Současné a budoucí trendy ve světě procesorů
Ačkoliv je stále více výpočetní práce delegováno na specializované komponenty, procesory ještě nějakou dobu zůstanou nejdůležitější součástí počítačů. Dnes se má situace tak, že výkon moderních dvou a čtyřjádrových procesorů využije jen malé množství programů. Co je dnes běžné, dříve zvykem nebývalo - i s dva roky starým CPU bez problémů spustíte drtivou většinu programů. To je sice hezké pro zákazníka, ale o něco horší pro výrobce, který potřebuje především odbyt, navíc již tak notně přibržděný světovou hospodářskou krizí. A tak dominantní výrobci procesorů přicházejí s procesory pro stolní počítače, jež jsou vybaveny specifickými a exkluzivními funkcemi. Specializace může jít tak daleko, že procesor přestane plnit svou funkci výpočetního jádra a bude použit například jako grafická karta.
Druhým extrémem je potom univerzalizace procesorů. To znamená, že výrobci vměsnají všechny funkce do jednoho celku. Pod pojmem procesor by se tak v jedné vývojové linii mohlo rozumět CPU, GPU, paměťový řadič a I/O dohromady. Možná ze všeho nejvíce se ale prosadí trend úspornosti. Výrobci jednohlasně tvrdí, jak je pro ně efektivita důležitá - zejména pak v oblasti mobilních procesorů. Podívejme se podrobně, co se na nás v tomto roce a možná i o něco později chystá.
Stolní počítače
Intel
S uvedením procesoru Core i7 v listopadu minulého roku se i Intel rozloučil s letitým Front Side Busem. Na jeho místo nastoupila technologie Quickpath Interconnect, čehož bylo dosaženo díky integraci paměťového řadiče přímo do CPU. Tímto krokem bylo procesorovým jádrům umožněno, aby se obracela přímo na operační paměť a nemusela oklikou přes Northbridge na základní desce.
Z této změny profitují zejména aplikace, které jsou odkázány na velké množství operační paměti. K těmto se počítá zejména profesionální software pro úpravu videa či obrázků či složité databázové programy. Jelikož Core i7 disponuje třemi paralelními paměťovými kanály, hodí se i pro (polo)profesionální nasazení 64bitových operačních systémů, které podporují více jak 4 GB RAM.
Ačkoliv byl Core i7 uveden na trh už loni, ve skutečnosti je teprve tento rok tím, kdy má šanci se ve větší míře rozšířit. Dosud totiž potenciální zákazníky odrazovala cena kombinace z procesoru, X58 základní desky a DDR3 operačních pamětí. Ceny letos jistě klesnou na přijatelnější míru, pravděpodobně ale stále zůstanou mezi nejdražšími procesory.
I proto se čeká na jeho odlehčenou verzi Core i5, jež by měla být tím pravým nástupcem oblíbených Core 2 procesorů pro masy. Místo tří paměťových kanálů bude mít pouze dva a bude pracovat v jiném socketu. Objeví se tak levnější čipsety P55 a socketem 1156. Jeden z Core i5 procesorů se má objevit také s integrovaným grafikou. Začne se tak dít v druhé polovině tohoto roku.
AMD
Přestože AMD za minulý rok vypadlo z první desítky největších výrobců čipů a na trhu s procesory neustále ztrácelo podíl na úkor Intelu, konečně se zdá, že by se mohlo vrátit v plné parádě. Respektive už se tak stalo. Procesory Phenom II X4 a X3 se podle většiny testů povedly, a byť to nejsou soupeři přímo pro Core i7, mají šanci zaútočit na mainstreamový segment, tedy ten nejdůležitější.
Už první Phenomy II se vyznačují relativně nízkou spotřebou, v polovině roku by se navíc měly objevit varianty s extrémně nízkým příkonem elektické energie. Vzhledem ke stále rostoucí poptávce po všem „zeleném" by to mohla být trefa do černého. Ostatně také AMD bude stavět především na své vlajkové lodi.
Na rozdíl od Intelu zatím nenabízí dostatečně širokou škálu novinek, to se však už nyní začíná měnit. Do obchodů už se dostávají levnější modely jak tří, tak čtyřjádrových Phenomů II. K tomu se v následujících měsících přidají další modely. Pro vstupní, tedy nejnižší segment jsou plánovány nové Athlony 64 X4 a X3, jež se budou prodávat za příjemně nízké ceny kolem dvou tisíc korun. Na rozdíl od Phenom II však nebudou disponovat L3 Cache. Jedno společné však mají všechny přicházející procesory od AMD: pasují do nového socketu AM3 a podporují DDR3. Ovšem zároveň zůstávají u podpory základních desek postavených kolem AM2+ socketu a DDR pamětí. To potěší všechny, kdo chtějí jen vylepšovat stávající počítač.
VIA
Spousta lidí už nemá o společnosti VIA coby výrobci procesorů pro stolní počítače ani ponětí. Firma však stále nabízí své zastaralé C7-D procesory, postavené ještě na 90nanometrové technologii. Pochopitelně jsou určeny jen pro nejnižší segment a jejich následovníci se prozatím neplánují. VIA se chce plně soustředit na mobilní segment se svým Nano procesorem.
Notebooky
Intel
Pravděpodobně i samotný Intel se diví obrovskému úspěchu platformy Intel Atom. Ta se samozřejmě rozšiřuje a do prvních netbooků a levných notebooků se už dostává novinka - Atom 330. Jedná se o dvoujádro, kterému L2 Cache narostla na 1 MB. Na 1,6 GHz taktovaný procesor si vyžádá 8 Wattů, což je téměř třikrát tolik, co jeho jednojádrový předchůdce Atom N270. V průběhu roku by měla frekvence Atomů prudce stoupat, ovšem větší změny v jejich architektuře očekávat nelze.
Ani pro přicházející Centrino 2 procesory nechystá Intel žádnou revoluci. Ponesou se v trendu zrychlování, respektive zefektivňování využité energie. Do ringu vstupují top modely Core 2 Duo T9800 a P8700. V polovině roku by měly následovat extrémně úsporné top-modely SP9600, SU9600 a SL9600. Nedávno představené první mobilní čtyřjádro Core 2 Extreme QX9300 by si mělo výkonnostní korunu nasadit koncem roku.
AMD
Plány společnosti AMD v mobilním segmentu nejsou příliš jasně specifikované. Firma již dříve prohlásila netbooky za mrtvou vývojovou cestu, respektive za evoluční krok v cestě za ultratenkými notebooky, na něž se AMD chce soustředit. Uvidíme, zda tato sázka vyjde. Každopádně se na tento rok chystají velké změny a přírůstky do nabídky. Do nových 45nm procesorů chce AMD zabudovat jak DDR3 paměťový řadič, tak grafickou jednotku.
VIA
Tento nepříliš známý výrobce procesorů zavětřil šanci v segmentu levných PC a nejlevnějších notebooků, respektive netbooků. Původně to sice vypadalo na větší prosazení procesoru Nano, ale ani tak nejde o špatný začátek. Jen je vidět, že VIA zjevně nemá takové kapacity jako konkurence a současnou 65nm technologii vymění za 45nm až koncem roku. Tehdy by také měla uvést dvoujádrovou verzi Nano procesoru.
APU
AMD chystá procesorovou revoluci pod zkratkou APU (Accelerated Processing Unit). Jedná se o technologii mikročipů, která by měla vyústit v řadu vysoce specializovaných produktů. Budou se starat o CPU, grafickou logiku a další aspekty a měly by být sestavitelné na jeden polovodičový čip. Odpovědní inženýři tu usilují o nebývale flexibilní řešení, které by mělo uspokojit poptávku od mobilů až po servery.
Výhodou podobného řešení má být rychlejší komunikace mezi jednotlivými jednotkami, ale také mnohem vyšší efektivita, kdy jednotky mohou využívat společné zdroje. První APU pod kódovým označením Swift by se mělo objevit v polovině roku. Zkrátka by mělo být možné si sestavit počítač podle svých přání skutečně od základů.
Larrabee
Technologie již několik let známá jako Larrabee nabírá reálné obrysy a měla by se konečně objevit koncem tohoto roku. Málokdo ale ví, že už se objevila o patnáct let dříve, a to v CPU Pentium. Zjednodušeně řečeno, bude spojeno 32 těchto procesorů, které však dostanou jiný úkol - starat se o grafické výpočty. Každé z Pentií dostane jednu vektorovou jednotku, která pak bude provádět grafické výpočty.
Jádro CPU potom bude jen koordinovat jejich práci. Největší výhodou technologie je, že se dokáže skvěle přizpůsobit aplikaci a rychle zpracovat to, co si žádá. Ale jen v ideálním světě, tedy takovém, který bude ušit na míru Larrabee. Právě v tom je i jeho největší problém - vyžaduje úpravu programů na míru.
Závěr
Letošní rok bude z procesorového hlediska velice zajímavý, vývoj v oblasti CPU je totiž pravděpodobně nejrychlejší ze všech. Bude zajímavé sledovat, zda Intel přijde o něco ze své dominance na účet vzmáhajícího se AMD. Ale možná ještě zajímavější bude sledovat osud nových, nebojíme se říct revolučních technologií, jako je APU či Larrabee.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU