elektroniky. Většinou se jedná o elektronické systémy spojené přímo s funkcemi
automobilu, ale začínají se objevovat i další uplatnění, zejména komunikačních
a informačních služeb telematiky. Přístup k internetu, asistence pohotovostních
služeb na vyžádání, navigace, zprávy o provozu, nejrůznější asistenční služby,
to jsou některá z využití telematiky, která si už dnes umíme představit.
Telematika (složenina ze slov telekomunikace a informatika, původně francouzský
novotvar telematique) má potenciál přeměnit automobily na mobilní platformy
schopné provádět funkce jako počítače, komunikační zařízení i bezpečnostní
zařízení. Integrace telematických funkcí do nových typů vozidel je zajímavá jak
pro zákazníky, tak pro výrobce automobilů i vývojáře softwaru. Telematické
systémy mají nejen výrazně vylepšit komunikaci v samotném autě, ale především
komunikaci s vnějším okolím, a to jak formou hlasovou, tak prostřednictvím
přenosu dat nebo obrazu.
Využití telematiky
Lokalizační systémy GPS (Global Positioning System) a dopravní servis jsou již
v některých zemích běžnými službami. V Japonsku jsou systémem GPS a službou
navigace včetně zobrazení aktuální dopravní mapy nejbližšího okolí dnes
vybavena prakticky všechna vozidla, zejména veřejné dopravy nebo taxislužby.
Dopravní servis formou rádia je poskytován i v Evropě, ale není většinou přesně
vázán na konkrétní pohyb samotného vozidla. Nové telematické služby jsou
schopny podle momentální polohy vozidla a zadání cíle vybrat vhodnou trasu na
základě aktuální situace v místním provozu a na základě preferencí řidiče (zda
potřebuje nakoupit, natankovat, vybrat peníze z bankomatu apod.). Jsou také
schopny zjistit nejbližší volné parkoviště od místa, kde chce řidič zastavit.
Telematické systémy využívají mobilní telefon, systém GPS a komunikační
(multiplexní) jednotku podporující současně přenos dat a hlasu. Bezpečnostní
telematický systém v automobilech se např. využívá při haváriích: vyvěšený
telefon při havárii iniciuje GPS pro lokalizaci vozidla. Umístění vozidla a
stav airbagů jsou zaslány do centra služby, která je přepošle pohotovostním/
záchranným složkám. Pro komunikaci s pohotovostní službou se využívá buď
mobilní síť, nebo satelitní komunikace.
Informační a asistenční služba je nejvítanějším doplňkem v rámci telematických
systémů. Mohou poskytovat různé služby od navigační podpory pro nalezení
nejvhodnější cesty neznámým prostředím přes informace o místopisu až po systém
rezervace hotelu nebo vstupenek v cílovém místě. Automatizovaný systém pro
šíření aktuálních dopravních a jiných informací může být doplněn o lidského
operátora, který řeší individuální požadavky zákazníků telematické služby.
Web v automobilech patří také mezi zajímavé služby zítřka. Auto, jako
koneckonců každé jiné koncové zařízení (nejen počítače), se tak může stát
webových prohlížečem, ale na kolech. Přístup k informacím je jistě podstatný,
ale zásadnější pro využití webu ve vozidlech je bezpečnost. Pak samozřejmě
nelze uplatnit stejný způsob ovládání webového prohlížeče, na jaký jsme běžně
zvyklí u svých počítačů. Navigace na webu musí být řešena hlasovou formou, aby
byl řidič zcela minimálně rušen a mohl věnovat plnou pozornost dění na silnici.
Web může být jednak zdrojem potřebných informací, ale také prostředkem k
ovládání bankovního účtu nebo k nákupům. Právě bankovní a nákupní aplikace mají
tvořit hlavní vlnu ve webových aplikacích z automobilů. Vše závisí na dořešení
uživatelského rozhraní mezi člověkem a zařízením, v tomto případě výhradně
formou hlasového ovládání: pro navázání spojení po internetu, pro autentizaci a
pro samotnou bankovní nebo nákupní operaci.
Zábava v automobilech se hodí pro spolujezdce, kteří nemusejí dávat pozor na
jízdu a mohli by se při dlouhých cestách velmi nudit. Na zadních sedadlech pak
mohou využívat DVD, CD-ROM nebo internet.
Ovládání telematického systému
Poskytování přístupu k informačním a jiným (např. záchranným) službám formou
hlasové navigace nepatří k těm triviálním. Vyžaduje spolupráci vývojářů
softwaru a specialistů na automobilovou elektroniku v oblasti rozpoznávání řeči
(pro zadávání příkazů např. pro navigaci na webu) a syntetizovaného hlasového
rozhraní (pro zprostředkování informací, které se zobrazují na displeji).
Bezpečnost provozu a omezený prostor ve vozidle nedovolují aplikovat velký
displej a složité ovládání na palubní desku, která je již tak plná dalších
informačních a ovládacích prvků. Současná legislativa týkající se povinnosti
ovládání mobilních telefonů za jízdy bez použití rukou (hands-free) urychluje
práci na hlasovém rozhraní, např. pro zadávání telefonních čísel
(voice-activated dialing).
Konverze textu na hlas a obráceně jsou značným oříškem, zejména pro použití v
relativně hlučnějším prostředí, jako je auto. Převod z textové na hlasovou
informaci bude potřeba např. pro čtení e-mailových zpráv nebo jiných
nepřednastavených informací. Konverze hlasové informace na text bude nutná při
diktování e-mailových zpráv řidičem. Rozmanitost koncových zařízení umožňuje
různorodou komunikaci přes mobilní komunikační síť.
Mobilní komunikace
Bezdrátová mobilní komunikace je další oříšek, se kterým se musí pro
internetové služby v automobilu počítat. V současnosti mobilní sítě podporují
primárně hlasovou komunikaci, proto datová komunikace po GSM (Global System
Mobile) má žalostně malou propustnost pouhých 14,4 Kb/s, a to pro koncového
uživatele většinou znamená stále něco kolem 9,6 Kb/s. Vylepšení pro datovou
komunikaci formou GPRS (General Packet Radio Service) teoreticky umožňuje
uživateli pracovat rychlostí přes 115 Kb/s. Ve skutečnosti ale rychlost v
průměru nedosahuje ani 30 Kb/s. EDGE (Enhanced Data Rates for Global Evolution)
je další možnost modernizace sítí GSM. EDGE používá vylepšenou modulaci s
výsledkem až trojnásobné datové rychlosti v ideálních podmínkách příjmu (384
Kb/s). Ale jinak má EDGE stejná omezení jako GPRS a její skutečná propustnost
není ani pořádně ověřená, předpokládá se rychlost kolem 35 Kb/s. Jiná varianta,
HSCSD (High Speed Circuit Switched Data), má teoretickou rychlost 36 Kb/s s
reálnou datovou rychlostí kolem 20 Kb/s.
Satelitní komunikace má sice výborné pokrytí z celosvětového hlediska, ale je
pomalá (s dlouhou dobou odezvy) a drahá. Bezdrátové lokální sítě (WLAN) jsou
dnes rychlé: do 1 (10) Mb/s u Bluetoothu, do 11 Mb/s (průměrná uživatelská
propustnost je 6 Mb/s) u 802.11b (WiFi), 54 Mb/s (předpokládaných 20-30 Mb/s
uživatelské kapacity) u 802.11a nebo u HIPERLAN (přenosová užitečná rychlost do
42 Mb/s ). Ale ani veřejné WLAN (založené dnes výhradně na WiFi, která pracuje
v nelicenčním spektru 2,4 GHz, na rozdíl od 801.11a nebo HIPERLAN, které
pracují v pásmu 5 GHz) nemohou vyhovět požadavkům bezdrátové komunikace
automobilistů. Veřejných WLAN je málo, pokrytí je pouze sporadické, a to ještě
hlavně ve městech, ale zejména není vyřešeno směrování mezi jednotlivými WLAN a
roaming mezi sítěmi různých provozovatelů. Navíc tyto sítě nebyly stavěny pro
rychle se pohybující uživatele v rámci buňky WLAN a mezi nimi. Dosah jednotlivé
WLAN bývá od 10 m (Bluetooth) po 100-150 m u WiFi, takže automobil by buňku
opustil rychleji, než by se data k němu přesměrovala.
