Microsoft, i když by rád, rozhodně není poskytovatelem největšího webového
portálu světa. Jeho The Microsoft Network má bojovou historii od pokusů o
vytvoření jakéhosi vlastního internetu, až po současný stav. V některých zemích
světa je to významný server, v jiných živoří zcela na okraji zájmu, jako třeba
u nás. Firmě musí být jasné, že zásah do chatů sníží návštěvnost MSN, přesto se
ale k němu odhodlala. Uživatelé, kteří chat navštěvovali, se tedy přesunou
někam jinam, provozovatelé jiných serverů budou mít jistě nějakou dobu
Microsoft za blázna.
Pokud možnost komunikace omezil Microsoft, je možné, že další firmy budou
následovat. Zejména v jemně paranoidní americké společnosti, ale výhledově i v
Evropě se objeví hlasy, požadující radikální omezování "svobody" na internetu
ve jménu ochrany dětí, svobody, demokracie, práva.
Co se vlastně přihodilo?
Společnost Microsoft se před nedávnem rozhodla k zcela bezprecedentnímu kroku.
Na svém portálu The Microsoft Network (MSN) uzavřela ve dvaceti osmi zemích
světa diskusní fóra. Odůvodněním tohoto kroku byla zejména skutečnost, že chat
využívali pedofilové k hledání svých obětí, a také rozesílatelé nevyžádané
pošty (SPAMu) k získání nových platných e-mailových adres.
To, co by mohlo být jen nepatrnou událostí na okraji internetového dění
posledního měsíce, je ve skutečnosti zprávou předního významu. Chaty a fóra
jsou obvykle službami s obrovským počtem uživatelů, s obrovským zájmem a také
se značným vytížením. Právě na těch fungujících v prostředí WWW se vyskytuje
mnoho lidí, realizuje se značný díl komunikace a také se prodá mnoho reklamních
proužků. Bezplatná, relativně anonymní možnost se seznámit s jinými uživateli
internetu je u mnoha osob velice žádaná. Naprostá většina WWW chatů funguje pro
jakéhokoliv uživatele, přičemž jediným vyžadovaným krokem bývá jednorázová
registrace, někdy spojená s ověřením platnosti zadané e-mailové adresy. Chaty
jsou provozovány buďto jako nezávislé servery, nebo v rámci integrovaných
portálů. V obou případech jejich existenci živí reklama. Uživatelů je dost,
jsou spokojeni, všechno funguje, tak proč to měnit?
V odborných kruzích, a to nejen ve světě, ale i u nás, se již delší dobu vede
debata o funkčnosti klasických nemoderovaných chatů a fór. Diskuse jsou
součástí snad všech zpravodajských a publicistických serverů, kde se jejich
prostřednictvím lze vyjadřovat k obsahu zveřejněných článků. Někde to funguje
bez problémů a uživatelé diskutují k tématu a plodně. Vždy se však občas najde
výtržník, který místo toho aby se vyjadřoval k tématu, uráží server i lidi,
kteří se na něm právě pohybují. V případě moderované diskuse by byl takový
příspěvek pochopitelně vyřazen, u nekontrolované to nejde. Tam, kde diskusní
fórum není pouze doplňkem jiné služby, ale hlavním účelem serveru nebo jeho
části, je to ještě horší. Moderovat diskusi strojově by sice šlo, ale bylo by
to příliš obtížné a nespolehlivé. Neustálá přítomnost živého moderátora by
stála nemalé peníze.
Problém pedofil
Microsoft ve svém zdůvodnění ukončení chatů, respektive jejich omezení, tvrdí,
že se chatovací místnosti na MSN staly základnou pedofilů. Většina uživatelů
této služby jsou prý děti, a právě mezi nimi si devianté vybírají své oběti. Je
otázkou, nakolik můžeme tomuto prohlášení věřit. Společnost neuvedla, kolik
přesně uživatelů navštěvuje její portál, respektive sekci People & Chat, a
kolik z nich jsou děti. Pouštět se do jakýchkoliv odhadů týkajících se věku
chatujících je navíc, slušně řečeno, zavádějící. Neexistuje totiž žádný systém,
který by uživatele nutil prozradit svůj skutečný věk. Microsoft sice provázal
diskusní fóra se svým .NET Passport systémem, takže při práci s nimi je server
informován o osobních údajích zadaných při registraci pasu, to co je v těchto
údajích však nemusí být pravdivé. A to zejména v případě, kdy uživatel
Passportu jej má pouze proto, aby se mohl přihlašovat například k MSN
Messangeru nebo webovým službám, a nevyužívá jej např. k nakupování. Máme tedy
nemoderované fórum, do kterého přispívají děti. A také pedofilové, kteří se za
děti nejspíše budou vydávat.
Je tu pochopitelně jeden problém. Fóra jsou obvykle organizována do tematických
skupin. Jaká je šance, že pedofil bude hledat své oběti např. ve skupině
věnované motoristickému sportu? Či třeba ve fóru zabývajícím se
telekomunikacemi? Pravděpodobně minimální. Můžeme je čekat v seznamce, v
místnostech, které se nějak dotýkají problematiky sexu, vztahů apod. Z této
perspektivy je tedy počínání Microsoftu, uzavření celého systému chatu,
řekněme, poněkud zvláštní.
Útok na svobodu
Nic neznervózňuje velké společnosti podnikající v oblasti internetového obsahu
tolik, jako když nemohou, ať už z technických nebo časových či finančních
příčin, něco stoprocentně kontrolovat. Obsah chatů je toho velmi signifikantním
příkladem. Připusťme, že MSN skutečně využívali pedofilové, děti a také
rozesílatelé nevyžádané pošty. Společnost tedy chaty tam, kde příliš nevynášely
zrušila, a tam, kde by jejich omezením narazila na odpor uživatelů nebo na
finanční problém, převedla do poloplacené a především sledované formy. Má tedy
kontrolu nad tím, co se zde děje.
Je pravděpodobné, že k podobným krokům se dříve či později odhodlají i další
provozovatelé velkých portálů, především v USA. Pedofil jako argument zabere,
ať již je či není objektivně potvrditelný, vždy i v Evropě, která si s tímto
problémem již užila své. Výsledkem se může stát, že velké chaty budou placené,
moderované, omezené.
To je ovšem značný útok na svobodu uživatele internetu. Ten si sice může vybrat
z desítek jiných systémů otevřených, bezplatných, v podstatě opět anonymních.
Nicméně zatížených značnou konkurenční nevýhodou nejsou tolik na očích. Na MSN
či podobné "velké" chaty se dostalo obrovské množství uživatelů částečně i díky
náhodě. Lidé, kteří by chat jinak nepoužili a nevyhledávali by jej, objevili
možnost komunikace na WWW při hledání něčeho jiného na všeobecně známé adrese.
Menší chaty sice umožňují lepší tematické rozdělení, komornější komunikaci na
opravdu odborná témata, nicméně postrádají spontánnost, rozměry, využitelnost,
kterou nabízejí velké servery, včetně MSN.
Moderovaná budoucnost
Moderované konference jsou v mnohém lepší než spontánní. Obvykle se v nich lépe
orientuje, snáze se vyhledává téma i vlákno, ve kterém bylo probíráno.
Moderování včas eliminuje příspěvky, jež s tématem nesouvisí, je také možno
díky němu vytvářet souhrny, přehledy, řešení problémů. Co však moderované
diskusi zcela chybí, je spontánnost. A právě kvůli ní část uživatelů přeci
diskutuje. Nechtějí, aby mezi nimi a dalšími uživateli byl živý nebo
automatický cenzor, který omezuje jejich projev, nebo přinejmenším má možnost
jej nějak omezovat. Jistěže to vadí pedofilům nebo spammerům, ale vadí to i
běžným uživatelům. Krok Microsoftu je bezprecedentní ne kvůli u nás
nepopulárnímu MSN, ale především proto, že může vyvolat, a pravděpodobně také
vyvolá odezvu u ostatních provozovatelů chatů a konferenčních serverů. Ti by
výhledově mohli, v Americe i v Evropě, začít vyžadovat jednoznačnou
identifikaci uživatelů, nebo dokonce platby za své služby. A to by byl
pravděpodobně konec diskusí na internetu ve velkém měřítku, tak jak je známe
dnes.
Co dál?
Jestliže Microsoft omezil své chaty, založené na identifikaci pomocí .NET
Passportu, nabízí se logicky pokračování této causy. Chaty nefungují, nebo jsou
omezeny, avšak stejně založený MSN Messanger je stále zde. Umožňuje vyhledávat
uživatele podle různých kritérií (což původně Microsoft neimplementoval, ale
byl donucen zavést kvůli drtivé konkurenci jiných Instant Messangerů, především
ICQ). Mohla by společnost sáhnout i do funkce této aplikace? Je to poměrně málo
pravděpodobné, avšak reálné. Faktickým provozovatelem největší IM sítě na
světě, ICQ, je společnost AOL. MSN Messanger, i když oficiální materiály hovoří
o něčem jiném, není pro tuto síť příliš velkou konkurencí, vztahy Microsoftu a
AOL prošly za poslední roky mnohými přátelskými bojovými fázemi vývoje.
Jestliže se ovšem kvůli pedofilii a rozesílatelům nevyžádané pošty přikročilo k
tak výraznému kroku, jako byl zásah do chatů, pak se stejné důvody jistě najdou
i u mnohem soukromějšího Messangeru. Jakýkoliv zásah do jeho fungování by ovšem
Microsoft na poli IM zcela utopil, nebo naopak vyvolal lavinu.
Na první pohled to vypadá, že největší softwarová společnost světa si díky
velmi pochybně zdůvodnitelnému kroku na celém jednom trhu podřízla větev, na
které sama seděla. Možná, že tomu tak je. Faktem ale zůstává, že uzavření chatů
v době, kdy bylo oznámeno, vyvolalo rozsáhlou reakci nejen na internetu, ale i
v globálních médiích a ekonomických kruzích. Nad diskusemi v rámci MSN se
nejspíše pozvolna uzavře voda, lidé půjdou jinam. Je však pravděpodobné, že
tento krok nezůstane bez odezvy. A tato odezva by mohla mít velký vliv na to,
jak dnes známe chatování na internetu, a pravděpodobně nejen to.
Co udělal Microsoft se svými chaty?
- Portál MSN umožňoval nemoderované diskuse v tematických skupinách
- Tyto diskuse jsou nyní ve 28 zemích světa uzavřeny
- V některých zemích jsou dostupné pouze pro registrované a ověřené uživatele
(tedy pro ty, kteří Micorosftu zaplatili peníze)
- To znamená výrazné snížení funkčnosti portálu MSN v ostrém rozporu s jeho
heslem "More useful every day" každý den použitelnější
- Za poměrně krátkou dobu nejde o první omezení portálu MSN Network. Již dříve
došlo k omezení poštovní služby Hotmail, ke zmenšení úložného prostoru, a k
urychlení expirace uživatelských účtů
Kdo je uživatelem?
- Chaty obvykle neověřují věk svých uživatelů
- I tam, kde je ověření možné, nemusí nikdo uvádět pravé údaje
- Argument, že chaty na internetu navštěvují především děti, je proto
nepodložený
- To neznamená, že tam děti nejsou stejně tak, jako pedofilové.
Odkaz na webovou adresu
http://www.msn.com portál The Microsoft Network (firemní heslo "More useful
every day" každý den použitelnější)