Tvorba maker v Excelu a automatizace úloh s jejich pomocí - 1.díl

12. 4. 2020

Sdílet

 Autor: PCWorld.com
Pomocí makra můžete spojit řadu úkonů do jedné prakticky okamžitě provedené transakce.

Makra v Excelu nejsou ničím jiným než miniaturními programy, které vykonávají často se opakující operace, a tím vám šetří nejen spoustu času, ale i psaní na klávesnici. Programu MS Excel například trvá spočítání obsahu jednoho celého listu necelou jednu desetinu sekundy. To, co vás ve skutečnosti zpomaluje, jsou pouze a jedině ručně prováděné operace. A právě makra jsou tím správným prostředkem, který zautomatizuje ručně prováděné operace do jedné automatizované operace, která ve výsledku trvá prakticky jen zlomek času.

Několik tipů, jak začít s makry v programu MS Excel

Na následujících řádcích vám předvedeme, jak si můžete sami napsat své první makro. Uvidíte, že jakmile zjistíte, jak snadná je automatizace úloh pomocí maker, už se bez nich neobejdete.

Ze všeho nejdříve vám ovšem prozradíme několik tipů, kterými si data, která budete pomocí maker zpracovávat, na makra takříkajíc předem připravíte.

ICTS24

  • S makrem vždy začínejte na první buňce listu, tj. buňce s adresou A1. Na tuto buňku se zřejmě nejrychleji přesunete pomocí klávesové zkratky Ctrl + Home.
  • Pro pohyb mezi buňkami používejte speciální klávesy pro pohyb, tj. klávesy šipka nahoru, šipka dolů, šipka vpravo, šipka vlevo, dále klávesy Home, End atd.
  • Snažte se mít makra co možná nejmenší a nejspecializovanější, tj. taková makra, která budou vykonávat jen konkrétní činnosti. Taková makra totiž můžete snadno testovat a v případě potřeby i upravovat. Jednotlivá makra pak v okamžiku, kdy je budete mít dokonale odladěna, můžete kdykoliv spojit do jednoho velkého makra.
  • Makra používají relativní adresování buněk, což znamená, že při odkazování na buňky nebudete do makra psát konkrétní (absolutní adresy buněk, jako je třeba A1, B19, C20 atd.), ale budete na buňky pouze odkazovat. Listy v Excelu mají dynamický charakter, což znamená, že se neustále mění, tj. mění se i adresy buněk.
  • Pevně zadané hodnoty a údaje, jako jsou například jména, adresy, identifikátory atd. se obvykle zadávají předem a nejsou tak ve skutečnosti vůbec žádnou součástí makra. Vzhledem k tomu, že se tato data mění jen zřídka (a pokud ano, pak jen v tom smyslu, že se nějaký záznam přidá nebo odstraní), je prakticky nemožné takovou funkci integrovat přímo do makra.
  • Proto ze všeho nejdříve vždy zkontrolujte a upravte svoje vlastní data, tj. přidejte, odstraňte, upravte záznamy a poté zadejte aktuální hodnoty či údaje. A teprve až poté spouštějte makro.

 

Pokračování