Technologie v pozadí vývoje informačních systémů ERP

Systémy jsou u zákazníků v rutinních provozech zaběhnuté, a tak není potřeba cokoliv měnit či inovovat. Výjimku tvoří legislativní upgrade nebo uživatelské úpravy podle přání zákazníka.

Výrobce ERP se tímto dostává do nezáviděníhodné situace. Systém se stává výrazně složitým a zásahy do něj bývají čím dál tím komplikovanější. U systémů, které se neustále vyvíjejí, tak dochází k ohromnému nárůstu funkčnosti.

Uživatelé si pak oprávněně stěžují na komplikované ovládání a nepřehlednost jednotlivých nabídek, a dodavatel stojí před závažným rozhodnutím, zda dlouho vyvíjený informační systém nadále pouze udržovat nebo vyvinout raději systém nový, poplatný současným moderním technologiím a trendům.

Směry ve vývoji ERP
V současné době existují dva hlavní směry vývoje informačního systému. První určuje opensourcová komunita kolem produktu Java. Jedná se o jeden z nejpoužívanějších programovacích jazyků na světě.

Mezi jeho výhody patří systémová multiplatformnost, velké množství připravených knihoven a obrovská komunita vývojářů. Další nepřehlédnutelnou výhodou jsou nulové náklady na pořízení tohoto vývojového nástroje.

Nevýhody jsou spatřovány v poměrně velkých nárocích na operační paměť, v některých případech pomalejší grafické rozhraní a pro začátečníky vývojáře ve složitosti a komplikovanosti Javy jako jazyku.

Druhým směrem pak jdou produkty společnosti Microsoft a její produktové řady vývojářských nástrojů Microsoft Visual Studio a Microsoft .Net Framework. Hladký a objektový přístup k datům je možno realizovat prostřednictvím Linq a mnoho inovací lze nalézt i ve dvou vývojových jazycích, ve Visual Basicu a Visual C#.

Pomocí technologií Silverlight, WPF (Windows Presentation Foundation), WCF (Windows Communication Foundation) a WF (Windows Workflow) je možné vyvíjet vícevrstvé webové i desktopové aplikace. Další výhodou je masivní podpora týmového vývoje (díky TFS – Team Foundation Server), což u informačních systémů patří k základním pilířům životního cyklu vývoje softwaru.

Mezi nevýhody patří zejména finanční náklady na pořízení všech vývojových nástrojů, závislost na produktech společnosti Microsoft a také to, že výsledné řešení není multiplatformní.

Z výše uvedených směrů je patrné, že volba není jednoduchá. Dodavatel ERP řešení musí přihlédnout při svém rozhodování k mnoha faktorům. Nestačí pouze sledovat, jaký je stav dnes. Důležitý je i pohled do budoucna.

Co vůbec přinese uživatelům systém kromě technologií nového? Jak se budou dané vývojové nástroje nadále rozvíjet? Jakou nabízejí výrobci těchto nástrojů technickou podporu? Budou se lépe shánět vývojáři v jazyce Java, nebo C#? Pokud na tyto otázky zná dodavatel odpovědi, může se směle pustit do vývoje nového informačního systému.

Důraz na inovace
Předpokladem nové generace informačního systému je využití nejmodernějších technologií. Hodně se v poslední době mluví o skladových aplikacích ovládaných hlasem. Využití této technologie je možné aplikovat zejména v prostředích s nestandardními pracovními podmínkami – například v mrazírnách, v prostředích s extrémní prašností nebo naopak vlhkostí.

Obsluha nemusí držet čtečku čárových kódů a očima těkat na displej, aby stále kontrolovala zobrazený text. Hlas je určitě rychlejší než pohyb, proto je zde jasná úspora v časové náročnosti všech operací.

Dalším prvkem vyspělé technologie, kterou by se měl vyznačovat každý informační systém, je univerzální rozhraní pro elektronickou komunikaci. Doba „přeťukávání“ faktur, objednávek, dodacích listů a korespondence do systému sice ještě neskončila, ale s nástupem univerzálního formátu ISDOC a masivní podporou EDI komunikace se blýská na lepší časy.

Uživatelé dnes již nevnímají moderní informační systémy jen jako strohá úložiště ekonomických a účetních dat, ale jako komplexní portály, ze kterých jsou schopni spouštět jak jednotlivé nabídky informačního systému, tak rovnou získávat i informace z webových služeb, číst svou poštu, nastavovat si dynamicky upozornění na změny v systému, definovat si vlastní uživatelské struktury a přidávat funkčnost, která doplňuje univerzální řešení o jejich vlastní požadavky.

Stále více se v oblasti ERP systémů mluví o architektuře orientované na služby, tzv. SOA (Service Oriented Architecture). SOA je architektonický koncept založený na volně vázaných, obchodně zaměřených, sdílených a opakovaně použitelných službách. Je to tedy pomyslná spojka mezi procesy, požadavky a technologiemi. Tento koncept je ovšem stále v plenkách. Jeho implementace nepřináší okamžité výsledky. Spíše naopak, počáteční nemalé investice mohou celý koncept rychle znehodnotit, a tak je nutné postupovat nanejvýš opatrně. Odborná veřejnost zatím vyčkává. O tom, zda SOA vnese do IT průmyslu čerstvý vítr, však můžeme zatím jen spekulovat.

Cesta ke cloudům
Trendem, který do budoucna určitě ještě zesílí, je také požadavek, aby aplikace uměla pracovat v tenké podobě v internetovém a intranetovém prostředí, ale byla zároveň dostatečně robustní při provozu v lokální síti v prostorách uživatele.

Když se k tomu přidá stále častěji skloňované prostředí cloudů, je jasné, že aplikace musí být vícevrstvá, se striktně oddělenou prezentační, aplikační a datovou vrstvou. Správný ERP systém budoucnosti musí mít také na paměti předpokládaný vývoj hardwarového prostředí.

Představa skladníka sedícího před holografickou projekcí jeho skladu je sice možná utopií, ale 3D monitory a televizory již existují a v ERP je celá řada problematik, které toho mohou využít.

To všechno předpokládá stavbu aplikace na nejmodernějších vývojových nástrojích, protože „kdo chvíli stál, už stojí opodál“.

Autor pracuje jako ředitel technologického vývoje společnosti J.K.R.