Stronghold 2

3. 9. 2005

Sdílet

Očekávané pokračování legendární realtimové strategie od Firefly Studios bohužel nedopadlo podle našich představ. Stronghold 2 je zábavná strategie s pěknou atmosférou, ale bohužel se nevyhnula několika otravným chybám.

„Poplááách! Vstávejte, vy holoto líná, a všichni do zbraně! Hněte s sebou na hradby, to vás odnaučí po nocích hrát vrchcáby a nalévat se medovinou. Dneska si konečně zasloužíte svůj žold. Jestli to ještě nějaká zabedněná hlava nepochopila, ke hradu se blíží armáda toho odporného zrádce, kterému i ta jeho čeládka neřekne jinak než Bejk. Připravte luky, halapartny, kamení a smůlu – ukážeme jim, kdo je v téhle zemi pánem.“



Život ve středověku přinášel mnoho úskalí. Obzvlášť pokud jste žili a pracovali na hradě nebo v podhradí svého pána. To se potom ničivé požáry, smrtelné choroby a zejména úmorná obrana hradeb před vpády nájezdníků staly vaším denním chlebem. A právě život na středověkém hradě se všemi jeho strastmi zpracovali skvělým způsobem vývojáři z Firefly Studios ve své čtyři roky staré strategii Stronghold. Každý, kdo se trochu zajímá o historické strategie, se tehdy jistě nechal strhnout působivou atmosférou masivního dobývání kamenných hradeb, nebo naopak jejich urputného bránění. Na úspěch původní hry se nyní snaží navázat pokračování, které je připraveno nasadit veškeré středověké obléhací stroje, aby si vydobylo místo ve vaší strategické sbírce.



V novém hávu

Stronghold 2 vyráží na zteč předně se z gruntu předělaným grafickým zpracováním. Na první pohled je vám jasné, že se autoři vydali cestou vymodelování prostředí kompletně ve 3D. S tím je spojeno několik příjemných vlastností, ale bohužel také problémů. Oceníte zejména volné otáčení kamery, a tím pádem možnost prohlédnout si hrad ze všech stran, dobře rozmístit všechny budovy a obehnat je kamennými hradbami. Pohled kamery lze také plynule zoomovat, avšak i to nejvzdálenější zobrazení zachycuje příliš malou plochu na to, abyste si byli schopni udělat obrázek o stavu v právě probíhající zteči na hradby bez neustálého přesouvání obrazu. O to podivněji vyhlíží, že si obraz můžete přiblížit až téměř na velikost jediného vojáka, což je vám platné asi jako fotbalistovi brusle. Jediné, co při tomto záběru uvidíte, jsou nepříliš propracované modely postaviček a mizerné animace. A tak se rychle vrátíte k původnímu náhledu na scénu, kde situaci zachraňují precizně ztvárněné hradní i hospodářské budovy.

Celkově však grafické zpracování nevypadá nijak špatně a dokáže přesvědčivě vystihnou atmosféru středověku. Navíc správného stratéga vizuální stránka tolik nezajímá. Důležitý je propracovaný herní systém a kvalitní, náročná kampaň. V tomto směru Stronghold 2 nabízí dvě základní kampaně, v nichž se vydáte buďto po cestě ekonomické správy hradu, anebo se pustíte do válečného tažení. Nepočítáme-li základní tutoriál, právě prvně jmenovaná část hry vás dopodrobna seznámí se všemi aspekty budování fungujícího hradního sídla. Jednoduchý příběh vás povede napříč zbídačeným územím, jemuž se pokusíte vrátit ekonomickou stabilitu. A to v žádném případě nebude procházka růžovým sadem. Spíše naopak se budete prosekávat trním a brodit v bahně. Čekají vás různé náročné úkoly, jako je přestavba rozvalin opuštěného sídla, zásobování sousední vyhladovělé tvrze či hon na vlky. Tato část hry tvoří mírumilovnou (až na pár bitek s bandity) budovatelskou strategii, v níž se musíte starat o blahobyt vašich poddaných.



Chléb a hry

Základ ekonomiky samozřejmě tvoří těžba surovin, a proto v první řadě kácíte lesy a dolujete kamení společně se železnou rudou. To vám však vystačí pouze na stavbu budov a hradeb, které stejně jako v předchozím dílu vyrostou ihned po umístění. K ošetření chodu hradního života musíte svým obyvatelům zajistit dostatečný přísun potravin, k čemuž slouží několik farem a výrobních manufaktur (viz rámeček). Připravte se tedy na pěstování zeleniny, prasat, pečení chleba, sbírání jablek, vaření piva nebo třeba tkaní látek. Většinu vyrobeného zboží nemusí spořádat jen nenasytná chasa v podhradí, ale můžete jej za různě vysoký obnos prodávat na tržišti. To vám zajistí přísun zlaťáčků do pokladnice, odkud následně čerpáte třeba na nákup vojenské síly. Ačkoliv autoři mikromanagement propracovali docela detailně, hardcore hráčům budovatelských strategií bude přece jenom scházet ještě celá řada podrobnějších nastavení. Svým dělníkům například nemůžete nařídit, kam mají nosit vyrobené polotovary, a ti neustále pendlují mezi svým obydlím a skladištěm, místo aby zásobovali rovnou finální výrobnu. Kromě toho celkem nepochopitelně nemůžete zastavit výrobu v jedné dílně, ale musíte vypnou vždy celou manufakturu, což není v některých situacích nic příjemného.

Rovněž budování ekonomické stability přináší celou řadu úskalí a problémů. V první řadě musíte neustále hlídat spokojenost obyvatel, kteří v jistém stadiu naštvanosti začínají opouštět hrad. Spokojenost lidí závisí na několika faktorech – na zásobách potravin, výši daní, bezpečnosti, čistotě hradu nebo také (a to se nám v redakci nejvíce líbilo) na dostatečném přísunu piva, zázračného to pitiva, do místního hostince. Nezřídka hrad zamoří krysy nebo hromady smrdutého odpadu, s nimiž se musejí rychle vypořádat k tomuto účelu předurčení dělníci, jinak nespokojenost obyvatel poroste závratnou rychlostí. Není ani výjimkou, že se některý nešťastník obrátí na cestu zločinu a začne vykrádat vaši pokladnici nebo skladiště. Copak když se k tomu sníží správce žumpy, je to docela pochopitelné, ale když se nám pomátl vážený kovář, v té době nejbohatší muž sídla (nakoupili jsme od něj nespočetně zbraní), zůstal nám rozum stát. Zřejmě s jídlem roste chuť…



Vzhůru na hradby

Pro rozené vojevůdce a válečníky autoři vytvořili druhou kampaň, zaměřenou především na dobývání a obranu vybudovaných hradních sídel. Ani ve válečné kampani se však neobejdete bez ekonomické správy, tudíž všechny výše popsané starosti vás čekají rovněž zde. Připraveno je celkem dvanáct docela dlouhých misí, kterými se proplétá jednoduchý příběh sdělovaný formou in-game animací. Přemístíte se do středověké Anglie, znesvářené politickými intrikami a bojem o moc zámožných šlechticů. O urovnání sporů a nastolení vlády pevné ruky se samozřejmě pokusíte vy. A jestli nakonec upevní svou moc král země nebo ji získá někdo jiný, závisí na vašem rozhodnutí v pokročilejší fázi kampaně. Přestože by se na motivy podobné zápletky dal určitě napsat složitý a napínavý příběh, ve Strongholdu 2 nic podobného nehledejte. Zde děj působí jen jako hrubá kostra, na niž jsou navěšeny jednotlivé mise, a kdyby na něj autoři zapomněli, asi by se vůbec nic nestalo. Snad jen to, že byste přišli o několik směšně působících dialogů.

Ponecháme-li příběh stranou, zůstanou nám docela působivé středověké bitvy, v nichž účinkuje množství různě vyzbrojených vojáků a válečných strojů. A právě hromadná zteč hradeb tvoří ústřední motiv Strongholdu 2. Útočnou armádu tvoří početné pluky kopiníků, rytířů, lučištníků a dalších vojáků. Každá jednotka má samozřejmě v dobývání důležitou funkci a v žádném případě si nevystačíte s nějakým označeném všech sil a jejich posláním na nepřátelského lorda (stejně jako v jedničce znamená smrt hradního pána vítězství nebo naopak prohru v misi). Právě naopak musíte vymýšlet různé strategie a přemisťovat jednotky podle potřeby na správná místa. Kromě vojáků samozřejmě ovládáte nejrůznější obléhací stroje (viz rámeček). Kamenné hradby už na rozdíl od minula nezbourají vojáci svými kopími, ale budete je muset pěkně poctivě prorazit katapulty, trebušety nebo je podkopat pomocí speciálních tunelářů. Na hradby se vojáci dostanou také po přistavěných žebřících nebo z obléhacích věží – a to potom začne pěkná mela. Na bojiště, hemžící se desítkami i stovkami vojáků, je vůbec skvělý pohled, a jakmile se všechno začne mydlit, dokonale propadnete vynikající válečné atmosféře.



Tupá čeládka

Bohužel válečná tažení mají také své mouchy. Tím nejzásadnějším nedostatkem je bezesporu umělá inteligence vojáků. A to jak nepřátelských, tak i vlastních. Na bojištích se někdy odehrávají neuvěřitelné věci, takže si připadáte jako někde v Kocourkově. Při ostřelování z velké dálky padají nepřátelští vojáci k zemi jak zralé hrušky, bez viditelného zájmu cokoliv proti tomu podniknout. Stejně tak dokáže početnou skupinku halapartníků, zevlujících pod hradbami, postupně odrovnat jediný lučištník na palisádě – ty hlavy dubové se prostě nehnou z dostřelu. Samostatné úsudky vašich svěřenců jsou vůbec někde na bodě mrazu. Pro vás to znamená neustálý přísný dohled nad každým vojáčkem. A co je nejhorší, problémy AI provázejí rovněž strategii vašich protivníků. Sice se nejspíš neubráníte nutnému opakování několika misí, avšak velmi brzy prokouknete stále stejnou strategii počítače a bitvy se pro vás stanou snadnou záležitostí. Nehledě na to, že lze v bitvě využívat další nedostatky v umělé inteligenci – například před skutečnými hradbami vystavíte řady dřevěných ohrad, které nepřátele nepochopitelně přitahují jako magnet, a než stačí útočníci dřevěnou bariéru zbourat, smete je sprcha smrtících šípů z palisád.

Problémy s umělou inteligencí samozřejmě částečně odpadají v multiplayeru, který tvoří vcelku zábavnou část Strongholdu 2. Strategické schopnosti si prověříte celkem na devíti samostatných mapách, které znázorňují různá území od Německa a Británie až po Austrálii. Do křížku se pustí dva až osm hráčů, přičemž z poslední varianty se už stává pěkná mela, v níž se orientují jen opravdoví strategičtí odborníci. Kromě kampaní a multiplayeru ve hře naleznete ještě další módy. Klasické volné stavění hradního sídla doplňuje tzv. Kingmaker neboli hra na krále. Jedná se o jakýsi typ skirmishe, kde se mezi několika počítačem řízenými protivníky pokusíte uchvátit vládu nad celou oblastí. Škoda jen, že se v tomto módu nedají uzavírat spojenectví. Kdo má rád historii, určitě si vyzkouší dobývání či bránění deseti hradů vytvořených podle skutečných předloh. A pokud by vám to nestačilo, máte možnost navrhnout si vlastní scénáře.



Zábava není bez chybiček

Stronghold 2 v sobě zahrnuje atmosféru středověkého dobývání hradů i složitou ekonomickou správu poddaných, a nepochybně tak tvoří zajímavou strategickou zábavu. Velkolepé bitvy o hradby jsou však úchvatné do té doby, než prokouknete strategii chabé umělé inteligence počítače. Pak se dostaví lehké zklamání, začnete se dívat hře pod kůži a zjistíte, že se kromě grafiky od minulého dílu zas až tolik nezměnilo. Je to velká škoda. Stronghold 2 určitě disponuje velkým potenciálem, který ovšem sráží řada nesmyslností jak v ekonomické, tak i válečné části.





Výrobce: Firefly Studios

Vydavatel: 2K Games

Distribuce pro ČR: Cenega

Lokalizace: manuál

Cena: 999 Kč

Internet: http://www.stronghold2.com

Multiplayer: ano

Minimální konfigurace: CPU 800 MHz, 256 MB RAM, HDD 1 GB, 3D karta 32 MB

Doporučujeme: CPU 2,4 GHz, 512 MB RAM, HDD 1,5 GB, 3D karta 64 MB

Verdikt: Zábavná středověká strategie s pěknou atmosférou, kterou ale bohužel hyzdí několik nepříjemných chyb.



Hodnocení: 78 %

Autor článku