Testovali jsme U:fonův internet přes mobil

Do redakčního testu se nám po modemu Axesstel MV110L s tarifem U:fonův Fofr internet (test je k dispozici zde) dostal i CDMA mobilní telefon Ubiquam U-400 s aktivovaným datovým balíčkem, což je služba designovaná jako doplněk k hlasovému tarifu, kterou nejmladší mobilní operátor zpřístupnil v září letošního roku. Jak vypadá surfování s touto výbavou v praxi?

Nejprve několik poznámek k telefonu U-400 (na fotografii vlevo o odstavec níže). Jedná se o první mobil, který se objevil v U:fonově nabídce po spuštění jeho hlasových služeb a i když má poměrně moderní design, relativně slušný displej a disponuje i dlouhou výdrží baterie, nemůže se svojí výbavou s běžnými dnešními GSM přístroji srovnávat a to jej odsuzuje do pozice low-endového modelu pro nepříliš náročné zákazníky. K využití s nejlevnějším datovým paušálem od U:fona se však hodí velmi dobře a je potřeba ocenit kvalitní příjem signálu i dobíjení přes USB při připojení k PC (otázkou však je, jak se tyto nepravidelné nabíjecí cykly projeví v dlouhodobé perspektivě na životnosti akumulátoru). Podle vyjádření zástupců U:fona jsou však již v plánu i mobilní CDMA telefony střední a vyšší třídy a budou zařazeny do prodeje na základě potřeb a požadavků trhu, takže nezbývá než doufat, že to bude co nejdříve.

Co se týká datového balíčku U:fonův internet (jehož název je prý úmyslně zvolen stejně jako u tarifu, jenž už existuje již od počátku U:fonovy existence, neboť tím mají být rozlišeny dva typy služeb – pomalejší s tímto názvem a rychlejší s přívlastkem fofr a to bez ohledu na to, jakým koncovým zařízením je služba poskytována), ten je možné bezplatně zaktivovat k jednomu ze čtyř existujících U:fonových hlasových tarifů (Za Nula, Za 100, Za 300, Za 600 Rodina) za měsíční paušál 200 Kč. Za tuto částku dostanete možnost „neomezeného“ připojení k internetu, i když jen limitovanou rychlostí. Jediným výraznějším problémem je FUP limit 1 GB / měsíc, po jehož vyčerpání může (ovšem také nemusí) operátor zákazníkovi snížit přenosovou rychlost na 12 kbit/s (u Fofr inteneru je to 128 kbit/s), což už je ale prakticky nepoužitelné.

Sám operátor tuto službu označuje jako vhodnou pro jednoduché surfování či posílání e-mailů, s deklarovanou rychlostí kolem 40-60 kbit/s, čímž má být tato služba mobilní alternativou k již zmíněnému "nemobilnímu" paušálu U:fonův internet, který nabízí připojení k internetu taktéž limitovanou rychlostí za 237 Kč/měsíc. Ve světě mobilních dat by se tedy dalo podle úvodních informací říci, že půjde o alternativu např. k GPRS technologii v sítích GSM, ale jak si ještě ukážeme, srovnání s rychlostí GPRS při praktickém použití není opravdu na místě. A nyní již k vlastnímu testu.

Pro připojení telefonu U-400 k PC je potřeba pořídit si ještě příslušný datový kabel, který stojí 220 Kč a dá se objednat na U:fonově e-shopu nebo v některé ze specializovaných prodejen, nabízejících příslušenství k přístrojům tohoto operátora (jejich seznam je k dispozici na U:fonově webu). Ke kabelu dostanete i CD, které nabízí poměrně jednoduchou instalaci ovladačů i aplikace pro připojení k internetu. Narozdíl od instalace Fofr internetu jsme se tentokrát nesetkali s žádnými obtíženi ani pod staršími Windows 2000 a celý proces proběhl bez problémů pod všemi podporovanými operačními systémy. Těmi jsou Windows 2000, XP a Vista, které sice patří v ČR mezi nejrozšířenější, bohužel Linux ani jiné operační systémy nejsou prozatím podporovány.

I samotná aplikace pro připojení k internetu doznala opět designových změn (na obrázku vpravo), ovládá se prakticky jen tlačítkem Připojit/odpojit (nastavení připojení totiž není třeba nijak měnit) a v průběhu používání ukazuje čas připojení a množství odeslaných a přijatých dat v bajtech (i když kilobajty by byly v tomto případě možná přehlednější). Chybí zde sice ukazatel kvality signálu a využití bufferů pro přenos, nicméně pro orientaci se stačí kdykoliv podívat na displej mobilu na údaje TX/RX (transmit/receive buffers).

Samotná operace připojování včetně ověřování uživatelského jména a hesla trvá cca 10 vteřin a poté jste vpuštěni do sítě. Rychlost přenosu sice není závratná, ale oproti GPRS je na první pohled značně použitelnější a podle našich měření se pohybuje poměrně často i kolem 100 kbit/s (mírně lépe na tom byl ve většině měření se svojí rychlostí download než upload). Narozdíl od Fofr internetu průměrná rychlost (pravděpodobně díky svému limitu) nekolísá a je víceméně stabilní, i když často záleží na poloze a natočení přístroje, neboť nevhodná pozice, při níž nedochází k dostatečně kvalitnímu příjmu, může snížit rychlost zhruba o polovinu.

Pro běžné surfování je služba opravdu dostačující, většina webových stránek nabíhá v řádu několika vteřin (zvlášť po jejich uložení do cache prohlížeče po první návštěvě) a bez větších problémů si zavoláte například i přes Skype (samozřejmě bez videa). Při downloadu datových souborů lze "vymáčknout" s použitím softwarových akcelerátorů (v našem případě Free Download Manager 2.1) rychlost kolem 15-16 kB/s, takže s trochou vytrvalosti stáhnete i soubory dlouhé několik MB v přijatelné době. Například instalační soubor Skype 3.8 s délkou 21,3 MB se stahoval zhruba 25 minut.

Díky zmíněné stabilitě (kterou například stránky www.rychlost.cz ohodnotily na překvapivých 100.0 %) nedochází podle našich testů v terénu také k výraznějšímu rozdílu rychlosti připojení mezi velkými městy a odlehlejšími periferiemi, nicméně i nyní se nám podařilo narazit na "pokryté" oblasti, v nichž běží internetové připojení jen s obtížemi. Nicméně je potřeba poznamenat, že se jedná spíše o výjimky objevené se značným úsilím a podle všeho je U:fonova síť již dostatečně zahuštěná pro běžné používání po většině území ČR. Trochu horší výsledek jsme naměřili u rychlosti odezvy, která se podle www.rychlost.cz pohybuje nejčastěji kolem 1600 ms, ve speedmeteru na Lupě dokonce prakticky vždy vyprší čas pro tento test před dosažením výsledků.

Celkový dojem z této služby však není negativní, ba naopak. Není to rozhodně špatná volba pro základní použití a často předčila původní očekávání, které jsme vůči ní měli. Ve srovnání s dostupnými GSM technologiemi se svojí použitelností blíží spíše rychlosti EDGE než GPRS. Neboť i když je rychlostní strop technologie EDGE 236,8 kbit/s, průměrné hodnoty s modemem Option Globetrotter do PCMCIA slotu od T-Mobile s integrovanou anténou, který jsme měli k dispozici pro srovnání, se pohybovaly nejčastěji kolem 120-130 kbit/s, což už není oproti U:fonovu internetu příliš významný rozdíl. Ovšem pokud se srovná cena měsíčního paušálu za EDGE u T-Mobile a internetového balíčku od U:fona, vítězí z pohledu cena/výkon U:fon na celé čáře a jediným významným omezením je u něj zmíněný FUP limit.

Samozřejmě zákazníci s vyššími požadavky si budou muset počkat na zprovoznění U:fonova rychlého mobilního internetu, které se očekává v průběhu listopadu 2008. Ale pro řadu těch, pro které je významným kritériem právě cena připojení přes mobil, je podle našeho názoru datový balíček U:fonův internet v současnosti jednou z nejatraktivnějších nabídek na trhu (zvlášť ve spojení s hlasovým tarifem Za Nula, i když pak je potřeba počítat s vyšší investicí do telefonu).