Umělá inteligence vytvoří víc pracovních míst, než kolik jich zabije

7. 1. 2018

Sdílet

 Autor: Fotolia
Umělá inteligence v roce 2020 vytvoří 2,3 milionu nových pracovních míst, zároveň v jejím důsledku zanikne 1,8 milionu míst stávajících. Tvrdí to předpověď analytiků společnosti Gartner.

Rok 2020 bude zásadní z hlediska vlivu umělé inteligence (artificial intelligence, AI) na dynamiku pracovního trhu, neboť se stane pozitivním faktorem. Počty pracovních míst ovlivněných AI se budou v jednotlivých odvětvích lišit – v průběhu roku 2019 zaznamenají například oblasti zdravotní péče, veřejný sektor a vzdělávání rostoucí poptávku po nových zaměstnancích, zatímco v segmentu výroby dojde k největšímu úbytku pracovních míst.

Počínaje rokem 2020 by dva miliony nově vzniklých míst spojených s AI měly početně překonat počty míst zanikajících.

„V minulosti se objevila řada významných inovací souvisejících s přechodným úbytkem počtu pracovních míst, následovaných oživením – také transformace byznysu a AI s největší pravděpodobností půjdou v těchto šlépějích,“ říká Svetlana Sicular, viceprezidentka výzkumu společnosti Gartner.

AI zvýší produktivitu u řady pozic. Eliminuje miliony těch na středních a nižších úrovních, ale také vytvoří miliony nových, vysoce kvalifikovaných a řídících pozic, a dokonce i těch základních, vyžadujících minimální kvalifikaci.

Bohužel většina katastrofických scénářů zániku pracovních míst zaměňuje AI a automatizaci a opomíná tak největší přínos AI – rozšíření schopností, které nabízí kombinace lidské a umělé inteligence, které se navzájem mohou doplňovat.“

Vedení organizací, podniků a jejich IT by se nemělo zaměřovat jen na očekávané čisté nárůsty počtů pracovních pozic. Každou investici do technologií zahrnujících AI by měla provázet úvaha o tom, jaké pozice zaniknou, jaké vzniknou a jak se změní způsoby, jak zaměstnanci v jejich organizaci spolupracují, rozhodují se a plní své úkoly.

„Nyní je správný čas uvažovat o dlouhodobé AI strategii. Její skutečná hodnota totiž spočívá v rozšiřování schopností zaměstnanců pomocí AI. Jde o vytváření bohatší pracovní náplně, nových pracovních postupů, nebo dokonce nových odvětví. A také o upravení podnikové kultury do modelu, který umožní rychle využívat nových příležitostí spojených s AI a čelit případným hrozbám,“ dodává Svetlana Sicular.

Analytici Gartner sestavili trojici předpovědí souvisejících s očekávaným dopadem AI na pracovní trh:

 

Do roku 2022 bude pětina zaměstnanců plnících nerutinní úlohy ke své práci nezbytně potřebovat AI.

Již dnes je umělá inteligence využívána v oblasti vysoce opakovatelných úloh, kde lze na základě velkého počtu pozorování a rozhodnutí vytvořit jasné modely a vzorce. Nasazení AI pro méně rutinní, variabilnější úlohy bude dalším milníkem. Objeví se buď ve formě asistence, nebo jako kombinace lidí a strojů, které budou výrazně výkonnější než jedno či druhé fungující odděleně.

Využití AI pro automatické generování týdenních reportů, nebo výběr pěti nejdůležitějších e-mailů, které daný den dorazily, není tak sexy jako objev nového léku – proto tyto blízké, praktické a nenápadné způsoby jejího využití často ani nepostřehneme,“ vysvětluje viceprezident výzkumu Gartner Craig Roth. „Podniky teprve začínají využívat příležitostí k optimalizaci nerutinních činností nasazením AI v oblasti univerzálních nástrojů. Jakmile ale znalostní pracovníci zařadí do svých pracovních procesů AI v podobě virtuální asistentky, stane se z robo-zaměstnanců konkurenční nutnost.“

 

V průběhu roku 2022 se snaha maloobchodníků nahradit prodavače umělou inteligencí ukáže jako marná, přestože významná část pozic provozních a pokladních zmizí, nebo se změní.

Využití technologií jako je AI a robotika povede ve sféře maloobchodu zejména k rozvoji inteligentní procesní automatizace umožňující vyčlenit, optimalizovat a automatizovat opakované aktivity náročné na lidskou práci – k úsporám dojde zejména v centrálách, administrativě a distribučních centrech, ale i v obchodech. Již dnes řada obchodníků optimalizuje zejména provoz na pokladnách.

Z výzkumu nicméně vyplývá, že většina zákazníků preferuje při návštěvě obchodu dobře informované prodavače – zejména v oblastech vyžadujících vyšší specializaci, jako jsou hobby markety a kosmetika, kde může mít schopný prodavač zásadní vliv na míru spokojenosti zákazníků. Zatímco na pokladnách a v provozní oblasti dojde ke snížení stavů, schopné prodavače AI nenahradí.

„Obchody dokáží uspořit na lidské práci eliminováním vysoce opakovatelných a transakčních pozic, některé z těchto úspor ale budou muset investovat zpět do školení prodavačů, kteří jim umožní zlepšit zákaznickou zkušenost,“ říká vedoucí výzkumu Gartner Robert Hetu. „Řada obchodníků tak bude AI nakonec vnímat spíše jako cestu, jak zvyšovat zákaznickou spokojenost, a nikoliv jen eliminovat lidskou práci všude, kde to je možné.“

 

V roce 2021 rozšíření dovedností zaměstnanců pomocí AI vytvoří 2,9 bilionu dolarů přidané hodnoty a ušetří 6,2 miliardy pracovních hodin.

bitcoin_skoleni

Z růstu přidané hodnoty díky AI budě těžit řada odvětví, výroba ale bude tím, kterému se otevřou doslova obrovské příležitosti. Automatizace povede k úsporám nákladů a odstranění třecích ploch v hodnotových řetězcích povede k dalšímu růstu obratu i zisku – například optimalizací dodavatelských řetězců a tržních či prodejních strategií. Některá odvětví, jako je například outsourcing, zaznamenají zásadní dopad na své obchodní modely. Snížení nákladů díky AI a příjmy z následného zvyšování produktivity budou proto muset reinvestovat v oblasti inovace a rozvoje nových obchodních modelů a příležitostí.

AI zvládne opakované a únavné úlohy a uvolní tak zaměstnance pro jiné aktivity. Vytvoření symbiózy lidí a AI bude někdy složité a vyžádá si investice a inovace, spíše než automatizaci stávajících postupů,“ vysvětluje viceprezident výzkumu Gartner Mike Rollins. „Řešením tak nebude stroj kopírující kroky člověka na cestě ke konkrétnímu rozhodnutí či akci, ale spíše změna procesu tak, aby bylo možné využít silné stránky a vykrýt slabiny strojů i lidí s cílem dosáhnout maxima přidané hodnoty a rozdělit rozhodování či úkony tak, aby se zvýšila celková rychlost a pružnost.“