To, že špatné a dlouhodobé sezení u počítače způsobuje bolest zad, není žádná novinka. Ale spolu s technologickým vývojem přibývají i nové způsoby, jakými si můžeme záda poškodit. I odborná literatura zpracovala ten nejnovější z nich, tzv. ipadové či tabletové rameno.
Na tento jev se zaměřil doktor Jack Dennerlein z Harvardské univerzity, který výsledky svého výzkumu na toto téma publikoval v prestižním odborném časopise „Work: A Journal of Prevention, Assessment, and Rehabilitation“.
Tablety jsou relativně nový jev, pro poměrně značnou část společnosti jsou ale již nyní nejčastěji používaným technologickým prostředkem k práci či například ke sledování filmů. Jak ukázal průzkum doktora Dennerleina, při používání tabletu, ať už pasivně či aktivně, hrbíme automaticky naše těla takovým způsobem, který způsobuje bolesti a záněty zad i kloubů na rukou.
Při svém výzkumu nechal Dennerlein účastníky provádět na tabletech každodenní úkony, při kterých měřil jejich postoj třídimenzionálním infračerveným pohybově-analytickým systémem. Ukázalo se, že tablety ani není možné jiným způsobem používat – například při psaní je shrbená póza prakticky jediná, kterou můžeme zaujmout.
Podobně se projevuje i tzv. syndrom esemeskového krku. Ten je způsoben dlouhodobým nepřetržitým používáním mobilního telefonu, které nutí náš krk zůstávat delší dobu v nepřirozené a namáhavé pozici. V poslední době nám moderní telefony nabízejí daleko více než pouze volání či posílání sms. Máme internet v mobilu, hry či různé aplikace.
„Lidé pracují s těmito telefony nejen po dlouhou dobu bez přestávky, ale i s přestávkami opakovaně během dne vsedě, ve stoje někdy už i při chůzi. Postupně se tak načítá doba strávená ve špatném, nefyziologickém postavení těla, a tím se zvětšuje jeho nerovnováha a přetížení,“ varuje primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí MUDr. Michaela Tomanová a dodává „zejména pokud máte sedavou práci, je důležité při delší době strávené ve strnulé pozici využívat dynamické změny této pozice a úlevové polohy, při kterých se svaly protáhnou a zrelaxují. Také se snažte mít hlavu v menším předklonu a nedívat se na telefon dolů, ale co nejvíce před sebe.“
Ne u všech z tzv. digitálních nemocí je ovšem možné hledat příčinu ve fyzické rovině. Častou diagnózou naší civilizace bývá i choroba, která má původ spíše v psychice a duševní zátěži – v odborných kruzích nazývaná technostres. Ten poprvé diagnostikovali profesoři Michelle M. Weil a Larry Rosen, kteří o této rozšířené civilizační chorobě napsali knihu „TechnoStress: Coping with Technology @ WORK @ HOME @ PLAY“.
Tento specifický druh stresu je způsobován neustálou nutkavou potřebou být online, a to kdekoliv a kdykoliv. Prakticky neustále jsme tak pod tlakem nesmírného množství informací a očekává se od nás, že jsme po většinu doby na příjmu a v kontaktu. Tato ztráta soukromí a klidu může způsobovat deprese, únavu, úzkosti a nepřímo přerůst i v problémy s fyzickým zdravím.
Nejjednodušší prevencí je omezení užívání chytrých telefonů, tabletů i dalších elektronických přístrojů. Není vhodné podceňovat ani pravidelný pohyb, nezbytný pro vyvážení pohybového aparátu. Na škodu bezpochyby není ani aktivní cvičení, zaměřené na protahování a posilování namáhaných tělesných partií.
Sedavou práci a menší fyzickou aktivitu má v rámci dne nyní mnohem větší část populace než kdy dřív. Proto je nutné nenechat svaly oslabit a ochabnout, ale naopak udržovat svaly i klouby v pohybu a zachovávat pohybový aparát funkční a zdravý.