Tento rok by měl být poměrně bohatý na klasické realtimové strategie, tedy žánr, který jeden čas už začínal trochu skomírat. Jedou z nich by měl být i titul Universe at War, který potěší všechny příznivce masivních bitev a sci-fi her zároveň.
Asi není pochyb o tom, že strategické hody Star Wars: Empire at War patří k tomu nejlepšímu, co lze mezi realtimovkami nalézt. Autoři tohoto hitu nyní pracují na další hře, opět zasazené do futuristických kulis. Tentokráte se podíváme na planetu Zemi napadenou „šmejdem z vesmíru“, konkrétně agresivním národem Hiearchy. Děj hry je zasazen do poměrně nedaleké budoucnosti; v roce 2012 je naše planeta napadena za jediným účelem – agresoři chtějí využít všechno nerostné i genetické bohatství, což samozřejmě tak nějak souvisí s plánovaným vyhlazením lidstva.
Autoři se evidentně velice inspirovali románem a filmem Válka světů; nejen, že i tam se útočníci zajímali o „vytěžení“ lidí, ale i jejich základní bojová jednotka – obrovský bojový robot označovaný jako tripod – se velice podobá trojnohým Habitat Walkerům, útočným strojům Hiearchů. A o třetice: stejně jako ve Válce světů, i v chystané hře dostávají lidé zpočátku mírně řečeno přes ústa, jelikož pozemské vojenské síly se s technologií mimozemšťanů nemohou vůbec měřit.
Zatímco ve Válce světů invazní armáda podcenila účinky pozemské biosféry na fungování jejích strojů, v Universe at War je jedinou nadějí lidstva třetí strana, která se do konfliktu zapojí – další mimozemská civilizace, která se agresivní vpád Hiearchů pokusí zastavit. Všechny hratelné strany budou samozřejmě disponovat odlišnými jednotkami, budovami a vůbec dalšími bojovými a výrobními prostředky, a také unikátními vývojovými stromy různých technologií, upgradů a vynálezů.
Autoři také počítají s použitím principu Tactical Dynamic System. Tento vzletný, pro marketingové materiály vděčný název je označením pro flexibilní modifikaci jednotek a technologií během hry. Jinými slovy, pokud vyrobíte příliš mnoho leteckých jednotek na úkor pozemních, nebo na počátku mise špatně odhadnete kapacity a postavíte jiné továrny, nežli je potřeba, bude možné tento přehmat alespoň částečně napravit; prostě v reálném čase tu kterou jednotku či technologii vyměníte za vhodnější. Na první pohled to zní jako příliš přátelský krok směrem ke hráčům, kteří moc neplánují, na druhou stranu si je potřeba uvědomit, že stejnou možností bude disponovat i protivník – ať už počítačový nepřítel či živý protihráč v multiplayeru – a každá mise tak bude vyžadovat zejména bleskovou reakci na strategii soupeře. Když už jsme nakousli multiplayer, dodejme, že kromě klasických samostatných map připravených pro řežbu více hráčů se dočkáme i online kampaně, ve které se budou hráči z celého světa střetávat znovu a znovu. Ti nejlepší pak budou získávat lepší a lepší pozice v rámci různých žebříčků, úspěch ve hře bude také klíčem k některým speciálním bonusům a vylepšením.
Bojiště by podle slov autorů měla být značně rozlehlá a při válce o záchranu lidstva budou zničena celá města; jednotlivé objekty, stejně jako samotný terén, budou totiž deformovatelné a destruovatelné v reálném čase. Audiovizuální stránka hry by měla patřit k nadprůměru, obrázky zatím vypadají docela slibně. Virtuální Zemi se pokusíme zachránit (nebo naopak dobýt) již na podzim tohoto roku.
Jiří Sládek (autor je manažerem magazínů portálu Centrum.cz)