Bez barevného tisku dokumentů si už většina dnešních firemních uživatelů nedovede svůj život představit. Nahrává jim přitom skutečnost, že nabídka laserových produktů, jež jsou díky svému výkonu, kvalitě i příznivým provozním nákladům pro prostředí kanceláří primární volbou, se neustále rozšiřuje. V dnešním testu si představíme několik nejnovějších modelů od předních výrobců na našem trhu.
Volbu vhodného tiskového zařízení ovlivňuje celá řada faktorů. Barevné laserové tiskárny pro formát A4 patří k nejběžnějším komoditám tohoto typu, nicméně spektrum produktů dostupných na dnešním trhu je zde tak široké, že nemusí být právě jednoduché se zorientovat. V poslední době uvedla řada výrobců na trh nové zajímavé modely, a právě na ně se primárně zaměříme v tomto testu. Konkrétně se jedná o laserové tiskárny společností Canon, HP, Konica Minolta, Kyocera, Lexmark, Oki, Ricoh a Xerox.
Abychom zúžili náš záběr, zvolili jsme kategorii tiskáren určených pro měsíční zatížení přibližně 5 tisíc stran v průměru, popřípadě cca 50 tisíc výtisku ve špičce. Od tohoto parametru se odvíjí celá řada dalších vlastností produktů včetně počtu za minutu vytištěných stránek či odpovídající kapacity vstupně/výstupních zásobníků a podavačů. Každé z dostupných zařízení je zpravidla k dispozici v celé řadě variant rozšířených o různé volitelné prvky příslušenství, kam patří dodatečné vstupně/výstupní jednotky atd. Dnes už běžnými a prakticky nezbytnými doplňky jsou nicméně duplexní jednotka a síťový adaptér, jež jsme proto logicky zařadili mezi požadované vlastnosti. Ostatně mnozí z výrobců je už u této výkonnostní kategorie zařadili do standardu.
Mezi omezující kritéria jsme v tomto případě naopak nezařadili cenu, a to z jednoho prostého důvodu: Hodlali jsme se zaměřit primárně na nejnovější dostupné modely, které často k těm nejlevnějším v nabídce nepatří – dostačujícím vymezením cenové kategorie je tak základní výkonnostní třída.
Tento pohled na věc plyne z toho, že mnozí z výrobců při uvádění nových produktů ve své nabídce ponechávají často také starší modely předešlé generace, jež jsou dnes často dostupné za zajímavé pořizovací ceny. Přitom mohou být v mnoha ohledech – včetně výkonnostních parametrů – stále aktuální, tudíž pokud by prvořadým kritériem byla pořizovací cena, padla by často volba právě na ně. Jak už ale bylo nesčetněkrát řečeno, tento faktor je jen jedním z mnoha a už za relativně krátkou dobu se může ukázat jako zcela nepodstatný. Celkové náklady na vlastnictví po dobu provozu tiskárny jsou totiž tvořeny především provozními náklady, jejichž klíčovou složku tvoří výdaje za spotřební materiál.
Pokud tedy zrelativizujeme význam pořizovací ceny tiskárny, jaké tedy mohou být důvody pro volbu novějšího, dražšího modelu? Těch může být hned několik. V první řadě je to tisková kvalita, která se pochopitelně s každou novou generací tiskáren zvyšuje, ať už vylepšováním technologií uvnitř zařízení, nebo použitím nových tonerů. Stále se však jedná a laserové tiskárny kancelářského typu, takže i přesto, že nás mnohé příjemně překvapily, svůj stín překročit nemohou. Výrobcům se už ale povedlo zbavit se příliš zjevného rastru a pro kancelářské či běžné marketingové účely poskytují tiskárny tohoto typu takřka dokonalé výsledky.
Jsou zde ale i další aspekty, které souvisejí zejména s efektivitou provozu a s náklady na něj.
Patří k nim zejména zlepšující se spotřeba – ta je běžně udávána pro stav v provozu v pohotovostním režimu a klidový stav/spánek (při zapnuté tiskárně), přičemž je příjemné, zejména při nečinnosti, že tiskárna spotřebuje minimum energie. Podíváme-li se na to pragmaticky, nemá to jen vliv na životní prostředí, ale také na výdaje za spotřebu energie. K tomu přispívá rychlost startu z pohotovostního režimu, která je u novějších modelů stále lepší, takže na své výtisky po delší nečinnosti stroje nemusíte čekat příliš dlouho.
Paradoxně mezi rapidně se zlepšující faktory obecně nepatří výkon – od dob, kdy předešlé generace tiskáren této třídy dosáhly či přesáhly hranici 20 str./min, nepředstavují rychlosti s příchodem nových modelů většinou žádný zásadní skok. Pro cílové prostředí, kam jsou tyto produkty určeny, tyto parametry bohatě postačují. Zajímavějším kritériem je, zda se jedná o jednoprůchodový tisk umožňující barevný tisk rychlostí srovnatelnou s černobílým, což je případ všech testovaných produktů až na jeden.
Dalším aspektem, na nějž je dobré upozornit, je výkon při oboustranném tisku – jedna věc je běžná rychlost tisku, ale druhá to, jak rychle si s výtisky poradí duplexní jednotka. V horším případě může doba zpracování téže úlohy oboustranně trvat až dvojnásobek času při jednostranném režimu, což je docela nepříjemná daň za žádoucí úspory (naštěstí u testovaných produktů jsme se s takovým extrémem nesetkali). Na druhé straně v lepších případech lze s duplexem dosáhnout až srovnatelných výsledků s výkonem při jednostranném tisku. Abychom tyto vlastnosti testovaných tiskáren prověřili, vytiskli jsme naše 27stránkové testovací PDF (obsahující text i grafiku) jak jednostranně, tak i oboustranně.
Canon i-Sensys LBP7200Cdn
S uvedením LBP7200Cdn společnost Canon rozšířila svou produktovou řadu i-Sensys o další model zaměřený na menší pracovní skupiny, jehož potenciál charakterizují parametry 20 str./min a maximální měsíční zatížitelnost 40 tisíc stran. Rozdílem oproti dosavadním modelům této rodiny se srovnatelným výkonem je přitom horizontální orientace těla tiskárny, z čehož vyplývá také umístění tonerových kazet. Ty jsou dodávány jako cartridge typu vše v jednom, obsahující kromě toneru také tiskový válec, čímž se pro uživatele výrazně usnadňuje údržba zařízení, při níž nemusí asistovat technik či správce IT. Svým provedením jako by Canon z oka vypadnul níže popisované tiskárně HP, nicméně k základním rozdílům patří to, že využívá jazyka CAPT (Canon Advanced Printing), což v podstatě znamená, že jde o jedinou tiskárnu v testu spoléhající na hostitelský tiskový systém. Tomu odpovídá také konfigurace (postačuje mu pouze 16 MB paměti).
Coby jediný model s označením „7000“ přichází tiskárna rovnou s duplexem i síťovým adaptérem a v této výkonnostní třídě obvyklou kapacitou vstupně/výstupních podavačů – primární zásobník lze přitom doplnit ještě jedním, jenž pojme dalších 250 listů papíru formátu A4. Na víceúčelový podavač můžete umístit až 50 listů, což znamená, že například při využití speciálních médií nebudete muset tiskárně asistovat s jejich postupným zakládáním. Příjemným zjištěním bylo, že se tato tiskárna v provozu chovala poměrně svižně a už od svého zapnutí nás nezdržovala dlouhým rozehříváním, byla připravena za méně než 20 sekund. Následovalo bezproblémové zpracování našich testovacích úloh, při němž poskytovala výsledky odpovídající našim očekáváním, a to jak u výtisků prvních stran, tak i při kontinuálním tisku v oboustranném režimu. Rekordmanům tohoto testu konkurovat nemůže, nicméně coby kompaktní model, vhodný například i pro umístění poblíž pracovního místa uživatele, nabízí velmi příznivé parametry.
Nezklamala ani kvalita tisku, které napomáhá technologie výrobcem označovaná AIR. Ta poskytuje ekvivalent rozlišení 9 600 x 600 dpi, díky čemuž i rastrová a vektorová grafika či fotografie vypadaly docela k světu. Samozřejmostí je i bezproblémová produkce ryze kancelářských dokumentů. Také co do podání a kvality barev se Canon řadil k těm lepším. Poměr ceny a výkonu je v tomto případě velmi příznivý a jako bonus můžete brát skutečnost, že se „papírově“ jedná o energeticky nejúspornější produkt v tomto testu.
HP Color LaserJet CP2025dn
Značku HP v tomto testu reprezentoval aktuální model řady Color LaserJet CP2020, konkrétně lépe vybavený CP2025dn (alternativou je levnější model bez duplexu). Jak se ukázalo, tato tiskárna nabízí velmi dobrou kombinaci relativně kompaktního designu a solidního výkonu za cenu, která je srovnatelná s konkurencí.
Z hlediska zatížitelnosti se řadí spíše do nižší poloviny našeho startovního pole, neboť je doporučována pro měsíční cykly 40 tisíc výtisků (ve špičce). Standardní vstupní kapacita zásobníku papíru činí 250 listů a na víceúčelový podavač se vejde 50 listů (či jiných médií), maximem dosažitelným s volitelným zásobníkem je 550 listů A4. Pochvalu si zaslouží také softwarové vybavení tiskárny.
Svými parametry i vzhledem je na první pohled dosti podobná modelu Canonu, což platí také pro použití snadno vyměnitelných all-in-one tonerů, je zde však několik odlišností – předně podporuje jazyk PCL a emulaci PostScriptu, i proto disponuje větší kapacitou paměti pro zpracování tiskových úloh. Pro zlepšení kvality tisku HP využívá svoji technologii ImageRet 3600.
Po spuštění příjemně překvapí rychlost, s níž je tiskárna připravena k provozu – podobně jako u Canonu můžete začít tisknout už po zhruba 20 sekundách, a to s maximální rychlostí až 20 str./min černobíle i v barvě. První výtisky u běžných úloh trvaly cca 15–17 sekund, nicméně je třeba ocenit, že časy při tisku rastrové grafiky nebyly o mnoho delší. Celkově jsme dosahovaly výsledků odpovídajících nižší výkonnostní kategorii (v porovnání s některými většími a dražšími produkty v testu), nicméně i časy tisku PDF – jednostranně i oboustranně, i když s nezbytným zpožděním, – byly na přijatelné úrovni.
Kvalitativně se tato tiskárna jevila spíše průměrná a barvy při tisku rastrové grafiky nebyly v běžném nastavení příliš výrazné, kancelářské dokumenty a prezentační grafika však (i přes drobné nepřesnosti) vypadaly slušně.
Pokračování testu vám přineseme zítra...
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU