Překvapivým lídrem vývoje a osvojení AI v Číně jsou korporace. Na konci prosince se médii prohnala americká studie firmy BDG, Mind the (AI) Gap, v níž se hlouběji zabývají fenoménem Číny jakožto globálního vůdce v AI.
Z výsledků studie až trochu zamrazí. 85 % společností v Číně je na poli umělé inteligence aktivních! To je mnohem více než ve druhých USA (51 %) a třetí Francii a Německu (49 %). Čína je navíc aktivní ve většině průmyslových odvětví, zatímco ve zbytku zemí je vždy znatelná aktivita jen v několika vybraných sektorech – standardně v ICT a energetice. Odlišuje se také Švýcarsko, které AI nasazuje v oblasti spotřebitelských a finančních služeb, avšak opětovně na úkor jiných odvětví.
Jedním z důvodu pomalejšího nástupu průmyslových obrů typu Německa může dle studie spočívat v disrupčních procesech, které AI přináší. Běžné podnikové procesy, byznys intelligence a firemní strategie mnohdy nebývají vždy kompatibilní s implementací AI. Problémem je také příliš opatrné řízení rizik, které je v Číně, i díky dotacím vlády, o něco snížené.
Výhodou Číny je, že jako stále částečně centrálně řízená velmoc nemá problém sponzorovat expanzivní snahy svých firem. Velmi úspěšně. To je činí ještě bohatšími a na nové technologie tak mají nejen prostor, kapacity a odborníky, ale i peníze.
Nejde jen o firmy, AI stojí v centru snah vlády
Biometrické metody identifikace, internet věcí jakožto nástroj sledování vlastního obyvatelstva a všudypřítomné kamery, které, jako v Orwellovském světě, dokáží okamžitě na ulici rozpoznat, už jsou součástí čínské společnosti. Velké informační tabule, na něž AI podpořené strojovým učením a počítačovým viděním automaticky umisťují osobní údaje těch, kteří špatně přechází silnici, čímž je vystavuje posměchu okolí a pozornosti strážníků, jsou běžné už v řadě velkých čínských měst.
Funguje také sofistikovaný kreditový systém, opět založený na technologiích. Princip odměňování či trestání občanů je jednoduchý: spořádaní občané mohou vyjet na dovolenou, nakupovat co chtějí a snadno dosáhnou třeba na hypotéku. Ti, kteří nesplňují normy současné Číny, mají problém s výjezdem mimo zemi nebo třeba s půjčkou od banky a alkohol v obchodě si nekoupí.
Státní pokusy s umělou inteligencí se často vyskytují také na čínské sociální síti Weibo. Nedávno například státní zpravodajská agentura Xinhua ukázala digitálního moderátora, který dokáže neúnavně moderovat celý den, neunaví se a nepřeřekne: ale přesto působí jako skutečný. Mrká, kýve hlavou, zvedá obočí, podle toho, co zrovna čte a jakým způsobem.
Cílem není robot předčítající zprávy, ale iluze živého člověka.
Zatím jde jen o pokus, pokročilost virtuálního hlasatele a ochota podobné pokusy provádět naznačují, že pro Čínu nepředstavuje umělá inteligence jen možnost dalšího rozvoje průmyslu, ale přímo nástroj schopný změnit fungování státu. To ostatně dokazuje každým dnem, a je nepravděpodobné, že by se to v blízké budoucnosti změnilo.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU