Hlavní navigace

Tipy pro vaši úspěšnější práci

1. 12. 1998

Sdílet

Pro software obecně Zvláštní software ? V katalozích a nabídkách počítačových firem, stejně jako v recen...


Pro software obecně

Zvláštní software ?

V katalozích a nabídkách počítačových firem, stejně jako
v recenzích na nové programové produkty, se často objevuje u
některých verzí zkratka OEM . Mohu se dozvědět, co tato zkratka
znamená a jaký praktický význam mají takto označené verze pro
zákazníka ?

Zkratka OEM, označující některé verze, byla vytvořena ze slov
Original Equipment Manufacturer . Tento software může být
zakoupen pouze vcelku s hardwarem - tedy s novým počítačem, na
který bylo toto programové vybavení speciálně nainstalováno.
Navíc, pokud se jedná například o operační systémy, jako DOS,
Windows nebo OS/2, může to znamenat, že distributor - prodejce
počítače a programu - vám zaručuje, že vše bude v pořádku
"běhat", neboť operační systém je nakonfigurován odborně a na
míru konfigurace vašeho počítače.

Pro BIOS

Co je to BIOS ? Jak se do něj dostanu ?

BIOS (Basic Input - Output System) je vestavěný systém počítače,
který zabezpečuje jeho základní provoz. Spouští se jako první po
jeho zapnutí. Právě v tuto chvíli je možno do něj vstoupit a
upravit potřebná nastavení. V době, kdy probíhá první kontrola, a
počítač vypisuje hlášení o paměti a discích, většinou také
vypíše zprávu, jak lze do ovládání BIOSu "vniknout" (např. Press
Del to enter Setup). Použité klávesy nebo klávesové zkratky se
liší, podle konkrétního autora - výrobce BIOSu. Většinou to jsou
klávesy <ESC>, <F1>, <F2>, <F10>, <Del> nebo klávesové zkratky,
např. <Alt>+<F1>. Poté se objeví "modrá" obrazovka s volbami a
parametry, které je možno nastavit.

Pro BIOS

Co je to CMOS ?

V různé odborné literatuře a manuálech se setkávám se zkratkou
CMOS ? Co to znamená ?

Asi už jste někdy přišli do kontaktu s BIOSem. Tedy se systémem,
který zabezpečuje nejzákladnější chod vašeho počítače (Basic
Input - Output System). Pro bezproblémovou funkci musí tento
systém uchovávat základní parametry a nastavení (o pevných
discích, vnitřních hodinách, atd.). A tady jsme u problému - jak
uchovat nastavení, vypneme-li počítač ze sítě ? Právě toto řeší
CMOS (Complementary Metal Oxide Semiconductor). Nezbytné
informace jsou uloženy v malém "kousku" paměti - CMOS - RAM -
který je napájen nepřetržitě a nezávisle na vnějším zdroji. Díky
tomu jsou nezbytná nastavení uchována, a vy po zapnutí počítače
můžete klidně sledovat, jak BIOS vzápětí kontroluje jeho stav a
pracuje s vámi definovanými parametry.

Pro Internet - připojení

V souvislosti s připojením k Internetu jsem narazil na pojem
proxy-server. Prosím o vysvětlení, o co se jedná.

Označení proxy-server se používá jednak pro určitou technologii,
jednak pro software, který ji podporuje. Pomocí proxy-serveru se
připojují lokální počítačové sítě k Internetu. Abychom nemuseli
na lokální síti připojovat každý počítač zvlášť (a kupovat
několik modemů), připojíme pouze jeden z nich, jenž se bude
chovat jako "zástupný" (proxy) server - bude tedy pro další
počítače "simulovat" připojení na Internet. Software, který je
dnes pro tato řešení dostupný na trhu, nabízí řadu služeb. Mezi
ty základní patří mechanismy ochrany lokální sítě před útokem
zvenčí, nastavení přístupových práv na Internet pro jednotlivé
uživatele nebo správa poštovních služeb - mail server.
Podrobnější informace, případně i vlastní software, je možno
získat např. na českých adresách
http://www.winproxy.cz/indexcz.html (verze pro 2 uživatele
zdarma !) nebo http://www.winroute.cz (zkušební třicetidenní
verze).

Pro WinZip

Ke komprimaci souborů jsem nejdříve používal programy, fungující
v prostředí MS-DOS. Když jsem vyráběl vícediskové (vícesvazkové)
archivy, nebyl problém vše nadefinovat pomocí patřičných příkazů
a přepínačů. Pak jsem začal používat program WinZip. Chtěl jsem
rovněž vytvářet archivy rozdělené na více disket, ale narazil
jsem na problém. Vytvořím - li nový archiv a chci do něj
přidávat soubory, otevře se odpovídající komunikační okno. V něm
je však volba, která umožňuje rozdělení archivu, zobrazena
světle šedě - tedy nepřístupná. Proč mi WinZip rozdělení
nedovolí?

