Vítejte v revoluci: filmy, knihy a hudba v digitální podobě přicházejí
prostřednictvím počítače přímo k vám domů. Již brzy budete mít zábavu kdykoli k
dispozici pouhým kliknutím myši.
V jednadvacátém století změní počítače a Internet náš přístup k zábavě i způsob
placení za ni stejně dramaticky, jako ho změnily ve století dvacátém film,
rádio a televize. Napster je již dnes živoucím důkazem toho, že jsme ochotni
získávat hudbu pomocí Internetu. Digitální knihy a filmy budou brzy následovat
technologie pro konečné uživatele pro jejich pořizování i přehrávání se
objevují již nyní a větší rozmach těchto technologií se očekává v příštích
šesti až dvanácti měsících.
Vzhledem k tomu, že digitální zábava není svázána s jedním jediným zařízením
nebo fyzickým umístěním, není těžké si představit domácí systém, který bude
propojovat televizi, stereo, palmtopy a počítače s Internetem.
Je tu samozřejmě i celá řada technických problémů, největší problém však ve
skutečnosti představují filmová studia, gramofonové společnosti a
nakladatelství, která se obávají, že nástup digitálních technologií bude pro ně
znamenat snížení příjmů. A mají rozhodně k obavám důvod.
I DOSPĚLÍ CHTĚJÍ MP3
A chtějí je hned. V současné době je možné stahovat hudební soubory z
internetových stránek, diskusních skupin, Napsteru, FTP serverů a dalších
zdrojů, a poté je vypálit na audio CD disky, přenést do kapesních přehrávačů
nebo je spouštět přímo na počítači.
Bohužel se u nahrávek dostupných na Internetu jedná zatím převážně o nelegální
kopie. Tento fakt však pochopitelně nezabránil velkým společnostem jsou je
Sony, RCA nebo S3, aby neuvedly na trh přenosné přehrávače MP3 souborů. A nyní,
kdy děti přitáhly k tomuto formátu i pozornost svých rodičů, se otevírá nový
trh pro domácí zařízení určená k přehrávání MP3.
První vlaštovky v oblasti domácích audiozařízení na bázi MP3 (od společností
jako je S3 či Stereo-link) je možné již dnes koupit na Internetu nebo v
obchodech. Další by se na trhu měly objevit v nejbližší době, případně do konce
tohoto roku.
Ale shánění hudebních nahrávek do počítače nebo přenosných přehrávačů je stále
ještě poněkud obtížnou záležitostí, především tehdy, chcete-li postupovat
legálně.
V budoucnosti by postup měl být jednodušší. Bezdrátové sítě již konečně mají
dostatečnou přenosovou rychlost i prostupnost, aby bylo možné jich využít k
propojení počítače majícího přístup k Internetu s domácím kinem, a tak získat
možnost přehrávat soubory z Internetu přímo v obývacím pokoji.
Nemusíte si ale zoufat ani tehdy, odejdete--li z domova. Na ulici nebo v autě
budete mít své nahrávky stále s sebou, buď v přenosném přehrávači nebo
prostřednictvím mobilního telefonu s podporou hudby, který dokáže přehrávat
melodie přímo pomocí vysokorychlostního bezdrátového spojení a který bude
schopen komunikovat s autorádiem díky bezdrátovému Bluetooth propojení. A za
hudbu budete pravděpodobně platit měsíčním paušálem, tak jako dnes platíte za
programy kabelové televize.
Komu ale budete platit, zůstává otázkou. Nedá se spoléhat na to, že to bude
dnes nejnavštěvovanější MP3 doména, MP3.com. Tato společnost nedávno prohrála
soudní spor týkající se porušování autorských práv s Universal Music Group
firmy Seagram, a pokud rozsudek zůstane i po odvolání nezměněn, bude nucena
zaplatit odškodné ve výši stovek milionů dolarů. Takové finanční zatížení by s
nejvyšší pravděpodobností znamenalo krach této domény. "Soudní spor s MP3.com
je rozhodně krokem zpátky," soudí Eric Scheirer, analytik společnosti Forrester
Research. "V případě MP3.com zde byla alespoň naděje na finanční zisk.
Odstranění této domény bude znamenat pouze větší příliv zákazníků pro Napster."
Ani Napster však nemusí mít dlouhého trvání. Ovšem i v případě, že RIAA
(obchodní skupina gramofonových firem) vyhraje soudní spor s Napsterem a
Scour.com a obě společnosti budou také přivedeny na pokraj bankrotu, nastoupí
na jejich místo nové, méně zranitelné technologie. Program Gnutella a diskusní
skupiny Freenetu a Usenetu nemají majitele a nejsou závislé na centrálních
serverech, a je proto téměř nemožné je zastavit. Ve srovnání s nimi vypadá
MP3.com neškodně a mohl by být pro držitele autorských práv potenciálně i
výhodný.
Zatímco se gramofonové společnosti zabývají soudními spory a pokoušejí se
bojovat s prodejem hudebních nahrávek přes Internet, hrozí jim, že ztratí v
budoucnosti kontrolu nad celým trhem s populární hudbou. Domény jako je
Garageband.com, IUMA.com nebo například Launch.com stále častěji nabízejí
neznámým interpretům a skupinám možnost obejít klasický gramofonový průmysl a
publikovat nahrávky přímo na Internetu, kde jsou dostupné velkému množství
posluchačů.
NASTUPUJÍCÍ ATRAKCE
Videonahrávky nejsou zatím na Internetu tak populární jako hudební skladby, ale
i zde se dá brzy očekávat změna. Technologické zázemí již existuje: pro
stahování filmů nebo jejich sledování přímo na Internetu je nutností kabelové
nebo DSL připojení, kódování se neustále zdokonaluje, zvláště pak s nástupem
nových variant formátu MPEG4 jako je například DivX. Video přímo z Internetu je
možné sledovat pomocí programů RealPlayer nebo Media Player (jenž je součástí
Windows). A přestože se jedná vesměs o nelegální nahrávky, můžete si již nyní
stáhnout pirátské kopie filmů a pouštět si je na počítači nebo je vypálit na
video CD disk, který pak můžete přehrávat v DVD přehrávači.
Stahování filmů z Internetu a jejich vypalování na CD disky ale ještě stále
znamená pořádný kus práce. "Nebezpečí, že by se objevil nějaký Napster s
nabídkou filmů, je menší než v případě hudby, protože lidé přistupují k videu
odlišným způsobem," domnívá se Scheirer, a dodává, že většina lidí se nedívá na
jeden a tentýž film opakovaně a že půjčovny videokazet zůstávají i nadále
levnou a poměrně pohodlnou alternativou. Ric Dube, analytik společnosti
Webnoize, s ním souhlasí: "I v současné době je možné kopírovat videokazety
pomocí dvou videopřehrávačů, ale nestojí to většinou za tu námahu. Je
jednodušší zajít do půjčovny a film si prostě půjčit." Navíc, na rozdíl od
hudby na CD discích, je obsah DVD disků zatím nedotknutelný díky speciálním
legálním opatřením. Programů, které vám umožní obejít CSS kódování DVD formátu,
je více než dost, ale s nejvyšší pravděpodobností jsou odkázány živořit navěky
mimo zákon.
Můžete také nahrávat filmy na DVD z televize, jedná se ale o velice nákladnou
záležitost. DVD přehrávač DMR-E10 firmy Panasonic (prodává se za 4 000 dolarů)
vám umožní nahrávat televizní pořady na nové DVD RAM disky o kapacitě 4,7 GB
stejným způsobem, jako při nahrávání na videokazety. Televizní vstup ale zatím
zůstává analogový, což podstatně omezuje kvalitu nahrávek.
Na jiné frontě se zprostředkovatelé kabelové televize předhánějí v nabídkách
filmů placených buď jednotlivě, nebo měsíčním paušálem. Dá se očekávat, že tyto
společnosti přizpůsobí svou nabídku a platební podmínky novému prostředí a
začnou své služby poskytovat i prostřednictvím Internetu. Ric Dube tvrdí, že
společnost Blockbuster připravuje v Arizoně testování interaktivní služby
nabídky videa, jež bude nabízet filmy pro TiVo přehrávače prostřednictvím DSL
připojení.
Tak jako v případě hudby, je i v oblasti digitálního videa dost místa i pro
malé firmy. Internetové domény jako jsou AtomFilms, Ifilm nebo WireBreak
experimentují s novými videoformáty, které mají menší nároky na kapacitu a jsou
lépe uzpůsobeny k přehrávání na počítači. Jedná se o riskantní záležitost a
cesta k novým formátům je lemována mnoha neúspěchy.
KNIHY BEZ TISKU
Elektronické knihy nejsou tak docela novinkou. Přestože se však objevily již
více než před dvěma lety, přitáhly pozornost širší veřejnosti teprve letos,
když Microsoft uvedl svůj program Reader a když Stephen King za hojné účasti
médií ohlásil úmysl vzít ztečí i tuto oblast knižního průmyslu.
Můžete si stáhnout tisíce titulů z nově otevřeného "hypermarketu" s
elektronickými knihami společnosti Barnesandnoble.com nebo z jiných domén,
například Amazon.com, ale elektronické knihy zůstávají i nadále problematickým
médiem. Stejně jako v případě legálních hudebních nahrávek na Internetu, výběr
není nijak široký ani ve srovnání s obyčejným knihkupectvím a ceny se pohybují
zhruba ve stejné výši jako u knih tištěných, což rozhodně nepomůže přimět
zákazníky, aby od základu změnili své čtenářské návyky. "Jestli se objeví
nějaký rozumný model pro fungování elektronických knih, bude muset být
podstatně lacinější," předpovídá Eric Scheirer.
Elektronické knihy stojí i před dalšími překážkami. V současné době jsou
zákazníci i vydavatelé nuceni volit mezi několika vzájemně nekompatibilními
formáty, z nichž k nejdůležitějším patří Acrobat a Glassbook firmy Adobe,
Reader od Microsoftu nebo EBook společnosti Rocket. A stejně jako filmová
studia a gramofonové společnosti, i nakladatelé se bojí pirátů.
Navíc spotřebitelé přistupují ke každému z médií odlišným způsobem. V případě
knih ještě stále mnoho lidí dává přednost čtení papírových stránek před
zobrazením textu na obrazovce počítače nebo na displeji čtecího zařízení. Ve
snaze překonat nechuť zákazníků se začínají objevovat hybridní formáty, které
se pokoušejí kombinovat výhody digitální podoby knih (například možnost vybírat
si pouze jednotlivé kapitoly) s pohodlím, jaké poskytují knihy tištěné.
Nakladatelství IDG Books ve spolupráci s firmou IUniverse mají v úmyslu tento
druh elektronických knih brzy realizovat.
NÁŠ ZÁKAZNÍK, NÁŠ PÁN
I když odborníci tvrdí, že se zábavní průmysl nemusí internetových nabídek
příliš obávat dokonce vlastní zprávy RIAA potvrzují, že navzdory Napsteru
prodej CD disků stoupá nahrávací společnosti a nakladatelé nejspíše začnou
pomalu využívat prodeje na Internetu jako dalšího zdroje příjmů. Zatím
neexistuje jednotné řešení distribuce digitálních médií. "Prodejci budou
experimentovat, a mnoho těchto experimentů bude pravděpodobně neúspěšných,"
předpovídá Ric Dube s tím, že nečeká se zatajeným dechem, až přijdou výrobci s
rychlým řešením. "Nemají ten pravý smysl pro dobrodružství," říká.
V současnosti nabízí nejlepší kombinaci pohodlí a kontroly systém placení
paušálem, hrozí však nebezpečí, že se vlastníci dat budou snažit omezit užívání
kopií. Zákazníci jsou zvyklí používat to, co koupí, aniž by se museli zabývat
tím, kolikrát obsah přenesli z jednoho média počítače, domácího kina,
přenosného přehrávače na jiné. Eric Scheirer tvrdí: "Spotřebitelé chtějí data v
uživatelsky příjemné a jednoduché podobě. Budou-li společnosti klást přílišný
důraz na bezpečné formáty, jejich zákazníci prostě přejdou k používání
pirátských kopií."
Revoluci v digitální zábavě již nic nezastaví, protože jsme se už rozhodli, že
chceme používat Internet a počítače k zprostředkování médií. I nadále budeme
číst knihy z papíru, kupovat cédéčka a chodit do kina. Ale chceme své MP3 a
taky je dostaneme.
MP3 stereo Doma
Přiznejme si to: až donedávné doby většina MP3 nahrávek zněla na domácích
stereopřehrávačích hrozně. S rostoucí popularitou tohoto formátu se však začaly
zlepšovat i programy pro vytváření vysoce kvalitních (160bitových a lepších)
MP3 souborů. A výrobci přehrávacích zařízení nezůstávají pozadu a začínají
přicházet s komponenty, které jsou kombinací počítače a stereopřehrávače. Tyto
nové produkty, včetně dvou skutečně výjimečných zařízení Rio Digital Audio
Receiver od firmy S3 a SL1200 od firmy Stereo-link poskytují prvotřídní zvukový
zážitek.
STEREOKOMPONENTY JAKO PERIFERIE
SL1200 od společnosti Stereo-link (www.stereo-link.com) se připojuje k počítači
prostřednictvím USB portu a k zesilovači standardními RCA jacky není zapotřebí
instalovat žádný software. Vzhledem k tomu, že zvuková karta není součástí
okruhu, neruší poslech zvuky vydávané počítačem. Navíc 20bitové konvertory
digitálního audia na analog daleko předčí schopnosti jakékoli zvukové karty.
Výsledkem je mimořádně příjemný, melodický zvuk, především u vícebitových
nahrávek: už žádný jekot či skřípání ve výškách, basy jsou bohatší a plnější.
Nezaznamenal jsem podstatnější rozdíly mezi CD nahrávkou "I Think I\m Paranoid"
od Garbage a její 192bitovou MP3 verzí.
Za 200 dolarů se SL1200 vyplatí, pokud vám nejvíce ze všeho záleží na kvalitě
zvuku. Všechna nastavení však musíte provést ručně od uspořádání nahrávek přes
výběr playlistu až po spuštění tlačítkem Go. Zařízení není vybaveno dálkovým
ovládáním. SL1200 je pouze "převaděčem" pro hudbu, a protože je připoutáno
kabely k počítači, musí být i váš audiosystém někde poblíž.
HUDBA VŠUDE
Podobně jako SL1200, i Rio Digital Audio Receiver od firmy S3 (www.riohome.com)
propojuje počítač, stereo a reproduktory, ale k jeho nejpřitažlivějším
vlastnostem patří to, že dokáže vést hudbu do kteréhokoli místa v domě skrze
ethernetovou síť nebo dokonce přes telefonní linky.
Zařízení Rio DAR stojí 249 dolarů a je vybaveno vlastním zesilovacím systémem
(10 wattů/kanál), který umožňuje připojit reproduktory přímo k tomuto zařízení.
Potom připojíte DAR k ethernetovému portu (nebo do telefonní zásuvky, máte-li
domácí rozvod telefonu) a nainstalujete jednoduchý ovládací program na počítač,
jenž je také připojen k síti. Zapnete DAR a zařízení začne hledat ve vašem
počítači hudební soubory.
Přestože toto drobné zařízení není nijak zvlášť výkonné, poskytovalo překvapivě
silný zvuk, především když jsem ho připojil ke svým oblíbeným NHT SuperOnes
reproduktorům. Jedna nevýhoda: nahrávky sice nejsou závislé na počítači, ale
playlisty ano. Nemůžete vytvořit nový playlist jenom pomocí DAR, můžete
přehrávat pouze playlisty vytvořené na počítači, alba, nebo dlouze vyhledávat
skladby podle autora či názvu.
Na rozdíl od ostatních zařízení, AudioReQuest od firmy Request Multimedia
(www.request.com) je high-end přehrávač vybavený 20GB pevným diskem a
procesorem Celeron, a je možné ho použít k nahrávání, ukládání i přehrávání MP3
a WMA souborů. Zařízení funguje i jako CD přehrávač. Jeho nejlepší funkcí je
schopnost digitálně zakódovat jakoukoli nahrávku, kterou můžete přehrát na
stereopřehrávači, což znamená, že si svou oblíbenou starou desku můžete převést
na MP3. Celkově ale výhody tohoto mohutného (43 x 9 x 33cm) těžkého (přes 11
kg) a drahého (799 dolarů) zařízení přehrávání MP3 souborů bez prostřednictví
počítače a schopnost převést CD a gramofonové nahrávky na MP3 nepřeváží jeho
vysokou cenu.
V širším měřítku tyto první vlaštovky na poli MP3 audiokomponentů naznačují, že
je na co se těšit. Teď už potřebuji pouze najít dobrou MP3 verzi Hendrixovy
"Midnight", abych si ji mohl pustit přes SL1200, a nebude mi nic scházet ke
štěstí.
Bude DIVX Koncem videopůjčoven?
Pirátské internetové sity, nástroje pro sdílení souborů jako je Gnutella nebo
Scour Exchange, a nelegální kopie filmů dostupné přes diskusní skupiny Usenetu
a Internet Relay Chat kanály všechny dokazují jedno: mnoho lidí už dnes používá
Internet pro získávání filmů "až do domu".
Ale zatímco stahování filmů může být dobrou zábavou pro šťastlivce vybavené
připojením s vysokou propustností, jedná se stále o těžkopádnou a také
nelegální záležitost. To v praxi znamená, že většina z nás bude i nadále dávat
přednost jiným způsobům pořizování filmů alespoň do doby, nežli se všeobecně
zvýší propustnost internetového připojení, a kvalita stahovaných filmů i
jednoduchost jejich získávání bude srovnatelná se zaběhnutím do videopůjčovny.
Tuto změnu by mohl urychlit nový formát pro kódování videosouborů. Hackeři
"rozebrali" MPEG4 formát pro kompresi videa, který je majetkem Microsoftu, a
změnili ho na ekvivalent MP3 formátu. Existuje několik verzí tohoto MPEG4
cracku, ale nejrůžovější budoucnost má před sebou nejspíš DivX, pojmenovaný
(bez přímé souvislosti) po neúspěšném programu pro nabídku DVD firmy Circuit
City.
I přes podstatně snížené nároky na kapacitu, a tedy i délku stahování (soubory
formátu DivX potřebují asi jen 10 až 20 procent objemu ostatních formátů),
nestojí ještě stále DivX pravděpodobně za tu námahu.
Za prvé, většina z nás není ochotna obětovat čas potřebný ke stažení 600MB
souboru. A chcete-li si přehrát DivX soubor na televizoru, musíte ho nejprve
převést na MPEG (přidejte den) a poté vypálit na CD disk, což je operace, při
níž se často nevyhnete chybám a skřípání zubů. Navíc, kvalita DivX nahrávek
není zatím spolehlivá: i když některé filmy dosahují slušné kvality, mnoho
dalších je příliš tmavých nebo poškozených kompresí, která zkresluje pohyb a
zvuk.
Protože všechny DivX filmy jsou pirátskými kopiemi, všechna práce se
stahováním, dekódováním, konvertováním a ukládáním je na vás. Ale neházejte
flintu do žita. Se stále se zvyšující prostupností a rychlostí internetového
připojení a rostoucí kvalitou kompresních nástrojů by mohla filmová studia
přejít na systém dodávání filmů zákazníkům v úhledném balíčku, založený na bázi
DivX. A takové filmy by se jednou mohly stát životaschopnou alternativou k
cestám do videopůjčovny.
Knihy, které do sběru nedáte
Od doby před dvěma lety, kdy se poprvé objevily elektronické čtecí přístroje,
se kolem nich nadělalo již hodně povyku: vystrnadí prý papírové knihy, přinesou
převrat v nakladatelském průmyslu, zachrání deštné pralesy, sníží množství
produkovaného odpadu a nastolí mír na blízkém Východě.
Dobrá, to poslední možná ne.
Proč tedy stánky na letištích nenabízejí místo levných paperbacků knihy v
elektronické podobě?
CO JE VIDĚT
Za prvé, většina čtecích přístrojů je příliš malá. Například čtecí plocha
kapesního počítače Jornada od HP (v ceně 499 dolarů) vybaveného zdarma
programem Microsoft Reader má rozměry pouze 4,5 na 6,5 cm, což značně ztěžuje
čtení, i přes Clear Type funkci Microsoft Readeru. Displej přístroje EBookMan
od firmy Franklin (stojí 130 až 230 dolarů), který rovněž používá Microsoft
Reader, je se svými 7 x 8,5 cm jen o málo větší.
Rocket EBook (v ceně 199 dolarů) nabízí více displej o rozměrech 7,5 x 11,5 cm
a se zesíleným zaobleným okrajem pro snadnější držení, ale ani tento přístroj
ještě nenabízí stejně velké stránky jako běžný paperback (Gemstar TV Guide
International, nový vlastník Rocket EBook a konkurenčního zařízení Softbook,
pozastavil výrobu těchto produktů. Namísto toho poskytl licenci na tuto
technologii firmě RCA, která má v úmyslu uvést na trh dvě nová zařízení:
REB1100 v ceně 300 dolarů a REB1200 za 600 dolarů.)
Osobně se mi mnohem více zamlouval Rocket EBook nežli Jornada od HP, i když
jeho jednoúčelovost znamenala, že jsem byl nucen s sebou nosit samostatné
zařízení pouze pro čtení. Rocket se lépe čte na denním světle a jeho ovládání
je intuitivnější i přes pokročilé funkce, jako vyhledávání a vkládání poznámek.
Rocket umožňuje snadno importovat jakýkoli text v .txt nebo HTML formátu. V
případě HTML máte navíc možnost importovat i obrázky a přidružené linky. Navíc
Rocket nabízí mnohem delší životnost jeho baterie vydrží plných 40 hodin, což
je podstatně více než 8 hodin, které vám poskytne Jornada.
Na počítači můžete elektronické knihy číst buď pomocí Microsoft Readeru, nebo
freewarového programu Glassbook 2.0 vlastněného v současné době společností
Adobe. (Poznámka: Ne všechny elektronické knihy kompatibilní s programem
Microsoft Reader je možné číst na kapesních přístrojích vybavených tímto
programem.) Glassbook pracuje s .pdf soubory a umožňuje prohlížet dvě stránky
vedle sebe. Také nabízí možnost obrátit zvětšenou stránku o 90 stupňů tak, že
ji pak můžete číst jako byste drželi knihu dobrý nápad, ale v praxi poněkud
neohrabaný.
NĚCO KE ČTENÍ
Kromě pár populárních a klasických románů, dostupných na doménách jako je
Amazon.com nebo Barnesandnoble.com, sestává v současné době nabídka
elektronických titulů převážně z technické literatury a literatury faktu.
Největší výběr nabízí RocketEBook přes 5 000 titulů včetně asi 30 novin a
časopisů, zatímco novější Microsoft Reader uvádí přibližně 800 knih. Ceny se
pohybují od nuly do zhruba 40 dolarů. Před zakoupením knihy musíte
zaregistrovat svůj čtecí přístroj nebo program, projít klasickou procedurou
on-line nakupování a na závěr připočítat čas potřebný ke stažení požadovaného
titulu. Elektronické knihy jsou bohužel limitovány svým formátem není možné
číst knihy od Rocketu prostřednictvím MS Readeru a naopak.
Přestože jsou elektronické knihy možnou alternativou pro čtení a ukládání
technických a obchodních titulů (většina zařízení má kapacitu pokrývající
alespoň 8 normálních knih), nedá se předpokládat, že by v dohledné době
nahradily tradiční knihy papírové. Možná bych se nechal přesvědčit ke koupi
elektronické knihy pro pracovní záležitosti, po práci si ale raději sednu se
starou dobrou tištěnou knížkou.
Hudba na předplatné
Společnosti, které v současné době nabízejí možnost získat hudební nahrávky
legálně a za rozumnou cenu, by se daly na prstech spočítat a jejich výběr
zůstává omezený. Ale systém, jakým tyto průkopnické společnosti hudbu nabízejí,
by se měl stávat čím dál tím přitažlivějším pro hudbymilovné uživatele
Internetu, kteří chtějí své nahrávky a chtějí je získat legálním způsobem.
Většina z existujících služeb nabízejících hudební nahrávky na předplatné je
spojena se jmény nezávislých gramofonových společností a nahrávacích studií,
které buď nabízejí tituly ze svého katalogu (jako SpinRecords.com), nebo z
několika spojených katalogů více nezávislých značek. RealNetworks nabízí zdarma
nahrávky nezávislé hudby a multimediální soubory na předplatné. Některé z
větších společností oznámily, že mají v úmyslu s poskytováním hudby na
předplatné začít, ale žádná z těchto služeb zatím nespatřila světlo světa. Pár
velkých společností nabízí malé množství vybraných alb a nahrávek.
ROZTOČTE TO
SpinRecords.com používá k propagaci svých skupin službu v ceně 5 dolarů
měsíčně. Za tento poplatek nabízí neomezené množství MP3 souborů ze své nabídky
zahrnující na 900 interpretů a skupin, ale uživatelské rozhraní této domény je
bohužel nepřehledné. Za 10 dolarů měsíčně nabízí EMusic.com výběr z podstatně
většího katalogu (125 000 MP3 souborů), který obsahuje i nahrávky některých
známých zpěváků a skupin. Můžete si také pořídit celé album za jednorázový
poplatek. Kvalita zvuku je poměrně dobrá, ale stahování trvá delší dobu.
Real.com Media, internetová služba společnosti RealNetworks, se vydala jinou
cestou: automaticky vám každý týden nahraje do počítače dvě nahrávky (jedná se
o nahrávky živých vystoupení nebo nezávislých interpretů), přičemž využívá
nadbytečnou kapacitu vaší linky, kdykoli jste připojeni. Tato služba je zdarma
a stahování je poměrně rychlé, při "doručení" nahrávek se však dost často
spouští pevný disk. Kvalita zvuku je srovnatelná s nahrávkami z EMusic.com a
při stahování nemusíte vyvinout žádnou aktivitu. Nevýhodou zůstává náhodnost
této služby, která vám pouze dovolí zvolit si hudební žánr.
Za 10 dolarů měsíčně mohou předplatitelé služby GoldPass od RealNetworks získat
originální nahrávky od partnerů společnosti, jako jsou ABCNews.com nebo House
of Blues. S ohledem na omezený výběr a průměrnou kvalitu videonahrávek se však
tento měsíční poplatek zdá příliš vysoký.
NEPŘÁTELSKÉ SLUŽBY?
Velké značky prodávají kvalitní nahrávky, jež si můžete stáhnout z Internetu,
ale jejich přístup k zákazníkům na tomto poli je často málo vstřícný či
uživatelsky nepříliš jednoduchý. Služba Bluematter společnosti Universal,
nabízená prostřednictvím internetových domén jako je Music.com, vyžaduje
RealJukebox2, plug-in od Bluematteru a účet s digitální peněženkou Magex. Když
jsem se ale pokoušel koupit singl v hodnotě 2 dolarů, nepodařilo se mi plug-in
o velikosti 6,3 MB stáhnout ani na třetí pokus.
Sony na své doméně nabízí singly za 2,50 dolaru, ale vyžaduje registraci,
poskytnutí informací při placení a plug-in pro ATRAC3 formát používaný u Sony,
který nespolupracuje se všemi jukeboxy.
EMI má v nabídce 100 alb ve formátech WMA a Liquid Audio, ale za stejné ceny
jako běžné CD disky a musíte souhlasit s tím, že nebudete stažené nahrávky
přehrávat na více než jednom počítači, nezapíšete je více než dvakrát na CD
disk a nepřevedete na přenosný přehrávač více než třikrát. Přes T1 připojení se
69MB album stahovalo 10 minut, přes modem bych to raději nezkoušel. Kvalita
byla slušná, ale za stejnou cenu bych si mohl koupit cédéčko a konvertovat ho
na kolik počítačů se mi zachce.
Nezávislé značky ukazují cestu k pohodlnému pořizování digitálních nahrávek
přes Internet za měsíční paušál, cestu, která by mohla vyřešit mnoho problémů,
s nimiž se dnes potýkají velké gramofonové společnosti. Ty si zatím na poli
internetové hudby vedou neohrabaně a pouze dokazují, že absence poplatků není
jedinou přitažlivou vlastností Napsteru.