Tamagoči na vrcholu

Sdílet

Slavnostní aulu starobylého Karolina považuji za jednu z nejdůstojnějších prostor v Praze. Stovky studentů tu př


Slavnostní aulu starobylého Karolina považuji za jednu z
nejdůstojnějších prostor v Praze. Stovky studentů tu přísahají,
když zahajují studium a jisté procento z nich tu i studium
uzavírá, aby s vítězoslavným pohledem vstoupili do života.
Důstojná latina, ctihodní hodnostáři ve slavnostních talárech, a
na to vše z výšky shlíží sám Karel IV., zakladatel university.
I tento rok studenti Filosofické fakulty University Karlovy
skládali imatrikulační slib v této aule. Při projevu proděkana
fakulty do napjatého ticha a této slavnostní atmosféry se ozve
elektronické zapípání. Studentka zmateně zašátrá v kabelce a
procedí mezi zuby: "Vždyť jsem mu vypla zvuk." Pak vyloví malé
umělohmotné vajíčko, zmáčkne několik tlačítek a na omluvu dodá:
"Víte, on se zase podělal." Slavnost pro mnohé pokračuje a
několik sousedících studentů má o čem přemýšlet.
Vajíčka Tamagoči, vymyšlená původně pro japonské děti, které si
nemohou ve velkoměstech dovolit chovat svého živého mazlíčka.
Elektronická hračka, jež simuluje život a po jisté době umírá,
si získala spousty přívrženců a v Japonsku se rozeběhla mánie.
Všichni chtějí Tamagočiho, a to i přes ten fakt, že pokud zemře,
mohou jej vyhodit a koupit si nové "vajíčko". Na Internetu běží
celosvětová soutěž, kdo vydrží déle pečovat o svého broučka
(posledním rekordem je asi 40 dní). Psychologové se rozdělili do
dvou táborů: jedni hovoří o úctě k životu a varují před duševní
chudobou dětí, druzí jsou nadšeni z nového způsobu výchovy.
Faktem je i to, že letošní Vánoce v Evropě budou pravděpodobně
ve znamení Tamagočiho. V Praze se objevují první stánkaři, kteří
jej prodávají za cca 500,- Kč. Hračka si získává příznivce svým
"user´s friendly" prostředím, jež pochopí i ti nejmenší a které
softwarové firmy mohou jen závidět. Tři tlačítka nabízejí
možnosti napojit, dát najíst, vyvenčit, pokárat, pochválit,
potrestat - základní životní funkce. Displej s nic moc
rozlišením pomáhá těm, kdo chápou Tamagočiho intuitivně.
Zkrátka vše je mnohem jednodušší než neméně slavný automat
sovětské výroby - seriálový vlk, který chytal vajíčka. A navíc
evropská, měkčí verze umožňuje neomezené oživování Tamagočiho,
čímž zákazník sice ušetří, ale zřejmě ztratí onen strach ze
smrti svého miláčka.
Tamagoči je tu a proniká všude, tabu pro něj nejsou ani ty
nejkonzervativnější prostory, takže až někde uslyšíte
elektronické zapípání, je možné, že nejde o mobilní telefon, ale
o zlobivého nebo hladového Tamagočiho.



Autor článku