Ale Kchao tahle omezení překonal tím, že zredukoval příměsi ve skleněném vláknu a experimentoval s různými lasery. Do čtyř let byla přenosová vzdálenost rozšířena na půl míle, tedy asi 800 metrů. Nakonec celý svět i oceány obtočily miliony kabelů a vzniklo tak širokopásmové připojení, za jehož otce je Kchuo pokládán. V roce 2009 získal Nobelovu cenu za fyziku a v roce 2010 byl pasován na rytíře.
V roce 1970 Kchao založil katedru elektroniky na Čínské univerzitě v Hongkongu, kde později sloužil jako zástupce rektora. Se svou ženou založil také nadaci Charles K. Kao Foundation for Alzheimer’s Disease, jelikož sám trpěl Alzheimerovou chorobou. Zemřel ve věku 84 let.
Sylvia Weirová: Digitální studentka
Pro pediatričku Sylvii Weirovou nebyl hlavním pracovním nástrojem skalpel ani magnetická rezonance; byl to počítač.
Weirová získala titul z medicíny ve 40. letech v Jižní Africe, kde zároveň aktivně vystupovala proti apartheidu. V roce 1974 se přestěhovala do Velké Británie, kde zkoumala umělou inteligenci, a v roce 1978 se připojila k Seymourovi Papertovi na MIT. Papert spoluvytvořil programovací jazyk LOGO, který měl učit děti programovat, a který Weirová zkombinovala s robotikou, čímž vytvořila nový způsob komunikace pro autistické děti. Desítky let své kariéry věnovala pomoci dětem s autismem, mozkovou obrnou a dalšími postiženími a učila je používat počítače pro učení a komunikaci.
Později se stala zakládající členkou jihoafrické vysoké školy Mathematics, Science and Technology Education College. Ke své zemi měla vždycky blízko: založila také neziskovou organizaci Friends of Mpongele AIDS Orphans, která pomáhala sirotkům AIDS a dalším potřebným jihoafrickým dětem.
Zemřela ve věku 93 let.