Akvizice proběhla v hotovosti a pro Intel představuje největší koupi v její historii. Námluvy prý probíhaly už od letošního března, avšak v dubnu byly přerušené kvůli tomu, že se akcionářům Altery zdála nabídka Intelu ve výši 54 dolarů za akcii příliš nízká.
Avšak poté, co Altera koncem dubna uveřejnila nepříliš povzbudivé finanční výsledky, nakonec se transakce za výše uvedenou cenu uskutečnila.
Altera podle posledních výsledků za první čtvrtletí tohoto roku utržila 436 milionů dolarů, což je meziročně o 6 procent méně než vloni ve stejném čtvrtletí. Zisk také poklesl, a to ze 117 milionů na 95 milionů dolarů.
Intel chce podle svých slov propojit své čipy a výrobní procesy s technologií FPGA (field-programmable gate array), kterou má Altera. Díky tomu pak prý bude schopný vyvíjet nové produktové řady určené pro segment internetu věcí.
Produkty FPGA lze přeprogramovávat, aby vyhovovaly specifickým úlohám v oblasti medicíny, dopravy či průmyslu.
Konkrétně chce Intel nabízet produkty FPGA společně se svými procesory Xeon jako „vysoce kustomizovaná integrovaná řešení“. Zároveň by se měly produkty Altery vylepšit díky aplikaci výrobních procesů Intelu.
Pokud vše schválí příslušné úřady, měla by se Altera stát součástí Intelu během následujících 6 až 9 měsíců.