Třináct snadných způsobů, jak prezentovat ve velkém

11. 5. 2007

Sdílet

Ačkoliv se ve světě marketingu či vzdělávání prosazují stále nové a nové komunikační kanály, jejichž podstatným rysem je nezřídka snaha eliminovat nutnost osobního kontaktu, klasická prezentace na velkoplošném plátně mé stále své kouzlo – a často i největší efekt. Proto zájem o projekční techniku mezi různými organizacemi i nadále trvá a trh není zdaleka mrtvý. Třináct produktů v tomto testu ukazuje, kam se vyvinul za poslední rok.

Ačkoliv se ve světě marketingu či vzdělávání prosazují stále nové a nové komunikační kanály, jejichž podstatným rysem je nezřídka snaha eliminovat nutnost osobního kontaktu, klasická prezentace na velkoplošném plátně mé stále své kouzlo – a často i největší efekt. Proto zájem o projekční techniku mezi různými organizacemi i nadále trvá a trh není zdaleka mrtvý. Třináct produktů v tomto testu ukazuje, kam se vyvinul za poslední rok.

Během realizace testu datových projektorů v tomto čísle jsme se přesvědčili, že výrobci nezahálejí a technický vývoj se nadále ubírá kupředu. Tempo pokroku sice možná v současnosti není kdovíjak rychlé, přesto znamená samé dobré zprávy: Zaručuje totiž konstantní posun základních technických parametrů směrem k lepším hodnotám a současně neustálý, i když třeba jen mírný pokles cen.

Na startovním poli se sešla docela pestrá směsice produktů, která docela dobře ilustruje stav trhu a naznačuje, co můžete při výběru nového datového projektoru očekávat. V testu figuruje celkově třináct aktuálních modelů vhodných pro nasazení při firemních prezentacích nebo školeních od celkem deseti výrobců – mezi zastoupené značky patří konkrétně Acer, BenQ, Casio, Epson, Hitachi, Mitsubishi, NEC, Panasonic, Sanyo a Toshiba.

Nové standardy

Co tedy celkově očekávat? Oproti poslednímu velkému testu projektorů, který jsme provedli loni na jaře, je na první pohled patrné, kde lze očekávat ten stěžejní posun.
Všechny produkty už pracují nativně v rozlišení 1 024 x 768 bodů s obrazem formátu 4 : 3 a dobrou zprávou je především to, že svítivost u žádného z nich – včetně těch s cenou pod 20 000 Kč – nespadla po 2 000 ANSI lumenů.

Mezi běžné funkce patří rychlý start i vypnutí, zabezpečení (pomocí PIN atd.) nebo česká menu. Možnosti prezentace bez připojení PC, které nejeden produkt nabízí, bývají oproti variantě využívající počítač přece jen trochu omezenější a především vyžadují přizpůsobení prezentace pro tyto účely – přesto se však může jednak o praktickou pomůcku a pádný argument při výběru produktu.

Každý projektor je schopen provozu v ekonomickém režimu, což má obvykle velmi dobrý vliv na spotřebu a hlučnost, ale především i na životnost lampy, která tak může stoupnout až o třetinu. (V tabulce produktů uvádíme hodnoty pro standardní režim). Degradace z hlediska kvality obrazu přitom nemusí být nijak tragická, zvláště pokud prezentujete v dobrých světelných podmínkách (tedy v alespoň částečně zatemněné místnosti). Pokud se jedná například o běžnou vnitrofiremní prezentaci, je to dobrá cesta jak ušetřit kus života lampy, která z pravidla nebývá nijak levná.

Tradičním tématem k diskusi jsou použité zobrazovací technologie. Dříve byla polemika LCD vs. DLP možná jádrem sáhodlouhých sporů, ale je třeba říci, že na počátku známé neduhy obou technologií se výrobcům dávno podařilo překonat, nebo alespoň eliminovat za hranici viditelnosti při běžném provozu či u obvyklých aplikací. Během testů jsme tak většinou dospěli k závěru, že projektory založené na obou technologiích jsou schopny poskytnout solidní výsledky. Obecně je základním rozdílem především úroveň kontrastu, při takových úrovních světelného výkonu, jaký projektory poskytují, to však (alespoň u běžných prezentací) není tak žhavý problém. Volba technologie tak dnes buď není příliš podstatná, nebo je spíše otázkou subjektivního hodnocení.

Kvalita obrazu závisí spíše obecně na cenové kategorii, a pokud se rozhodnete koupit co nejlevnější model, měli byste být smířeni s jistými kompromisy. V rámci vámi zvoleného cenového rozpětí je otázkou, které parametry při dané ceně zvolíte jako prioritní. Jestliže pro vás budou důležité co nejmenší rozměry, musíte často „obětovat“ světelný výkon nebo počet vstupních a výstupních portů.

Velmi nás potěšil fakt, že nás žádný z účastníků netrápil tím, že by nás nutil testovat nějaké vyloženě nepovedené modely – úroveň zastoupených produktů byla celkově vzato velmi solidní a dokonce ani ty nejlevnější nepůsobily „podřadným“ dojmem. Naopak, prakticky všechny projektory poskytují poměrně slušný obraz, jehož kvalita pak stoupá zhruba přiměřeně s cenou. Standardní výbavou je u každého projektoru příruční taška, nezbytná kabeláž a dokumentace. K některým je dodáváno i softwarové vybavení například pro zajištění bezdrátové komunikace.

 


Ačkoliv se ve světě marketingu či vzdělávání prosazují stále nové a nové komunikační kanály, jejichž podstatným rysem je nezřídka snaha eliminovat nutnost osobního kontaktu, klasická prezentace na velkoplošném plátně mé stále své kouzlo – a často i největší efekt. Proto zájem o projekční techniku mezi různými organizacemi i nadále trvá a trh není zdaleka mrtvý. Třináct produktů v tomto testu ukazuje, kam se vyvinul za poslední rok.

Během realizace testu datových projektorů v tomto čísle jsme se přesvědčili, že výrobci nezahálejí a technický vývoj se nadále ubírá kupředu. Tempo pokroku sice možná v současnosti není kdovíjak rychlé, přesto znamená samé dobré zprávy: Zaručuje totiž konstantní posun základních technických parametrů směrem k lepším hodnotám a současně neustálý, i když třeba jen mírný pokles cen.

Na startovním poli se sešla docela pestrá směsice produktů, která docela dobře ilustruje stav trhu a naznačuje, co můžete při výběru nového datového projektoru očekávat. V testu figuruje celkově třináct aktuálních modelů vhodných pro nasazení při firemních prezentacích nebo školeních od celkem deseti výrobců – mezi zastoupené značky patří konkrétně Acer, BenQ, Casio, Epson, Hitachi, Mitsubishi, NEC, Panasonic, Sanyo a Toshiba.

Nové standardy

Co tedy celkově očekávat? Oproti poslednímu velkému testu projektorů, který jsme provedli loni na jaře, je na první pohled patrné, kde lze očekávat ten stěžejní posun.
Všechny produkty už pracují nativně v rozlišení 1 024 x 768 bodů s obrazem formátu 4 : 3 a dobrou zprávou je především to, že svítivost u žádného z nich – včetně těch s cenou pod 20 000 Kč – nespadla po 2 000 ANSI lumenů.

Mezi běžné funkce patří rychlý start i vypnutí, zabezpečení (pomocí PIN atd.) nebo česká menu. Možnosti prezentace bez připojení PC, které nejeden produkt nabízí, bývají oproti variantě využívající počítač přece jen trochu omezenější a především vyžadují přizpůsobení prezentace pro tyto účely – přesto se však může jednak o praktickou pomůcku a pádný argument při výběru produktu.

Každý projektor je schopen provozu v ekonomickém režimu, což má obvykle velmi dobrý vliv na spotřebu a hlučnost, ale především i na životnost lampy, která tak může stoupnout až o třetinu. (V tabulce produktů uvádíme hodnoty pro standardní režim). Degradace z hlediska kvality obrazu přitom nemusí být nijak tragická, zvláště pokud prezentujete v dobrých světelných podmínkách (tedy v alespoň částečně zatemněné místnosti). Pokud se jedná například o běžnou vnitrofiremní prezentaci, je to dobrá cesta jak ušetřit kus života lampy, která z pravidla nebývá nijak levná.

Tradičním tématem k diskusi jsou použité zobrazovací technologie. Dříve byla polemika LCD vs. DLP možná jádrem sáhodlouhých sporů, ale je třeba říci, že na počátku známé neduhy obou technologií se výrobcům dávno podařilo překonat, nebo alespoň eliminovat za hranici viditelnosti při běžném provozu či u obvyklých aplikací. Během testů jsme tak většinou dospěli k závěru, že projektory založené na obou technologiích jsou schopny poskytnout solidní výsledky. Obecně je základním rozdílem především úroveň kontrastu, při takových úrovních světelného výkonu, jaký projektory poskytují, to však (alespoň u běžných prezentací) není tak žhavý problém. Volba technologie tak dnes buď není příliš podstatná, nebo je spíše otázkou subjektivního hodnocení.

Kvalita obrazu závisí spíše obecně na cenové kategorii, a pokud se rozhodnete koupit co nejlevnější model, měli byste být smířeni s jistými kompromisy. V rámci vámi zvoleného cenového rozpětí je otázkou, které parametry při dané ceně zvolíte jako prioritní. Jestliže pro vás budou důležité co nejmenší rozměry, musíte často „obětovat“ světelný výkon nebo počet vstupních a výstupních portů.

Velmi nás potěšil fakt, že nás žádný z účastníků netrápil tím, že by nás nutil testovat nějaké vyloženě nepovedené modely – úroveň zastoupených produktů byla celkově vzato velmi solidní a dokonce ani ty nejlevnější nepůsobily „podřadným“ dojmem. Naopak, prakticky všechny projektory poskytují poměrně slušný obraz, jehož kvalita pak stoupá zhruba přiměřeně s cenou. Standardní výbavou je u každého projektoru příruční taška, nezbytná kabeláž a dokumentace. K některým je dodáváno i softwarové vybavení například pro zajištění bezdrátové komunikace.

 


Ačkoliv se ve světě marketingu či vzdělávání prosazují stále nové a nové komunikační kanály, jejichž podstatným rysem je nezřídka snaha eliminovat nutnost osobního kontaktu, klasická prezentace na velkoplošném plátně mé stále své kouzlo – a často i největší efekt. Proto zájem o projekční techniku mezi různými organizacemi i nadále trvá a trh není zdaleka mrtvý. Třináct produktů v tomto testu ukazuje, kam se vyvinul za poslední rok.

Během realizace testu datových projektorů v tomto čísle jsme se přesvědčili, že výrobci nezahálejí a technický vývoj se nadále ubírá kupředu. Tempo pokroku sice možná v současnosti není kdovíjak rychlé, přesto znamená samé dobré zprávy: Zaručuje totiž konstantní posun základních technických parametrů směrem k lepším hodnotám a současně neustálý, i když třeba jen mírný pokles cen.

Na startovním poli se sešla docela pestrá směsice produktů, která docela dobře ilustruje stav trhu a naznačuje, co můžete při výběru nového datového projektoru očekávat. V testu figuruje celkově třináct aktuálních modelů vhodných pro nasazení při firemních prezentacích nebo školeních od celkem deseti výrobců – mezi zastoupené značky patří konkrétně Acer, BenQ, Casio, Epson, Hitachi, Mitsubishi, NEC, Panasonic, Sanyo a Toshiba.

Nové standardy

Co tedy celkově očekávat? Oproti poslednímu velkému testu projektorů, který jsme provedli loni na jaře, je na první pohled patrné, kde lze očekávat ten stěžejní posun.
Všechny produkty už pracují nativně v rozlišení 1 024 x 768 bodů s obrazem formátu 4 : 3 a dobrou zprávou je především to, že svítivost u žádného z nich – včetně těch s cenou pod 20 000 Kč – nespadla po 2 000 ANSI lumenů.

Mezi běžné funkce patří rychlý start i vypnutí, zabezpečení (pomocí PIN atd.) nebo česká menu. Možnosti prezentace bez připojení PC, které nejeden produkt nabízí, bývají oproti variantě využívající počítač přece jen trochu omezenější a především vyžadují přizpůsobení prezentace pro tyto účely – přesto se však může jednak o praktickou pomůcku a pádný argument při výběru produktu.

Každý projektor je schopen provozu v ekonomickém režimu, což má obvykle velmi dobrý vliv na spotřebu a hlučnost, ale především i na životnost lampy, která tak může stoupnout až o třetinu. (V tabulce produktů uvádíme hodnoty pro standardní režim). Degradace z hlediska kvality obrazu přitom nemusí být nijak tragická, zvláště pokud prezentujete v dobrých světelných podmínkách (tedy v alespoň částečně zatemněné místnosti). Pokud se jedná například o běžnou vnitrofiremní prezentaci, je to dobrá cesta jak ušetřit kus života lampy, která z pravidla nebývá nijak levná.

Tradičním tématem k diskusi jsou použité zobrazovací technologie. Dříve byla polemika LCD vs. DLP možná jádrem sáhodlouhých sporů, ale je třeba říci, že na počátku známé neduhy obou technologií se výrobcům dávno podařilo překonat, nebo alespoň eliminovat za hranici viditelnosti při běžném provozu či u obvyklých aplikací. Během testů jsme tak většinou dospěli k závěru, že projektory založené na obou technologiích jsou schopny poskytnout solidní výsledky. Obecně je základním rozdílem především úroveň kontrastu, při takových úrovních světelného výkonu, jaký projektory poskytují, to však (alespoň u běžných prezentací) není tak žhavý problém. Volba technologie tak dnes buď není příliš podstatná, nebo je spíše otázkou subjektivního hodnocení.

Kvalita obrazu závisí spíše obecně na cenové kategorii, a pokud se rozhodnete koupit co nejlevnější model, měli byste být smířeni s jistými kompromisy. V rámci vámi zvoleného cenového rozpětí je otázkou, které parametry při dané ceně zvolíte jako prioritní. Jestliže pro vás budou důležité co nejmenší rozměry, musíte často „obětovat“ světelný výkon nebo počet vstupních a výstupních portů.

Velmi nás potěšil fakt, že nás žádný z účastníků netrápil tím, že by nás nutil testovat nějaké vyloženě nepovedené modely – úroveň zastoupených produktů byla celkově vzato velmi solidní a dokonce ani ty nejlevnější nepůsobily „podřadným“ dojmem. Naopak, prakticky všechny projektory poskytují poměrně slušný obraz, jehož kvalita pak stoupá zhruba přiměřeně s cenou. Standardní výbavou je u každého projektoru příruční taška, nezbytná kabeláž a dokumentace. K některým je dodáváno i softwarové vybavení například pro zajištění bezdrátové komunikace.

 

bitcoin školení listopad 24


Ačkoliv se ve světě marketingu či vzdělávání prosazují stále nové a nové komunikační kanály, jejichž podstatným rysem je nezřídka snaha eliminovat nutnost osobního kontaktu, klasická prezentace na velkoplošném plátně mé stále své kouzlo – a často i největší efekt. Proto zájem o projekční techniku mezi různými organizacemi i nadále trvá a trh není zdaleka mrtvý. Třináct produktů v tomto testu ukazuje, kam se vyvinul za poslední rok.

Během realizace testu datových projektorů v tomto čísle jsme se přesvědčili, že výrobci nezahálejí a technický vývoj se nadále ubírá kupředu. Tempo pokroku sice možná v současnosti není kdovíjak rychlé, přesto znamená samé dobré zprávy: Zaručuje totiž konstantní posun základních technických parametrů směrem k lepším hodnotám a současně neustálý, i když třeba jen mírný pokles cen.

Na startovním poli se sešla docela pestrá směsice produktů, která docela dobře ilustruje stav trhu a naznačuje, co můžete při výběru nového datového projektoru očekávat. V testu figuruje celkově třináct aktuálních modelů vhodných pro nasazení při firemních prezentacích nebo školeních od celkem deseti výrobců – mezi zastoupené značky patří konkrétně Acer, BenQ, Casio, Epson, Hitachi, Mitsubishi, NEC, Panasonic, Sanyo a Toshiba.

Nové standardy

Co tedy celkově očekávat? Oproti poslednímu velkému testu projektorů, který jsme provedli loni na jaře, je na první pohled patrné, kde lze očekávat ten stěžejní posun.
Všechny produkty už pracují nativně v rozlišení 1 024 x 768 bodů s obrazem formátu 4 : 3 a dobrou zprávou je především to, že svítivost u žádného z nich – včetně těch s cenou pod 20 000 Kč – nespadla po 2 000 ANSI lumenů.

Mezi běžné funkce patří rychlý start i vypnutí, zabezpečení (pomocí PIN atd.) nebo česká menu. Možnosti prezentace bez připojení PC, které nejeden produkt nabízí, bývají oproti variantě využívající počítač přece jen trochu omezenější a především vyžadují přizpůsobení prezentace pro tyto účely – přesto se však může jednak o praktickou pomůcku a pádný argument při výběru produktu.

Každý projektor je schopen provozu v ekonomickém režimu, což má obvykle velmi dobrý vliv na spotřebu a hlučnost, ale především i na životnost lampy, která tak může stoupnout až o třetinu. (V tabulce produktů uvádíme hodnoty pro standardní režim). Degradace z hlediska kvality obrazu přitom nemusí být nijak tragická, zvláště pokud prezentujete v dobrých světelných podmínkách (tedy v alespoň částečně zatemněné místnosti). Pokud se jedná například o běžnou vnitrofiremní prezentaci, je to dobrá cesta jak ušetřit kus života lampy, která z pravidla nebývá nijak levná.

Tradičním tématem k diskusi jsou použité zobrazovací technologie. Dříve byla polemika LCD vs. DLP možná jádrem sáhodlouhých sporů, ale je třeba říci, že na počátku známé neduhy obou technologií se výrobcům dávno podařilo překonat, nebo alespoň eliminovat za hranici viditelnosti při běžném provozu či u obvyklých aplikací. Během testů jsme tak většinou dospěli k závěru, že projektory založené na obou technologiích jsou schopny poskytnout solidní výsledky. Obecně je základním rozdílem především úroveň kontrastu, při takových úrovních světelného výkonu, jaký projektory poskytují, to však (alespoň u běžných prezentací) není tak žhavý problém. Volba technologie tak dnes buď není příliš podstatná, nebo je spíše otázkou subjektivního hodnocení.

Kvalita obrazu závisí spíše obecně na cenové kategorii, a pokud se rozhodnete koupit co nejlevnější model, měli byste být smířeni s jistými kompromisy. V rámci vámi zvoleného cenového rozpětí je otázkou, které parametry při dané ceně zvolíte jako prioritní. Jestliže pro vás budou důležité co nejmenší rozměry, musíte často „obětovat“ světelný výkon nebo počet vstupních a výstupních portů.

Velmi nás potěšil fakt, že nás žádný z účastníků netrápil tím, že by nás nutil testovat nějaké vyloženě nepovedené modely – úroveň zastoupených produktů byla celkově vzato velmi solidní a dokonce ani ty nejlevnější nepůsobily „podřadným“ dojmem. Naopak, prakticky všechny projektory poskytují poměrně slušný obraz, jehož kvalita pak stoupá zhruba přiměřeně s cenou. Standardní výbavou je u každého projektoru příruční taška, nezbytná kabeláž a dokumentace. K některým je dodáváno i softwarové vybavení například pro zajištění bezdrátové komunikace.