Titan Quest - antické Diablo

Řecká a egyptská mytologie je zdrojem nesčetných magických stvoření snad ve všech fantasy světech a také ve hrách. Sama o sobě se však v žánru RPG kupodivu zatím ani neohřála.

Titánům se v temnotě Tartaru nějak nelíbilo, a tak se vydali na výlet na povrch Země. Jelikož patří k nejmocnějším stvořením, jaké kdy naše planeta měla možnost vidět, a navíc nejsou nijak dobře naladěni, nedělá to zrovna dobrotu. Nejenže se prastaří bohové snaží vyřizovat účty se svým nezdárným potomstvem – stávajícím osazenstvem Olympu –, ale ještě k tomu jim vůbec nevadí, že jejich řádění sem tam padne za oběť nějaká ta stovka titěrných lidiček.

Ačkoli se ve hře ocitnete jako hrdina, který je jen jakýmsi polobohem (ve srovnání s Titány tedy opravdu hodně nepovedeným nedochůdčetem), jste to právě vy, kdo má objevit staré tajemství a dostat neposlušné předky zpět do hlubin Země. Ne, v tomhle RPG skutečně nebude o akci nouze.

Než se vydáte kosit mrchy, měli byste svěřenému panákovi přidělit nějaké to jméno, rozhodnout o jeho pohlaví a také o devastačním stylu, jaký je vašemu srdci nejbližší. Autoři zatím slibují zhruba dvacet pět možných zaměření, tím však možnosti profilování charakteru ještě zdaleka nekončí. Pokud se vám příliš nezamlouvají například praktiky ortodoxního uctívače ohně, můžete si volbou speciálních dovedností svého hrdinu trochu střihnout jako vyvolávače nebo vyznavače působení chladné oceli. Je to jen na vás, šíři záběru se meze nekladou, na druhou stranu pouze hlubší specializací se dostanete k opravdu mocným účinkům svých dovedností.

Při přestupu na novou úroveň (zkušenosti se jako obvykle střádají za plnění úkolů a hromadné rozmnožování řad obyvatel Hádovy říše) se potřebné bodíky dají investovat buď do vylepšení některé ze sto dvaceti schopností, nebo do zvýšení stupně využitelnosti některé ze dříve osvojených. Z jedné ohnivé koule se na vyšších úrovních může vyklubat velmi účinný zápalný roj, a kouzlo tak neztratí na své přitažlivosti (a bolestivosti) ani v pozdějších fázích hry. Jak vidno, nejen akčním pojetím se Titan Quest bude do značné míry blížit Diablu.

K vývoji postavy byste měli přistupovat po opravdu důkladné rozvaze, neboť mytické osazenstvo legendami opředených míst (podíváte se do řeckého Parthenonu, krétského Knóssu, k egyptským pyramidám i do Babylonu) není nijak lehkým soupeřem. Na společenskou konverzaci s obrovskými kyklopy se hodí třeba zvětšovací kouzlo, díky němuž se okamžitě ztratí výhoda jejich přerostlosti jednookých potvor a naopak jejich handicap prostorového vidění poskytne volnost k seberealizaci. Pouštním vzduchem proschlé bandáže i tělesné ostatky kvalitních egyptských mumií zase velice nerady ve vašich rukou vidí oheň, zatímco jedovatými střelami byste jejich už beztak mrtvému tělu příliš nepřitížili.

Všichni ti kentauři, kerberové, medúzy, minotauři, najády a sirény (ti Řekové měli ale perverzní faunu) nejsou žádnými tupými sebevrahy, pasivně se stavícími vašemu ostří, ale většina z osmdesáti pěti přítomných druhů potvor dokáže plně využívat krás okolního prostředí. Nedělá jim potíže třeba seznámit vaši hlavu s hybností vrženého balvanu, případně na vás převrátit obsah poblíž se povalujícího a nic netušícího sudu nahnilých jablek. A když nabízené materiální možnosti selžou, ještě stále zbývá dost prostoru pro umění vyvolávání posil. Nenadálé objevení golemů a pavouků nebo obživnutí jinak vcelku neškodných (a zcela kamenných) soch dokáže pobyt ve středomoří pěkně znepříjemnit. A k tomu všemu se schopnosti inteligentních humanoidů odvíjejí přesně podle stejného klíče, jakému podléhají vlastnosti i vaší postavy.

Bojovému harampádí se ona rovnoprávnost také nevyhýbá. Na svých toulkách starověkým Řeckem narazíte na přibližně tisícovku unikátních předmětů od obyčejných mečů a kožených zbrojí až po legendární zbraně ještě slavnějších hrdinů. Jejich vlastnosti se podepisují i na vašich schopnostech, a stávají se tak nedílnou součástí virtuálního alter ega. Tentýž princip funguje i u veškeré havěti, u níž lze využívání výstroje předpokládat (divočák magickou plátovou zbroj asi večer leštit nebude, zatímco u vojáků tuto zálibu tak nějak očekávat lze). Dostat se na vyšších úrovních někomu pod kůži zkrátka nebude žádný med.

Všechny tyto skutečnosti však mají i svou světlou stránku. Veškerá výstroj, kterou na nepřátelích uvidíte, může po jejich zneškodnění změnit majitele ve prospěch vaší maličkosti. Tím se také hra zbavuje nepříjemných nesmyslů známých z jiných akčních RPG, kdy i z maličkatých netopýrů vypadávají obouruční sekery (doufáme, že staré dobré Diablo právě stihla nezvladatelná škytavka). V kobkách, pyramidách, chrámech i rozmanitých exteriérech tedy nečekají jen spravedlivé boje proti agresivnímu zlu, ale může se klidně stát, že v zájmu získání vzácného předmětu zatoužíte ponořit svou zbraň i do jinak neškodného pobudy.

Čtyřicet hodin potřebných na zdolání singleplayerové kampaně sice musíte nějak přetrpět v osamění, které si lze zpestřit maximálně tak vyvolanými pomocníky, nicméně autoři pro společenské hráče přichystali i možnost kooperativního multiplayeru. V něm si příběh prožijete až se šesti přáteli. A pokud byste řecké a egyptské mytologie neměli plné zuby ani pak, ještě jsou tu editační nástroje, s jejichž pomocí si vytvoříte vlastní dobrodružství, trvající třeba až do soudného dne.