Tento nový superpočítač, vyrobený firmou Dawing, který je instalován Čínském národním superpočítačovém centru v Shenzenu, kombinuje grafické čipy nVidia s procesory Intel Xeon. Celkový výkon pak činí 1,27 petaflops. Nicméně ani to nestačí na dosud úřadujícího favorita, superpočítač Jaguar laboratořích amerického ministerstva pro energetiku v Oak Ridge (na fotografii u titulku), který dosahuje výkonu 1,76 petaflops.
Nový žebříček superpočítačů byl zveřejněn včera na Mezinárodní konferenci pro supercomputing v německém Hamburgu. Ten je vydáván dvakrát ročně a je k dispozici na adrese Top500.org.
Nebulae je zatím teprve třetím superpočítačem, který překonal hranici 1 petaflopu. Jeho teoretický špičkový výkon byl ovšem projektován téměř na 3 petaflops, což by byla vůbec nejvyšší hodnota mezi dnešnímu superpočítači, neboť Jaguar má teoretické maximum na 2,3 petaflops. Zatímco Jaguar (oficiálním označením systém Cray XT5-HE) pracuje se šestijádrovými Opterony od AMD s frekvencí 2,6 GHz, kombinuje Nebulae čtyřjádrové Xeony X5650 od Intelu s frekvencí 2,66 GHz a grafické procesory nVidia Tesla C2050.
Právě rostoucí zájem o využití grafických čipů spolu s tradičními procesory je charakterický pro nejnovější superpočítače i servery uváděné na trh a o tuto kombinaci se začíná zajímat stále více výrobců těchto systémů. Grafické procesory fungují jako specializované koprocesory, které přináší vysoký výkon ve vysoce paralelizovaných úlohách a např. v minulém týdnu ohlásili zástupci Tokijského technologického institutu, že budují superpočítač navržený firmami HP a NEC s názvem Tsubame 2.0, který bude kombinovat nejnovější serverové procesory od Intelu s GPU od nVidie a měl by dosahovat výkonu 2,4 petaflops.
Na třetí příčce žebříčku pak skončil Roadrunner od IBM, který slouží v Národní laboratoři v Los Alamos, který v roce 2008 jako první překonal hranici jednoho petaflopu, ale od té doby se nedočkal významnějšího upgradu a kombinuje dvoujádrové Opterony od AMD a procesory Cell od IBM.
Na čtvrté příčce skončil další systém Cray XT5-HE sloužící v Univerzitě v Tennessee následovaný pátým Blue Gene/P od IBM instalovaným v Německu.
V žebříčku lze najít již 24 čínských superpočítačů, ale stále největší dominanci si udržují USA s 282 superpočítači v první pětistovce. Druhý nejvýkonnější čínský systém Tianhe-1 v Národním supercomputingovém centru v Tianjinu skončil pak na sedmém místě a ten kombinuje Xeony od Intelu s grafickými procesory ATI Radeon.
Z výrobců má IBM v první desítce čtyři superpočítače a celkově jich je v žebříčku 198, čímž si polepšilo oproti HP, které mělo v minulém žebříčku 210 zástupců, ale nyní jejich počet se snížil na 185. Ovšem klesl počet superpočítačů s procesory Power od IBM a to z 52 před půl rokem na současných 42. Mikroprocesory od Intelu bylo možné najít v 408 systémech, od AMD pak ve 47 superpočítačích, což je o 5 více, než v předchozím žebříčku. 425 superpočítačů používalo čtyřjádrové procesory a 25 pak šestijádrové.