Stodolarový notebook

1. 7. 2006

Sdílet

Zaneřáděná místnost v osmém patře budovy, stojící naproti Technologickému institutu státu Massachusetts, USA. Na ...


Zaneřáděná místnost v osmém patře budovy, stojící naproti Technologickému institutu státu Massachusetts, USA. Na stole je zelená obvodová deska, která má potenciál změnit výuku milionů dětí na celém světě.
Jde o první prototyp základního hardwaru pro známý a ambiciózní projekt One Laptop Per Child (OLPC), v jehož čele stojí Nicholas Negroponte, předseda stejnojmenné organizace a spoluzakladatel MIT Media Laboratory. Výchozí myšlenkou projektu je vyvinout notebook s cenou pod 100 amerických dolarů, který by pomáhal dětem při studiu. Počítač bude nabízen ve velkém vládám a dalším organizacím. Cílem projektu jsou zejména rozvojové země, kde by děti na počítač jinak nedosáhly.
Prototyp dorazil do USA z Tchajwanu, a ačkoli jde o přelomovou událost, projekt před sebou má ještě značný kus cesty a musí překonat mnoho překážek. Již nyní se opožďuje za časovým plánem, a aby byl vůbec v dohledné době dokončen, bylo potřeba udělat několik změn. Nyní se i z vedení projektu ozývá, že úvodní cena bude pravděpodobně vyšší kolem 130 dolarů, během pár let by potom klesla na 80.
Jedním z problémů je cena materiálu. Počítač má být místo klasického disku vybaven úspornou flashovou pamětí, plánovanou kapacitu 1 GB je však nutné omezit na polovinu, protože ceny flashových pamětí nejsou tak nízké, jak se předpokládalo.
I v oblasti výkonu došlo ke změně, původně plánovaný 500MHz procesor Geode od společnosti AMD, která se na vývoji počítače podílí, bude nahrazen 400MHz modelem, jenž je dostupnější ve větším množství. Změna v displeji znamená, že v plánu je nový vývojový typ LCD, který lze přepnout z barevného nízkého do černobílého vysokého rozlišení. Rozhodně jsou do něj vkládány velké naděje. Operační systém společnosti Rad Hat Fedora Linux zůstává beze změny. Před rokem Nicholas Negroponote doufal, že první objednávky přijdou již v červnu 2005 a koncem roku pak narostou na šest miliónů kusů, avšak dosud nedorazila jakákoli vládní objednávka. Je to nakonec logické, když není dosud ani hotov prototyp. Současné plány počítají se zahájením výroby v prvním čtvrtletí roku 2007.
Výrobcem základní desky je Quanta Computer, která jejím vývojem strávila několik měsíců a rozhodně posouvá vývoj i vnímání projektu kupředu. Quanta je výrobcem notebooků a jedním z hlavních podporovatelů projektu OLPC. Mezi další patří AMD, Brighstar, Goodle, News Corp., Nortel Networks a Red Hat, nedávno se připojila společnost Marvell Technology Group, která pracuje na Wi-Fi spojení.



Computex Taipei 2006



Computex je známý mezinárodní veletrh informačních technologií, konaný každoročně v Taipei v Čínské republice, na Tchaj-wanu, chcete-li, jeho plný název zní Taipei International Information Technology Show. Ještě jako místní událost se poprvé konal roku 1981, ovšem začátkem devadesátých let se z něj stala významná asijská a rychle i světová událost.
de o druhý největší veletrh hned po evropském CeBITu. Dominantními vystavovateli jsou jako vždy asijské, zvláště místní společnosti, což se není co divit, vzhledem k tomu, že koncentrace výroby a vývoje IT je v oblasti Japonska, Číny a Koreje vysoká. Zřetelně bylo například cítit, že sice na špičce IT jsou obecně USA, ale zejména sektor spotřební elektroniky je plně určován asijskými výrobci a z této pozice silně ovlivňují i vývoj osobních počítačů. Stačí si jen uvědomit, že jak Blu-ray, tak HD DVD jsou dětmi asijských společností. Letošní ročník se konal 6.-10. června a zúčastnilo se ho přes 130 000 návštěvníků, z toho 100 000 místních, navštívit mohli 2 900 stánků. Vidět vše by ovšem chtělo spoustu času a silné nervy, s námi se tak máte možnost seznámit s tím nejdůležitějším.
Společnost BenQ, u nás známá především monitory, se ihned zpočátku veletrhu nechala slyšet, že chystá výrazné posílení svého výzkumu a vývoje v Asii, a to v souladu se snahou dosáhnout špičkového postavení v rozšiřujícím se spektru aktivit. Chce-li společnost více než jen přežívat pomocí přebírání technologií vyvinutých jinými firmami, musí investovat velké sumy peněz a být tím, kdo jiným prodává kvůli výrobě novinek. To je to, co chce vedení BenQ. Náklady na výzkum se mají zvyšovat alespoň o 15 % ročně.
Společnost zatím vynakládá na tyto aktivity 4 % svých zisků a zaměstnává 4 000 vývojových inženýrů po celém světě, přičemž 2 700 z nich pracuje ve výzkumných centrech na Tchaj-wanu a v Číně, zbytek pracuje v Evropě, zejména v Německu. Koncentrace rozvoje vývojových aktivit do Asie je logickým krokem, protože je zde dostatek vzdělaných pracovních sil za menší mzdu a pracujících déle než lidé v Evropě či USA. V Evropě by odbory tlakům na přesčasovou práci rychle zabránily.
BenQ již nyní dosahuje úspěchů, v asijsko-pacifické oblasti je pokládán za trojku v oblasti LCD a projektorů, zaostává však například na trhu mobilních telefonů. I zde se ovšem snaží, loni koupil mobilní divizi Siemensu, kterou nyní řídí z Německa jako BenQ Mobile.
Na Computexu kromě toho BenQ vystavoval několik nových výrobků s multimediálním zaměřením, notebooky s TV tunery, projektory malých velikostí, LCD monitor FP241W s HDTV konektorem, mobilní telefony a prototyp vypalovačky Blu-ray Disc, která se má objevit v prodeji před koncem roku, ovšem ani konkrétní datum, ani cena nejsou známy.
Vnímavějším pozorovatelům neunikla na veletrhu aktivita i nervozita lidí z Intelu, kteří podnikají kroky s cílem kontrovat ofenzivě AMD z posledních několika měsíců. Co například zasáhlo Intel poměrně nečekaně, bylo rozhodnutí společnosti Dell instalovat procesory AMD v některých high-endových serverových sestavách. Svoje překvapení docela otevřeně přiznal i jeden z vysoce postavených manažerů Intelu Anand Chandrasekher.
Květnový obchod uzavřený mezi AMD a Dellem byl výsledkem dlouhého snažení a s nadsázkou ho lze označit za převrat v Dellu, zorganizovaný agenty AMD. Do té doby totiž tento známý výrobce počítačů používal jen procesory od Intelu a nyní má najednou v nabídce servery s procesory AMD Opteron, navíc v nejvyšší multiprocesorové řadě. Vyjádření Dellu bylo lakonické s tím, že prostě jen reagují na přání zákazníků a že většina jejich sestav bude stále obsahovat procesory Intel.
Každopádně na Computexu dělali lidé z Intelu vše pro to, aby dali najevo sebevědomí, schopnost rychle zvládnout nástup konkurence a získat ztracené trhy zpět. Takovým krokem má být nová čipová sada P965 Express, známá pod kódem Broadwater, chystána pro nový procesor Intel Core 2 Duo (Conroe), jehož prodej je ohlášen na červenec. P965 Express je již nyní dodáván výrobcům počítačů. Jako každou novou čipovou sadu, i tuto provázejí mnohoslibná prohlášení vyšší výkon procesoru, grafiky, nižší spotřeba energie.
Dalšími novými zbraněmi v boji s AMD jsou serverový čipset s kódovým jménem Woodcrest a čipset přenosných počítačů Merom, oba pro procesory architektury Core, nahrazující současnou Netburst.
K novým procesorům jsou nyní i k dispozici konkrétní čísla, tedy konkrétně marketingová čísla. Conroe by měl být o 40 % rychlejší než v současnosti nejrychlejší desktopové procesory Intel, zároveň ovšem spotřebuje o 40 % méně energie. Notebookový Merom nabídne 20% nárůst výkonu, přitom stejnou spotřebu, tedy i výdrž baterie. A nakonec serverový Woodcrest zvedne výkonovou špičku Intelu o 80 % a spotřebu sníží o 35 %. Čísla jsou oficiálně-neoficiální, založená na předpokladu s použitím benchmarku "SPECint Rate Base2000". Nárůst výkonu je zčásti způsoben novou architekturou Core, částečně pak uplatněním nových výrobních postupů.
Oblast serverů je právě to místo, kde by Intel potřeboval nejvíce zvýšit výkon, protože právě zde AMD nejvíce svým Opteronem ukusuje z koláče dosud patřícího Intelu. Mnoho toho nebylo řečeno o serverovém procesoru Itanium, jen to, že jeho dual-core varianta Montecito by se každým dnem měla objevit v prodeji.
Na tiskové konferenci byla důležitost procesoru Core 2 několikrát přirovnána k uvedení prvního procesoru Intel před deseti lety. Poněkud ironicky v tomto smyslu působí úmysl namířit současné procesory Intel do oblasti "value PC", tedy těch levnějších počítačů, pro něž byly dosud určeny procesory Celeron. Ten je nyní přiřazen do lowendových PC pro rozvojové trhy. Střední cenovou hladinu mají obsadit současné dvoujádrové procesory Intel, na špici bude trůnit Core 2.
Aby bylo do již tak přeplněného názvosloví vneseno o něco více zmatku, přicházejí ještě "ultra nízkonapěťové" dvojádrové mobilní Intel Core Duo U2500, postavené na současném Netburstu.
Acer je společnost úspěšná na trhu přenosných počítačů a také na trhu LCD monitorů. Na Computexu předváděla nové výrobky, mezi nimi velké LCD televizory, s nimiž hodlá proniknout do obývacích pokojů zámožnějších zákazníků. Do konce roku by se měly prodávat televizory Acer s úhlopříčkou 42" a pokud budou ceny součástek příznivé, v roce 2007 již budou k dostání LCD o rozměru 47 palců. Důležitou cenovou hranicí se v tomto segmentu zdá být 2 000 amerických dolarů, pod touto cenou je nutné se udržet, má-li LCD televize uspět.
Nejen technologickým vývojem živa je produkce LCD TV, Acer vložil mnoho času i peněz do marketingových výzkumů s cílem zjistit, co, jak a za kolik zákazníci chtějí, a podle toho své televizory uzpůsobil. Kromě ceny je jedním ze zajímavých zjištění to, že zákazníci v různých geografických oblastech preferují jiné vyvážení barev, jejich sytost a kontrast. Například východní Asie má raději teplejší, jemnější barvy, zatímco Evropané barvy sytější, Američané jsou někde mezi tím. Acer podle toho vyvinul software, který přizpůsobí obraz místu určení. Samozřejmě tím není uživatel zbaven možnosti nastavit si barvy sám.
Jsou věci, které jsou každému jasné, ale někdy je pro jejich uvědomění si nutné zaplatit drahý výzkum. Například že uživatelé mají rádi jednoduchost, zatímco výrobci často přidávají svým výrobkům řadu komplexních možností, třeba možnost komunikovat se spoustou jiných spotřebičů, být s nimi navzájem provázané a tak dále, to vše ve jménu nového marketingového zaklínadla digitální domácnost.
Letos plánuje Acer prodat kolem 350 000 LCD televizí, na veletrhu bylo možno vidět modely s úhlopříčkou 20, 26, 32, 37 a velkých 42 palců. LCD televize by měly nad klasickými CRT modely získat převahu v roce 2009, pokud budou ceny součástek klesat současným tempem.
Computex byl plný prohlášení a plánů. Než je nějaký výrobek uveden, je nutno o něm slyšet dlouho dopředu. Naštěstí někdy se jedná o zajímavé věci, jako třeba u společnosti Via, předního výrobce čipových sad. Ta plánuje v druhé polovině roku uvést na trh čip, který spojí většinu počítačových komponent do jednoho balení.
Nový "all-in-one" procesor kombinuje procesor Via C7, čipovou sadu a grafický procesor. To vše je umožněno díky pokračující miniaturizaci a vede efektivně ke zmenšování součástek a k možnosti vytvářet počítače s nižší spotřebou. Lidé z Via s chutí poukazovali na to, že zatímco Intel musí na své "energožravé" Pentium 4 nasazovat masivní chladiče, Via vytváří komponenty pro Mini-ITX sestavy, které se obejdou bez chladících ventilátorů. Prozatím jsou Mini-ITX poměrně drahou záležitostí, ale s dalším zmenšováním by se měly stát světovým standardem pro většinu běžného počítačového použití, alespoň právě v to doufají ve společnosti Via.
Druhým významným počinem Via je podpis licenční smlouvy s britskou firmou Arm o využívání designu procesorů ARM926EJ-S a ARM968E-S. Jejich prvky budou využity v rozšíření řady nejvýkonnějších procesorů Via C7, zřejmě s orientací na přenosná digitální multimédia, kde se tradičně procesory Arm uplatňují.
Obraz vytvářený technologií Quad SLI společností Nvidia je ohromující, ovšem na Computexu nebyl k vidění, tedy ne u běžně přístupných prezentačních stánků. A to proto, že Nvidia požádala výrobce, aby tuto technologii nevystavovali a pokud možno ani nezmiňovali přinejmenším do konce měsíce, protože ještě nejsou připraveny ovladače schopné s Quad SLI pracovat.
Quad SLI je high-end technologie, umožňující počítači pracovat se čtyřmi grafickými procesory tak, že jejich výkon je spojen do tvorby jediného obrazu velmi vysokého rozlišení. Nvidia nakonec své Quad SLI předvedla v místnosti dostatečně vzdálené od hlavních předváděcích ploch, k vidění byl obraz takřka filmové kvality o rozlišení
2 560 x 1 600 pixelů, generovaný dvěma spárovanými grafickými kartami GeForce 7950 GX2, a aby nedocházelo k diskriminaci, bylo k předvádění využito sestav s procesory AMD i Intel.
Již nyní jsou k dostání mateřské desky, s nimiž lze Quad SLI využívat, nutností je duální PCI Express slot a další související vybavení. Plné využití brzdí právě absence ovladačů.
Výkonoví nadšenci, toužící mít co nejdříve ve svých sestavách rychlejší paměťové čipy, si zřejmě budou muset počkat do poloviny příštího roku, protože to je čas, kdy Intel hodlá do svých čipových sad přidat podporu nové generace pamětí DDR3 (Double Data Rate třetí generace). Podle vyjádření Intelu by právě v té době měl být trh na nové paměti připraven, nejnovější čipová sada Intel 965 podporuje jen DDR2 paměti, nikoli novější DDR3, ani starší DDR.
Tento plán však není velkým překvapením, protože teprve nyní se DDR2 stávají v oblasti počítačových pamětí hlavním trendem. Ovšem nejeden uživatel bude nespokojen, už jen proto, že DDR3 jsou již nyní používány na výkonných grafických kartách, aby pomohly z grafických procesorů dostat co nejlepší výkon. Kromě toho i někteří výrobci jsou již připraveni dodávat na trh počítačové moduly DDR3 a jediné, co chybí, je čipová sada, která DDR3 propojí s procesorem.
Je otázkou, jak se zachová konkurent Intelu, firma AMD, zda bude také čekat na dobu, až bude možné plně využít masový trh zákazníků těšících se na DDR3, či zda se pustí do odvážného kroku a Intel (opět) předhoní s tím, že osloví zejména náročné uživatele, náruživé hráče, uživatele serverů a grafických stanic.
Na Computexu byly k vidění moduly DDR3 z dílny více společností Qimondam, Nanya a u nás dobře známé A-Data. Prvně jmenovaná společnost, Qimonda, odnož německého výrobce čipů Infineon, směřuje svůj 1GB modul na desktopy s tím, že tudy vždy vede cesta nových paměťových technologií. Od stolních počítačů pak k serverům a nakonec k přenosným počítačům. Nanya ukazovala 512MB a 1GB moduly s tím, že nepočítají s dodávkami dříve než začátkem příštího roku. A-Data pak předvedla moduly stejné kapacity, určené jsou zejména pro výrobce mateřských desek, aby je mohly řádně testovat. Paměti DDR3 mají být rychlejší a energeticky méně náročné než DDR2, přičemž druhá zmíněná vlastnost by měla umožnit jejich rychlejší pronikaní do světa notebooků. DDR2 si loni vedly mnohem lépe v serverech a přenosných počítačích než v těch stolních. Výrobci desktopů totiž dávají přednost první generaci DDR, a to z cenových důvodů.
Ekologická organizace Greenpeace se rozhodla u příležitosti Computexu upozornit na to, že průmysl informačních technologií není zase tak ekologicky čistý, jak by se mohlo zdát z líbivých obalů stále nových elektronických hračiček. Demonstranti před vchodem oslovovali návštěvníky veletrhu ve snaze zvýšit povědomí o elektronickém odpadu. Devět demonstrantů ukazovalo zvětšené fotografie dětí držících zbytky elektroniky, většinou z oblasti Guiyu v kontinentální Číně. Město Guiyu je hlavním recyklačním centrem elektroniky v regionu, většina práce se ovšem dělá ručně bez patřičného ochranného vybavení, dělníci tak přicházejí do přímého kontaktu s mnoha toxickými látkami.
Hlavním cílem demonstrace bylo vyvinout tlak na tchajwanské výrobce, aby při výrobě nepoužívali toxické látky a aby se jich v konstrukci elektroniky vyvarovali.

WinHEC 2006 aneb Beta 2



Microsoft WinHEC není nový software pro boj s vyskakovacími okny, ale název každoročně pořádané výstavní a prezentační konference, celým názvem Windows Hardware Engineering Conference, kde Microsoft prezentuje své hardwarové a softwarové plány, týkající se systému Windows.
etos se konala ve Washingtonu a navštívilo ji přibližně 3 500 lidí, což odpovídá odbornému a novinářskému zaměření této akce.
Hlavní událostí letošního WinHECu bylo, jak naznačuje úvodní fotografie, na níž Gates předává první kopie, současné ohlášení Beta 2 verze operačního systému Windows Vista, MS Office 2007 a Windows Server "Longhorn". Je dobré zmínit, že Microsoft v poslední době data uvedení těchto produktů na trh posunul.
Úvod veletrhu byl ve znamení proslovů Billa Gatese, během nichž bylo vypnuté Wi-Fi spojení k internetu, aby lidé nemohli ihned posílat zprávy někam ven. Je prý nevhodné, aby lidé během projevů pana Microsoft psali do notebooků.
Jednou z prvních událostí bylo oznámení možnosti stáhnout z webu Microsoftu Beta 2 verzi kancelářských aplikací Office 2007, která je funkční až do 31. ledna roku 2007, což je dostatečně dlouhá doba k vyzkoušení. Volně stažitelný balík obsahuje kompletní anglické Office 2007 Professional, k jejich používání je nutná aktivace, licenční klíč se dodává e-mailem. Naše poznatky z užívání této verze naleznete v rubrice Software.
Na konferenci bylo rozdáno i mnoho DVD, obsahujících oficiální Beta 2 verzi operačního Windows Vista. Spolu se začátkem velkolepé prezentace bylo zmíněno, že nové aplikační rozhraní WinFX, vyvinuté pro Vistu, bude k dispozici i pro Windows XP, podobně jako další důležité součásti grafický subsystém (Vistas Windows Presentation Foundation) a Windows Communication Foundation, důležité rozšíření pro webové aplikace .NET. Windows Vista Beta 2 build 5384 je prozatím nejvíce distribuovanou verzi tohoto OS, Microsoft nabízí zájemcům i zaslání systému na DVD.
V nedalekém hotelu se konala i prezentace Windows Vista Release Candidate 1, tedy verze následující po Beta 2, konkrétně byly předvedeny nové možnosti kontroly přístupu uživatelů, limitovaná práva pro ty standardní a plná pro administrátory. Takto by měl být systém bezpečnější a zároveň by neměl dramaticky běžného uživatele omezovat. Propracovanosti systému přidělování práv, jaký má Linux, to ovšem ještě nedosahuje.
Podnikoví zákazníci by měli první balíky s Windows Vista obdržet v listopadu a do běžné distribuce by se měly dostat začátkem příštího roku. To je ovšem paradoxní přístup, protože právě mnozí individuální uživatelé a výrobci počítačů by si osvojili WVista poměrně rychle, zatímco korporátní klientela bude jistě při přeinstalování podnikových počítačů, sítí a systémů opatrná, zvláště když mnohé změny jsou pro běžného kancelářského uživatele spíše okrajové, zejména v porovnání s náklady na software, instalaci a případná rizika spojená s novým operačním systémem. Vista má samozřejmě vylepšené ovládací uživatelské i instalační prostředí. K základnímu instalačnímu image je možné přidat moduly s updatem, bezpečnostními záplatami, lokalizacemi, volitelným softwarem. Přidávat takové prvky do instalací Windows bylo možné i nyní, ovšem bylo to obvykle spojeno se značným nepohodlím, vzpomeňme například na složitosti při integraci service packů do instalací Windows.
A samozřejmě jako s každými novými Windows, i nyní se spousta činnosti točí kolem zvýšení stability systému a zmírnění či odstranění následků při selhání. Monitorovací subsystémy posílily, do záznamů se ukládá více a kritická upozornění, když se například zhoršuje stav pevného disku, jsou zasílána správcům. Vyhledávání obsahuje řadu nových možností, například třídit výsledky hledání a jejich grafické stvárnění, a měly by být využity možnosti nového systému souborů WinFS, který byl sice prozatím z Windows Vista vynechán, ale měl by být k dispozici s uvedením Windows Server Longhorn.
Pro uživatele jsou zajímavé oficiální minimální systémové nároky, například minimálně 128 MB grafické paměti pro využití všech high-end "Aero Glass" vizuálních prvků. Někteří ze zúčastněných tvrdili, že dosáhli plných vizuálních efektů i na 64MB výkonné 3D grafické kartě. Otázkou je, kolik kancelářských uživatelů si bude pořizovat high-end 3D hráčské karty, aby brouzdali po internetu o něco barevněji. Kdo nebude mít potřebný hardware, využije jeden z nižších grafických módů.
Microsoft ovšem stále pracuje na zlepšení hardwarové a softwarové kompatibility, dosti pozornosti vyvolaly bezpečností funkce, jež vyžadují, aby při přístupu k některým částem Visty bylo neustále zadáváno administrátorské heslo, popřípadě se neustále klepalo na OK či Cancel. Mezi tyto oblasti patří vlastnosti systému, systémový čas a řada dalších míst, kam mohli dosud uživatelé nerušeně zasahovat. Lze předpokládat, že pokud to neupraví sami tvůrci, objeví se kvůli nápravě rychle spousta programů a jistě se s nimi setkáme i v PC WORLDu.
Microsoft propracovává systém symbolů určených k označování programů a hardwaru kompatibilního s WVista tak, aby se zákazník snadno orientoval. Již nyní jsou však tyto vody dostatečně zkalené tím, že byla vytvořena hnedle dvě loga, vyjadřující různou úroveň připravenosti produktu pro WVista: Windows Vista Capable a Windows Vista Premium Ready. Stroje označené prvním logem budou moci tak nějak Windows Vista provozovat a využívat jejich základní funkce. K tomuto požitku je nutné mít procesor o rychlosti alespoň 800 Mhz a 512 MB RAM. Ovšem pro vychutnání plné nádhery a propracovanosti systému pod logem Windows Vista Premium Ready je nutný počítač s rychlostí 1 GHz, nejlépe 64bitový, 1 GB operační paměti, grafická karta DirectX 9 podporující WDDM (Windows Display Driver Module) a Pixel Shader 2.0. A jak již bylo zmíněno, minimum grafické paměti je 64 MB.
Jestliže jste zmateni a nevíte, na kterou verzi MS Windows Vista máte začít šetřit, pak na webových stránkách MS najdete ke stažení aplikaci, která posoudí připravenost počítače a podle zadání toho, jaké aplikace chcete využívat, vám doporučí jednu ze šesti verzí.
To by byla loga hardwarová. Stejná dichotomie je u programů: Works with Windows Vista a Certified for Windows Vista. První bude fungovat, druhý znamená, že program využívá pokročilé vymoženosti Visty. Každopádně jakmile budete něco kupovat, jistě na vás vyskočí třeba 20 symbolů připravenosti pro různé OS, hardware, pro soulad s právními normami, jazykové mutace atd.
Když už jsme u různých symbolů, Microsoft FlexGo je obchodní program, jehož oficiálním cílem je umožnit lidem v rozvojovém světě dostat se k základním počítačům se systémem Windows. Je založen na principu pay-as-you-go, kdy kupující zaplatí 1/3 ceny a po jisté předem stanovené době používání musí zaplatit další částku. A tak postupně až do doby zaplacení celé ceny pokud tak neučiní, systém bude fungovat omezeně či vůbec. Microsoft a všechny spolupracující společnosti se samozřejmě prezentují jako hotoví samaritáni, pomáhající spasit rozvojový svět od počítačové negramotnosti. Ovšem dosud nebylo například zmíněno, kolik ve výsledku za takové základní počítače obyvatelé třetího světa zaplatí, spíše se tedy jedná o obyčejnou snahu proniknout na nové trhy než o filantropii. Asi podobně, jako když si něco kupujete na úvěr.
Serverový operační systém Windows Server s kódovým označením Longhorn by se na trhu měl objevit až ve druhé polovině roku 2007, což je jistým zklamáním. Beta 2 předváděného Longhornu byla vydána spolu s ostatními betaverzemi, aby uživatelé mohli sledovat, jak dobře všechny spolupracují. A samozřejmě aby bylo docíleno patřičného mediálního efektu.
Během vystoupení Billa Gatese byla k vidění ukázka nové "hypervisor" virtualizační technologie, které bude v následující verzi Longhornu. Hypervisor umožňuje rozdílným operačním systémům, tedy například Windows a Linuxu, aby běžely na jednom serveru. Podle oficiálních ujištění by tato vymoženost měla být k dostání do šesti měsíců po uvedení Longhornu na trh. Gates zdůraznil, že virtualizace je klíčovou starostí Microsoftu a má být komplexní tržní odpovědí na virtualizační produkty firem jako VMWare a XenSource. Kupříkladu VMWare vyrábí známý program umožňující rozběhnout na systému Windows jiný OS, pokud na to stačí použitý hardware.
