USB trocha praxe k tomu

Huby
Jak je v principu činnosti rozhraní USB patrné, patří huby k jedněm ze
základních stavebních kamenů celého systému komunikace. I když je dnes drtivá
většina stolních počítačů již vybavena dvojicí USB portů, a v některých
případech rovněž tak i notebooky, přesto s ohledem na předpokládané rozšiřování
nabídky o další a další periferie, není tento počet zdaleka postačující.
Dvojici portů tedy lze brát skutečně jako holý základ řetězce. Větvení
komunikace v USB je řešeno obdobně jako u lokálních sítí, tzn. pomocí aktivních
prvků, kterými jsou v tomto případě USB huby.
U hubů jde zpravidla o produkty navenek velice jednoduchého konstrukčního
řešení, nabízející samozřejmě jeden vstupní a nejčastěji čtveřici výstupních
portů. Protože se jedná o aktivní komunikační zařízení, nevystačí s napájením
prostřednictvím samotného USB kabelu, ale bývá rovněž vybaveno i vlastním
napájecím zdrojem. Podle jednotlivých výrobců různé vnější tvarování doplňují i
rozmanité formy kontrolních prvků pro indikaci činnosti jednotlivých portů,
kterými jsou LED-diody. Příkladem takovéhoto klasického uspořádání USB hubu je
i model SVEC UH--204 (obr. 1), který na našem trhu za cenu 1 976 Kč vč. DPH
nabízí a zapůjčila nám společnost ELAP Praha. Kromě ceny je velice příznivou i
celoživotní záruční doba. Z hlediska možného použití lze UH-204 bez omezení
nasadit jak ve Windows 98, tak i ve starším operačním systému Windows 95 OSR2.
Ten samozřejmě musí mít doinstalovanou podporu pro USB. Po zprovoznění je hub
zcela automaticky detekován a ihned po sestavení databáze ovladačů je schopen
provozu bez dalšího podpůrného softwaru. Proto je také součástí dodávky kromě
napájecího adaptéru již jen USB kabel. Oba operační systémy si totiž bez
problémů vystačí se svými vlastními obecnými ovladači. V stromové struktuře
dostupných zařízení přibude v sekci zařízení USB pouze "Rozbočovač (Hub) USB
pro obecné použití". Podobně se v takovémto případě jednoduchých USB zařízení
chová i další systém, vybavený příslušnou podporou, kterým je počítač iMac.
Zcela bez jakýchkoli problémů zařízení ihned funguje a nevyžaduje stejně jako v
předchozích případech žádný software.
Samozřejmě, uvedené provedení není jediným možným řešením a v nabídce některých
firem lze nalézt i USB huby s větším počtem výstupních portů. Konstrukce
takovýchto zařízení je založena vždy na vnitřním větvení USB. Konstrukce tak
využívají jednoho výstupního portu z "prvního" hubu, na nějž je navázán "druhý"
USB hub. Výsledkem je tedy zařízení, disponující navenek jedinou vstupní a
sedmi výstupními zásuvkami.
Zcela odlišná varianta USB hubu (obr. 3), která je na našem trhu rovněž k
dispozici, rozšiřuje kromě možnosti komunikace přes USB i klasické porty.
Zařízení s názvem Entrega 2U1S1P Adapter patří do skupiny výrobků
multi-funkčních USB hubů, které na našem trhu nabízí královehradecká firma
Fincom. Složitější konstrukce je ovšem vykoupena i výrazně vyššími pořizovacími
náklady, které činí 8 162 Kč vč. DPH a jež doplňuje 3letá záruční doba. Tento
konkrétní model je schopen svému uživateli opět nabídnout 4 výstupní porty. Z
nich ovšem pouze 2 odpovídají tvarem i formou komunikace standardu USB. Na 2
další porty jsou uvnitř hubu "navěšeny" konvertory, zajišťující transformaci na
jeden klasický sériový a jeden paralelní port (obr. 4). Takovéto vybavení již
logicky vyžaduje jisté programové vybavení, které dokáže porty pro operační
systémy zpřístupnit. Proto je také součástí dodávky kromě napájecího adaptéru a
USB kabelu i dvojice disket, z nichž je jedna určena pro operační systém
Windows 98 a druhá pro starší verzi Windows 95 OSR2. Na domácí webové stránce
výrobce lze samozřejmě zdarma získat i aktualizované verze ovladačů. Po
zapojení dochází v obou uvedených systémech k dohledávání ovladačů, následkem
čehož se samozřejmě ve skupině USB zařízení opět objeví "Rozbočovač USB pro
obecné použití", ale je doplněn o další ovladač, kterým je "Entrega 1 Port USB
to Serial Converter Driver". Jeho zásluhou se pak ve skupině portů objeví další
sériový port, např. COM3. Kromě toho přímo v kořenu stromu zařízení vznikne
skupina "Entrega USB Parallel Converter", v jejímž rámci je zobrazen příslušný
ovladač, včetně specifikace nového paralelního portu. Ten v našem testu nesl
označení "LPT2USB1:". Samozřejmě lze s oběma takto vzniklými porty zacházet
zcela rovnocenně jako s klasickými rozhraními, tedy připojit k nim tiskárnu,
modem, tablet, propojit jejich prostřednictvím počítače atd. Poněkud hůře na
tom při použití tohoto modelu budou uživatelé iMaců. Hub sice lze použít, ale
krátce po připojení je uživatel varován o chybějící softwarové podpoře. Ta na
rozdíl od Windows není k dispozici ani na domovské webové stránce. Jinými
slovy, uživatelé iMaců budou opět "ušetřeni" možnosti využívat sériové a
paralelní rozhraní známé z PC. Zbývající 2 USB porty však zůstávají plně k
dispozici. Výrazným konstrukčním prvkem tohoto modelu USB hubu je design, který
je přísně funkční. Umožňuje totiž snadnou "stohovatelnost", a tedy další
rozšiřování počtu dostupných portů. Protože v nabídce firmy jsou i zcela běžné
USB huby, případně huby s větším počtem portů, lze nalézt vyhovující řešení
prakticky pro jakékoli požadavky. Samozřejmě v rámci povoleného počtu 127
připojených USB zařízení.
Klávesnice
Kromě dalších zařízení se s rozhraním USB začínají na trhu objevovat i
klávesnice, coby prozatím neodmyslitelné periferie osobních počítačů. Z
hlediska uživatelského je provedení samozřejmě naprosto totožné jako u
klávesnic typu DIN či PS/2. Objevují se tedy nejen různé tvary a barvy, ale i
uspořádání a je jen otázkou času, kdy budou k dispozici i různé kombinované
verze se zabudovanými TouchPady, jako je tomu u klasických verzí klávesnic.
Jako příklad pro náš test se podařilo získat klávesnici Microsoft od
stejnojmenné společnosti. Klávesnice je kromě svého ergonomického tvaru
zajímavá i řešením připojení (obr. 5). Na první pohled je jen těžko
rozeznatelná od běžné ergonomické klávesnice Microsoft, a to i proto, že je
vybavena běžným rozhraním PS/2. USB klávesnici z ní teprve dělá krátká kabelová
redukce z PS/2 na USB. Toto řešení se sice zdá zbytečně komplikované, ovšem za
jistých okolností může být velice užitečné. Po připojení k počítači s
instalovanými Windows 98 je klávesnice samozřejmě ihned detekována a následně
je vyžádáno doinstalování příslušné softwarové podpory, která je standardní
součástí systému. Pokud je však USB klávesnice zapojena jako jediná ještě před
zadáním hesla, např. u počítače v síti LAN, nelze ji prakticky použít.
Instalace ovladačů k novým zařízením se totiž vždy realizuje až po přihlášení
se, případně mapování disků, takže jde téměř o neřešitelnou situaci. Některé
BIOSy sice již dokáží běžně pracovat i s klávesnicemi USB na "nejnižší" úrovni,
takže např. v DOSu klávesnice funguje, ovšem operační systém Windows 98, pokud
ještě neví přesně o jaké zařízení jde, je jiného názoru a zakáže použití. Zde
se pak jeví jako výhodné řešení s redukcí "PS/2 to USB". Prakticky všechny
moderní počítače jsou vybaveny portem PS/2, který je vhodné využít právě při
startu počítače a k případnému přihlášení se. Následně již lze klávesnici
odpojit, doplnit o redukci a zasunout do volné USB zásuvky. Případné zadání
cílové cesty pro instalační soubory lze již zvládnout i pomocí myši. Po
doinstalování softwaru je klávesnice okamžitě schopna plného provozu. V
ovladačích se jako nová skupina objeví "Zařízení s uživatelským rozhraním HID
(Human Interface Device)" a ve skupině klávesnice pak zařízení s názvem
"Klávesnice s rozhraním HID". Poněkud hůře na tom mohou být uživatelé s
operačním systémem Windows 95 OSR2. Byť mají instalovanou podporu pro USB, její
součástí již není ovladač pro výše uvedený typ zařízení HID. Výsledkem tedy
může být vznik neznámého zařízení ve stromu ovladačů, samozřejmě za
předpokladu, že sám výrobce nedodává odpovídající ovladač na disketě. Jinak je
zajištění funkčnosti v rámci tohoto operačního systému možné na základě přímé
podpory BIOSu, neboť Windows 95 se nechovají k dosud nerozeznaným zařízením tak
odmítavě.
Myši
Podobně jako klávesnice, ani myši se nevyhnuly variantám s rozhraním USB. Kromě
nejčastějších verzí se sériovým a PS/2 konektorem je tedy k dispozici i myš s
USB konektorem. Jako příklad v tomto případě je použita myš Genius NetMouse Pro
od společnosti Konsigna Praha (obr. 6), která je nabízena za cenu 256 Kč vč.
DPH, což je srovnatelné s klasickými verzemi.
Samozřejmě, že i u takovéto podoby myši zůstávají zachovány veškeré základní
vlastnosti, jako je osvědčený optomechanický přenos pohybu, minimálně dvojice
tlačítek atd. Stejně jako v případě klávesnice, je myš s USB rozhraním
detekována ihned po zasunutí do portu coby zařízení typu HID. Shodně jako u
klávesnice se objeví nová skupina "Zařízení s uživatelským rozhraním HID",
ovšem nové zařízení HID se logicky objeví ve skupině "Myš". Z hlediska
instalace potřebného softwaru platí naprosto shodné poznatky jako u klávesnice,
to znamená, že v rámci Windows 98 již není nutný žádný zvláštní ovladač.
Výjimkou mohou být myši se speciálními tlačítky, případně funkcemi, i když na
varianty s kolečky či jinými urychlovači rolování obrazovky je myšleno již v
základním seznamu Windows 98. V případě snahy o použití ve Windows 95 OSR2 je
situace podobná jako v případě klávesnice. Znamená to tedy, že systém samotný
nedisponuje příslušným ovladačem a pokud takovouto myš není schopen zpřístupnit
sám BIOS počítače, lze bez speciálních ovladačů od výrobce jen stěží s úspěchem
počítat.
Jiným příkladem je myš Logitech WingMan Gaming Mouse (obr. 7), jejíž prodejní
cena se ovšem pohybuje okolo 1 000 Kč vč. DPH. Zajímavostí na této myši je
použití redukce, která v opačném smyslu, než u klávesnice Microsoft buď
ponechává myš jako variantu pro USB, nebo ji spolu s redukcí dovoluje zapojit
do rozhraní PS/2. Z provozního hlediska samozřejmě platí obdobné poznatky jako
u předchozího typu, jen je díky redukci vyřešen případný problém se staršími
verzemi Windows, které USB nepodporují ještě v takové šíři jako Windows 98.
Joysticky
Třetí skupinu zařízení, detekovaných rovněž jako HID, tvoří různé herní
doplňky. Příkladem pro takovéto zařízení může být joystick Genius Flight 2000
Digital F-23 (obr. 8), který opět poskytla společnost Konsigna Praha a nabízí
jej ve svém katalogu za cenu 698 Kč vč. DPH.
