Do roku 2024 bude 25 % CIO v tradičních velkých podnicích odpovídat za provozní výsledky digitálního byznysu – v podstatě se tak stanou zastupujícími COO.
Souvisí to také s růstem významu pozice provozního ředitele (COO, Chief Operating Officer) zejména u digitálně-nativních společností. COO jsou klíčovou komponentou digitálního úspěchu, neboť rozumějí jak byznysu, tak ekosystému, v němž funguje. CIO s hlubokou znalostí technologií se zásadním dopadem na byznys mohou pomoci zvýšit efektivitu svého podniku tím, že přeberou některé z prvků role COO a propojí technologické cíle s cíli obchodními.
Do roku 2025 začne být 75 % konverzací v pracovním procesu zaznamenáváno a analyzováno s cílem umožnit odhalit dodatečnou hodnotu či rizika z pohledu podniku.
Je to možné zejména proto, že se pracovní konverzace stále více posouvají z tradiční živé osobní komunikace směrem ke cloudovým řešením pro schůzky a jednání, messagingovým platformám a virtuálním asistentům. Ve většině případů tyto nástroje uchovávají digitální záznam těchto konverzací.
Analýza konverzací, jež probíhají na pracovišti, bude využívána nejen s cílem pomoct podnikům vyhovět dosavadním předpisům, ale také lépe předvídat budoucí výkonnost a chování. S tím, jak poroste míra využívání těchto „šmírovacích“ technologií, se do centra pozornosti dostanou etické otázky a snaha o prosazení práv na soukromí.
Do roku 2025 narazí tradiční výpočetní technologie na digitální zeď, což si vynutí posun k novým paradigmatům, jako jsou neuromorfní výpočty.
Pro CIO a vedení IT bude stále složitější plnit potřeby klíčových digitálních iniciativ se současnými výpočetními možnostmi. Technologie, jako jsou AI (umělá inteligence), strojové vidění a rozpoznání řeči, jež vyžadují poměrně velký výpočetní výkon, se postupně stanou všudypřítomnými, tradiční univerzální CPU ale budou pro jejich potřeby ve stále větší míře nevhodné (nedostatečné).
„Během nadcházející dekády se proto objeví celá škála pokročilých výpočetních architektur,“ vysvětluje viceprezident Gartneru Daryl Plummer.
„V blízké době půjde například o extrémní paralelismus, jednočipové DNN či neuromorfní výpočty.“ V delším horizontu pak nabídne nové inovační příležitosti – například tištěnou elektroniku, DNA úložiště a chemické výpočty, jež přinesou zcela nové možnosti.
Do roku 2024 začne 30 % digitálních firem experimentovat s ukládáním dat na bázi DNA, aby tak vyřešily exponenciální růst dat, který nevyhnutelně zahltí existující technologie úložišť.
S tím, jak porostou požadavky lidstva na výpočetní kapacitu budou vyžadovány také stále pokročilejší systémy, schopné radikální adaptace a odolnosti ve složitých a nepřátelských prostředích. DNA je ze své podstaty odolná, schopná odhalovat a opravovat chyby, což z dělá ideální médium pro ukládání dat a výpočetní platformu pro řadu specifických aplikací.
„Sbíráme víc informací než kdykoliv v minulosti, nicméně současné technologie pro jejich ukládání mají zásadní omezení z hlediska délky uchování nepoškozených dat,“ říká Daryl Plummer. „S DNA úložišti jsou digitální data kódována v nukleových párech syntetického řetězce DNA. Vznikla by tak paměť s trvanlivostí, kterou tradiční úložné systémy jednoduše nemohou nabídnout.“
Do roku 2025 zlepší 40 % podniků jejichž obchodní model je založen na fyzickém zážitku své finanční výsledky a předežene konkurenci díky tomu, že svou nabídku doplní o placené virtuální zážitky.
Rostoucí možností internetu věcí, digitálních dvojčat i virtuální a rozšířené reality (VR/AR) činí poskytování pohlcujících zážitků atraktivnějším a dostupnějším stále širší zákaznické bázi. Tento trend navíc urychlily sociální efekty pandemie, neboť se lidé stali obecně otevřenější vzdáleným a virtuálním interakcím. Firmy poskytující fyzické (skutečné, reálné) zážitky musí začít s rozvojem a získáváním zkušeností v oblastech souvisejících s tvorbou, doručováním a podporou pohlcujících virtuálních zážitků.
V roce 2025 budou zákazníci prvními lidmi, kteří se celosvětově dotknou více než 20 % produktů a výrobků.
Nové technologie stále více automatizují rostoucí počet úloh dříve zpracovávaných lidmi – tento trend byl navíc extrémně urychlen pandemií. To vede k novým příležitostem znovu promyslet design produktů a volbu materiálů ale i umístění továren a využívání zdrojů. S tím, jak se automatizace stává novým imperativem bude ruka zákazníka ve stále větším počtu případů tou první, která se po rozbalení dotýká zakoupeného průmyslového či zemědělského výrobku.
„Automatizace je novým zdrojem konkurenční výhody a disrupce,“ říká Daryl Plummer. „Například inteligentní stroj dokáže s balenými hrozny nakládat šetrněji než člověk. CIO by měli hyper-automatizaci chápat jako princip, nikoliv projekt – a podle toho do budoucna plánovat a revidovat všechny své procesy.“
Do roku 2025 začnou zákazníci platit nezávislé zákaznické služby, aby vyřešily 75 % jejich zákaznických potřeb.
Tradiční postupy v oblasti zákaznických služeb vytvářejí z pohledu zákazníka úzká hrdla a problémová místa. Vyřešení problému mimo oficiální kanály zákaznické podpory je často efektivnější a vede k lepšímu zákaznickému zážitku. Než aby kontaktovali firmu přímo, raději se tak v budoucnu zákazníci obrátí na nezávislé nájemné profesionály v oblasti zákaznických služeb, kteří jsou v dané technologické oblasti experty. CIO by měli včas začít hledat mezi těmito profesionály partnery, aby snížili rizika špatné zákaznické zkušenosti, poškození značky či ztráty příjmů, která by tato nezávislá zákaznická podpora mohla způsobit.
Do roku 2024 začne 30 % velkých organizací pracovat s novou metrikou „společenského hlasu“ aby mohly reagovat na společenská témata a aktiva, která ovlivňují jejich obchodní výkony.
„Společenský hlas“ (voice of society) je sdílenou perspektivou lidí v komunitě, s cílem reprezentovat a posouvat etické hodnoty směrem ke společně přijatelnému výsledku. Současný přístup v oblasti byznys metrik postupně začíná zahrnovat i oblast názorových metrik jako je hlas společnosti a dává jim srovnatelný nebo vyšší význam než například CTR (click-through-rate). Sestavování těchto metrik se stane pro nejvyšší vedení nezbytným k tomu, aby mohlo dostatečně rychle reagovat na změny ve společnosti.
Do roku 2023 začnou velké organizace zlepšovat retenci zaměstnanců o více než 20% cestou transformace kancelářských prostor na firemní školky a vzdělávací zařízení.
Globální poptávka zaměstnanců po péči o děti stále přesahuje nabídku. V době po pandemii se problém stane ještě palčivějším, neboť analytici odhadují, že na počátku roku 2021 trvale ukončí provoz každé páté zařízení pečující o předškolní děti. Velké firmy se s touto situací budou vyrovnávat konverzí nevyužitých kancelářských prostor na společensky prospěšné funkce jako jsou školky či vzdělávací služby. To zvýší spokojenost, produktivitu i loajalitu zaměstnanců – zejména žen.
Do roku 2024 se služby pro moderování obsahu generovaného uživateli stanou jednou z priorit pro CEO ve 30 % velkých organizací.
Společenské nepokoje posledního roku vedly ke zvýšené volatilitě obsahu na sociálních sítích. Pro lídry odpovědné za reklamu a značku to znamená zvýšení rizika i další výzvy. Investice do moderování obsahu, správy a reportingu bude pro řadu podniků klíčová – aby dokázaly mít obsah na svých stránkách a profilech pod kontrolou.
„V řadě případů jsou firmy ve věci platforem pro uživateli generovaný obsah doslova tápou do chvíle, než zavedou odpovídající politiky a pravidla. Samotní provozovatelé platforem a appek pak balancují na tenké linii mezi prosazováním svých pravidel a rizikem že budou obviněni z cenzury. Firmy samotné tak musí převzít odpovědnost za správu obsahu který se jich týká a tvorbu pravidel pro jeho moderování,“ dodává Daryl Plummer.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU