Mělo by zároveň jít o první superpočítač, který překoná laťku jednoho exaFLOPSu – 1018 výpočtů za sekundu. Jak jinak, specializován má být především na umělou inteligenci, která obrovské rychlosti vyžaduje.
Postaví jej spojenectví dvou firem, které mají v oblasti dlouhou tradici – firma Cray dlouho držela nejrychlejší superpočítače vůbec, především na počátku jejich vzniku, a dosud má řadu zápisů i u těch v současnosti nejrychlejších počítačů.
Aurora má stát více než půl miliardy dolarů a podle Ministerstva energetiky bude už v roce 2021 hotová a umístěna v Chicagu.
„Aurora a příští generace Exascale superpočítačů bude aplikovat HPC a AI technologie do oblastí jako je výzkum rakoviny, modelování klimatu a zdravotní péče pro vojenské veterány,“ popsal Rick Perry, americký ministr energetiky. „Inovace, které Exascale představuje, budou mít značný dopad na naši společnost.“ Za Exascale ministr označuje nové superpočítače schopné dosahovat výpočtů v řádu exaFLOPSů.
Primárně se však Aurora bude věnovat umělé inteligenci, má řešit reálné problémy a zlepšovat především předpovědi extrémního počasí, zrychlovat zdravotnický výzkum, pomáhat v mapování lidského mozku, vývoji nových materiálu, ale i porozumění našemu vesmíru.
To ale není nic nového – role většiny superpočítačů je dost podobná a určená pro projekty výše vyjmenovaného typu.
Do Aurory bude umístěna mimo jiné příští generace škálovatelných procesů Intel Xeon, pamětí Optane DC, a pro výpočetní architekturu Intel využije svou Xe a Intel One API software; další součástí pak dodá firma Cray.
V současnosti nejrychlejší superpočítač prozatím drží rovněž Spojené státy, a to je Summit, který počítá přibližně v rychlosti 143,5 petaFLOPSů. I to je mimochodem počítač Ministerstva energetiky.
USA mají v současnosti nejrychlejší superpočítačů, ale nejvíce v top 500 jich má Čína.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU