Už brzy na vašich chytrých televizích: Nová vlna kyberzločinu

30. 12. 2015

Sdílet

 Autor: Fotolia
Prodeje chytrých televizorů rostou. Je tak jen otázkou času, kdy se stanou předmětem zájmu kyberzločinců.

Chytré televize představují novou živnou půdu pro kyberzločince. Zvlášť, když jejich ochrana dalece zaostává za počítači nebo chytrými telefony. Dopady pro uživatele přitom mohou být závažné. A ohroženi nejsou jen běžní uživatelé a domácnosti, ale například i společnosti, pro které chytré televize představují užitečný nástroj obchodních konferencí. A jelikož se očekává, že v následujících čtyřech letech prodeje chytrých televizí každoročně porostou o více než dvacet procent, je jejich zabezpečení tématem, kterým je třeba se zabývat.

„Spousta těchto systémů vůbec nevyužívá poznatky, se kterými se dnes ve světě informačních technologií běžně pracuje,“ podotýká Phil Marshall z Tolaga Research, společnosti zaměřené na internet věcí a jeho bezpečnost.

Chytré televize jsou v zásadě počítači s USB porty, operačními systémy a síťovým připojením, tedy zařízení ne až tak odlišná od chytrých telefonů. Na rozdíl od počítačů a mobilních zařízení však chytré televize často nepožadují jakékoliv autentizace. Což v praxi v podstatě znamená, že každý, kdo má k televizi přístup, ji může ovládat jako její majitel. Některé modely navíc neřeší ani to, zda člověk, který má k televizi přístup na dálku přes internet, k ní má přístup také fyzicky.

Podle Craiga Younga z bezpečností společnosti Tripwire tak může docházet i ke kuriózním, ovšem choulostivým situacím: „Představte si, že máte firemní prezentaci a někdo vám na televizi místo tabulek a grafů na dálku zobrazí něco, co by vaši kolegové rozhodně vidět neměli.“

Řada předních výrobců – Samsung, LG a Sony – mají pro chytré televize vlastní specializované obchody, uživatelé však i přesto mohou stáhnout škodlivý software prostřednictvím obchodů třetích stran, k čemuž dnes na úrovni chytrých telefonů dochází poměrně běžně. Při neodpovídajícím nastavení routeru jsou televize zranitelné například prostřednictvím man-in-the-middle útoků, ale třeba i skrze softwarové aktualizace. Některé modely totiž při jejich stahování nepracují s protokolem SSL/TLS, jiné zase nemají mechanismy k ověření důvěryhodnosti stahovaného firmwaru.

ICTS24

Dnes jsou útoky na chytré televize sice ojedinělé, s jejich rozšiřováním a větší využívaností však lze počítat s tím, že jich bude přibývat. Také úměrně tomu, jak do nich bude víc a víc uživatelů zadávat například platební údaje. A je otázkou, zda by byl řešením antivirový software. Jako ochrana by sice fungovat mohl, zároveň by ale mohl snižovat výkon televize, eventuálně omezit funkčnost některých služeb a aplikací.

„Lidé z branže mají nad čím přemýšlet,“ uzavírá Young.