V českém Nessu vzniká globální centrum pro datovou analytiku

Působíte na vrcholových pozicích v IT přes čtvrt století, jak se podle vás proměňuje sektor IT služeb?

Nacházíme se ve velmi odlišném světě IT služeb, než jsme byli před patnácti lety. To, co dříve dělal Ness, tedy produktové a digitální inženýrství, bylo unikátní. Avšak dnes všichni transformují své podnikání a software vytvářejí i jiné než primárně softwarové společnosti.

V období od roku 1990 do roku 2010 se uskutečnila v IT službách revoluce, z níž vzešly společnosti jako Accenture či TCS. Katalyzátorem byl ERP software pro automatizaci služeb v rámci back-office. V posledních deseti až patnácti letech však vidíme vzestup úplně jiného typu IT služeb, kde se prosadily firmy jako EPAM, Globant či ThoughtWorks. Ty se zaměřují na digitální transformaci a vývoj softwarových produktů.

Kam v tomto světě zapadá Ness Digital Engineering?

Naší vizí je být v první pětce těchto nových poskytovatelů IT služeb. V globálním měřítku existuje jen málo společností, které jsou tak dobře diverzifikované jako Ness. Působíme mimo jiné v oblasti finančních služeb, médií, vzdělávání, výroby či dopravy. Jsme přítomni na trzích v Severní Americe, Evropě i v Indii.

V mnoha ohledech máme unikátní nabídku, především v koordinaci digitální transformace. Vybudovali jsme digitální poradenské služby v cloudu, v oblasti dat i v digitálním designu. A také jsme se specializovali podle odvětví.

Jaká je vaše vize české pobočky jako poskytovatele IT služeb v kontextu rozvoje Ness Digital Engineering?

Ness Czech historicky rostl jinak, protože obsluhoval místní trh. Naše vize je taková, že by zdejší byznys měl být z 50 % mezinárodní a z 50 % lokální. Zatím je to méně než 5 % mezinárodního a 95 % lokálního. V českém Nessu pracujeme na vybudování expertizy, kterou poptává celý svět.

Díky akvizici společnosti Intricity jsme rozšířili naše kompetence v datové analytice a v Česku máme pro tyto oblasti silný tým. V rámci toho budujeme propojení s globálním kompetenčním centrem se zaměřením na business intelligence.

Očekáváte tedy větší zapojení do mezinárodních projektů?

V současné době obsluhuje Ness Czech hlavně lokální trh a mezinárodní trh s využitím především českých zdrojů. Země má však rozvinutý a vyspělý fond talentů a je velmi dobře propojena se světem. Český Ness by se proto neměl vnímat jen jako lokální firma, ale jako mezinárodní společnost. Ness Czech chceme navíc etablovat jako mezinárodní centrum pro data a analytiku a také mít z české pobočky důležitou součást naší globální dodavatelské sítě.

Po čem je v současné době na západních trzích největší poptávka?

Jednu z největších oblastí zájmu představují data. I když mají firmy omezený rozpočet, jsou stále ochotné investovat za datovou analytiku. Dále jsou tu IT služby a s tím související náklady. S růstem úrokových sazeb se snižuje investiční výnos, takže abyste dosáhli výnosů, musíte snížit investiční náklady. Což je důvod, proč roste zájem například o offshoring softwarového vývoje. Po pandemii máme k dispozici rozvinuté nástroje pro spolupráci, takže můžete být agilní, aniž musíte sedět vedle sebe. Přechod k budování globálních center je v Severní Americe zřetelným trendem.

Jaký je váš názor na generativní umělou inteligenci?

Kolem GenAI se toho děje hodně, ale ne všechno je důvěryhodné, takže je třeba najít správnou rovnováhu mezi humbukem a realitou. Nemyslím si, že by se v GenAI dnes vydělávaly velké peníze, ale v budoucnu budou.

Bude to jako s internetem. Postupně pronikl do našich životů natolik, že všechno je internetové, a už to ani tak neoznačujeme, bereme to jako samozřejmost. A to samé se stane s GenAI: postupně bude všude a budeme to považovat za samozřejmé.

Vidíte příležitosti pro využití AI v softwarovém inženýrství?

GenAI má značný potenciál, takže jsme se podívali na to, jak může změnit naše vlastní odvětví softwarového inženýrství a zda mohou stroje dělat to, co děláme my. Zjistili jsme, že některé práce mohou dělat, ale že nenahradí seniorní, efektivní a kreativní softwarové inženýry. Ulehčí jim práci. Tak, aby mohli ve svém čase zvládat věci kvalitněji a více se soustředit na strategii.

Já osobně v GenAI vidím pro Ness nové příležitosti. Se stejným počtem inženýrů můžete udělat více hodnoty za stejný čas. Poptávka se zvýší a my ji se současnou nabídkou budeme moct uspokojit efektivněji.

Myslíte si, že se v dohledné době firmy plně vrátí do kanceláří?

Záleží na zemi a odvětví. Například finanční služby jsou velmi konzervativní a dělají byznys na osobní bázi. Takže tam se musí chodit do kanceláří, což ovlivňuje i jejich technologické týmy. New York, který je centrem finančních služeb, je živé město. Když ale jedete do San Franciska, tak tam IT zaměstnavatelé říkají, že můžete pracovat odkudkoliv.

Když se podívám mimo Severní Ameriku, tak například v Košicích patříme mezi velké zaměstnavatele a všichni naši lidé bydlí v dojezdové vzdálenosti pět až deset minut na kole. Pro ně je dostat se do kanceláře velmi rychlé a pohodlné a využívají toho. Ale v Indii, v Bombaji nebo Hajdarábádu dojíždějí i několik hodin. Lidé vám tam řeknou: „Raději budu pracovat z domova, a když mě požádáte, abych přišel do práce, tak z ní odejdu.“ Takže ochota k návratu do kanceláře se liší podle odvětví a země a různé doby dojíždění. Pozorujeme větší tendenci pracovat z kanceláře, ale rozhodně si nemyslím, že to někdy bude jako dřív.

Jak chcete na rychle se měnícím IT trhu zůstat dlouhodobě úspěšní a relevantní?

Dokud se společnost přizpůsobuje potřebám zákazníků, pak bude existovat. Pokud se ale nevyvíjí nebo nerozumí tomu, co klienti skutečně chtějí, tak z trhu zmizí. Je to jednoduchá závislost: existujeme, protože dáváme zákazníkům, co chtějí. A úkolem vedení je zjistit, co zákazníci chtějí, a skutečně jim naslouchat.

Myslím, že v tom není žádná složitá věda. Abyste tu byli za deset let, musíte se neustále přizpůsobovat a diverzifikovat. Nemůžete se soustředit na neperspektivní trhy, jinak se pomalu uvaříte jako žáby v horké vodě, aniž si to uvědomíte. Přesně to se už stalo řadě společností nejen v IT.

Máte doktorát z marketingu a sociálních sítí. Co si myslíte o současném stavu sociálních médií?

Můj doktorát o sociálních sítích má méně společného se sociálními médii a více se sociologií lidí a jejich interakcemi. Sociální média stejně jako každá technologie mají své klady a zápory.

Svět nebyl na dopady sociálních médií připraven. Lidé si mysleli, že je to jen další skvělá aplikace. Ale jasně vidíme, že opravdu zásadním způsobem ovlivňuje naši společnost, každodenní život, politiku i podnikání.

Měla by se tedy sociální média nějak podstatněji regulovat?

Domnívám se, že ve věci regulace sociálních médií jsme teprve na počátku. A já, navzdory svému doktorátu, nemám žádnou představu o tom, jak to udělat. Jedna věc ohledně sociálních médií je však jasná. Člověk musí chápat, že je to stroj, který byl navržen, aby zjistil, co chcete sledovat a poslouchat, a dával vám to. Což nahrává základnímu psychologickému předsudku, který má každý člověk, a to, že nemáme rádi kognitivní disonanci.

Když narazíte na informace, které zpochybňují to, čemu věříte, máte tendenci je ignorovat. A tento stroj vlastně posiluje vaše předsudky a přesvědčení tím, že vám předkládá informace na základě vašich postojů a preferencí, protože právě takové informace budete ochotně konzumovat. Což kolem vás vytvoří bublinu a spoustu problémů, kterým čelíme. V závislosti na tom, kdo jste a jakou máte politiku, stroj určí, jaké informace získáte. A to zase samozřejmě ovlivní vaše myšlení. Naším úkolem je povznést se nad tento mechanismus.

Jaký je váš vztah k České republice?

Vyrostl jsem v Indii, kde jsme tehdejší Československo znali velmi dobře a byli jsme o zdejší zemi dobře informováni. Fascinuje mě, že na národ s mnohem méně obyvateli, než má Indie, z Česka vzešlo velké množství světově významných osobností. Můžeme začít u Kafky, Freuda a podobných géniů. Já jsem s velkým zaujetím sledoval tenisové hvězdy Ivana Lendla a Martinu Navrátilovou. A i když teď asi prozrazuji svůj pokročilejší věk, tohle byli mí hrdinové.

Co vás baví ve volném čase?

Víte, mou opravdovou vášní bylo vždy divadlo. A dokonce jsem jednou odešel ze školy, abych dělal divadlo. Můj skvělý táta mě přiměl se vrátit zpátky do školy a díky bohu za to. A teď alespoň vydělávám. Divadlo je moje vášeň a žiji v New Yorku, takže chodím na mnoho představení. Obecně se rád potkávám s lidmi. Jsem od přírody extrovert, takže ze setkání s lidmi čerpám energii.

Autor: Tomáš Jirásko