Dvě přední univerzity pracují na vývoji aplikací, které by měly na základě analýzy hlasu a kašle umět rozpoznat, zda je uživatel nakažený novým koronavirem. V čem se projekty liší, je způsob, jakým přistupují k zabezpečení. Zatímco Cambridgeská univerzita dbá na anonymitu do projektu zapojených dobrovolníků, což prý její snahy limituje, americká Carnegie-Mellonova univerzita tvrdí, že je zásadní, aby se uživatelé do projektu registrovali.
Naopak společné mají obě snahy to, že spoléhají na strojové učení, a tedy práci s obrovským množstvím dat, v rámci kterých se snaží nacházet nosné vzorce. Cílem je naučit se rozlišovat Covid-19 od jiných onemocnění, včetně chřipky, byť výzkumníci podotýkají, že ani propracovaná detekce softwarem nenahradí zdravotnické laboratorní testy.
Do projektu Cambridgeské univerzity se může prostřednictvím webu www.covid-19-sounds.org zapojit prakticky každý, vedle zvukové nahrávky čteného textu, dechu a kašle výzkumníci vyžadují informaci o věku, pohlaví, bydlišti a o tom, zda jste byli pozitivně testováni na koronavirus.
„Smyslem je posbírat dostatek dat ke zjištění, zda jsme z nich schopni diagnostikovat lidi s Covid-19 a třeba i fázi nemoci, v jaké se nacházejí,“ přibližuje profesorka Cecilia Mascolová. Rozhraní je spuštěné od úterka a jen během prvního dne svůj záznam poskytlo zhruba 1200 lidí, z nich 22 pozitivně testovaných. Autoři projektu věří, že aplikaci by mohli mít připravenou do dvou měsíců.
„Samotná analýza nezabere příliš času. Záleží hlavně na kvalitě vstupních dat,“ říká Mascolová. V plánu tak je i spuštění aplikace pro mobilní zařízení, která by sběr dat usnadnila.
Tým z Carnegie-Mellonovy univerzity svůj Covid Voice Detector nakrátko spustil koncem března. Uživatelé obdobně nahrávali svůj kašel, odříkávali abecedu a poskytovali informace o své osobě. Na konci tohoto procesu jim systém sdělil, s jakou pravděpodobností jsou novým koronavirem infikovaní. Mezitím však autoři projekt zase stáhli a v současnosti ho přepracovávají.
„Bez ohledu na naše upozornění, že náš projekt nemá zdravotnickou atestaci, někteří lidé považovali výsledky testu za dané,“ zdůvodňuje doktorka Rita Singhová. „A pokud systém člověku s virem vyhodnotí, že ho nemá, může zapřičinit jeho smrt. A naopak, když řekne zdravému člověku, že ho má, a ten se vydá do nemocnice otestovat se, plýtvá cennými zdroji.“
I navzdory nedostatkům tvůrci věří, že se jim Covid Voice Detector podaří v nejbližších dnech opět spustit online.
„Zvažujeme, jak výsledky prezentovat, abychom předešli uvedeným rizikům.“ V plánu je umožnit uživatelům registraci bez nutnosti uvedení jména, profil by však byl spojen s emailovou adresou. Z důvodu, aby uživatelé mohli dostat zpětnou vazbu v momentě, kdy bude systém vyhodnocování zpřesněn, anebo aby se mohli nechat testovat opakovaně.
Oba týmy jsou s ohledem na možnosti svých projektů optimističtí, ale například Chris Mitchell ze společnosti Audio Analaytic specializované na detekci zvuku pro BBC vyjádřil skepsi.
„V Británii je koronavirem v současnosti nejvíc zasažen Londýn a Midlands a to, jak lidé zní, se může region od regionu lišit. Některé regiony tak mohou mít na AI model nepatřičný vliv, pokud tento aspekt nebude dostatečně ohlídán. Další překážka je čistě technická. Sběr zvuku dechu pro odbornou analýzu je bez specializovaných mikrofonů obtížný. Obě metody přitom spoléhají na to, že se uživatelé nahrají sami s využitím mikrofonu na počítači nebo na mobilu.“
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU