V jaké zemi je bezpečnější krást osobní data?

Organizaci Prolifics Testing se z dat Evropské komise zahrnující 27 607 respondentů ohledně krádeží osobních dat podařilo vyčíst zajímavá data.

Občané kterých států mají nejvyšší pravděpodobnost kontaktovat policii v případě, že je ukradena jejich digitální identita, nebo že dojde k podvodu v rámci online bankovnictví?

Data jsou veskrze zajímavá, byť jen vzácně překvapivá. Nejvyšší pravděpodobnost nahlásit policii kybernetický zločin mají v obou případech Švédi, vysoko se umístili též Finové. Data jsem porovnal s informacemi o důvěře v policii v rámci Evropy a korelace je menší, než by šlo očekávat.

Očekáváním dostojí zmíněné severské země, ale nikoli bez výjimky. Dánové nahlásí krádež digitální identity s pravděpodobností 81 %, což je umisťuje na 4. místo žebříčku, ale trestný čin v rámci online bankovnictví by policii zavolalo „jen“ 61 % občanů, což je ve spodní polovině žebříčku; důvěra v polici je v Dánsku přitom velmi vysoká.

Souhlasí také data Slovenska. Tam je důvěra v policejní síly jedna z nejnižších v celé Evropě, což souhlasí – Slováci mají nejnižší pravděpodobnost nahlásit jak krádež digitální identity (54 %), tak podvody v rámci online bankovnictví (48 %, jediná země, která nedosáhla alespoň 50 %).

Češi se v obou případech umisťují v dolní polovině žebříčku, mírně pod průměrem EU. Důvěra v polici je v Česku také spíše na nižší hranici, takže ani to se příliš nevymyká standardu.

Naopak Řecko je překvapením. Policie v zemi není extrémně populární instituce, ovšem pravděpodobnost, že by zde někdo nahlásil krádež digitální identity, je celých 77 % (horní část žebříčku) a v případě zločinu v rámci online bankovnictví jde dokonce o 79% pravděpodobnost – 2. místo celkově, hned za Švédskem.

To napovídá souhře sociopolitických souvislostí, které nelze shrnout pouze důvěrou v bezpečnostní složky země – byť ty hrají nezanedbatelnou roli.

Na vrcholku obou žebříčků se dála umístily Španělsko, Kypr, Litva, Finsko a Německo, na jeho spodku naopak Malta, Rumunsko, Slovinsko, Chorvatsko, Irsko a, překvapivě, Lotyšsko. Lotyšsko patří mezi digitálně nepokročilejší země v EU a důvěra v policii v zemi není nikterak extrémně nízká, ovšem ochota nahlásit digitální zločiny zde nedosahuje vysokých hodnot.

V celkovém kontextu je ale důležité přiznat, že procentuální rozpětí obou statistik není až natolik velké a s výjimkou Slovenska je v obou tabulkách a ve všech zahrnutých zemích ochota kontaktovat policii u alespoň 50 % populace; polovina žebříčku je přitom na nějakých 70 % u krádeže digitální identity a 65 % u online bankovnictví.

Co z toho přesně vyplývá? To není tak jednoduché říct na první dobrou. Může to znamenat, že lidé neberou digitální zločiny dostatečně vážně; nebo také, že se policie neumí s kybernetickými zločiny poprat. Zkušenosti budou rozdílné pro jednotlivce ve všech členských zemích EU.