Tiskárny inkoustové a základní laserové tiskárny

V dnešním dílu trendů bychom se měli podívat na to, co se děje
ve světě tisku, přičemž se vzhledem k jeho rozmanitosti a
rozlehlosti soustředíme na inkoustový a barevný laserový tisk.
Preferovat budeme technologie inkoustové, protože jsou přece jen
cenově dostupnější a objemem trhu očividně začínají vítězit,
zatímco laserové tiskárny - pokud se nestane něco podstatného -
budou v následujících letech vytlačovány do specializovanějších
oborů. Stručně zmíníme výdobytky inkoustové technologie a nové
typy používaných spotřebních materiálů.

IDS a velikost kapiček

Souboj inkoustových tiskových technologií si i nadále udržuje
své vysoké tempo. Neprobíhá nicméně na úrovni principiálních
rozdílů - typu termoinjet (také označovaný jako TIJ) versus
piezo, jak by se mohlo zdát z marketingových soubojů firem
zastupujících oba proudy, které probíhaly v předchozích letech.
Ve skutečnosti se ustálil poměr mluvící jasně pro termoinjet (
jde zhruba o 8:1) a příliš se nemění.
Konkurenční boj se odehrává spíše na poli subtilnějších změn ve
způsobu dodávání inkoustu do tiskových hlav a kvantitativních
charakteristik trysek. Konkrétněji, vlastní trysky - ať už
pracují libovolným způsobem - se postupně zmenšují, a stejně tak
objem kapiček jimi vystřelovaných. Jednotlivé firmy se ve vedení
pěkně střídají; zatímco loni to byla firma HP, která u
technologie PhotoRET II dosáhla 8 pl (pikolitrů, což je tak málo
z hlediska naší běžné reality, že tyto hodnoty mají smysl pouze
pro relativní srovnání), ke konci roku ji společnost Epson
překonala s 6 pl. Tyto hodnoty přitom mají reálný dopad na
vlastní tisk, u menších kapiček jich můžeme nanášet více na
jedno místo a dosahovat tak více odstínů barev, nebo naopak
používat jednodušší a jednodušší papíry.
Uvedené hodnoty jsou mimochodem k nalezení u konkrétních modelů
tiskáren daných výrobců, laboratoře ovšem ukrývají mnohem
pokročilejší formy těchto technologií. Podle lednové tiskové
konference tak má HP v rukávě eso v podobě kapiček o objemu 2 pl
a trysky o frekvenci 100 kHz. Zmíněná frekvence určuje, kolik
kapiček dokáží trysky vypálit za vteřinu, což nejvíce přispívá k
rychlosti vlastního tisku. Současná frekvence se stejně jako
objem kapiček mezi konkurencí příliš neliší a je někde na úrovni
10 - 12 000 kapiček za sekundu.
Čím rychlejší jsou vlastní tiskové mechanismy, tím důležitější
jsou další články řetězu. Například pomalý podavač papíru by
znehodnotil veškeré ty techtle mechtle s tiskovými hlavami. To
byl ale spíše akademický příklad, vývojáře dnes zajímají
modulární inkoustové systémy. Z hlediska nákladů na tisk měli
již dříve profesionální velkoformátové tiskárny separované
kanystry s inkoustem a malé tiskové hlavy, které si pro dávku
inkoustu přijíždějí (refilují) nebo jsou prostřednictvím hadiček
trvale připojeny a mohou tisknout kontinuálním způsobem. Dnes se
tyto principy objevují i u osobních tiskáren. Asi nejlepším
příkladem je HP 2000, kde jsou navíc jednotlivé části
"inkoustového řetězce" osazeny mikroprocesory, jež kontrolují
kvalitu tisku.

Směr tisk na obecné papíry

Nejen technologie nanášení kapiček inkoustů rozhoduje o výsledné
kvalitě tisku (a nejen prodejem hardwaru živ je prodejce).
Nezbytnou součástí tisku je i médium, na které je barva
nanášena, tedy papír. Obvyklá představa papíru je ovšem poněkud
zavádějící a zjednodušující. Ve skutečnosti je to vícevrstvá
záležitost, a zatímco některé vrstvy jsou zodpovědné za absorpci
barvy, jiné zlepšují kontrast barev či odolnost vůči
ultrafialovému záření. Čím lepší výsledky ovšem po papíru
chceme, tím více za něj budeme muset zaplatit.
Jakkoli jsou však speciální fotopapíry i nadále doporučovány pro
fotorealistický tisk, současné malé objemy kapiček umožňují
tisknout intenzivní grafiku i na docela obyčejný papír, což může
znamenat i 8x menší náklady na stránku. To ocení zejména
vlastníci digitálních fotoaparátů, kteří se již nasytili
prohlížení rodinných fotografií na monitoru a raději by
listovali něčím s větším rozlišením. (A pokud možno s menšími
náklady než 40 Kč na A4.)
Nic z toho ovšem neznamená, že speciálním spotřebním materiálům
odzvonilo. Řeč je tu o plátnech, hedvábí a dalších textiliích.
Zatímco v předchozích letech se objevila celá řada speciálních
profesionálních tiskáren orientovaných tímto směrem, dnes můžeme
používat novou generaci textilních materiálů i v řadových
tiskárnách. Ve většině případů jde o tenčí látky, podlepené
papírovou vrstvou, která zajišťuje korektní průchod tiskárnou a
po vlastním tisku se prostě odstraní. Vlákna materiálu velmi
dobře drží vlastní barvivo inkoustu, a až na nějakých 10 % si
jej také podrží i při několikanásobném praní. V cenících ale
můžeme nalézt i papíry/látky s fluorescenční vrstvou nebo třeba
s certifikací nehořlavosti.
Zatímco u tiskáren pro domácnosti klasického formátu A4 můžeme
přijít jen na několik málo aplikací (nášivky, nažehlovací
loga.), tiskárny kategorie A3 a vyšší nabízejí fascinující
možnosti pro návrháře či marketingové pracovníky. Může jít např.
o zkušební "výtisk" plavek (v mnoha případech by A4 určitě
stačilo), nebo třeba o malosériovou výrobu kravat (originální
kravata na každý den).
Krajním nasazením "běžných" inkoustových tiskáren potom může být
příklad automobilek v Japonsku, které vyrábějí nehořlavé potahy
přesně tímto způsobem (představte si halu s 300 A0 tiskárnami
DesignJet 2500CP).

Laserové tiskárny

Až doposud jsme mluvili jen o inkoustovém tisku. Laserové
technologie nás ovšem provázejí podstatně déle, přes 13 let, a
těžko je můžeme zanedbat. Pokud ale budeme současnost posuzovat
podle velikosti evropského trhu se spotřebními materiály, právě
dnes se v hrubém objemu obě technologie setkávají (prodané
inkoustové sady a tonery), přičemž vzhledem k vysokým cenám za
toner to znamená, že se prodá několikanásobně více tiskových
hlav. V následujících letech pak má trh s inkoustovými sadami
podstatně růst, zatímco prodej tonerů sleduje podstatně plošší
křivku nárůstu.
V cenových hladinách do 30 000 Kč se přitom možnosti obou světů
setkávají a za stejnou cenu můžeme najít model inkoustové i
laserové tiskárny, které obě mají stejnou rychlost (6-8
stránek/min.), a pokud bychom srovnávali barevný tisk, dokonce i
identické náklady na stránku. Barevné laserové tiskárny ovšem
pod 30 000 Kč nenajdeme, takže toto srovnání není tak docela
fér. Ale právě tady proběhla velmi výrazná revoluce, když se
během Vánoc objevily první barevné "laserovky" pod 100 000 Kč -
dodnes v této nevídané cenové hladině uvedly modely prakticky
všichni výrobci laserových tiskáren. Podle neoficiálních
informací ovšem můžeme očekávat další propad, a do konce tohoto
roku uvidíme barevné modely i pod 50 000 Kč.
S odstupem tento propad cen sledují i modely rozměru A3, kde
například k HP LaserJetu 8500 lze pořídit duplexní jednotku a
tisknout A3 oboustranně, s rozlišením 1 200 dpi, při milionech
barev v tiskovém bodě a s minimálními provozními náklady. Ty se
však někdy stanovují obtížněji, například u některých voskových
tiskáren dostáváte černou barvu zadarmo po dobu životnosti
stroje.
Pokud bychom měli okomentovat změny v technologiích, na rozdíl
od dříve používaných selénových válců dnes začínají převažovat
pásy - při stejném povrchu totiž zabírají podstatně menší
prostor, což především vlastníci A3 modelů ocení (možná s
výjimkou leteckých společností s dostatkem hangárů).
Nic z toho ale neznamená, že barevné lasery nahradí ty
monochromní, přinejmenším v dohledné době se tak určitě nestane.
Celková rychlost zpracování a vlastní tisk prostě výkonem
pokulhávají. Za stejnou cenovou relaci si můžete pořídit
černobílý model, zvládající 16 - 32 stránek za minutu bez
nejmenších potíží, zatímco v barvě se stěží dostanete přes 4
str./min. Navíc se současné tiskové enginy dostaly přes 1 200
dpi a laserový paprsek dokáže modifikovat množství toneru, které
bude naneseno do jednoho tiskového bodu. Takže ČB tisk ve
skutečnosti zvládá až 220 odstínů černé v tiskovém bodě a
polotónovací algoritmy dokáží zázraky.
Jistou možnost naznačuje barevná LED technologie (využívající
LED diod místo laseru), která dnes umožňuje paralelní práci
všech čtyř barevných tiskových "hlav". Průchodnost takové
Lexmark's Optra Color 1200n je potom až 12 stránek za minutu,
tedy čtyřikrát více než u laserových protějšků. Prozatím za to
platíte několikanásobně vyšší cenou hardwaru a bohužel tisková
kvalita není na profesionální úrovni laseru.

Něco síťových technologií

Bez ohledu na to, co jsme řekli o rychlostech jednotlivých
technologií a produktů, o výsledné produktivitě tisku nakonec
bude rozhodovat vaše kompletní IT řešení. Při recenzích tiskáren
čím dál větší roli hrají právě různé síťové karty a software pro
jejich management - v dnešní době shodných tiskových mechanismů
se právě tady může rozhodovat o doporučení toho či onoho
produktu. Zejména v této oblasti je totiž problémů více než
dost. Řada modelů i z kategorie síťových tiskáren se v základní
verzi dodává bez síťového připojení a zapojují se přes paralelní
port. Uživatel teprve dodatečně kupuje síťovou kartu, ať už jde
o interní, zasouvanou do speciálního slotu, či o prostou externí
redukci z paralelního portu na síťový kabel. Dnes se ovšem této
síťové kartě říká tiskový server, a to naprosto oprávněně.
Poslední generace interních čipsetů dokonce obsahuje WWW server,
ke kterému se uživatel může připojit běžným browserem a
nakonfigurovat připojení. Bohužel tyto "print servery" nejsou
nejlevnější a u inkoustovek docela klidně mohou zdvojnásobit
cenu tiskárny.
Jejich inteligence přitom stále ještě není dostatečná a
komplikují uživateli život zbytečně velikým nezbytným know-how.
Během tohoto roku se nicméně objeví první modely, využívající
technologie JINI firmy Sun. Jde o novoučkou metodu využití
platformy Java v podobě jakéhosi inteligentního univerzálního
driveru, který dokáže připojit obecné zařízení do sítě a
obstarat první nezbytnou "sebekonfiguraci" tak, aby byla schopná
činnosti. Technologie JINI je finalizována a dostupná pro
výrobce sotva měsíc, a tak je těžké ji rozsáhleji komentovat.
Podobných technologií bylo v předchozím roce prezentováno hned
několik, nicméně JINI je dnes přinejmenším vrabcem, ne-li
holubem v hrsti. Výborné šance má v případě mobilní výpočetní
techniky a také v oblasti domácí elektroniky.

Svět jde do low-endu

Pro zákazníky a koncové uživatele jsou ale nakonec spíše
důležitější trendy v cenové než technologické oblasti.
Nastoupená cesta ke stále levnějším a dostupnějším produktům je
může jenom těšit. Je to jen logický důsledek souboje o největší
trhy s low-endovým a domácím zbožím, který ostatně již v
předchozím roce stlačil ceny PC i na našem trhu neuvěřitelným
způsobem.
Obdobně tiskárny u nás - mezi nejprodávanější patřily modely v
oblasti cca 3 000 Kč, což je nejrychleji rostoucí segment trhu,
kde ovšem většinou žádné zázraky technologické či kvalitativní
nenajdeme. Stejně jako jinde přitom platí, že majoritní hráči
jsou do těchto cenových nížin tlačeni jen pomalu a za skřípění
zubů. Taková firma HP tak v ultralevných tiskárnách neměla dosud
zastoupení a její nejlevnější DJ 420L se prodával za cca 150
dolarů, zatímco se u nás velmi dobře prodávaly Canony právě pod
touto cenovou hranicí.
Podle oficiálních informací z počátku ledna ovšem společnost
Hewlett-Packard založila dceřinou společnost (kompletně zůstává
v jejím vlastnictvím), která bude vyrábět inkoustové tiskárny s
prodejní cenou pod 100 dolarů. Apollo Consumer Products, Inc.,
jak se nová firma bude jmenovat, by měla uvést první tiskárny ve
druhém čtvrtletí roku. Tiskárny budou postaveny na technologii
mateřské firmy a ponesou logo "Powered by HP InkJet Technology."
HP v minulosti získala image postavenou spíše na kvalitě než
nízké ceně a můžeme předpokládat, že na tom nic nemíní měnit -
proto ta cesta dceřinou společností, která bude oslovovat trh s
tiskárnami s vlastní značkou. Potenciálními odbytišti Apolla
jsou mimo USA a Evropy především Japonsko, a velký potenciál je
v bundlování tiskáren s levnými PC - další pole až dosud neorané
firmou HP.

Závěr

To vše se ale teprve uvidí. Závěr je u t rendů vždy poměrně
pochybnou záležitostí, protože trendy bývají spíše počátkem či
předzvěstí něčeho. V každém případě do roka a do dne můžeme
očekávat další pokles průměrné ceny za tiskárnu a další přímo
propastný propad cen barevného laserového, případně LED tisku.
Stejně jako u jiných technologických oblastí ovšem nemá smysl
odkládat koupi hardwaru, který potřebujete. Dnes zakoupená
laserová tiskárna během roku určitě morálně nezestárne, a co se
týče propadu cen - levné modely, jež teprve mají přijít, budou
postaveny především na zjednodušeních, menší modularitě a
celkovému low-endovému pojetí designu.