V anglickém Bristolu sídlí jedna ze sedmi globálních laboratoří technologické firmy HP. Nečekejte tady však žádné hardcore sci-fi, ale jemnou vědeckou práci v oblasti cloudových technologií. Hlavní zaměření je zejména na jejich bezpečnost.
„Na celém světě není dostatek lidských zdrojů k zajištění bezpečnosti IT. Navíc zlí hoši mezi sebou sdílejí informace a jsou rychlejší než dobří hoši, kteří mezi sebou znalosti nesdílejí. Bezpečnost je v dnešním IT světě kritická,“ vysvětluje ředitel Cloud & Security Lab HP Martin Sadler, proč se HP soustředí zejména na bezpečnost.
Při vývoji bezpečnostních opatření, se v bristolské laboratoři inspirovali u přírody a jejích bílých krvinek. Na základě pozorovaní postavili Self Tuning Dynamic Defense System, což má být nová metoda bezpečnosti v cloudových instalacích.
Zjednodušeně řečeno, jde o malé jednoúčelové virtuální stroje (micro virtual machines), které jako bílé krvinky nezávisle na okolí vyhledávají potenciální nákazu uvnitř systémů. Když ji najdou, vyvolají poplach a přivolají další virtuální stroje, které se pokusí nákazu zneškodnit.
Kromě technologických řešení bezpečnosti cloudu se tu zabývají také nejrůznějšími legislativními problémy. Daniel Pradelles, EMEA privacy officer z HP, upozorňuje zejména na přílišném lpění na dodržování geografických hranicích při umísťování dat do cloudu a také na rozdílné názory na ochranu soukromí v Evropské unii, USA a v Asii.
„Problém zejména je fakt, že vývoj technologií je značně rychlejší než legislativa, která nestačí na situaci adekvátně reagovat,“ upozornil v laboratořích HP Daniel Pradelles.
A jako zajímavost z kuchyně Daniel Pradelles představil vizi HP o budoucnosti internetu. Po síti, webu a cloudu prý přijde čtvrtý stupeň, a to bude smysl (v originále The CeNSE: Sensor Networks and the Pulse of the Planet). Cílem bude dodat počítačovým sítím podobné smysly jako mají biologické organismy. Počítače by podle vizi HP měly umět zpracovávat chuť, vůně, doteky, zvuky a světlo, výhledově by měl být na planetě bilion takových smyslových senzorů.
„Senzorů jsou zatím instalované desítky a přibývají další. Teď pro ně hledáme nějaký způsob využití, který by dal celé senzorové síti ekonomický smysl,“ vysvětlil Pradelles v anglickém Bristolu. V úvahu připadá například monitorování divoké zvěře, bezpečnostní instalace, řízení dopravního provozu, monitorování počasí nebo sledování stavu inženýrských staveb.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU