Stručná historie pevných disků - 2. díl

Firma IBM dosáhla prahu gigabajtového úložiště v roce 1980 představením zařízení IBM 3380.

Tento systém měl 2,52 GB kapacity s přenosovou rychlostí dat 3 MB za sekundu. Na základě vybraných funkcí stál Model A 3380 DASD mezi 97 650 a 142 200 americkými dolary.

Zatímco firma IBM stále vyvíjela zařízení velikosti ledničky pro střediskové počítače, na scéně se objevila společnost Seagate, která zmenšila úložiště natolik, aby se vešla do osobních počítačů.

Pokud jste vyměnili 5,25palcovou disketovou jednotku za Seagate ST-506 za 1 500 dolarů, mohli jste na vašem novém počítači permanentně uložit až pět MB dat.

Disk závisel na ovládací kartě, která musela být zapojena do základní desky, ale už jste nemuseli přepínat disky pro spuštění operačního systému počítače, následně spustit svůj aplikační software a nakonec se dostat ke svým datům.

První přenosné počítače vypadaly spíše jako zavazadla než jako počítače. Představení 2,5palcového disku od společnosti PrairieTek v roce 1988 bylo významným milníkem směřujícím k tenkým, „sexy“ formám, jimiž notebooky oplývají dnes. Model 220 vyžadoval o 30 procent méně místa než 3,5palcové disky a nabízel 20 MB úložiště (10 MB na každé plotně).

V roce 1991 Toshiba odhalila 2,5palcový Tanba-1, zobrazený zde, který nabízel 63 MB úložiště.

Disky o velikosti 2,5 palce jsou stále běžným prvkem moderních notebooků, přestože u dražších modelů začínají převažovat SSD disky.