A je to!
Skrze zuby si tiše pohvizduji legendární večerníčkovou melodii, kterou má většina z nás od mládí nevyhnutelně spojenou s (nepodařeným) domácím kutilstvím: „tadá-da, tadá-da, tjadadadá-dadáda“, v ruce třímám obří kango s masivním SDS vrtákem o průměru 12 milimetrů. Poctivých deset kilo tchajwanské oceli a plastu ukrývá osmisetwattový motor – k celku mám patřičný respekt od té doby, co jsem se před třemi lety proboural skrze panel do vedlejší místnosti a vytvořil přitom díru na zaťatou pěst. Pečlivě proto odpočítávám milimetry pomalu se otáčejícího vrtáku, který se pod tlakem masivního bušení kanga zakousl do betonové zdi jak do másla (běžná příklepová vrtačka by v tomto případě opravdu nebyla k ničemu) – je to sice zeď silnější, nosná, druhá strana ovšem patří sousedovi, jehož nervy budou už tak dost pocuchány vrtáním osmi děr krátce před osmou večerní. Koneckonců šedesátipalcová plazma není žádné tintítko a pokud netoužíte, aby se jejích bezmála padesát kilo i s přibližně pětadvaceti kilogramy držáku zřítilo na vaše vymodlené domácí kino (v poslechovém studiu sice zdůrazňovali, že vyšší model receiveru má v horní části skříně vyztužení, aby zvládl vyšší zatížení, plazmu podléhající Newtonovým zákonům gravitačního pole tím ale asi na mysli neměli), je kvalitní spojení se zdí základ.
Držáky na LCD a plazmy patří mezi sortiment, který řada z nás považuje za zbytečnost, nesmysl či vyhazování peněz – a nemohou být dále od pravdy. Ergonomie a flexibilita, kterou nabízejí, je k nezaplacení, ceny přitom ale v posledních několika letech spadly na úroveň, při které by o nich měl uvažovat prakticky každý, kdo nechce investovat do specializovaného AV nábytku.
Stell SHO 1022
Výtečným příkladem je největší a nejtěžší z modelů, které jsme měli možnost osobně vybalit, složit, navrtat a otestovat – Stell SHO 1022. S poctivým čtvrt metrákem váhy se z obchodu sice pronesete, zaplatíte ale pouze 1500 až 2000 Kč, přičemž nosnost 60 kg při možnosti padesátipalcový televizor otočit dvěma prsty v horizontální poloze až o 40 stupňů a naklápět vertikálně v rozsahu +5 až –15 stupňů je k nezaplacení.
Asi nejnáročnější je vlastní sestavení pohyblivé části držáku (ta se připevňuje k televizoru), v němž vám bude manuál pouze částečnou oporou – my jsme se zhruba na dvou místech museli vrátit o jeden či dva chybné kroky v montáži zpět, nicméně pokud nejste absolutní technický antitalent, za hodinu byste přípravnou fázi složení měli zvládnout (přibalen je potřebný imbus, ostatní nářadí – zejména šroubovák a vrtačku pro přichycení ke zdi – ale budete muset mít vlastní). Poměrně složitý postup skládání je dán velmi důmyslnou konstrukcí držáku, který se skládá z desky (tu je třeba připevnit na stěnu), jež má pro snazší instalaci integrovánu vodováhu. Na ní je zavěšen natáčecí a naklápěcí mechanismus, který mimo jiné umožňuje televizor buď „přirazit“ ke zdi, nebo od zdi vzdálit o cca 25 cm a následně natáčet do stran. Samotné natáčení jde poměrně zlehka i s velmi těžkým televizorem (vyzkoušeli jsme 50“ a 60“ plazmy), přiblížení či oddálení ode zdi je o něco náročnější – vyžaduje vždy obě ruce a o něco více síly. Změna náklonu se pak provádí pomocí šroubů – výrobce vcelku logicky předpokládá, že náklon budete nastavovat jen zřídka (ideálně pouze při instalaci).
Konstrukce držáku je velmi masivní a působí robustním dojmem, kvalita zpracování i povrchová úprava černým lakem a chromem je velmi dobrá – pouze u dvou závitů jsme zaznamenali horší „protažení“ z výroby. V balení naleznete vedle spojovacího materiálu pro vlastní sestavení držáku také sadu hmoždinek a šroubů vhodných pro uchycení do různých materiálů (manuál je zjevně orientován na severoamerické publikum, a tak se věnuje především instalaci do stěny v dřevostavbě) a sadu distančních podložek, podložek a šroubů pro přichycení televizorů. Podporovanou rozteč uchycení naleznete v tabulce, obecně lze říct, že si držák poradí s LCD a plazmovými televizory od 37 či 40 do 60 palců (výrobce oficiálně podporuje maximální velikost 50 palců). Přestože je sortiment dodávaného spojovacího materiálu velmi bohatý, zvolili jsme nakonec raději vlastní kvalitnější hmoždinky a šrouby pro přichycení na zeď (investice v řádu desetikorun) a ze zkušenosti s různými televizory můžeme konstatovat, že se může výjimečně stát, že i pro přichycení samotného přístroje budete muset koupit vhodné šrouby, nebyly-li u televizoru přibaleny. Spolehlivým zdrojem je v tomto případě hobbymarket Hornbach (prodává spojovací materiál na váhu).
Stell SHO 1018
Zatímco model 1022 je určen náročným majitelům velkých a těžkých televizorů, menší sourozenec 1004 je určen pro televizory o úhlopříčce 23–37 palců a nabízí pouze vertikální náklon v rozpětí ±15 stupňů. I v tomto případě je v nosné desce připevňované na zeď umístěna praktická vodováha (to by zasloužilo malou kutilskou nobelovku) a díky o poznání jednodušší konstrukci nosného mechanismu (dvě svislé konzole s naklápěcím mechanismem) je jeho složení i připevnění k televizoru otázkou minut. Velmi snadné a především bezpečné je, podobně jako u dražšího modelu 1022, finální zavěšení televizoru, po němž je třeba pouze obě části držáku vzájemně aretovat a nastavit náklon obrazovky. Odstup ode zdi je fixních 8 centimetrů, což je právě dost pro snadnou instalaci SCART či HDMI kabelu (jejich zapojení před zavěšením televizoru ale může být přeci jen snadnější). Jednoduchá konstrukce, příznivá cena a velmi pohodlná instalace jsou hlavními devizami tohoto kompaktního držáku pro menší LCD televizory (vzhledem k nosnosti by sice zvládl i větší modely, ty ale obvykle vyžadují větší rozteč držáku). V prodeji je i větší (a pochopitelně dražší) varianta SHO 1004 určená pro televizory o úhlopříčce až 60 palců.
Stell SHO 1009
Do třetice se se značkou Stell vydáme směrem ke stropu. I uchycení projektoru je totiž úkon, který řada majitelů podceňuje či fušuje – pro optimální zobrazení by přitom měl být projektor pod stropem zavěšen nejen „nožkami vzhůru“ ale především tak, aby obraz dopadal přímo bez zkreslení či nutnosti používat digitální náklon. Vzhledem k problematické dostupnosti a vysokým cenám originálních držáků ale mnozí řeší tuto situaci nejrůznějšími poličkami a provizorii. SHO 1009 je podle výrobce určen pro projektory BenQ, vzhledem k nápadité a flexibilní konstrukci uchycení si ale jistě poradí s řadou dalších značek – za předpokladu, že případně dokoupíte vhodný spojovací materiál (šroubky, podložky).
Obrovskou výhodou je možnost nastavit vzdálenost držáku od stropu v rozmezí 38–60 cm (pro majitele s vyššími stropy existují i delší varianty), což umožňuje posadit plátno do optimální výšky pro sledování. Držák je připraven pro vnitřní vedení kabelů a sestává z patky, kterou je třeba připevnit šrouby ke stropu, z vlastní teleskopické nohy a hlavy s kotoučem, k němuž jsou přichyceny tři nebo čtyři distanční nožky, jež je možné nastavit prakticky do libovolné polohy a následně přichytit k závitům na spodní straně projektoru, nebo je pomocí L nástavců přichytit k projektoru zboku. Díky této konstrukci by mělo být možné uchytit drtivou většinu projektorů – a to i poměrně těžké a rozměrné modely určené výhradně pro domácí kino. Vzhledem k ceně je SHO 1009 naším jasným favoritem a společně se dvěma výše uvedenými modely jsme jej odkoupili a zařadili do výbavy našeho testovacího studia i domácností.
Model Kč Určeno pro Nosnost Parametry
Stell SHO 1022 1990 LCD/Plazma až 50“ 60 kg H ±40°, V +5/–15°, až 25 cm odstup, rozteč 50–690 × 148–470 mm
Stell SHO 1018 890 LCD až 37“ 45 kg V ±15°, 8 cm odstup, rozteč 50–480 × 50–320 mm
Stell SHO 1009 1190 Projektory LCD/DLP 15 kg Náklon až 20°, 38–60 cm odstup
Představené produkty naleznete na webu www.stell.cz