Předpověď nejvýznamnějších trendů v technologickém vývoji pro letošní rok - Technology Predictions TMT Trends 2008 – uveřejnila firma Deloitte. Za největší výzvy Deloitte považuje ochranu soukromí, omezení anonymity ve světě internetu či úsilí o návrat důvěry veřejnosti v nanotechnologie. Od technologií se navíc očekává, že významně přispějí k ochraně životního prostředí.
Deloitte se pokusil definovat nejvýraznější trendy ve vývoji technologií, telekomunikacích a sdělovacích prostředcích. Vychází přitom z rozsáhlé analýzy výzkumných, vývojových, výrobních i marketingových informací získaných z otevřených zdrojů i přímo od nejvýznamnějších firem, nezávislých odborníků a analytiků.
Ochrana životního prostředí i nadále patří k největším očekáváním, která lidé do nejnovějších technologií vkládají. Jedním z jejich naplnění mohou být světelné diody LED. Letošek se může stát rokem, kdy začnou vytlačovat tradiční žárovky.
Rozžhavené uhlíkové vlákno ve vakuu uvnitř skleněné baňky je 130 let starý vynález, ale stále je nejpoužívanějším prostředkem ke svícení v domácnostech. Přitom je velmi neefektivní. Jeho světelná výkonnost jako poměr dodané energie a získaného světla je 2,6 procenta. Hůře je na tom už jen svíčka s účinností 0,04 procenta. Používání žárovek stojí průměrnou domácnost čtvrtinu všech jejích výdajů na energii, tj. na celém světě nějakých 136 miliard dolarů ročně. Diody LED mají světelnou účinnost až 22 procent. Jejich životnost dosahuje 50 tis. hodin. Pokud by svítily 8 hodin denně, vydrží 17 let. Zatím jsou, pravda, docela drahé, jedna vyjde na 50 dolarů, ale za 20 let provozu 265 dolarů proti žárovce ušetří. Jelikož LED jsou principiálně ukotveny v polovodičové technologii, dá se předpokládat, že i na ně se vztahuje Moorův zákon, podle kterého každých 18 měsíců klesnou výrobní náklady čipu na polovinu. Cena diod tedy bude klesat. Napomůže tomu také masové rozšíření LED na trhu. Žárovky se vyrábějí pořád stejně už 50 let a výrobní náklady se za tu dobu nezměnily. Zato náklady provozní ano, ceny energie prudce rostou.
U nanotechnologií nejsou přísliby tak jednoznačné. Známé prvky a materiály, zmenšené na molekulární nebo atomární velikost, mění své vlastnosti a chování, a dnes není dost dobře známo, jakou tyto nanočástice mají toxicitu vůči lidskému zdraví, jak se chovají v půdě, vodě či vzduchu. Proto ztrácejí důvěru u lidí. Podle jednoho z dotazovaných odborníků je dnes diskuse o využívání nanotechnologií podobně složitá, jako diskuse o stavbě nových jaderných elektráren.
Jisté však je, že nanotechnologie mohou životní prostředí také uzdravovat. Lze je využít k výrobě čisté energie, například kapesních kondenzátorů s dlouhou životností, které by mohly nahradit dnešní baterie a akumulátory plné těžkých kovů a kyselin. S použitím nanotechnologií je možné vyrábět solární panely na bázi plastických hmot místo křemíku. Cena jednoho wattu ze solární energie by se tak snížila na polovinu cen dnešních, tj. asi na dva dolary. Použití karbonových nanotrubiček při odsolování vody by podstatně snížilo spotřebu energie i další náklady na výrobu pitné vody. To by mělo v současném světě mimořádný význam. Zajištění dostatku pitné vody se stává nejnaléhavějším světovým problémem.
Údaje v počítačích jsou cennější než samotný hardware
Ani počítačový průmysl nezůstává bez potíží a výzev. Tou nejnaléhavější už dávno nejsou vysoké ceny počítačů. První PC stál 1565 dolarů bez displeje a disketové jednotky. Dnes se dají osobní počítače pořídit za méně než 500 dolarů. Čím více ale klesá hodnota hardwaru, tím více stoupá objem, a co je ještě důležitější, také hodnota údajů v počítačích obsažených. Kromě PC se to týká i dalších elektronických přístrojů, jako jsou mobilní telefony, přehrávače MP3 a jiné.
Stále více spotřebitelů i firem proto budou ochotny vydávat peníze na zabezpečení svých dat. Podle odborníků se počet PC na světě za letošní rok zvýší o desetinu, ale výdaje způsobené zcizením či ztrátou dat stoupnou o 20 procent. Objem informací uložených v elektronických zařízeních do roku 2020 stoupne ve srovnání se současnou úrovní šestinásobně.
V nezáviděníhodné situaci se ocitnou občané a instituce, které spadnou do problému „digital divide“. Nemíní se tím tradiční definice, podle které digitální mezera zeje mezi těmi, kdo počítač (s připojením na internet) mají, a těmi, kteří jej nemají. V novém slova smyslu jde o problém lidí a firem, které vlastní informace, mnohdy velmi cenné, nebo je potřebují získat, ale nedovedou je přečíst. Jsou uloženy v zastaralém nebo nestandardním formátu a současný SW si s nimi nedokáže poradit. V takové mezeře už jistě uvízl nejeden diskofil, který neměl možnost přepsat tradiční analogové gramofonové desky do digitálního záznamu na CD. Dnes už to možné je, přepis vinylové LP se dá pořídit zhruba za 160 korun.
Mezera je ale otevřena i v digitálním světě. Například informace uložené na 5,25palcovém floppy disku už na současných PC nelze načíst. Podobný problém řeší zdravotníci, kteří ukládají roentgenové snímky v elektronické podobě, ale nemají standardizovaný SW na jejich prohlížení. Ne každý lékař je tedy dokáže prozkoumat. „Na zajímavé podnikatelské příležitosti se proto zřejmě mohou těšit firmy specializované na skladování, ochranu a pravidelné přeformátování dat,“ Jiří Batěk „Podobnou službu zřejmě budou využívat jak soukromé osoby, tak také firmy a instituce.“
Ne vždy je ale dlouhodobé ukládání informací žádoucí. Například osobní data o pohybu na internetu, platbách kreditními kartami či posílání e-mailů bude stále více narážet na požadavek ochrany soukromí. Dá se očekávat zesílení tlaku na oficiální národní a mezinárodní instituce, aby regulovaly sběr, uchovávání a využívání těchto údajů, získávaných většinou prostřednictvím tzv. souborů cookies. Už dnes ale jsou uváděny do provozu stránky „bez slídění“ (non-tracking), které záznamy o chování těch, kdo na ně chodí, nevedou.
Jiný druh ochrany, tentokrát nikoliv před ztrátou soukromí, ale před zločinem, sleduje trend omezení anonymity na webových stránkách. Dosud k publikaci svých názorů v chatech, diskusních stránkách nebo dokonce v celém vlastním bloku stačila přezdívka. Jenže vzrůstající kriminalita, zejména zneužívání dětí k pořizování a šíření pornografie, směřuje k povinné identifikaci na některých webových stránkách. Naléhavost problému dokládá údaj, podle něhož na 10 % všech URL ve Velké Británii v roce 2006 byl šířen protizákonný obsah. Autenticita uživatele je také žádoucí u obchodních transakcí, například internetových aukcí.
Celá studie Technology Predictions TMT Trends 2008 je uložena na stránkách: www.deloitte.com/cz/en
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU