke svým kompletům i licenci k připojení do některé ze
sítí tuzemských poskytovatelů Internetu. Takovéto řešení může
být jednoduchou vstupenkou do Internetu, ne však vždy tou
nejvýhodnější. Rozdíly mezi nabídkami poskytovatelů mohou být
veliké, a to nejen z technického hlediska (interní kapacity
linek sítí, kapacity linek do zahraničí), ale i co se týče
možností služeb (mezinárodní služby a specifická řešení), a
největší rozdíly bývají v cenové nabídce (rozdílná obchodní
politika).
Spolu se vzrůstajícím zájmem o Internet se zvýšila i nabídka
modemů. Je důležité vybrat si vyhovující typ od solidního
výrobce. Každý model dnes nabízí nejméně 33,6 Kb/s (V.34+),
převládá však nabídka typů s rychlostí 56 Kb/s možností upgradu
na standard V.90 jako výsledek kompromisu mezi protokoly k56flex
a X2. Při snaze o dosažení jednotného standardu převládne
protokol V.90, a to ke spokojenosti uživatelů i poskytovatelů.
Zde se tedy nedají zatím očekávat nějaké převratné novinky, snad
jen ta, že budou zbývající analogové telefonní ústředny
zmodernizovány na digitální. Pak padne omezení při používání
rychlosti 56 Kb/s, vyplývající z nutnosti, aby komunikační cesta
od poskytovatele po uživatelovu telefonní centrálu byla plně
digitální.

Doma alternativně

Doposud uvedené informace se týkaly dial-up připojení pomocí
běžné telefonní linky. Klesající cena a zvyšující se nabídka v
pokrytí jednotlivých regionů přibližují potenciálním uživatelům
kvalitního připojení technologii ISDN s garantovanou datovou
kapacitou. Obecně se poskytovatelé předhánějí v rozšiřování
nabídek jak připojení 56 Kb/s, tak ISDN, z nichž každý
upřednostňuje něco jiného.
Jednou z nejnovějších možností připojení k Internetu je využití
sítí kabelových televizí. Potřebná technologie je k¦dispozici: v
místech rozvodu kabelů stačí připojit speciální kabelový modem,
a (nejméně) 64Kb/s linka je skutečností. Bohužel je však zde
několik ale; tyto rozvody jsou jen málokde k dispozici a zdaleka
není pokryta ani Praha. Za tisícikorunu má zmíněné připojení
(nejlevnější varianta) omezení 100 MB dat, každý další MB pak
stojí 5 Kč. 100 MB se může zdát hodně, kdo je však zvyklý
stáhnout "telefonem" za večer 30 MB (není to zdaleka takový
problém), tento limit velmi brzy překročí. Další otázkou je
konektivita kabelových sítí k některému z poskytovatelů. Při
připojení středně velikého sídliště přes hypotetickou kabelovou
síť si dokáži představit nutnou kapacitu linky do sítě ISP, a
toto se mi jeví, zejména mimo Prahu, zatím jako velké omezení.
Snad největší problém v této oblasti však není technického, ale
obchodního charakteru. Když jsem se např. zeptal zástupce firmy
Dattel (na tiskové konferenci z konce roku 98), kde jsou již
realizované rozvody jejich sítě, jaké jsou obchodní podmínky a
kdy budou pokryty další lokality a jaké, dostalo se mi odpovědi,
že všechny informace jsou uveřejňovány v programech jejich
kabelové televize. Pouze jsem s úsměvem poděkoval. Napadlo mne
však, jak informují jiné firmy své potenciální "kabelové"
zákazníky. Mají potenciální noví zákazníci všechny potřebné
údaje pro případnou volbu kabelové televize?
Pro úplnost dodávám, že řada poskytovatelů přišla s cenově
přijatelnými nabídkami připojení pevnou linkou s kapacitou 33
Kb/s i méně, které jsou zajímavé pro menší firmy i pro
jednotlivé uživatele.

Stav poskytovatelů v ČR

Firmy poskytující připojení Internetu v ČR prodělaly bouřlivý
vývoj. Mohutný nástup Internetu převálcoval všechny snahy o
různá řešení proprietárních on-line komunikačních systémů
jednotlivých firem. Pokud se jednalo o komerčně uvažující firmy,
začaly nabízet možnost přístupu do Internetu. Zájem postupně
projevily i další společnosti, které do té doby nepůsobily v
sektoru IT, a soukromé firmy, toužící nezávisle ve svém regionu
nabízet tento technický fenomén.
Firmy nabízející připojení k Internetu lze rozdělil do
následujících kategorií:
Předně to jsou společnosti primárně a většinou nejdéle působící
jako poskytovatelé, firmy s velkou zkušeností, širokou nabídkou
služeb a s rozvinutou sítí přípojných bodů po celé ČR, se sítí,
která je víceméně homogenní.
Jedná se o"veterány" - společnost Eunet Czechia (Internet CZ), a
firmu CESNET, která spravuje kromě své také novou
vysokokapacitní vědeckou síť TEN-155. K nim lze zařadit skupinu
firem disponujících vlastními sítěmi a nabízejících připojení
později, zpočátku jako doplněk ke své nabídce služeb. Jsou to
firmy PVT s hustou celorepublikovou sítí PVT NET, a donedávna
společnost IBM Č.R., spravující českou část celosvětové sítě IBM
Global Network (IGN) - nyní to bude AT&T. Firma SPT Telecom
nepůsobí jako poskytovatel dlouho, vlastní však hustou síť pro
profesionální i domácí připojení (IOL). Do této skupiny lze
nejnověji zařadit společnost MOPOS se sítí IPnet a firmu INEC se
sítí INECnet.
Druhou skupinou jsou mladší firmy působící na našem trhu nověji,
které při stavbě republikových sítí investují do nákupu sítí
jiných, případně spolupracují s relativně samostatnými subjekty.
Jedná se o firmy GTS se sítí GTS CzechNet, která nedávno koupila
síť NetForce, dále Telenor Internet, jež koupila síť OASAnet a
předtím Terminal Bar. Do této skupiny bych zařadil i firmy Video
On Line a Telenor ČR.
Třetí skupinu tvoří relativně mladé dynamické společnosti nebo
seskupení firem, které vycítily příležitost a zájem uživatelů a
které tuší zisky z připojování a poskytování internetových
služeb v budoucnosti. Do této skupiny lze zařadit firmu
Bohemia.Net (Datac), síť CZECH-NET (Luko), a konečně společnost
CZCOM se stejnojmennou sítí.
Poslední skupinu tvoří společnosti, které se soustřeďují na
poskytování služeb připojování dalších poskytovatelů, nemajících
svou vlastní zahraniční linku. Částečně by do skupiny patřila
již zmiňovaná IBM se sítí IGN s řadou připojených regionálních
sítí nezávislých poskytovatelů, jednoznačně pak společnost
Global One a nejnověji firma InWay.

Další vývoj poskytovatelů

Všechny jmenované společnosti jsou přímí poskytovatelé, kteří
disponují vlastním připojením do některého ze zahraničních uzlů
sítě Internet pevnou linkou, optickým kabelem, satelitní linkou
atd. Dále jsou členy společenství NIC.CZ s konektivitou řádově
Mb/s do stejnojmenného uzlu (Neutral Internet eXchange).
Více jak stovka dalších firem představuje nezávislé subjekty,
tvořící některý z uzlů sítí výše zmíněných přímých
poskytovatelů, případně nové nezávislé poskytovatele..
Pokusil jsem se charakterizovat největší poskytovatele a jejich
poslední vývoj - přetřásanou otázkou dneška je jejich další
vývoj a především počet. Objevuje se řada názorů, od varianty s
minimem cca 5 sítí po jejich desítky. Zastávám následující
mínění podložené mým dlouhodobým sledováním situace v ČR; počet
sítí se v nejbližší budoucnosti cca jednoho roku podstatně
nesníží, provozovatelé stávajících velkých sítí totiž do jejich
rozvoje investovali příliš vysoké prostředky a nebudou se jich
tak chtít zbavit. Otázkou je, co by se stalo, kdyby přišel
opravdu kapitálově silný zahraniční ISP investor. Mám sice
nějaké zprávy o připravovaném vstupu dalších firem, ale až
koncem roku (kolem INVEXu). Zatím však ani Telenor Internet, ani
GTS nijak významně svými akvizicemi nezamíchali kartami. Naopak
si myslím, že se zvýší počet samostatných malých poskytovatelů v
menších městech.

Zahraniční připojení a NIX

Celková konektivita poskytovatelů se zahraničními linkami již
činí řádově stovky Mb/s, připočítám-li i připojení sítě TEN-155
a pražský uzel Ebone. Zde lze spatřit zdaleka největší pokrok za
poslední rok a tady je také potenciální příslib dalšího rozvoje.
Kapacity linek se každoročně zmnohonásobují z důvodů zvyšujícího
se počtu uživatelů Internetu, stejně jako intenzivnějším
využívání jeho zdrojů. Náročnost aplikací spolu s nově
přicházejícími možnostmi zvyšují potřebu širších "kanálů" do
světových sítí.
Někteří poskytovatelé započítávají do své konektivity i linky do
uzlu NIX. Jde samozřejmě o důležité linky, zpřístupňující domácí
zdroje jako neustále důležitější součást obsahu Internetu. Na
rozdíl od minulého roku jsou již všechny hlavní sítě v podstatě
propojeny. Zde byl tedy učiněn také značný pokrok.
Peeringové centrum NIX neboli Neutral Internet eXchange se
doposud nachází v desátém patře televizního vysílače Praha -
město na Žižkově v malé místnosti. Podle nejnovějších zpráv
poskytovatelé zvažují přemístění do středu města a zřejmě do
dosahu metropolitní optické sítě PragoNet. Poskytovatelé zřejmě
nejsou spokojeni se stávajícími mikrovlnnými linkami do uzlu na
věži: Jejich kapacity se za poslední rok mnohdy několikanásobně
zvýšily, a zejména do budoucna očekávám výrazné posilování
konektivit do NIXu
Skupina NIX sdružuje všechny poskytovatele se zahraniční
konektivitou. Aktuální údaje o jednotlivých členech a
realizovaných propojeních najde zájemce na adrese www.nix.cz .

Perspektivy Internetu

Je naprosto jasné, že budoucnost Internetu v naší zemi, tedy
poskytovatelů všech sítí a jednotlivých uzlů obzvláště, silně
odvisí od hospodářské situace firem působících v daných
regionech. Výhledy do budoucna nyní nejsou nijak růžové.
S perspektivami však souvisí i všeobecná informovanost o
Internetu nejen jako o informačním médiu s interaktivními a
multimediálními možnostmi, které nelze jinde najít, ale také
jako médiu inzertním. Doposud inzerenti příliš nevěřili v
inzertní sílu českého Internetu. Počet uživatelů se však již
začal zvyšovat, hovoří se o stovkách tisíc, a to je již
množství, které je zajímavé jak pro inzerenty, tak pro vytváření
zajímavých zdrojů a aplikací.
Věřil jsem, že k celkovému zvýšení počtu uživatelů přispějí i
domácí, především dial-up uživatelé. Doposud nevyjasněná situace
ohledně tarifikace internetového volání, spolu s drastickým
zdražením telefonních poplatků, mne však naplňuje jistými
obavami.
Při současném tempu šíření Internetu a pokroku za poslední rok v
pokrytí regionů a dále vzhledem k množnostem výběru
konkurenčních firem si však troufám odhadovat situaci za rok,
kdy Internet bude dostupnější, uživatelů (zejména domácích) bude
více a možnosti a nabídka služeb pro uživatele mnohem širší.
V úvodu zmiňovaný připravovaný zákon o svobodě informací by mohl
zatraktivnit Internet zejména neodborné veřejnosti, neboť pokud
bude nakonec schválen, bude povinností nejen všech státních
institucí placených z veřejných peněz, ale každého úřadu v
každém městě uvádět veškerá data na svých stránkách na Internetu.