Tyto výsledky přinesl nový výzkum „Sexting a rizikové seznamování českých dětí v kyberprostoru“ realizovaný Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a společností O2 Czech Republic. Do výzkumu se zapojilo 4878 dětí z celého území ČR s průměrným věkem 14 let.
Více než polovina českých dětí (60 %) nemá svými rodiči nijak limitovaný čas strávený na počítači a internetu. Téměř stejné množství dětí má navíc počítač ve svém vlastním pokojíčku, který nesdílí ani se sourozencem.
„Prevence i edukace dětí a ve zdravé míře také dohled rodičů jsou přitom nejdůležitějšími kroky, jak zabránit jejich rizikovému chování na internetu. Na 80 % dětí však nemá nějak omezen přístup na nevhodné internetové stránky, i když k tomu v dnešní době existují jednoduché nástroje,“ říká Tomáš Minka, odborník na internetovou bezpečnost O2.
Že je rizikové chování rostoucím problémem, ukazuje i letošní ročník výzkumu tentokrát zaměřený na sexting (sdílení vlastních intimních materiálů) a rizika spojená s online seznamováním (např. s návazností na tzv. kybergrooming - manipulaci dítěte dospělou osobou s cílem přimět dítě k osobní schůzce).
„Své intimní materiály po internetu s cizími lidmi sdílí až 16 procent českých dětí, dominují především fotografie nad videem. Za pět let se toto číslo zvýšilo téměř o polovinu, což samozřejmě vede i k rostoucímu počtu případů úniků nebo zneužití takových materiálů,“ vysvětluje Kamil Kopecký, vedoucí výzkumného týmu a zároveň vedoucí Centra PRVoK PdF Univerzity Palackého v Olomouci.
Ke klidu rodičů rozhodně nepřispívá, že v případě úniku takových materiálů by jim o tom řekly jen čtyři z deseti dětí, celá třetina by se navíc nesvěřila vůbec nikomu. Zbytek by se situaci snažil řešit pomocí kamarádů.
Proč to děti dělají? Nejčastěji jde o „dárek“ pro přítelkyni či přítele (39 %), flirt (36 %) či odpověď na již zaslaný intimní materiál. Ne vždy ale jde o dobrovolnou aktivitu.
„Alarmující je, že 7 % dětí bylo k provozování sextingu donuceno někým jiným,“ varuje René Szotkowski z Centra PRVoK PdF Univerzity Palackého v Olomouci. Čtyři z deseti dětí navíc zažily obnažování na video chatu.
Kromě sdílení intimního obsahu se české děti na rozdíl od offline života vůbec nezdráhají v online prostředí komunikovat s cizími lidmi. Dnes tomu napomáhají především sociální sítě - zhruba třetina dětí (31 %) by si na Facebooku přidala nového kamaráda opačného pohlaví jen na základě přitažlivé fotografie a bez ověřování identity.
„Sociální sítě zcela odbourávají bariéry v komunikaci a děti často ztrácí zábrany. Dívka si přidá na Facebook hezkého kluka, chatuje s ním před webkamerou, sdílí intimní fotografie. A to je jen začátek. Až pětina dětí nemá problém s internetovým kamarádem nebo se zcela cizím člověkem vyrazit na osobní schůzku,“ upozorňuje Kopecký.
V souvislosti s riziky na internetu se stále více dětí obrací se žádostí o pomoc na odborníky nebo neziskové organizace.
„Na jedné straně stojí edukace, která dětem pomáhá rozlišit, co již není standardní chování. Stejně důležité ale je, aby se měly na koho obrátit, pokud se jim cokoliv závažného děje, ať v reálném světě nebo na internetu. Proto dlouhodobě v O2 podporujeme projekty, jako je Linka bezpečí a E-Bezpečí, které vedle vzdělávacích aktivit provozuje také online poradnu. Aktuální výzkum ukazuje, že rizikové chování dětí na internetu bohužel v čase narůstá. Věříme, že jeho alarmující výsledky pomohou tento trend zvrátit a děti i jejich rodiče si začnou možná rizika a důsledky svého chování na internetu více uvědomovat," říká Marie Mališková, CSR manažerka společnosti.
A právě statistiky Linky bezpečí ukazují, že online trable se dostávají do popředí. Zatímco v roce 2008 se na ni obrátilo s prosbou o pomoc v souvislosti s internetem jen 40 dětí, loni to bylo již téměř 600 případů, což jsou skoro dvě děti každý den. Nejčastěji řeší potíže s kyberstalkingem (24 %), kyberšikanou (20 %) nebo zneužitím osobních dat (6 %).