Někdy mezi březnem 2010 a stejným měsícem 2012 překonal meteorit slabší atmosféru Marsu a jeho úlomky dopadly na povrch planety. Vzniklé krátery nejsou příliš velké, mají průměr jen něco kolem 4 metrů.
Těch si vědci všimnou jen těžko – jsou zkrátka moc malé. Tentokrát jim ale pomohlo něco, co by možná někteří nepředpokládali: Umělá inteligence.
NASA a AI
Jde o důležitý milník pro vědce a AI výzkumníky pracující v Jet Propulsion Laboratory (známější pod zkratkou JPL) v NASA. Jejich práce pomohla vyvinout nástroj strojového učení, který nové krátery úspěšně odhalil. Výsledek je slibný, vědcům by mohl ušetřit spoustu času a zvýšit naše znalosti, kterých máme o vesmíru stále tak málo.
Část vědců z NASA zodpovědných za podobné nálezy obvykle tráví několik hodin denně studováním fotografií zachycených zařízením Mars Reconnaisance Orbiter (MRO), který hledá změny na povrchu Marsu – pouštní vichřice, laviny a podobně. Za 14 let, kdy stroj na Marsu je, detekoval přes 1 000 nových kráterů. Ty obvykle jako první detekuje kamera, která je v nízkém rozlišení vyfotografuje.
Na první kameře toho moc vidět není, proto poté nastupuje na řadu High-Resolution Imaging Science Experiment, neboli, pokud nechceme používat tento poněkud krkolomný název, HiRISE. Nástroj je natolik výkonný, že dokáže rozeznat i drobné detaily, jako jsou stopy po jízdě roveru Curiosity.
Jak správně využít umělou inteligenci
Celý proces ale trvá dlouho, pro jednoho vědce jde asi o 40 minut pečlivé studie.
Šetřit čas jim nyní bude nástroj, jehož je algoritmus umělé inteligence nezbytnou součástí. K jeho trénování vědci využili 6 830 fotografií z první kamery, a to jak ty, kde se nové krátery objevily, tak ty, které byly „čisté“, beze změn, aby algoritmus dokázal rozeznat správné příklady.
Po tréninku vědci nástroj vystavili kompletní databázi asi 112 000 fotografií. Díky tomu proces, který člověku trvá asi 40 minut, zabral AI nástroji pouhých 5 sekund.
Přes úspěchy AI jde stále o algoritmus, který vyžaduje kontrolu člověkem. AI tak plní roli pomocníka člověka, který mu pomáhá zjednodušit opakované, nudné úkoly – což je přesně to, co má umělá inteligence dělat a co ostatně dělá i v podnikovém prostředí. NASA tak, poněkud ironicky, ukazuje, jak by měla AI využívat každá firma. Správný výběr úkolu, velký vzorek, pečlivý trénink algoritmu a následná automatizace.