Přelom ledna a února 2006 se nesl ve znamení zrychlování ADSL a broadbandu obecně. Do konce ledna měl regulátor dokončit analýzy relevantních trhů, ale nestihl to. Navíc se zde možná rýsuje velké překvapení. Schválena byla i novela vysílacího zákona o digitálním vysílání.
Již na počátku ledna 2006 zveřejnil Český Telecom svou novou velkoobchodní nabídku ADSL, ve které zvýšil rychlosti nabízených přípojek na dvojaž čtyřnásobek.
A jakoby na důkaz toho, nakolik je celý trh závislý právě na tom, co udělá Český Telecom, se spustila úplná lavina zrychlování českého broadbandu. Trh s broadbandem se skutečně zachoval jako "spojené nádoby", když na krok Českého Telecomu reagovali snad všichni významní hráči na trhu broadbandu. Zrychlili samozřejmě i alternativní operátoři, kteří pouze přeprodávají velkoobchodní služby Českého Telecomu. Kromě nich ale zrychlily také kabelové přípojky, pozadu nezůstalo ani "unbundlované" ADSL (realizované na zpřístupněných místních smyčkách).
Teprve s odstupem času však stávající uživatelé poznali, že u ADSL od Českého Telecomu je zrychlení cíleno hlavně na nové uživatele, zatímco ti stávající si na něj musí počkat do března, někdy možná ještě i déle. Prý kvůli postupnému navyšování kapacit.
Analýzy relevantních trhů
S děním na trhu s broadbandem, kde Český Telecom jednoznačně "diktuje tempo", souvisí i analýzy tzv. relevantních trhů. Jde o jeden z významných důsledků nového zákona o elektronických komunikacích (zákona č. 127/2005 Sb.), který zásadně mění pravidla hry v oblasti regulace trhu elektronických komunikací. Konkrétně tak, že regulátor musí nejprve podrobně prozkoumat (analyzovat) jednotlivé části celého trhu, a to samostatně pro každou takovou část (označovanou jako tzv. relevantní trh). Analýzy relevantních trhů by měly odpovědět na otázky jako:
je už relevantní trh dostatečně konkurenční, nebo nikoli?
má někdo na relevantním trhu dominantní postavení (tzv. významnou tržní sílu)?
Pouze při zjištění, že relevantní trh ještě není dostatečně konkurenční (není na něm dostatečně velká skutečná konkurence), může regulátor ukládat konkrétní regulační opatření subjektům, které mají na tomto trhu postavení s významnou tržní silou. Náš regulátor (Český telekomunikační úřad) měl podle zákona dokončit analýzy všech 18 relevantních trhů do konce ledna. Nestalo se tak, v termínu byla dokončena jen jedna analýza. Na ostatních regulátor teprve pracuje, a bude sebou muset "pořádně hodit". Na konci dubna (přesně 12 měsíců od účinnosti nového zákona) totiž přestanou platit dosavadní regulační opatření, vydaná ještě podle předchozího zákona. A bez dokončených analýz nebude možné vydávat nová regulační opatření.
Schyluje se k velkému překvapení?
Jedním z relevantních trhů je i broadband, přesněji velkoobchodní trh se službami vysokorychlostního přístupu k internetu (nikoli tedy maloobchodní trh). Právě tady by se mohlo schylovat k překvapení. Na jednom z odborných seminářů v průběhu ledna totiž zástupci regulátora naznačili, že by právě v rámci tohoto relevantního trhu mohli dojít k závěru, že zde není žádný subjekt s významnou tržní silou. Tedy ani Český Telecom, který má tak výrazné postavení v oblasti ADSL a jeho kroky tak ovlivňují celý trh s broadbandem.
Důvod, kvůli kterému regulátorovi zatím vychází, že ani Český Telecom nemá na velkoobchodním trhu s broadbandem dominantní postavení (tzv. významnou tržní sílu), je ten, že regulátor poměřuje vše strukturou přípojek koncových zákazníků (tedy na maloobchodním trhu). A zde prý (podle regulátora) existuje poměrně vysoký podíl bezdrátových přípojek, hlavně Wi-Fi, zatímco ADSL představuje jen cca 40 procent. Ostatní tvoří kromě bezdrátových přípojek přípojky kabelové a také mobilní (CDMA).
Je ale možné hodnotit situaci na velkoobchodním trhu skrze situaci na trhu maloobchodním, právě a pouze přes procentuální zastoupení jednotlivých technologií broadbandových přípojek?
Pokud by regulátor skutečně prohlásil, že náš velkoobchodní trh s broadbandem je již plně konkurenční a nikdo zde nemá významnou tržní sílu, pak by tento trh už sám nijak neovlivňoval a operátoři a provideři by se již museli řídit jen pravidly hospodářské soutěže, pod dohledem ÚOHS. Nejspíše by to znamenalo konec velkoobchodní nabídky ADSL od Českého Telecomu, tím i přeprodeje ADSL, a celkově pak další zvýšení míry, v jaké Český Telecom ovládá tuzemský trh s broadbandem.
Nekonečná (digi)novela
V průběhu ledna se poslanci opakovaně snažili konečně přijmout novelu zákona č. 231/2001 Sb. (o rozhlasovém a televizním vysílání), a tím definovat tolik potřebný právní rámec pro digitální vysílání. Snažili se o to už více než rok, a nakonec se jim to podařilo až 10. února 2006. Ovšem teprve v tzv. třetím čtení, takže návrh ještě půjde do Senátu.
Samotné (řádné televizní) digitální vysílání naštěstí již začalo, konkrétně 21. 10. 2005 v Praze a okolí. Od 9. 2. 2006 pak i v okolí Brna a Ostravy. Takže třeba přenosy ze zimní olympiády již mohla řada diváků sledovat přes digitální vysílání. Poslanci ovšem v rámci novely řešili prozaičtější věci. Třeba to, zda stávající držitelé celoplošných licencí (Nova a Prima) mají mít automaticky nárok na digitální licenci (na "překlopení stávající analogové do digitální). Rozhodli, že ano. Dále řešili to, zda očistit licenci Primy od (povinnosti šířit vysílání) regionálních televizí. I zde poslanci rozhodli ve prospěch "očištění".
Pro uživatele internetu je podstatné i jedno další "očištění", a sice očištění počítačů s přístupem k internetu od koncesionářských poplatků. Novela konstatuje, že vysílání po internetu není rozhlasovým a televizním vysíláním ve smyslu daného zákona, a tudíž se na něj koncesionářské poplatky nevztahují.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU