V hlavní roli klávesnice

Hardware je velice dynamickým odvětvím IT. Prakticky denně se
zvyšuje výkon počítačů, existují však součásti, se kterými se
setkáváme neustále, na jejichž podobu jsme si zvykli a vnímáme
je jako neměnné. Dosud si mnoho lidí představuje počítač jako
malou televizi s připojenou klávesnicí . A právě o klávesnicích
- o onom konzervativním prvku, který dělá pro velké množství
uživatelů počítač počítačem -- pro čtenáře PC WORLDu exkluzívně
napsala a několik rad plynoucích z praxe přenechala mistryně
světa v psaní na klávesnici .

"Klávesnice je nedílnou součástí mého života už čtrnáctým rokem.
Jako první to byla klávesnice mechanického Consulu (rok výroby
1961), chvíli mě provázel ruský Jatraň, následoval
východoněmecký elektrický Robotron, potom IBM s kulovou hlavicí,
elektronická klávesnice IBM (s typovým kotoučem, tzv.
kopretinou) a nyní je to klávesnice počítače.", začíná Helena
Matoušková.
Objektivním kritériem kvality klávesnice je přesně změřený výkon
(to znamená například počet správně napsaných úhozů souvislého
textu za jednu minutu). Velmi důležitý je ovšem subjektivní
pocit z klávesnice, tedy jakási jistota úhozu a kvalita zpětné
vazby po napsání znaku. Těmto uvedeným kritériím odpovídá podle
mého názoru nejvíce klávesnice spínačová. To je ta, která
(laicky řečeno) dělá aspoň trochu "rámus". Tím je dosaženo
správné zpětné vazby - píšící přesně ví (slyší), kdy byl který
znak skutečně napsán. Tato odezva je velmi potřebná zejména při
používání řetězcového těsnopisu. Přibližně v deseti posledních
letech je bohužel technický vývoj klávesnic zřetelně v rukou
dobrých marketingových odborníků, kteří však mají velmi daleko
do státnice z kancelářského psaní. S prvním nešťastným krokem
přišla IBM, když do své vynikající klávesnice zakomponovala
vlevo od Y další klávesu a tím vzdálila levý Shift.
V současné době nejprodávanější klávesnice, tiché s "gumovým"
stiskem, jsou (podle mého názoru) vhodné jedině pro klávesnicové
negramoty.
Pouze jedinkrát jsem se setkala s klávesnicí "pákovou", která
dokonale plnila kritérium zpětné vazby, byť zvukově byla poměrně
tichá. Její nevýhodou byl však obrácený (vypouklý) oblouk, čímž
se prodloužila dráha prstů k číselné řadě.
Dožaduji-li se v prodejně "rámusící" klávesnice, prodavač mi
ochotně vysvětlí, že přece není v módě, protože ruší písařovo
okolí svým hlukem. Naopak mi nabízí to "nejlepší" ze svého
skladu - klávesnici ergonomicky tvarovanou. Poté, co jsem tuto
klávesnici několik hodin testovala, považuji ji za pouhý
obchodnický trik na zákazníka. Jen si představte tu bolest loktů
po jejich celodenním držení až několik desítek centimetrů od
těla (podle nastaveného úhlu zlomu)! Na druhé straně ovšem
nechci ergonomicky tvarovanou klávesnici úplně zamítnout.
Nevylučuji, že lidé, kteří by se na této klávesnici učili psát
od začátku, by si na ni mohli zvyknout a podávat na ní dobré
výkony.
Za velmi nešťastné pro kvalifikovaného písaře považuji umístění
kláves Ctrl, Alt a "pětadevadesátkové" klávesy (té zejména) do
prostoru pod spodní písmennou řadu klávesnice. Při správném
psaní naslepo totiž malíčky v této oblasti obsluhují Shifty
(přeřaďovače) a často se stane, že právě o některou z těchto
kláves zavadí, čímž obvykle spustí nějakou funkci (podle
kombinace, kterou se mu podaří omylem stisknout) nebo rozbalí
nabídku Start.

Jak se soutěží

Soutěže světového šampionátu opustily psací stroje mechanické,
opouštějí psací stroje elektrické, zato se rodí nové disciplíny.
Při soutěži ve zpracování textu (autorská korektura) mají
soutěžící deset minut na provádění naznačených změn: jiné
koncovky či slova; vymazání, přidání slova; změna pořadí slov;
ztučnění, podtržení apod. Při obsluze editoru pomocí myši jsme
takových korektur zvládli 27, předepsané minimum je 60, němečtí
soutěžící dosahují až 200. Myš jsme proto zavrhli a pomocí
klávesových zkratek překročili výkon 100 korektur. Abychom se
ale přiblížili světové špičce, museli jsme s trenérem Jaroslavem
Zaviačičem zakoupit v SRN (v ČR ani v Rakousku jsme výrobce
podobného produktu nenašli) klávesnici, která má možnost
ovládání vybraných kláves nohama - zvolili jsme Ctrl a Alt.
Uvedená klávesnice bohužel nesplňuje jiná kritéria pro psaní,
takže jsme ji použili toliko v jedné soutěži. Výkon stoupl na
155 korektur.
Je mi líto, že pouze z vyprávění znám akce, při nichž výrobci --
tehdy psacích strojů -- sami iniciovali testy, jejichž cílem
byla optimalizace klávesnic z nejrůznějších hledisek. Dnes by
měla tuto aktivitu podporovat nově založená společnost Interinfo
ČR. Klávesnice na začátku zmiňovaného Consulu ze šedesátých let
(z brněnské Zbrojovky) byla díky tomu ve své době opravdu
špičková...

Ing. Helena Matoušková je úřadující mistryní světa v psaní na
klávesnici.