Z hlediska použití lze i u joysticků objevit podobné vlastnosti, jako tomu bylo
u USB klávesnic, respektive myší, včetně problematického chování pod Windows 95
OSR2, bez speciálních ovladačů. Naopak v prostředí Windows 98 není opět nutné
použít žádný speciální software a zařízení vystačí s obecným ovladačem HID. Ve
skupině "Ovladače zvuku, videa a her" se objeví ihned po zapojení, případně po
aktivaci ovladače "Herní zařízení standardu HID". Pohled do "Ovládacích panelů"
pak odhalí v rámci herních zařízení nainstalovaný joystick, který stačí již jen
zkalibrovat a ihned využívat. O tom, že ani náročnější hráči nemusí být nijak
ošizeni při použití zařízení s rozhraním USB, svědčí právě příklad uvedeného
ergonomického joysticku. Zařízení se nejen objeví automaticky mezi herními
ovladači, ale navíc naprosto přesně uvede všechny své možnosti. Lze tak kromě
základní páky nastavit až 8 tlačítek, tzv. poziční klobouček (View Finder),
měnit hodnoty akcelerace v obou hlavních osách pohybu a případně i hardwarově
dolaďovat kalibraci páky.
Druhým příkladem takovéhoto zařízení herního typu může být Microsoft SideWinder
GamePad Freestyle Pro (obr. 9). Toto herní zařízení, podobné bumerangu, drží
hráč zcela volně ve svých rukou, a k řízení a snímání základních pohybů je
využíváno principu gyroskopického efektu. To nabízí uživateli řadu dalších
zajímavých možností. Samozřejmě je GamePad opět vybaven mnoha tlačítky a
ovládacími prvky. Pro zájemce o základní informace lze uvést, že jeho
podrobnější recenze byla např. uveřejněna v CW 51-52/98. Z hlediska našeho
testu je zajímavé především doplnění výbavy o redukci, dovolující použití i
jako USB zařízení. Použitý princip je tedy zcela totožný jako v případě
klávesnice Microsoft. GamePad je sám o sobě zakončen klasickým joystickovým
konektorem a krátká kabelová redukce transformuje signály do rozhraní USB. Plné
využití vlastností pak zajistí aktuální verze programového vybavení, které je k
dispozici na webových stránkách Microsoftu. Tento typ zařízení lze na našem
trhu koupit za cenu kolem 2 500 Kč (vč. DPH).
Reproduktory
Ještě stále s herními zařízeními, ale nejen s nimi, souvisí i reproduktory.
Samozřejmě ani tento druh periferií nebyl ušetřen nástupu USB technologie a
navíc v rámci Windows 98 není nutné při použití USB reproduktorů mít k
dispozici zvukovou kartu.
USB reproduktory PHILIPS USB DSS 350 (obr. 10), s výkonem 2 x 15 W RMS (360 W
PMPO), které jsou zástupcem v našem testu, nabízí např. společnost Konsigna
Praha za cenu 5 943 Kč vč. DPH spolu s roční zárukou. Protože již nejde o tak
jednoduchá zařízení, jako jsou myši či klávesnice, obdrží v rámci dodávky
uživatel i CD-ROM disk se softwarem. Ten je určen jak pro Windows 95 OSR2, tak
i pro Windows 98. Během testu však bylo možné všech funkcí využít pouze v
prostředí Windows 98. Zde se kromě ovladače "Zařízení standardu HID" objevil i
ovladač "Audio Controls", dále mezi USB řadiči přibyl záznam o "Philips
Composite USB" a konečně mezi "Ovladači zvuku, videa a her" se zařadila i
"softwarová" zvuková karta "Philips USB". Tato kompletní konfigurace dovoluje
plné využití podpory zvuku, samozřejmě včetně říze-ní hlasitosti a v případě
povolení "Digitálního přehrávání CD-ROM" v ovládacích panelech, lze bez
problémů přehrávat i zvukové kompaktní disky. Předpokladem samozřejmě je, že
CD-ROM mechanika zvládá přenos audiodat i po sběrnici IDE. K převodu
digitálního signálu na analogový tak dochází až přímo v reproduktorech
samotných. V rámci vlastností softwarové zvukové karty je např. zajištěno
zpracování MIDI souborů, takže jde o skutečně běžně vybavenou "zvukovou kartu".
Uživatelé Windows 95 se budou muset naopak spokojit pouze s instalací základní
podpory v podobě Philips Speakeru a ovládání hlasitosti prostřednictvím USB.
Aby však ani oni, ani majitelé starších Windows 3.x nebyli příliš ochuzeni,
jsou reproduktory vybaveny i vstupem z klasické zvukové karty, které lze rovněž
využít. Jedinou společnou "vadou na kráse" však zůstává napájecí zdroj, který i
přes svůj relativně malý výkon nemá svými rozměry daleko ke svářecímu
transformátoru.
Monitory
Monitory s podporou USB lze prozatím rozčlenit do dvou kategorií. První z nich
zahrnuje modely, které sice obsahují podporu USB, nejčastěji ve formě hubu,
ovšem samy nejsou s tímto rozhraním nijak funkčně propojeny. Druhou skupinu
tvoří monitory, které nejen nabízí rozšíření počtu USB portů prostřednictvím
zabudovaného hubu, ale navíc jsou nějakou formou i prostřednictvím USB řízeny.
Je však třeba upozornit, že v žádném případě nejde o přenos videosignálu, pro
ten je vyhrazen klasické spojení kabelem VGA.
Jako zástupce první skupiny, tedy monitorů se zabudovaným USB hubem, uveďme
např. plochý LCD-monitor EIZO FlexScan L360 (obr. 11), který nabízí společnost
Hayward Praha nyní za 60 189 Kč vč. DPH, spolu se 3letou zárukou. Hodnocení
jeho technických parametrů jako takových bylo již dříve uveřejněno v časopisu
Computerworld, a proto se k nim již nebudeme nyní vracet. Pokud se tedy
zaměříme pouze na rozhraní USB, je jeho použití stejně jednoduché jako u
samostatných hubů. Ihned po připojení tedy lze plně využívat možností větvení
USB prostřednictvím zabudovaného 4portového hubu, a to bez instalace jakéhokoli
doplňkového softwarového vybavení. Příkladem klasického CRT monitoru rovněž se
zabudovaným hubem může být např. ADI MicroSan 6P, který k testu zapůjčila
společnost Konsigna Praha a ta jej nabízí za 26 000 Kč vč. DPH, samozřejmě opět
včetně tříleté záruky. I v tomto případě jde o "neřízený" monitor, jehož
recenze již byla uveřejněna, tentokrát na stránkách PC WORLDu.
Druhou skupinu monitorů tvoří tzv. "řízené" modely. Jako zástupce této
kategorie byl zvolen opět monitor EIZO, tentokráte však model F67 (obr. 12),
jehož test vyšel v CW 24/98. Jeho prodejní cena je 38 418 Kč vč. DPH. Odlišné
využití USB si samozřejmě vyžaduje i jiné programové vybavení. S monitory
tohoto typu bývá dodáván software, který má za úkol zpřístupnit přímo z
počítače podporované funkce prostřednictvím USB rozhraní. Stejně tomu
samozřejmě bylo i u tohoto modelu. Protože se však objevil v dobách, kdy
Windows 98 byly ještě téměř "v plenkách", je u něj zajištěna také plná
funkčnost programového vybavení i pod Windows 95 OSR2. Uživatel má v novém
přehledném dialogovém okně v rámci vlastností obrazovky úplnou kontrolu nad
všemi parametry obrazu, včetně některých speciálních vlastností a funkcí, jinak
dostupných u monitorů EIZO pouze v tzv. servisním modu. Zajímavé může být u
některých monitorů nejen využití USB, ale i umístění některých výstupních
portů, které se snaží usnadnit uživateli připojování mobilních zařízení, viz
obr. 12.
Tiskárny
Hlavní rozdíl ve způsobu komunikace mezi tiskárnami a monitory prostřednictvím
USB spočívá především v tom, že i když tiskárny vyžadují rovněž přenos
relativně velkého objemu dat, vystačí jako jediný ke komunikaci pouze USB
kabel. I přesto jsou však všechny modely tiskáren, které se dosud objevily na
našem trhu, vybaveny minimálně i klasickým paralelním rozhraním. To dává
možnost jejich širšího využití prakticky nezávisle na aktuálním vybavení
počítače operačním systémem.
