Hlavní navigace

Trendy ve světě přenosných kanceláří

1. 6. 1998

Sdílet

Takže je to opět tady: trendy zaměřené na kanceláře, ovšem tentokrát v "přenosném" či "přenositelném" mě




Takže je to opět tady: trendy zaměřené na kanceláře, ovšem tentokrát v "přenosném" či "přenositelném" měřítku, i když právě to poslední příčestí určitě není adekvátní, protože přenositelné je při troše snahy a námahy vše. Velmi stručně -- co je dnes nového a co bychom měli vyzdvihnout?

Jako každým rokem, různé laptopy či notebooky jsou stále
rychlejší a vybavenější. Naši uživatelé ovšem nejspíše využijí
jejich pokles cen, kde byla prakticky "vyhlášena" nová magická
cenová hranice 1 000 dolarů. A přinejmenším ve světě počítačů se
výrobci snaží pohybovat se právě pod takovýmito cenovými stropy
(vlastně podlahami). K tomu jim letos napomohou především nové
procesory, jak uvidíme dále. Do rodiny přenosných počítačů ovšem
patří i různá "hand" či "palm" zařízení, která již "letos" musíme
brát vážně -- díky větší použitelnosti, novým operačním systémům
i aplikačnímu softwaru. Jsou to především softwarové záležitosti
jako je Java či PDF, které nabízejí velké možnosti další expanze
do digitálního světa. Smyslem úvodu ovšem není ve stručnější
podobě zopakovat obsah celého článku, takže místo dalšího
vypočítávání položek raději k vlastnímu tématu.
Přenosná kancelář je ve své vlastní podstatě poněkud pochybný
termín. Ve většině případů nenastává ta krajní varianta, kdy si
uživatel skutečně vše potřebné k práci (třebaže kancelářské typu)
nosí s sebou. Spíše si můžeme představovat jakousi formu
"distribuovaného" systému, kdy si přenáší pouze kousek svého
pracovního světa. A svět se mu to snaží usnadnit (či snad
zkomplikovat?) tím, že prakticky jakékoli dnešní počítačové
zařízení či periferie existují v mobilní verzi, ať už jde
o miniaturní tiskárnu, skener (či kombinované zařízení) nebo
modem v formě PC karty. Je dobré býti připraven skutečně na
VŠECHNO, zvláště pokud sám sebe zařazuji do kategorie poweruser.
Jakkoli jsou tato zařízení miniaturní, nemůžeme je prostě
s sebou nosit všechna. Jediným nouzovým řešením by snad byla
periferie typu "all-in-one", tedy nějaký multifunkční přístroj.
Ty by měly vůbec hrát velkou roli v menší kancelářích, pro které
se například jen těžko může vyplatit kupovat skener, fax,
tiskárnu a kopírku, což je typická sada funkcí nabízená těmito
univerzálními přístroji (viz např. na našem trhu HP OfficeJet) --
neopomenutelným argumentem pro jejich koupi může být nejen menší
zastavěný prostor, ale také jednodušší obsluha, kdy nezbytnou
komunikaci typických párů zařízení, jako jsou skener-fax,
fax-tiskárna či skener-tiskárna, můžeme zvládnout jedním
tlačítkem bez jakéhokoli intermezza na počítači. Jak se ovšem
zdá, zejména v naší realitě se prozatím příliš neuplatňují. Možná
malá komputerizace těch skutečně malých kanceláří, možná
nedostatek marketingu či i nezralost zařízení? Nebo že by k nám
ten skutečný boj o ušetření každé zbytečné investice nedorazil?
Před pár řádky jsme nakousli téma miniaturizace. Ten náš svět je
někdy skutečně zvláštní (zábavný), stačí jen důkladněji jej
pozorovat s jistým odstupem. Například z úhlu četnosti či
oblíbenosti určitých slov. Není tomu tak dávno, kdy světu vládla
miniaturizace. Tedy "vládla", byla všude vidět, všude byla
zmiňována, zkrátka a dobře představovala zhmotnění dřívějšího
dění a snah. (Pokud bychom snad měli najít analogii, tak jedině
kouřící komíny a valící se mohutné řeky roztaveného železa ve
večernících z padesátých let.) A potom jednoho dne, po letech či
desetiletí vše ustalo.
Neustále pokračující miniaturizace se u procesorů dostala mimo
rámec lidské představivosti (submikronové výrobní procesy),
zatímco u různých typů elektroniky ztratila smysl. To druhé
souvisí především s ergonomickými měřítky, kde tlačítko, které se
musí mačkat špendlíkem či speciálně pěstěnými nehty, ztrácí
smysl, stejně jako zařízení pracující s papíry velikosti A4 jen
těžko může být formátu krabičky od zápalek. U přenosných tiskáren
se tak velikostní (z hlediska výsledného objemu) vývoj prakticky
zastavil a pohyb se děje na poněkud jiné frontě hmotnosti, kde
hrají u dnešních, převážně inkoustových modelů, roli úvahy, zda
používat miniaturní inkoustovou hlavu, stačící na pár listů, či
plnou variantu "od" stolních modelů, která zase naopak ubírá na
prostoru pro akumulátory. (Jakmile výrobce zdůrazňuje nízkou
hmotnost svého přístroje, můžeme si vsadit, že mnoho listů bez
výměny inkoustu nevytiskneme.)

Svět notebooků

Z důvodu rozsahu článku však musíme učinit prudký tematický skok
a přece jen se podívat na klasické téma laptopů či notebooků.
Jejich vybavení se do jisté míry standardizovalo a je více méně
ekvivalentní se stolními kolegy (samozřejmě např. co se týče IR
komunikací, má mírný náskok) již nějaký čas, ovšem s tím
dodatkem, že např. s mnoharychlostními jednotkami CD-ROM či
rozlišeními displeje nad 800 x 600 se dnes setkáváme v podstatně
dostupnějších cenových kategoriích -- tedy "sub-2 000 $". Tady
ceny komponent klesaly více než příznivě, a pokud máte zájem
o nějakou "slim" (tenkou) verzi zařízení, i kdyby to mělo být
třeba DVD-ROM, pravděpodobně ji seženete. Samozřejmě to platí
i o populárních mechanikách Zip, které se ovšem ve standardním
vybavení přenosných počítačů příliš nevyskytují -- v tomto
případě je nekompatibilita s disketami problémem, protože obě
mechaniky s sebou mít asi nebudete, a jestliže vám někdo
"podstrčí" životně důležitá data na disketě, budete nahraní.
Nezdá se nicméně, že by podobné argumenty nahrávaly rozšíření
vícekapacitních jednotek shora kompatibilních s disketami (typu
LS-120), které se proti Zipu derou na světlo jen velmi obtížně.
Tak to dopadá s pozdními příchody na scénu.
Toho je si ostatně vědoma i Iomega, jež do budoucna nejde s vizí
200MB či 1GB mechaniky Zip (ostatně tuto kategorii kapacit firma
oslovuje -- z hlediska tloušťky kazet pro notebooky nevhodnými --
Jazy), ale snaží se opět vytvořit nový trh s mechanikami
kategorie typu Click! Ty jsme již v tomto časopisu zmiňovali, jde
o podstatně menší a o něco méněkapacitní bratříčky mechanik Zip,
které by neměly být problémem ani v případě konstrukce palmtopů
či Psionů. K této kategorii se ale za chvíli dostaneme, ostatně
hranice mobilních světů se tu poněkud smazávají, přinejmenším
z cenového pohledu.
Někdy ke konci minulého roku byly zahájeny velmi úporné boje
o pozice prodejců počítačů s cenami na hranici 1 000 dolarů.
Tento segment trhu se ukázal jako velmi zajímavý, a mimo jiné
těžce poškodil perspektivy různých neúplných variant PC (NetPC
a spol.). Dnes je firma, která model PC v této cenové hladině
nenabízí, považována analytiky Wall Streetu za "neperspektivní".
Něco podobného se pro letošek očekává i pro kategorii notebooků,
přičemž se její cenové dno při cestě dolů mine s cenovým stropem
palmtopů a cenové i výkonové úvahy do jisté míry ztratí
"vetovací" právo, rozhodující bude vhodnost (z hlediska
velikosti, dostupných aplikací atd.) daného typu zařízení.
Nyní je ale načase se krátce zastavit u problematiky výpočetního
výkonu, kde byla situace v první čtvrtině roku poněkud zmatená.
Viníkem byly především dostupné procesory, kde zájem a ostatně
i nabídka výkonnějších modelů trochu stagnovala. Od doby uvedení
233MHz procesorů Pentium MMX se totiž mimo specifické
profesionální kategorie neobjevil žádný nový software, který by
skutečně explicitním způsobem zvyšoval nároky na procesorový
výkon. Teoreticky vám na psaní dopisů může stačit T602 a nějaký
ten 386SX, zatímco pokud si chcete užít pohodlí kontrol pravopisu
běžících v reálném čase na pozadí vaší práce, vystačíte si s MS
Office 97 a nějakým tím Pentiem. Dokud se neobjeví tak dlouho
slibované ovládání pomocí hlasu či skutečně užitečná práce v 3D
uživatelském rozhraní, nebudou kanceláře tlačeny do světa Pentií
II a 100MHz základních sběrnic. To je jeden z mnoha důvodu již
zmiňovaného zájmu výrobců o nižší cenové kategorie.
V kategorii přenosných počítačů se situace dále komplikuje
nedostatkem vhodných procesorů. Noví "miláčkové" marketingových
oddělení firmy Intel, procesory Pentium II, jsou totiž nesmírně
žraví na el. příkon a vyznačují se novým typem rozhraní a také
ochranným obalem, který je poněkud přerostlý. Všichni jsme proto
netrpěli čekali na počátek dubna, kdy Intel uvedl 233-- a 266MHz
Pentium II upravené pro přenosné počítače. Je to především nový
0,25mikronový proces, který umožnil stlačit spotřebu dolů, a od
nových procesorů tak můžeme v přenosných počítačích čekat cca
22% zlepšení životnosti baterií a 10% výkonu ve srovnání
s staršími MMX modely stejné frekvence. Zatímco nic z toho není
revoluční, umožní to firmy Intel dokončit únik ze světa první
generace procesorů MMX a plně převést výrobní linky na nové
modely. Pro uživatele přináší Pentium II především lepší výkon
pod operačními systémy Windows NT (4.0 a budoucí 5.0) a podobně
náročným aplikačním softwarem, a tudíž by mohlo být počátkem
první skutečné infiltrace Windows NT do přenosného světa.

Svět palmtopů

A co se mezi tím vším dělo ve světě skutečných "příručních"
zařízení? Je to trh stále perspektivnější, ale na růžích příliš
ustláno nemá. Pravidla hry ještě nebyla stanovena, a na rozdíl
od značně konvergujících laptopů je každý palmtop naprosto
odlišný, vyžadující jiné rozhraní k periferiím atd. Podobná
situace ovšem již nemůže být dlouho únosná. Z dlouhodobého
hlediska můžeme očekávat nástup zařízení, která budou používat
nějaké hodně okleštěné podoby těch "velkých" procesorů
a operačních systémů, ať už z důvodu menšího uživatelského stresu
či snadnějšího vývoje.
Poměrně hodně pozornosti na počátku roku poutalo zastavení výroby
Newtona firmou Apple, jehož doslovnou popravu nařídil a vykonal
Steve Jobs, staronový šéf firmy. Newton bylo první zařízení,
které se o přežití na ještě neexistujícím trhu pokoušelo. A je
nutno říci, že z hlediska uživatelů poměrně úspěšně. Po prvních
verzích nedostačujících výkonem Newton dozrál k zařízení,
nabízejícímu velmi slušné rozpoznávání psaného písma, komplexní
operační systém, a fungující trh s periferiemi a aplikacemi.
K většině z toho se současné modely konkurenčních zařízení ani
nepřibližují. Výsledkem byla skutečně vysoká cena Newtona, která
byla ovšem jistými třídami zákazníků (lékaři provádějící
vyšetření) plně akceptovatelná. Steve Jobs chce ale vykonanou
cestu zahájit od samotného začátku znovu -- tentokrát zařízením
provozujícím jakýsi Mac OS Lite a pravděpodobně spojujícím
funkčnost přenosného počítače s přehrávačem CD a DVD a současně
terminálem Internetu. Příští rok se uvidí.
Konkurence si mezitím vedla velmi zdatně, nenechávala trh ležet
ladem a např. firma 3com dosáhla fenomenálního úspěchu se svým
PalmPilotem (který se oproti Newtonovi vejde do kapsy u košile),
jenž by již touto dobou měl odpovídat asi milionu prodaných
kousků. Podobný úspěch se pochopitelně projevuje i v podpoře
zařízení softwarovými producenty, a např. životně důležitá
synchronizace dat s PalmPilotem je dnes nabízena ve většině
organizérů (míněno programech pro PC). Vedlejším důsledkem
úspěchu je však zvýšená aktivita konkurence, v tomto případě
i firmy Microsoft, která se na tomto poli hodlá prosadit se svým
operačním systémem Windows CE (na němž není Pilot založen). Firma
3com si ovšem připsala první kolo, když na jaře vyhrála spor
o práva na název "Palm PC".
Windows CE, s masou Microsoftu v pozadí, mají však cestu do světa
malých přenosných zařízení otevřenou. Na dubnové konferenci WinCE
byla předvedena řada novinek, především verze Windows CE 2.1,
která nabízí výrazná zlepšení jako "použitelný" tisk, podporu
síťového tisku, podporu paralelního portu a USB, a samozřejmě
vylepšení v rámci vlastní architektury systému. Pro řadu
z těchto funkcí ale ještě neexistuje hardware, takže.
Důležitější jsou ovšem zmínky o směru dalšího vývoje, který jen
těžko přinese ovoce ještě letos. Měla by to být především podpora
barevných obrazovek (konkurence jdoucí vlastní cestou, jako je
např. HP, se sem již dostala), implementace Visual Basicu pro
všechna zařízení atd. Firma Microsoft však při jiné příležitosti
-- opět v dubnu -- ohlásila dvě licenční smlouvy: jednu týkající
se společného vývoje platformy Auto PC s Intelem a druhou se
Sony, která použije rozhraní CE pro zatím neurčený model domácí
elektroniky. A ještě o něco později, Microsoft licencoval od Sony
architekturu pro síťovou komunikaci domácích audiovizuálních
zařízení. Jde zřejmě o nějakou variantu rozhraní Sony S-Link
a možná je to počátek konce s rozčilováním se při propojování
zařízení od různých výrobců, které nepochybně každý náročnější
uživatel dobře zná.

Java, PDF další softwarové trendy

U všech zmiňovaných oblastí je ale nakonec důležitý aplikační
software, který rozhoduje o vlastní užitečnosti zařízení pro
dotyčného uživatele. Např. teprve PalmPilot v kombinaci
s odlehčenou verzí Excelu se může stát naprosto plnoprávným
pomocníkem při práci ve "skladovém poli". Vývoj pro systémově
a hardwarově roztříštěné platformy je ovšem náročnější, i když
nejsou zase tak zaplněné konkurencí, jako je tomu ve světě PC.
Tady čekáme spíše na silné standardy, ať už systémové či
souborové -- přičemž právě u přenosných zařízení nemůžeme čekat
masivnější podporu importů z tisíce různých formátů.
Rozšíření dokumentů v PDF firmy Adobe by mohlo napomoci např.
právě zařízení podporující PostScript level 3, která mohou PDF
přímo tisknout (a na odesílajícím zařízení nemusí být ani Acrobat
Reader, stačí soubor poslat na port tiskárny).
Opravdu důležité ale budou implementace Javy. Spojení jazyku Java
(původně orientovaného na ovládání domácí elektroniky a později
jako interaktivní doplněk WWW stránek) a kanceláře se může
zpočátku zdát naivní. Toto partnerství je ale pro budoucnost
nezbytné, zejména v oblasti aplikací šitých na potřebu uživatele.
A vývoj na bázi jazyku Java se děje nejen ve světě, ale i u nás,
a přičemž právě tady se mohou malé vývojové týmy docela dobře
dostat na špici světového vývoje. Abychom byli alespoň trochu
konkrétní: podle neoficiálních informací česká firma Star právě
dokončuje své podnikové finanční řešení, postavené na bázi Java
klientů komunikujících s SQL servery. To umožňuje podporu široké
hardwarové základny, která je omezená jen implementací nějakého
Java enginu a možností připojení se do sítě. Prozatím byla pro
několik potenciálních zákazníků interně demonstrována plná
přenositelnost "100% Java" řešení z Windows 95/NT do Mac OSu,
přímo se ale vnucuje představa skladníků komunikujících se
skladovým modulem bezdrátově -- PalmPilotem III běžícím nějakou
minimalistickou verzi Java klienta. Překážkou je tu spíše mládí
celé platformy Java -- první verze Java interpretů nebyly
nejrychlejší, a pro "palm zařízení" existuje jen omezené množství
implementací Javy: to ale rychle změní další vývoj používaných
systémů.