Umělá inteligence: Povídání s roboty

V roce 2012 slavil svět sté výročí od narození Alana Turinga, britského matematika a inženýra, který zásadním způsobem přispěl k rozvoji dnešních počítačů. Domníval se, že umělá inteligence je něco reálného a že jí lidstvo dosáhne někdy ke konci 20. století. Tato předpověď se sice neukázala reálnou, Turing však podal první přesnější popis toho, jak si umělou inteligenci vůbec představit.

Vymyslel jednoduchý experiment: Umístěte počítač a člověka do oddělených místností a komunikujte s nimi pouze textově. Pokud není podle textového výstupu možné rozlišit, kdo nebo co je v které místnosti, znamená to, že mezi entitami uvnitř není žádný rozdíl.

Je-li v jedné z místností člověk a považujeme-li ho za inteligentního, musíme za inteligentní považovat i počítač v druhé místnosti. Experiment dostal název Turingův test.

Turingův test v praxi
„Na internetu nikdo nepozná, že jsi pes.“ Výrok se stal známým poté, co se pátého června roku 1993 objevil v časopise The New Yorker kreslený vtip zobrazující dva psy – jeden sedí na židli před počítačem a obrací se s touto větou na druhého psa sedícího na zemi. V roce 2000 se vtip stal nejreprodukovanější kresbou New Yorkeru a jeho autor Peter Steiner na něm vydělal přes 50 000 dolarů.

V době, kdy se velmi rychle rozvíjejí schopnosti programů, často nazývaných také roboty, lze zmíněný výrok parafrázovat: "Na internetu nikdo nepozná, že jsi počítač." Snad každý se už někdy setkal s podivným úkolem, který mu uložila webová stránka, na kterou chtěl něco připsat. Musel rozpoznat podivně zkroucená písmena nebo čísla a přepsat je někde vedle.

Stránka se tak snaží poznat, zda ji chce využít člověk nebo program. Tento systém se jmenuje CAPTCHA, je to zkratka, která znamená Completely Automated Public Turing test to tell Computers and Humans Apart. Jde tedy o určitou verzi Turingova testu, při níž však člověk nezkoumá stroj, ale naopak stroj člověka. Podmínkou funkčnosti tohoto opatření je předpoklad, že neexistuje žádný software dostatečně sofistikovaný, aby přečetl a reprodukoval zdeformovaný obrázek.

Inteligence podle Turinga
Aby prošel standardním Turingovým testem, musí být stroj schopen používat přirozený jazyk (tedy například jazyk, kterým se mezi sebou dorozumívají lidé), uvažovat, mít vědomosti a být schopen učit se. Měřítkem inteligence je v tomto testu člověk. Přesnější by tedy bylo napsat, že Turingův test zkoumá, jak se stroj dovede svým „myšlením“ připodobnit člověku.

Turingův test od stroje vyžaduje lidské myšlení bez ohledu na to, zda je nebo není inteligentní. Dokonce zkoumá chování, které bychom za inteligentní pravděpodobně neoznačili – např. tendenci slovně napadat partnera, lhát nebo míru, s jakou se dopouští pravopisných chyb. Pokud stroj není schopen takové chování imitovat, Turingovým testem neprojde.

Naopak některé typy inteligentního chování nejsou lidem vlastní. Turingův test po strojích vyžaduje, aby záměrně klamaly. Musí se vyhnout situaci, ve které by mohly působit inteligentněji než člověk.

Každoroční soutěž o robota, který se svou inteligencí nejvíce podobá člověku, se jmenuje Loebnerova cena. Soutěž založil Hugh Loebner v roce 1990. Robot nejvíce se podobající člověku je odměněn 3 000 dolary. V rámci soutěže jsou vypsány ještě dvě další ceny udělitelné pouze jednou, které zatím nikdo nevyhrál. Dvacet pět tisíc dolarů získá robot, kterého sudí nebudou schopni odlišit od člověka. Sto tisíc dostane robot, který projde Turingovým testem obsahujícím také audiovizuální úlohy.

Ve chvíli, kdy bude tato cena udělena, celá soutěž skončí. V roce 2011 se stal vítězem Bruce Wilcox s robotem Rosette, s nímž si můžete popovídat zde: www.labs.telltalegames.com/rosette/, výherci předchozích ročníků jsou roboti Elbot (www.elbot.com) nebo Jabberwacky (www.jabberwacky.com).

A co o svém výtvoru říkají tvůrci robota Jabberwocky? Popisují jej jako umělou inteligenci – chatovacího robota, jehož cílem je simulovat přirozenou lidskou konverzaci s důrazem na zábavu a humor. Jabberwacky se také dovede učit. Robot v určitém smyslu modeluje způsob, kterým se lidé učí jazyk, fakta, vztahy a pravidla. Pamatuje si vše, co mu kdo kdy řekl. Když odpovídá, srovnává kontext, není však omezen pevně stanovenými pravidly. Je schopen naučit se jakýkoli jazyk, pokud má dostatek materiálu, ze kterého by mohl čerpat.

Čínský pokoj
Pořád však nejde o skutečnou umělou inteligenci. Stav dnešních inteligentních aplikací dokládá následující příklad.

Představte si, že jste v kabince s malým průzorem, který vás spojuje s okolním světem. Máte k dispozici papír, tužku a ohromnou knihu obsahující miliony čínských vět. Máte na starosti jednoduchý úkol. Kdykoli vám průzorem někdo podá kus papíru s určitými znaky, musíte je vyhledat v knize, připsat pod ně odpověď a zase papír vrátit průzorem ven. Nemáte tak vlastně žádnou představu o tom, co děláte, zato vnějšímu světu připadá, že umíte skvěle čínsky.

Autorem tohoto příkladu, který je znám pod názvem Čínský pokoj, je J. R. Searle. Chtěl jím ukázat, že počítače nemohou být nikdy v pravém slova smyslu inteligentní. Poukazuje na zjevný rozdíl mezi syntaxí a sémantikou – skladbou a významem. Aby mohl robot odpovídat zdánlivě inteligentně, nemusí rozumět větám, které používá. Podle Searlea začne být stroj inteligentní až ve chvíli, kdy bude vědět, co dělá.

Umělá inteligence – praktické využití
Přestože stroje zatím nedosahují takové inteligence, aby úspěšně prošly Turingovým testem, natož aby odpovídaly požadavku, který vyplývá z příkladu Čínského pokoje, začínají se inteligentní aplikace uplatňovat v běžném životě čím dál tím víc.

Z poslední doby je známá aplikace Siri pro iPhone. Jde o software z kategorie inteligentních softwarových asistentů, které jsou schopny vykonávat specifické úkoly bez zásahu uživatelů. Inteligentní software kombinuje tradičně nepropojené přístupy k umělé inteligenci a snaží se vytvořit osobního asistenta, který se zlepšuje komunikací s uživatelem.

Účelem vývoje inteligentního asistenta je vytvořit software, který bude uživatele bavit a zároveň zvýší efektivitu činností, jež běžně provádí. Inteligentní asistent je dnes schopen zařídit rezervaci restaurace, zkontrolovat čas odletu nebo naplánovat aktivity na víkend.