Program WinZip automaticky rozeznává, zdali jste otevřeli archiv
na pevném disku (s relativně velkou kapacitou), nebo na disketě
(případně na jiném "přenosném" médiu). Podle toho vám také
zpřístupňuje volbu pro rozdělení archivu. Zkuste tedy vytvořit
nový archiv na disketě ("na áčku"), a zkuste do něj přidávat
soubory. Vše by mělo být v pořádku.

Pro práci s komprimovanými soubory

Při své práci se soubory jsem vyzkoušel všemožné komprimační
programy a pomůcky. Zajímalo by mne, zdali existuje software,
který by umožňoval práci se "sbalenými" soubory tak, abych je
nemusel před použitím vždycky z archivu vyjmout a "rozpakovat".
Rád bych s archivy pracoval jako s plnohodnotnými adresáři.

Při intenzivnější práci se soubory umístěnými v archivu vám můžou
klasické archivační programy připadat málo komfortní. Chcete-li
pracovat s těmito soubory naprosto přirozeně, doporučuji
vyzkoušet jeden poměrně zdařilý program - jmenuje se ZipMagic , a
vyvinula ho firma Mijenix (dostupné na adrese
http://www.mijenix.com). Tato chytrá "věcička" vám po naprosto
kontrolované instalaci infiltruje do systémového prostředí a
umožní nesmírně pohodlnou, až komfortní práci s komprimovanými
soubory všemožných formátů. A navíc, pokud chcete jeho pracovní
prostředí, třeba jen na chvíli, opustit, nemusíte nic
odinstalovávat, ale stačí v přednastavení nadefinovat vhodnou
klávesovou zkratku. Pomoci ní ZipMagic bleskově opustíte, a až
vám bude chybět, stejným způsobem jej zase nastartujete. Jedná
se o shareware, zkušební verze je třicetidenní, a myslím, že až
zhodnotíte jeho kvality, možná budete tak okouzleni, že budete
uvažovat i o registraci a zaplacení.

Pro MS Visual Basic

Zpět ke zdrojovému kódu

Po jisté době používání vlastních aplikací, vytvořených ve
Visual Basicu, jsem si neprozíravě smazal zdrojové kódy. Rád
bych opět aplikace upravoval. Existuje způsob, jak z EXE -
souboru zpět získat zdrojový kód Visual Basicu ?

Možnost zpětného převodu samozřejmě existuje. Záleží na tom,
kterou verzi programu Visual Basic jste pro tvorbu aplikace
využil. Jednou z možností pro případ, že jste pracovali s VB verze
3.0 nebo 4.0, nabízí firma Ashsoft. ( http://www.ashsoft.com/ ).
Na její stránce naleznete nástroje pro řešení tohoto problému.
Nabízený software toho umí více, jeho nevýhodou pro našince však
zřejmě bude cena. Vhodnou alternativou může být například Dodiho
domovská stránka ( http://members.aol.com/vbdis/index.htm ). Zde
jsou k mání dobré rady a potřebné nástroje pro tento případ.

Pro MS Excel

Nastavení specifických jednotek

Pracuji v Excelu často s jednotkami jako např. "kWh"
(kilowatthodina) a podobnými. Existuje způsob, jak takovýto nebo
podobné formáty nadefinovat?

MS Excel umožňuje nadefinovat libovolný formát zobrazování
čísel, lze tedy pro zobrazení nadefinovat jakoukoliv používanou
jednotku, počet desetinných míst apod. Vámi uvedený příklad lze
provést následujícím způsobem: nejdříve označte buňku nebo
buňky, ve kterých chcete formát definovat. Následně zvolte menu
Formát - Buňky. Přejděte na kartu číslo. V seznamu Druh vyberte
klikněte na volbu vlastní. Do řádku Typ vepište podobu, v jaké se
mají údaje zobrazovat, v našem příkladu tedy 0,00 (zobrazí se tři
číslice, z toho dvě za desetinnou čárkou) a "kWh" (do uvozovek
vložte přesnou podobu zobrazované jednotky). Po stisku OK je
formát nadefinován, a nenastala - li v označené buňce kýžená
změna, zkuste do ní vložit číslo nebo funkci. Výsledná hodnota
by se měla zobrazit v nadefinovaném formátu. Ještě jedna
maličkost. Takto nadefinovaný formát se ukládá spolu s konkrétním
sešitem, takže po otevření nového sešitu jej v něm nenajdete.

Pro MS Excel

Zobrazování prázdných buněk

Při používání odkazů na jiné buňky v tabulkách Excelu nemohu
vyřešit následující problém. Je-li zdrojová buňka vyplněna
libovolným obsahem, vše je v pořádku, cílová buňka obsahuje tutéž
správnou hodnotu. Ale je-li zdrojová buňka prázdná, cílová se
jako prázdná nezobrazí. Má-li obecný formát, zobrazí se "0".
Ještě horší je to při formátu "datum". Pak se zobrazuje
nežádoucí a nesprávný údaj. Jak se tohoto zbavím?

Excel při provádění odkazu a následném nalezení prázdné zdrojové
buňky automaticky doplňuje hodnotu, vždy dle zvoleného formátu.
Chceme-li buňku zachovat prázdnou, obejdeme toto nastavení
vložením následující podmíněné funkce:

=KDYŽ(JE.PRÁZDNÉ(A5);"";A5)

Po vložení funkce do cílové buňky dojde nejdříve k ověření, co
zdrojová buňka obsahuje (v tomto případě A5). A je-li tato
prázdná, zůstane prázdnou i buňka cílová.

Pro MS Excel

Automatické vyplňování

Potřeboval bych objasnit, podle jakých pravidel funguje v Excelu
automatické vyplňování buněk.

Automatické vyplňování buněk je jedním z nejmocnějších nástrojů
Excelu. Po několika příkladech rychle odhalíte jeho možnosti a
potenciál. Základní princip při vyplňování je prostý. Do první
buňky, kterou má řada začínat, vepište počáteční hodnotu. Formát
buňky ponechte jako obecný. Znovu na buňku klikněte (aby byla
aktivní) a myší najeďte na pravý dolní roh rámu buňky. Ukazatel
myši se změní na malý černý křížek. Podržte levé tlačítko myši a
přetáhněte postupně buňky, které mají být vyplněny (lze provést
v řádku i ve sloupci). V poli názvů se zobrazí budoucí hodnota té
které buňky, kterou právě přejíždíte myší. Tímto postupem můžete
provést dvě věci - buďto do všech buněk doplnit stejnou hodnotu,
nebo vytvořit řadu . Obě možnosti se přepínají současným stiskem
klávesy <CTRL> . Dle počátečního obsahu mohou nastat různé
případy. Vyzkoušejte např. s hodnotami 0 (nula), 0,5 (nula celá a
pět desetin) a třebas s jakýmkoliv textem. Další možnosti
získáme, pokud stejnou operaci roztažení provedeme pravým
tlačítkem myši. Po roztažení buněk nedojde k automatickému
vyplnění, ale objeví se kontextové menu. Dle obsahu první buňky
jsou nám zpřístupněny různé volby, které doporučuji vyzkoušet.
Začínáte - li např. číslem, zvolte Řady a můžete navolit obsah
buněk přesně dle vašich představ. Nejširší možnosti se nabízejí,
pokud obsahuje první buňka datum. Pak můžete nastavit
pokračování třebas jen po pracovních dnech.

Pokud chcete jednoduše vytvořit řadu s jiným "krokem" než 1 ,
postupujte následovně. Do první buňky vepište počáteční hodnotu,
a do následující vepište hodnotu zvětšenou o vámi určený krok.
Pak označte obě buňky a již známým způsobem roztahujte, a
uvidíte. Excel rozpozná, po jak velkém kroku chcete postupovat,
a bude dle toho pokračovat. Toto lze s úspěchem využít např. pro
osy grafů při tabelovaní funkcí.

Řady však nepoužíváme jen u čísel (u těch se to předpokládá samo
sebou). Přesvědčíte se, vepíšete-li do první buňky třeba leden a
budete roztahovat. Takovýchto řad je předem v Excelu nadefinováno
několik, v jejich vlastní tvorbě však nejste nijak omezeni.
Zvolte Nástroje - Možnosti a kartu Seznamy . Zde jednak uvidíte
předem nadefinované "textové řady", tedy seznamy, a jednak zde
můžete rovněž vytvořit své vlastní. Případně též nejdříve
vepište nový seznam jako posloupnost do buněk, a potom na téže
kartě zvolte možnost Načíst seznam z buněk . Vámi vytvořený seznam
není vázán na konkrétní sešit a zůstává v Excelu k dispozici.

Pro MS Excel

Bude rok 2000 přestupným?

Do buňky v Excelu jsem vložil datum 28. 2. 2000. Do jiné buňky
jsem vložil funkci, která k tomuto datu přičetla jeden den.
Obdržel jsem datum 29. 2. 2000. Je to opravdu správně? Domníval
jsem se, že pokud vyjde přestupný rok na letopočet končící dvěma
nulami, pak se jako přestupný nepočítá?

V tomto případě počítá Excel zcela správně. Podle gregoriánské
reformy kalendáře se skutečně roky zakončující století (se dvěma
nulami na konci) za přestupné nepovažují, až na výjimky. A těmi
jsou právě roky s letopočtem, který je dělitelný 400 beze zbytku.
Tedy třebas 1600 nebo 2000. V tomto případě se skutečně přestupný
rok počítá.

Pro MS Excel

Automatické ukládání.

Ze zřejmého důvodu jsem chtěl po zkušenostech s Wordem i v Excelu
97 používat funkci pro automatické ukládání rozpracovaných
souborů. Možnost nastavení této funkce jsem však nikde nenašel.
Zdá se mi divné, že by toto Excel neumožňoval.

Na rozdíl od Wordu je nutno v Excelu tuto funkci doinstalovat,
není přímo implementována v aplikaci. Naleznete ji v menu Nástroje
- Doplňky . Tam ji "zaškrtněte" a Excel ji okamžitě doinstaluje
(jedná se o samostatný doplněk Autosave.xla). Pak už se bude
vždy normálně zobrazovat v menu Nástroje .

Pro MS Excel

Jak ukázat správným směrem?

Při seznamování s Excelem jsem narazil na problematiku
absolutního a relativního odkazu. Prosil bych o vysvětlení a
hlavně o ukázku smysluplného použití.

Základním a nezbytným prvkem pro práci v Excelu je možnost odkazů
na jiné buňky. Bez nich byste nevytvořili žádný smysluplný výraz
nebo vzorec. Výhoda právě spočívá v tom, že do vzorce nevložíte
konkrétní hodnotu, ale "adresu" buňky, ve které se potřebná
hodnota nachází. Jedině takto lze tvořit složité výrazy a
funkce, jejichž výstup ovlivníme relativně snadnou úpravou
zdrojových dat. Odkaz "absolutní" udává jako zdroj konkrétní
buňku, třeba C5. Pokud buňku s odkazem přemístíte nebo
překopírujete kamkoliv, bude poukazovat na stále stejný zdroj,
tedy stále na C5. Odkaz relativní vám neříká, kde přesně leží
zdroj, ale "o kolik vedle" se nachází. Vše objasní následující
hypotetický příklad. Tvoříte tabulku a graf, které budou
popisovat závislost ceny za pohonné hmoty dle počtu ujetých
kilometrů. V prvním sloupci uvedete škálu pro vzdálenosti, např.
po deseti kilometrech. Ve druhém sloupci má být vzorec, jenž
vypočte celkovou cenu za takto ujetou vzdálenost při určité ceně
benzínu. A teď pozor - cena za benzín je jednotná pro všechny
vzdálenosti - pokud se občas změní, je potřeba ji změnit všude.
Proto ji umístíme do jediné buňky mimo tyto sloupce a do vzorce
zapíšeme absolutní odkaz (např. $C$1 - symbol $ právě udává onu
"absolutnost"). Avšak vzdálenost v kilometrech je třeba načíst
z buňky, která leží "o jedno místo vlevo", nechť jsme ve třetím
nebo v patnáctém řádku. Proto při zadávání vzorce v tomto případě
použijeme odkaz relativní (jsme - li na prvním řádku, pak tedy
odkaz na A1). Takto vytvořený vzorec můžeme nakopírovat do všech
buněk v pravém sloupci dle potřeby. A máme zaručeno, že správná
vzdálenost bude načtena z vedlejší buňky. A pokud se náhodou po
čase cena benzínu změní, přepíšeme jediný údaj v buňce C1, a
všechny výsledky se automaticky upraví, protože všude ukazujeme
správným směrem.

Pro MS Word

Jak ve Wordu účinně používat tabulátory ?

Tabulátor (zarážka) je, jak známo, velmi užitečná věc. Víme-li
ovšem, jak je efektivně používat. Nabízíme pár tipů, aby se
nestaly zádrhelem při práci.

Při práci s tabulátory je nanejvýš užitečné vidět pravítko.
Není-li tomu tak, volte Zobrazit - Pravítko .

Chcete odstranit překážející tabulátory ? Uchopte jejich značku
na pravítku a odtáhněte ji dolu směrem do dokumentu. Tam ji
upusťte.

Kýžený tabulátor umístíte na pravítko stiskem levého tlačítka
myši na vybraném místě. Zdá se vám škála jednotek na pravítku
příliš hrubá ? Stiskněte nejdříve levé a pak současně pravé
tlačítko myši. Vzdálenosti k okrajům se zobrazí číselně. Pak
snadno umístíte tabulátor přesně.

Než tabulátor umístíte, vyberte si jeho typ (způsob zarovnání).
To provedete opakovaným klikáním na značce se symbolem zarážek
na levém okraji pravítka.

Detailnější nastavení a úpravu v nastavení tabulátorů můžete
provést v odpovídajícím dialogovém okně. To vyvoláte dvojklikem
pravým tlačítkem myši na značce tabulátoru na pravítku.

Chcete-li nastavit tabulátory najednou pro všechny odstavce
v dokumentu, vyberte nejdříve celý dokument stiskem <CTRL>+A.
Jinak se tabulátory nastaví vždy jen pro aktivní odstavec
(pozor, odstavec je ve Wordu cokoliv, co "natvrdo" utnete
klávesou <ENTER>).

Nastavení tabulátoru pro určité vybrané odstavce dosáhnete tak,
že je nejdříve označíte, a pak tabulátor umístíte.

Pro MS Word

Při tvorbě dokumentů v programu Word se mi často stává, že
s přibývající délkou dokumentu ztrácím orientaci. Při pozdějším
formátování pak dochází často k nečekaným situacím, posunům textu
ze stránky na stránku, zmenšování a zvětšování odsazení apod.
Existuje možnost, jak zjistit, na kterém místě jsem původně
zalomil stránku, kde jsem ukončoval odstavce nebo kde zůstaly
nadbytečné mezery?

Po několika hodinách práce na jakémkoliv dokumentu ztrácíte
orientaci určitě nejen vy. Navíc málokdy pracujete pouze
s jediným dokumentem, a také je běžné, že dokumenty máte
rozpracovány delší dobu. Jak potom zjistit, co jsme vlastně
v textu "napáchali"? Pro zobrazení zásahů do textu, které nejsou
normálně viditelné (vložené mezery, odřádkování, odsazení,
zalomení stránek, ...) nabízí Word funkci Zobrazit netisknutelné
znaky . Pokud tak chcete učinit, a odhalit všechna případná
nedopatření, zvolte menu Nástroje - Možnosti a kartu Zobrazení .
Zde se nachází sekce nadepsaná Netisknutelné znaky . Můžete zde
vybrat, které z nich chcete zobrazit, případně si nechat ukázat
všechny. Stejnou funkci (zobrazení všech netisknutelných znaků)
má i jedno z tlačítek na Panelu nástrojů Standardní .

Pro MS Word

Když pracuji s programem MS Word, a zvolím Soubor - Uložit jako ,
je mi vždy automaticky nabídnut tentýž přednastavený adresář pro
uložení dokumentu. Jakým způsobem můžu tohle změnit ?

Program MS Word nabízí po instalaci automaticky ukládání do
adresáře Dokumenty , který je vytvořen operačním systémem
Windows. Chcete - li nasměrování změnit, postupujte následovně.
Zvolte menu Nástroje - Možnosti , a vyberte kartu Umístění
souborů . Zde můžete nastavit či poupravit cesty ke všemožným
souborům, které Word používá, včetně vámi vytvořených dokumentů.

Pro MS Word

Pracuji s programem MS Word a využívám jeho pokročilejších
možností, jako je tvorba složitějších maker, jejich editace ve
Visual Basicu apod. Zajímalo by mne, zdali lze nějakým způsobem
nadefinovat automatické spuštění makra (či modulu) současně se
spuštěním vlastní aplikace.

Tento problém lze vyřešit poměrně jednoduchým způsobem. Makro,
které by se mělo odstartovat se současným spuštěním aplikace,
pojmenujte AutoExec. Nezapomeňte však, že vás bude provázet při
každém rozjezdu aplikace. Pokud byste někdy při jakýchkoliv
problémech chtěli spustit Word bez tohoto makra (prostě AutoExec
obejít), použijte volby Start - Spustit , do příkazové řádky
vepište cestu k souboru Winword.exe (dle toho, kam jste si
program nainstalovali) a přidejte parametr /m . Vámi vytvořené
AutoExec makro bude ignorováno.

Obdobný význam mají takto pojmenovaná makra také v jiných
aplikacích MS Office (např. MS Excel nebo MS Access). I tam je
lze velmi vhodně použít například pro otevírání vlastních
"uvítacích" formulářů nebo dialogových oken.