ToCA Race Driver 3

Desítky aut, okruhů, několik typů závodů, skvělý model poškození, parádní fyzika, propracovaná umělá inteligence – to všechno slibují Codemasters pro své nové závody. A není zas tolik důvodů jim nevěřit.

Jako vosa v cukrárně si musel připadat každý, komu voní spálený benzin a horký asfalt, když se mu dostal do rukou TOCA Race Driver 2. Záplava aut i okruhů nadchla snad každého, koho nebaví jezdit tramvají. Úspěch hry byl fenomenální a není divu, že Codemasters už nějakou dobu pracují na dalším pokračování, které by mělo být přehlídkou toho nejlepšího, co jsme kdy na poli virtuálních motorů viděli. Mezi dvojkou a trojkou však nebude tak velký rozdíl jako mezi jedničkou, jež se poctivě věnovala jen okruhovým závodům osobních aut, a dvojkou, kde jste mohli řídit vše od veteránů přes rallye speciály až po trucky. Najít dvoustopou motoristickou disciplínu, která tu nebyla zastoupena, není jednoduché. Opět si přichystejte všechen řidičský um, záběr TOCA Race Driver 3 je neskutečně široký.

Soukromou garáž pro 80 závodních aut byste v reálu hledali dlouho. Abyste ušetřili peníze za benzin, pozemky, hlídače, mechaniky a bůhvíco ještě, nacpali ji Codemasters do jedné krabice. Sice se ještě nevytasili se soupisem vozidel, ale prohlášení šéfa týmu Gavina Raeburna: „V TOCA Race Driver 3 máme skutečné ikony osmdesáti let motoristického sportu,“ hovoří celkem jasně. Ovšem i část výpisu z třiceti pěti soutěžních disciplín hodně napoví. Zmiňme třeba British GT a DTM za velké cestovní vozy, australské příbuzné V8 Supercars, Muscle Cars za našlápnuté ameriky, jejich brutální bratrance Monster Trucky, velkou cenu veteránů, rallye, formuli 3, formuli 1 či – světe div se – šampionát zahradních sekaček. Slušný balík všeho možného i nemožného na čtyřech kolech.

Fandy realismu jistě potěší zachování valné většiny důležitých pravidel soutěží. Pokud vás tato informace spíš vyděsila, nebojte se, všechny prvky komplikující jednoduché závodění půjde vypnout. Klidně si to pak můžete střihat přes rohy zatáček, aniž by vás někdo otravoval nějakou vlajkou. Možná to bude dobře i z pohledu elektronických soupeřů, protože podle posledních informací jim pravidla zatím moc neříkají. Kromě toho, že jezdí opravdu dobře a chovají se jako samostatné entity, také jezdí místy až moc drsně, za což by si nějakou tu penalizaci zasloužili. V určitých disciplínách to ale není na škodu, takže se necháme překvapit, jak bude agresivní AI nakonec vyladěna. Třeba se dočkáme již několikrát slibovaných vývojů vztahu ostatních pilotů k vám v rámci šampionátu. Fungovat to má jednoduše – pokud někoho vystrčíte z trati, zapamatuje si to a v příštím závodě půjde po vás. A že jsou v tom všichni virtuální řidiči dobří.

Budoucnost brutálních pilotů je zatím nejistá. Naopak zcela jistý je propracovaný model poškození i skvělý fyzikální model zachovávající maximální hratelnost při rozumných ústupcích skutečným vlastnostem aut. Vozidla budou opět složena z mnoha dílů, které půjdou v závislosti na materiálu ohnout, ulomit, rozdrtit nebo jinak zdecimovat. Všechny závady by se měly, podle nastavení obtížnosti, projevit na jízdních vlastnostech vozu. Urazili jste přítlačné křídlo formule? Máte problém!

Ale nejen bouračkami odděláte svůj vehikl. Stačí špatně řadit a zahyne vám převodovka, nešetrně přejíždět nerovnosti... pápá tlumiče. Pokud chcete, aby kára vydržela více, vylepšete ji. Když už Codemasters licencovali auta, proč by si k nim nepřikoupili práva na náhradní díly. Pořídit si jich můžete na osm desítek – pravých, značkových. Vzhledem k proslulosti série se nabízí otázka, kdo komu za užití loga vlastně platí. Ale zpátky k součástkám. Vývojáři jsou hodně pyšní na to, jakým způsobem mění vlastnosti auta. Jeho chování na trati má ovlivňovat na čtyři sta charakteristik (ve dvojce jich byla stovka). Způsob, jak se k tomuto závratnému číslu tým pracující na hře dostal, ukazují třeba pneumatiky. Mají se nejen ohřívat a sjíždět, ale podle hmotnosti vozu, v závislosti například na množství paliva, bude klesat či stoupat jejich vnitřní tlak, na nějž má mít dokonce vliv i nadmořská výška trati. A ta se bude měnit.

Pětačtyřicet okruhů je rozesetých po celém světě. Část už byla k vidění ve dvojce, ale přibyly třeba takové speciality jako Bahrain či Šanghaj. Milou vychytávkou je skutečnosti odpovídající umístění kamer pro záznam závodu. Tratí samotných však není jen čtyřicet pět. Na okruzích se jich podařilo vytyčit téměř sto. Než je všechny pokoříte ve všech vozech, zabere to nejeden večer. Pokud vás to tedy bude bavit.

Nejlepší cesta hrou spíš povede přes jeden ze dvou primárních modů – World Tour nebo Pro Career. První z nich je určen všem, kterým seděl styl vyprávění předchozích dvou dílů. Nejen na závodní simulátor perfektně zpracované animované sekvence vás provedou (slibovaným) dramatickým příběhem a především závoděním se vším a všude. Scénáristé slibují klišé – prostý děj, zaměřený více na auta než na sladkobolné vyprávění – něco mezi „pomstím svého otce“ z jedničky a situační komedií z dvojky, silně okořeněné informacemi o nadcházejícím závodě a autech, jež v něm pojedou. „Každá předělová scéna nového příběhu bude mít hodnotu pro každého hráče,“ řekl k tomu Gavin Raeburn. World Tour je tedy ideální způsob, jak si projet celou hru, přičemž by vás příběh neměl omezovat ve výběru závodů, jako tomu bylo ve dvojce.

Pokud se počítáte mezi ryzí závodníky, které příběh zdržuje a kteří dychtí po nejrychlejším protnutí cílové čáry, máme pro vás Pro Career. Žádný příběh, jen čisté závodění. Vyberete si jednu ze sedmi disciplín od veteránů přes okruhy a rallye až po off-road a začnete jezdit. Nejprve osedláte nejslabší stroje a postupně se propracujete až k jejich nejvýkonnějším bratrům. Od motokár po formuli 1.

Ať už si sednete za volant čehokoli, užijete si zřejmě to nejlepší grafické zpracování soubojů na čtyřech kolech, jaké bude k mání. Auta, okruhy i jejich okolí, to vše by mělo vypadat skvěle. Pozadu snad nezůstane ani ozvučení, s nímž si už tradičně dávají v Codemasters velkou práci. Očekávejte ovšem i tvrdé hardwarové požadavky. Škoda, že do svého počítače nenamontujete nějaké virtuální díly, přibalené u hry.