Rozpaky budí odmítnutí Microsoftu podporovat v Office formát ODF. Open Document Format for Office Applications je textový formát, schválený Mezinárodní organizací pro standardizaci (ISO International Organization for Standardization). Místo toho hodlá MS prosazovat jako standard pro Office 2007 formát XML, přesněji Microsoft Office Open XML, který bude základem pro dokumenty Wordu, Excelu i PowerPointu. MS svůj formát prosazuje proti ISO, tedy organizaci působící pod záštitou OSN, a v tomto smyslu požádal o schválení svého XML evropskou standardizační organizaci ICMA International.
Formát ODF byl jako mezinárodní standard přijat organizací ISO nedávno a stojí za ním četní rivalové Microsoftu jako Sun, Adobe a IBM, což je síla, se kterou je nutno počítat. ODF například podporuje populární StarOffice a jeho volná varianta OpenOffice.
Lidé z Microsoftu jsou nyní samozřejmě rozladěni, zvláště když je dosti nepravděpodobné, že by ISO přijala více než jeden světový standard dokumentů.
Microsoft už zřejmě neví, do čeho by se pustil. Máme tu Windows Media Audio jakožto alternativu k MP3, Windows Media Video jako konkurenci všech ostatních videoformátů a nyní Windows Media Photo jako něco, co mánahradit formát JPEG, současný standard ztrátové obrazové komprese.
WMP má být dramaticky lepší než JPEG, má být zaměřený na kompresi fotografií a uchování většího množství informací, má mít i lepší kompresi při vyšších velikostech. A podle dosavadních ukázek to je i pravda. Samozřejmě je třeba se mít na pozoru vzhledem k tomu, že ukázky jsou přesně zvoleny tak, aby prezentovaly právě to nejlepší z produktu. WMP má i další výhody, umožňuje zařízením a programům vykreslit jen část obrazu bez nutnosti renderovat ho celý. Umožňuje ztrátovou i bezeztrátovou kompresi obrazu.
To je technická stránka věci, vše má ovšem i jiné aspekty. V první řadě ho musí začít podporovat řada digitálních kamer, fotoaparátů, programy editační i prohlížecí. Na čí náklady bude tato podpora zavedena? Na úkor zisku akcionářů Microsoftu, výrobců softwaru a hardwaru, či na náklady kupujících? Těžko si lze představit, že by WMP nahradil JPEG, bude to při nejlepší snaze stále jen doplněk, podobně jako je MP3 stále dominantním hudebním formátem, což neplatí o WMA. A co podpora internetových prohlížečů? Bude snad WMP zobrazovat jen Internet Explorer?
WPM je zabalen do MS XPS portable document/printing standard, takže zařízení podporující toto by měla využívat i WPM. To by mohlo pomoci, navíc Microsoft při prosazování svých formátů je známý svými úspěchy.
Ovšem může se jednat také o snahu integrovat DRM i do oblasti statické grafiky. DRM je Digital Rights Managament, tedy systém, jak ochránit zvuk a hudbu před tím, aby si je člověk mohl pouštět podle libosti. Obvykle je nutné pro přehrání konkrétního souboru připojit se s identifikačními údaji k internetu, kde se ověří práva, abyste si mohli něco konkrétního poslechnout či se na to podívat. To je i jednou z funkcí WMA a WMV, tedy formátů, které nijak zásadně v e srovnání s předchozími nevynikají.
Uvidíme, zda WMP uspěje. Vzpomeňme si na JPEG2000, který měl nahradit JPEG a má velmi podobné přednosti jako WMP, navíc je to otevřený formát.