Hlavní navigace

Universe at War: Earth Assault

1. 12. 2008

Sdílet

Když se dva perou, za chvíli se přidá třetí, a čtvrtý, jemuž patří bojiště, jen tupě zírá a snaží se j


Když se dva perou, za chvíli se přidá třetí, a čtvrtý, jemuž patří bojiště, jen tupě zírá a snaží se jít se vzduchovkou na slona.

Malá modrá planeta, někde u obyčejné hvězdy, místní nafoukanou rasou nazývanou Slunce, je další na řadě. Vše ničící rasa Hierarchie ji má jako další položku na seznamu nadepsaném: „Dneska zničit, zítra sežrat.“ Ovšem lidé, jak známo, se kromě indiánů bojí umřít, a tak o ty své bídné nicotné životečky bojují jak o život. To imponuje zase jiné rase, respektive jedné a zároveň poslední organické bytosti v jejích řadách. Nad to je onou bytostí dáma. U svých nadřízených domluví pro naši planetu pomoc. Ještě se do toho vloží třetí rasa, kterou všichni pokládali za dávno zničenou. Prostě taková pěkná národnostní třenice. V Petroglyph Games se zaměřili hlavně na vytvoření světa a hry do něj zasazené. Kampaň jakoby ustoupila do pozadí, ale nebojte se, i tak je výborná. Vcelku dobře se vyvarovala chyby repetetivnosti her tohoto typu, které většinou skončí u zaběhnutého scénáře typu postavit základnu, armádu, zničit nepřítele a zase o kousek dál. Všechny tři rasy jsou naprosto rozdílné, ovšem ani o jedné nemůžeme říci, že by měla nad ostatními navrch; vyváženost je takřka absolutní. Všechny tři mají svou podobu podle léta zaběhnutého vzorce: jedni „hmyzoidní“ – Hierarchie, druzí absolutně hi-tech – Novus, a třetí takoví obyčejnější – Masari. Jednotlivé národy mají k dispozici nějaké plus, které ostatním chybí. Třeba příslušníci Novus mohou pomocí takzvaných vodičů toku, které jejich budovy zásobují energií, cestovat rychle na velké vzdálenosti. Přes podobné vychytávky nemá žádná z ras výhodu absolutní. Každá strana má také své hrdiny, jejichž smrt znamená jediné – konec. Universe at War: Earth Assault vyzobává to nejlepší z ostatních RTS her a dohromady tvoří výborný dortík, hodný každého strategického gurmána. Nějaké chybky se najdou, ale více méně to snad ani nejsou chyby jako spíš přání, co bychom tam ještě chtěli mít. Třeba to, že nelze obsazovat budovy; tedy některé speciální stavby jako obrané věže zabrat jdou, ale ty normální obytné ne, takže je nemůžete využít ve svůj prospěch.

Autor článku