Jako příklady takovýchto periferií mohou sloužit 2 tiskárny, které podobně jako
mnoho již uvedených zařízení byly testovány v minulosti nebo právě běžným
testem TestCentra IDG procházejí. První z nich je tiskárna HP DeskJet 880C
(obr. 13), kte-rá je v prodeji za cenu okolo 11 000 Kč vč. DPH spolu s roční
zárukou. Ani v tomto případě se navenek tiskárna nijak významně neliší od
ostatních modelů, vybavených pouze základním paralelním portem. Hlavním
rozdílem je tedy přítomnost rozhraní USB, viz detail na obrázku. Druhou
odlišností pak samozřejmě je programové vybavení. Dodávaný CD-ROM zahrnuje
ovladač, přizpůsobený podmínkám komunikace jak po paralelním portu, tak i po
USB. V rámci testů v prostředí Windows 95 OSR2 byla sice po připojení tiskárny
správně detekováno nové zařízení s rozhraním USB, avšak instalace USB ovladačů
již úspěšná nebyla. Řešením tedy je použití standardního ovladače, který však v
nabídce portů nabízí pouze paralelní rozhraní, případně některou ze síťových
front. V prostředí Windows 98 lze korektně instalovat USB verzi ovladače, ale v
případě potřeby navíc i přepnout na komunikaci pomocí paralelního rozhraní.
Pokud je tiskárna instalována jako USB, je samozřejmě USB port zvolen jako
implicitní komunikační rozhraní. Funkce softwaru zůstávají naprosto shodné jako
u klasického ovladače. Z hlediska výkonu během tisku se použití rozhraní USB
projevuje jen nepatrným zrychlením. Dle výsledků testů lze počítat s úsporou
času do 5 %, a to pouze v případě, že je zpracováváno více náročných
(grafických) úloh za sebou. Navíc limitující u tiskáren bývá spíše mechanická
konstrukce než přenos dat.
Druhým příkladem tiskárny, která ještě více rozšiřuje možnosti připojení, je
EPSON Stylus Color 900 (obr. 14). Pro připojení k počítači PC nebo Macintosh
jsou připravena celkem 3 rozhraní. Paralelní port Centronics IEEE 1284B je
doplněn sériovým RS-423, navíc je k dispozici také dnes sledovaný port USB.
Volitelně lze dále instalovat síťovou kartu 100Base-Tx Ethernet. Tento model je
v prodeji za 21 192 Kč vč. DPH a na zařízení je poskytována záruka 1 rok. Z
hlediska možností instalace a komunikace prostřednictvím USB se podobně jako u
tiskárny HP dá tato forma přenosu dat spolehlivě využívat pouze v prostředí
Windows 98, ačkoli jsou na CD-ROMu dostupné ovladače pro všechny verze Windows.
V zásadě jde tedy o stejné problémy se zprovozněním pod Windows 95 i o možnosti
ovladačů.
Skenery
Kdysi prakticky jediné rozhraní SCSI u těchto zařízení doplnily paralelní a
nyní i moderní USB porty. Stejně jako v případě tiskáren jde o zařízení, která
pro svou komunikaci využívají výhradně USB, a to jak pro řízení činnosti, tak i
pro datový tok.
Příkladem současného řešení může být např. skener Primax Colorado USB 19200
(obr. 16), od společnosti Conquest. Ta jej nabízí za cenu 4 990 Kč vč. DPH.
Bližší recenze, zabývající se technickými parametry, ale i podrobně dodaným
softwarem, bude připravena do některého z příštích čísel Computerworldu. Z
pohledu použití v prostředí operačních systémů Windows a instalace je nutné
postupovat standardním způsobem, tedy instalací dodaného programového vybavení.
Opět se v seznamu ovladačů objeví záznamy o novém zařízení, skeneru a od tohoto
okamžiku jej lze plně využívat. Skener korektně pracoval v systémech Windows 98
i Windows 95 OSR2.
Skenery USB se od paralelních modelů liší nejen způsobem připojení, ale také
rychlostí práce a pořizovací cenou. Při snímání předloh ve vyšším rozlišení
dokáží pracovat přibližně o 15-30% rychleji. Z hlediska pořizovacích nákladů
jsou USB modely zatím dražší o 25-50 %.
Modemy
Modem s rozhraním USB patří vůbec k největším a zároveň nejzajímavějším
novinkám tohoto testu. O tom, že jde o skutečně nejnovější produkt, svědčí i
fakt, že v době testování byly k dispozici pouze 2 prototypy modemů Microcom
USB 56K Travel (obr. 17) a že právě probíhalo homologační řízení.
Z hlediska technických parametrů se jedná o osvědčený model standardu V.90 s
možností komunikace rychlostí až 56 Kb/s. Zajímavou vlastností jsou u
takovéhoto provedení modemu především jeho konstrukční rozměry. Svým půdorysem
se rovná běžné kartě PCMCIA a je pouze vyšší, což je dáno zabudováním rozhraním
USB i zásuvky RJ-11 na jeho zadním čele. Jinak je modem zcela bez nároků na
vnější napájecí zdroj a vystačí si tedy s energií přiváděnou prostřednictvím
rozhraní USB. Provozuschopnost tohoto zařízení byla ověřeně zcela bez problémů
jak v prostředí Windows 98, tak i Windows 95 OSR2. V obou případech se po
instalaci dodávaného ovladače ve stromu zařízení objeví skupina
Auxiliary-Drivers s ovladačem pro Microcom USB 56K Travel (WDM), ve skupině
Port se objeví samozřejmě další sériová komunikační zásuvka a skupina Modem je
rozšířena o příslušný mo-del modemu. Pokusů se zprovozněním nebyl tentokrát
ušetřen ani počítač iMac, ačkoli jej již standardně vybaven integrovaným
modemem. Výsledek testu bylo s ohledem na absenci speciálních ovladačů možné
předpokládat a systém v tomto případě ohlásil chybějící programové vybavení pro
použité zařízení. Na našem trhu by tento typ zařízení měla nabízet společnost
Fincom Hradec Králové za koncovou cenu okolo 9 750 Kč vč. DPH se zárukou až 3
roky.
Diskové jednotky
Vlastnosti rozhraní USB vzhledem k možnostem okamžitého používání připojených
zařízení přímo vybízejí k využití pro přenosné diskové systémy, schopné uložit
rychle a více dat než běžné disketové mechaniky.
Prvním ze zařízení, které lze do této skupiny zařadit, je externí mechanika
Iomega ZIP (obr. 18), vybavená rozhraním USB. Na našem trhu je v nabídce
společnosti Mac Distribution z Brandýsa nad Labem a je nabízena za 6 250 Kč vč.
DPH. Konstrukčně sice navazuje na předchozí modely, ovšem je vybavena pouze
rozhraním USB. Majitelé starších počítačů tedy mají smůlu. Stejně tomu je i v
případě snahy o zprovoznění pod operačním systémem Windows 95 OSR2, neboť
ovladače dodávané na CD-ROMu jsou k dispozici výhradně pro Windows 98 neb iMac.
V obou těchto prostředích pracují naprosto spolehlivě nejen ovladače samotné,
ale i veškeré doprovodné nástroje. Po instalaci v prostředí Windows 98 je
samozřejmě do seznamu ovladačů přidán příslušný USB řadič a mezi "Disky"
přibude nová jednotka. Z hlediska rychlosti lze mechaniku srovnávat s interní
IDE verzí v případě čtení, během zápisu pak jen mírně zaostává. Stále je však
velkým přínosem v porovnání s paralelními technologiemi. Podrobný test byl
uveřejněn v CW 5/99.
Druhým příkladem datové jednotky, využívající USB rozhraní, je Imation
SuperDisk (obr. 20), zapůjčený společností CS21 Praha. V jejím katalogu lze
tento doplněk nalézt za 7 320 Kč vč. DPH i s jednoroční záruční dobou. Tato
mechanika rovněž navazuje na předchozí modely, které jsou vybaveny jinými typy
rozhraní. Mechanika je tedy schopna zpracovávat jak klasické 3,5" diskety o
kapacitě 1,44 MB, tak i SuperDisky s kapacitou 120 MB. Ačkoli by tato mechanika
byla bezesporu zajímavou alternativou i v oblasti PC, je bohužel softwarově
vybavena pouze pro práci s počítači typu iMac. Zde však pracuje zcela bez
sebemenších problémů a je tak v současnosti jedinou cestou, jak iMacy naučit
zpracovávat i klasické diskety. Na webových stránkách výrobce sice lze nalézt
některé aktualizace ovladačů, ovšem o podpoře pro PC zatím není slechu.
Zajímavě je řešeno komunikační rozhraní jednotky samotné, jež používá konektor
SCSI, běžný u klasických Maců. To samozřejmě dovoluje její použití i u dalších
modelů. Aby bylo možné jednotku připojit k počítači Macintosh, je součástí
dodávky i speciální kabel s konvertorem SCSI/USB (obr. 21).
Digitální fotoaparáty
Podobně jako mobilní diskové jednotky, jsou i digitální fotoaparáty ideálním
zařízením pro využívání USB rozhraní. Běžně totiž bývají vybaveny sériovou
komunikací, která zvláště s ohledem na rostoucí kvalitu snímků a tím jejich
velikost coby datových souborů, přestává být rychlostně postačující. Ani
využití paralelní komunikace není mnohdy tou postačující formou. Samozřejmě se
nabízí možnost používat některou speciální redukci pro používaný typ paměťových
médií, např. pro slot PCM-CIA. Tento je ale k dispozici převážně pouze na
noteboocích.
Rozhraní USB může přitom poskytovat dostatečný výkon a přitom komfortní možnost
připojení aparátu k počítači i bez restartu systému. Jako příklad takovéhoto
zařízení lze uvést digitální fotoaparát Kodak DC260 Zoom (obr. 22), který
nabízí např. společnost Foto-World Praha za cenu 48 788 Kč vč. DPH se zárukou 1
rok. Dodávaný software je podobně jako v některých předchozích případech
schopen zcela bezchybně pracovat v obou verzích Windows, podporujících rozhraní
USB. Důvodem je opět skutečnost, že fotoaparát se objevil na trhu v době, kdy
hlavní podíl měly Windows 95 OSR2. Mezi ovladači po instalaci softwaru
samozřejmě přibude nové zařízení typu USB a v rámci okna "Tento počítač" se
objeví ikonka fotoaparátu. Jeho aktivací dojde ke spojení s fyzickým
fotoaparátem a následně jsou zobrazeny jednotlivé snímky jako běžně uložené
soubory na disku. Uživatel tak má jednoduchou pozici při manipulaci se snímky a
jejich dalším zpracování. Z pohledu rychlosti je komunikace srovnatelná s
pomalejším pevným diskem, což je mnohem příjemnější něž pomalé přelévání
souborů po sériovém kabelu. Podrobnému testu byl fotoaparát podroben např. v
rámci Témata týdne v CW 44/98, které se věnovalo digitálním fotoaparátům.
Web kamery
Posledním typem dnes představovaného zařízení, využívajícího výhod komunikace
prostřednictvím USB, jsou různé kamery, sloužící k videokonferencím, komunikaci
po Webu, či pro záznam videa a obrazu v nižší kvalitě apod.
Příkladem, který lze uvést, je kamera Kodak DVC-323 (obr. 19), opět od
společnosti Foto-World Praha, která ji nabízí za cenu 10 520 Kč vč. DPH. Spolu
s kamerou je dodávána slušná paleta programů, které samozřejmě obsahují i
ovladače pro komunikaci po USB nebo např. podporu pro NetMeeting atd. Z
hlediska možného nasazení jsou podobně jako v případě předchozí kategorie
zařízení dodávány ovladače, které jsou plně funkční jak v prostředí Windows 98,
tak i pod Windows 95 OSR2. Podrobnější test s technickým popisem a hodnocením
parametrů byl již opět uveřejněn v časopise Computerworld.
Závěrem
Obecně lze k zařízením, vybaveným rozhraním USB poznamenat, že ačkoli je
základní podpora zajištěna již pro Windows 95 OSR2, všech vlastností lze
skutečně využít až při spolupráci s Windows 98. Bohužel však prozatím uživatelé
platformy Windows NT mají zcela smůlu, neboť tento operační systém s
přítomností nového rozhraní vůbec nepočítá. Nezbývá tedy než vyčkat ještě půl
roku a zaměnit systém za Windows 2000. Z hlediska jednoduchosti použití a
snadnosti instalace skutečně splňují USB zařízení základní požadavek na co
nejnižší pracnost. Přitom podávané výkony při přenosech dat jistě uspokojí i
náročnější uživatele. Neméně zajímavou vlastností je i možnost rozsáhlého
větvení,
které sice v praxi lze asi jen těž-ko ověřit i s ohledem na funkčnost, ovšem
možnost mít k počítači připojeno několik tiskáren či skenerů a používat dle
potřeby vyhovující variantu je jistě lákavá.
9 0942 / orn