Teprve mobilní sítě třetí generace (3G) mají nabídnout přijatelnější datovou
rychlost (v duplexním režimu přenosu) až 2 Mb/s pro nepohyblivé zařízení, 384
Kb/s při chůzi a 128 Kb/s pro mobilního uživatele pohybujícího se v automobilu.
Koncovým komunikačním zařízením telematického systému v automobilu je telefon,
ale současně to může být PDA (Personal Digital Assistant), který je využitelný
jak v autě, tak v domácnosti či v pracovním prostředí, nebo přenosný počítač.
Protože těchto koncových zařízení nebo jejich typů v automobilu může být
několik (včetně vybavení a dalšího příslušenství automobilu), pro jejich
vzájemnou komunikaci lze použít bezdrátovou osobní síť (WPAN, Wireless Personal
Area Network), v tomto případě automobilovou síť (in-car network), konkrétně se
hovoří o Bluetoothu. První specifikace Bluetooth z roku 1999 umožňuje rychlost
do 1 Mb/s, přičemž skutečná propustnost dat se pohybuje kolem 720 Kb/s. V jedné
pikosíti (do vzdálenosti 10 m) může pracovat maximálně 8 zařízení, ale na takto
malé ploše může vedle sebe nerušeně pracovat až 10 těchto pikosítí. Výrobci
automobilů se snaží integrovat podporu Bluetoothu do nových zařízení, mj. také
proto, že Bluetooth pracuje v bezlicenčním spektru 2,4 GHz. Průmyslová
specifikace Bluetooth již byla akceptována i jako norma IEEE 802.15.1.
Scénář využití Bluetoothu může být následující: řidič potřebuje urychleně
poslat memo elektronickou poštou. Nicméně e-mailovou adresu nemá, takže si ji
musí telefonicky vyžádat. K tomu využije mobilní telefon, který ovládá hlasově.
Přes telefon si nejprve vyhledá požadované číslo v PDA, které může být např. v
kapse saka vzadu v autě. Na základě nalezeného čísla jej telefon vytočí a
současně ztlumí CD přehrávač nebo rádio, aby bylo možné v klidu uskutečnit
potřebný hovor. Teprve pak má řidič k dispozici e-mailovou adresu, kterou
nadiktuje svému PDA prostřednictvím spojení telefonu a PDA přes síť Bluetooth.
V rámci téhož spojení lze připravit e-mailovou zprávu, zadat adresu a připojit
memo, a odeslat je přímo z PDA.
Co říkají marketingové výzkumy
Podle marketingového výzkumu In-Stat/MDR (studie Bringing Internet Content to
the Vehicle via Telematics Services) vzroste počet uživatelů telematických
služeb poskytovaných prostřednictvím internetu z desítek tisíc v loňském roce
na 5 milionů v roce 2006. Příjmy ze zařízení a služeb mají dosáhnout 12 miliard
USD do roku 2006. Největší podíl na trhu mají poskytovatelé telematických
služeb (Telematics Service Providers, TSPs), výrobci automobilů, zařízení,
operačních systémů a čipů. To napovídá o značné fragmentaci trhu z hlediska
zařízení i potřeb. Automobilový průmysl z hlediska integrace telematiky do
vozidel musí velmi dbát na bezpečnost a pohodlnost používání zařízení určených
pro využívání telematických služeb.
Americký trh je v této oblasti největší. Podle Frost & Sullivan (zpráva The
North American Automotive Telematics Market) se telematický trh v USA bude v
roce 2007 pohybovat kolem 7 miliard USD. Především se jedná o aplikace pro
bezpečnost v automobilech, ale mezi novými službami se začínají objevovat
personalizované webové informační služby, elektronická pošta či dynamická
navigace. Informace o provozu se staly součástí vysílání rádiových stanic, ale
jsou příliš obecné na to, aby uspokojily všechny řidiče. Podrobnější lokální
informační servis bude součástí telematických systémů. V současnosti jsou v USA
3 miliony automobilů s telematickým systémem (jeden milion s navigačním
systémem), z toho 2,5 milionu vlastníků jsou zákazníky telematických služeb. V
Evropě je podstatně více vozidel vybaveno navigačním systémem, ale pouze pár
desítek tisíc automobilů je vybaveno také systémem telematickým.
Podle studie Telematics Research Group z konce loňského roku má rozvoj
telematických systémů před sebou jasný boom. Zatím se pouze kolem 5 % prodaných
vozů může chlubit nějakou verzí tohoto systému. Studie předpokládá, že celá
třetina nových vozů v roce 2006 bude mít instalovaný telematický systém.
Tabulka ukazuje zjištěný a předpokládaný vývoj nasazení telematických systémů
jak do osobních, tak nákladních automobilů v USA do roku 2006. Hodnoty růstu
jsou založeny na předpokladu, že jak výrobci, tak spotřebitelé jasně vidí
přednosti implementace telematických systémů do jejich vozidel. Výrobci
automobilů si hodně slibují od sběru dat o funkčnosti automobilů, od
diagnostiky potenciálních problémů, která mohou využít pro další vývoj i pro
budování loajality svých zákazníků (mohou je totiž na základě diagnostiky
funkcí vozu dálkově upozornit na potřebu výměny některých dílů).
Podle Telematics Research Group (zpráva Worldwide Telematics: Regional Markets
and Forecast) do roku 2010 bude v celosvětovém průměru polovina všech prodaných
vozidel (osobních i nákladních) vybavena telematickým systémem, z čehož asi
pětina bude skutečně využívána. Nejvíce telematicky vybavených vozidel bude
samozřejmě v USA.
Podle studie ARC Group bude kolem 56 milionů vozů vybaveno bezdrátovými
telematickými systémy do roku 2005. Jejich předpoklady se zakládají na zájmu a
podpoře těchto systémů ze strany provozovatelů bezdrátových mobilních sítí. S
poklesem prodeje koncových zařízení (mobilních telefonů) se pozornost výrobců i
provozovatelů sítí zaměřuje na další oblasti trhu, kde automobilový trh
představuje podstatnou část.
Podle Frost & Sullivan (studie) představoval evropský trh pro telematický
hardware, aplikace a služby něco přes jednu miliardu eur v roce 2000. Růst do
roku 2007 se předpokládá na 8,5 miliardy eur, a to jen v samotné Evropě. Stejná
studie předpokládala, že dostupné telematické systémy budou v automobilech
integrovány už v roce 2004. Na rozdíl od USA, kde se zájem o telematické
systémy točí kolem bezpečnostních prvků, je v Evropě zájem především o podporu
navigace (situace na silnicích, provoz, vyhledávání optimálních tras). Nicméně
zatím zaváděné dílčí systémy, jak navigační, tak bezpečnostní, se budou muset
integrovat do jednoho centrálně ovládaného zařízení. Předními zeměmi z hlediska
plánovaného nasazení telematických systémů jsou Velká Británie, Německo, Itálie
a Francie.
Telematické služby lze jednak zpoplatňovat formou předplatného, poplatku za
dobu využití či za konkrétní obsah. Jiná možnost je nabízet integrované balíčky
služeb. Jako další vývojový trend může být telematika v automobilech těžko
vyvíjena a nabízena pouze jednou firmou. V této oblasti se uplatní partnerská
spolupráce firem z různých oborů.
Existující e-vozidla
Tabulka ukazuje přehled světových automobilových značek, které již instalují
telematický systém do nových (zatím především luxusnějších) automobilů.
Automobilka BMW AG byla prvním výrobcem, který začal integrovat navigační
systém do svých vozidel a umožnil jim komunikaci s digitálním rádiem o provozu
(Traffic Message Channel). Na "palubě" vozidla je k dispozici telefon s
navigací, příjem/vysílání informací (zejména zpráv o provozu prostřednictvím
Floating Car Data), lokalizace vozidla, další individuální informační servis s
možností snadného vyhledání cesty do nejbližších zařízení, např. k benzínové
stanici, do hotelu apod. Komplexní plánování cesty je jednou z významnou složek
systému, za pomoci SMS zpráv, WAPu i internetu.
Služba BMW ASSIST, zaměřená na asistenci řidičům v nouzi, je k dispozici v
Německu s využitím telefonu přes D1 nebo D2. Součástí asistenční služby je i
informační servis o aktuální situaci v provozu (v Německu je několik tisíc
silničních senzorů dopravních nehod). Při dopravní nehodě zjištěné senzorem v
autě nebo airbagu se pohotovostní služba aktivuje automaticky se současnou
automatickou lokalizací polohy auta. Manuálně lze systém využít v případech
nepřímé účasti na dopravní nehodě, např. pro přivolání pomoci.
General Motors Corp. je nejprogresivnější výrobce automobilů: má kolem 2
milionů zákazníků se systémem OnStar (http://www.onstar.com, plně ve
vlastnictví GM, nejvýznamnější poskytovatel telematických služeb). Centrem je
Virtual Advisor, nabízející 650 funkcí, většinou automatizovaných, ale lze
požádat i o poradce z masa a kostí. Systém nově používá hlasově aktivovaný
portál MyOnStar Virtual Advisor, pro který obsah poskytují The Wall Street
Journal Online, CNNRadio, Fidelity Investments, weather.com, ESPN.com,
Disney.com, ABCNEWS.com, Tele Atlas a Metro Networks. Virtual Advisor umožňuje
provádět např. rezervaci v hotelu nebo nalézt nejbližší bankomat. Umí také
dálkově odemknout dveře, pokud řidič nechá klíčky uvnitř, zamknout, je-li řidič
daleko od svého nezamčeného auta, případně rozsvítit světla či zatroubit, aby
řidič lépe svůj vůz nalezl. OnStar také obsahuje modul Personal Calling pro
telefonování aktivované pouze hlasem, pro který se využívá síť Verizon
Wireless. Z dalších existujících modulů služeb je zajímavý OnStar MED-NET,
který předplatitelům umožňuje službu zdravotních záznamů pro celou rodinu. Tyto
záznamy jsou bezpečně elektronicky uloženy a spravovány, a jsou použity pouze v
případě nouze, kdy jsou k dispozici záchranné službě a lékařům.
Demonstrace používání OnStar je k dispozici na
http://www.onstar.com/visitors/html/pr_pressroom.htm. OnStar byl také podrobně
představen na nedávné konferenci CTIA Wireless 2002, kde byly prezentovány
dosavadní výsledky jeho nasazení. Kolem 200 tisíc dotazů měsíčně je na
plánování cest, kolem 15 tisíc otevření uzamčených aut na dálku; celkem 14
milionů interakcí prostřednictvím systému OnStar. Průzkum reakce zákazníků
ukazuje, že 85 % řidičů se s telematickým systémem teď cítí bezpečněji a
bezproblémově. Polovina ze zákazníků žádá hlasový ovladač pro přístup k
internetu. Zatímco u ostatních typů mobilního přístupu k internetu může být
problémem velikost displeje, v tomto případě je to spíš hlasové ovládání, které
přispívá ke složitosti systému. Proto dostupnost špičkových systémů zatím není
masová.
Druhou příčku mezi výrobci telematických systémů zaujímají ATX Technologies se
svými 300 tisíci zákazníků. Nepůsobí však na trhu pod svojí značkou, ale
pracují přímo s výrobci automobilů. ATX bylo průkopníkem telematických služeb
pro Ford v roce 1996. Dnes spolupracuje především s výrobci luxusních
automobilů, jako Mercedes, Infiniti, Jaguar a nejnověji s BMW.
Mercedes-Benz používá telematické systémy volitelně již od roku 1999,
DaimlerChrysler se pro modernizaci svých vozů rozhodl v loňském roce, a to pro
všechny typy vozidel, včetně nákladních, prodávaných v USA. Pro komunikaci si
vybrali služby AT&T Wireless.
V Evropě patří mezi hlavní poskytovatele telematických služeb Tegaron, který
poskytuje bezpečnostní a navigační služby zákazníkům značek Mercedes, Audi,
Volkswagen a Citroen, a to zejména v Německu (panevropská služba se plánuje
prostřednictvím aliancí). Dalším hráčem je Targa Services, poskytující
pohotovostní a informační služby pro značky Fiat, Alfa Romeo, Peugeot a Lancia.
Targa poskytuje vícejazyčnou podporu po celé Evropě prostřednictvím svého
centra v Itálii.
Řada softwarových firem spolupracuje s výrobci automobilů a jejich vybavení na
instalaci podpory pro telematické služby. Příkladem může být německá firma CAA
AG, spolupracující s Audi, BMW, Daimler Chryslerem, Hondou a Rolls Roycem. Její
produkt, CarPC, integruje podporu pro komunikační, informační a podpůrné služby
prostřednictvím centrálního panelu s jednoduchým ovládáním a displejem. CAA AG
simulace CarPC (http://www.caa.de/produkte_e/index.html) pěkně ukazuje, jak se
pracuje s jednotlivými menu pro ovládání různých typů elektronických nebo
komunikačních zařízení (na základě jednoho nebo několika málo stisků tlačítka):
- comfort ovládání prvků auta, např. sklopení a výška sedadel, větrání a
klimatizace, vytápění sedadel,
- media ovládání CD přehrávače, rádia apod.,
- phone pro podporu telefonní komunikace prostřednictvím seznamu telefonních
čísel, adresáře, služby SMS,
- navi prvky umožňující snazší navigaci pro řidiče, jako např. nalezení
cílového místa, lokalizace vozidla, podpora při volbě trasy (mapy, místopis
servis, benzínová stanice, motorest, parking, nejlepší trasa),
- online skutečná on-line podpora řidiče formou kancelářských aplikací (car
office) zahrnující e-mail, adresář, WAP, přístup k internetu; on-line služeb
asistence při problému s autem nebo na trase; informačních služeb týkajících se
počasí, provozu apod.
Ovládání CarPC je buď mechanické, tlačítky, nebo hlasem. Takže řidič v centru
palubní desky systém ovládá podobně jako rádio, několika ergonomicky
uzpůsobenými tlačítky (pro jednotlivá menu, pro výběr v nich, pro přechod mezi
submenu). Centrální ovládací "knoflík" pak umožňuje snadno regulovat různé
prvky jednoduchým otočením doprava nebo doleva. CarPC využívá pro mobilní
komunikaci systém HSCSD (High Speed Circuit Switched Data) a také integruje
prohlížeč WAP. Displej pro zobrazení informací např. z internetu je
sedmipalcový.
Německá firma Temic Telefunken microelectronic GmbH dodává systém řízený hlasem
pro sedany Mercedes-Benz již od roku 1996. Pracuje na systému pro dynamický
přístup k internetu ovládaný hlasem (i v hlučném prostředí auta), který má
pracovat pomocí sofistikovaných algoritmů pro rozpoznávání hlasu, umístěných na
vzdáleném serveru.
Architektura telematických systémů založená na Javě umožní přizpůsobit nabídku
systému požadavkům zákazníků, nebo přinejmenším ceně dané třídy vozidel. Systém
MobileGT firmy Motorola v luxusních automobilech nabízí vše od navigace,
informačních služeb o provozu, bezdrátové komunikace, přístupu k internetu až
po multimediální zařízení v autě (CD, DVD), zatímco v levnějších vozech bude
systém nabízet poněkud menší komfort. MobileGT v sobě integruje rozpoznávání
řeči, grafické uživatelské rozhraní (Graphical User Interface, GUI),
bezdrátovou komunikaci, navigaci prostřednictvím GPS a další.
Oracle ve spolupráci s dalšími firmami je předním tvůrcem databázových systémů
a aplikací pro telematický trh. Jejich produkty by měly již záhy využívat vozy
Ford a Nissan.
Evropský pilotní projekt aplikace telematických systémů v automobilech byl
zahájen v německém Kolíně nad Rýnem, za účasti společností Ford, BMW, Siemens a
Cellway a za podpory města, protože přímým výsledkem má být snížení provozu a
pomoc řidičům snáze nalézt parkování ve městě. Další běžící projekt, RNRT
(http://www.telecom.gouv.fr/rnrt/index_exp.htm) SAMU, se zaměřuje na využití
třetí generace mobilních sítí, sítí UMTS, pro služby elektronických vozidel.
Rozvoj telematiky v automobilech
Zatím se telematické systémy rozvíjejí díky zájmu výrobců a provozovatelů
služeb, kteří vidí přínos jejich využití. Nejsou to ještě zákazníci, kteří by
volali po širší integraci telematických služeb do svých domovů na kolech. Ale s
celkovým rozvojem bezdrátových technologií, možností mobilního internetu na
straně jedné, a rostoucími problémy v automobilovém provozu na straně druhé si
i zákazníci začnou zvykat na výhody, jež jim telematické systémy mohou přinést.
S růstem počtu zákazníků bude také klesat cena systémů a služeb, která zatím
může mnohé odrazovat. Zanedlouho se tak telematika v automobilech stane
komoditou podobně jako airbagy nebo imobilizéry.
Autorka: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA, je nezávislá specialistka v oblasti
propojování sítí, školitelka a autorka nejnovější publikace Routing and
Switching: Time of Convergence? vydána Addison Wesley, 2002,
(http://www.aw.com/catalog/academic/product/1,4096,0201398613,00.html#summary).
Studie a výzkumné zprávy:
In-Stat/MDR http://www.instat.com: placené nejnovější studie Bringing Internet
Content to the Vehicle via Telematics Services (2002)
Frost & Sullivan www1.frost.com: placené nejnovější studie North American
Automotive Telematics Market, European Automotive Telematics Market for
Hardware Systems and Services (2001/2002)
Telematics Research Group http://www.telematicsresearch.com: placené studie:
Worldwide Telematics: Regional Markets and Forecast, Telematics: Technologies,
Trends & Markets, Concept Telematics (2002)
Crystal Mountain Group http://www.cmgcr.com/research.html: placené měsíční
zprávy Telematics and Location-based Services
Časopisy a zpravodajství ze světa telematiky:
Telematics Update http://www.telematicsupdate.com (včetně bezplatného
zpravodaje
http://www.telematicsupdate.com/tm_newsletter.asp)
Telematics Update Magazine
http://www.eyeforauto.com/telematicsupdate/telematics11.pdf
ISA (The Instrumentation, Systems, and Automation Society) Motion Control
Online Magazine http://www.isa.org/journals/mc
ARC Groups Telematics Update
http://www.the-arc-group.com
Telematický průmysl:
Telematics Industry Web Listing
http://www.telematicsupdate.com/industrylist.asp
BMW
http://www.bmw.com/bmwe/products/equip/telematics/index.html
OnStar personal calling and virtual advisor A/V demos
http://www.onstar.com/visitors/html/pr_pressroom.htm
Renault: Advanced IT Applied to Automobile
http://www.experts.renault.com/segarra/events/index.html
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU