V laboratořích IBM běží počítačový model mozku kočky

Simulace zatím údajně dosahuje velikosti a složitosti této části mozku u kočky. Výzkumníkům z Lawrence Livermore National Laboratory se podařilo simulovat činnost systému, který odpovídá 1 miliardě neuronů a 10 bilionům jejich jednotlivých propojení (synapsí). Propojení nejsou zadrátována napevno, ale vytvářejí se a mění své vlastnosti procesem učení. Problémem systému je podle vědců prozatím rychlost – procesy probíhají 100 až 1000krát pomaleji než v biologické tkáni.

Informace o aktuálním stavu výzkumu zveřejnil na svém blogu Dharmendra Modha, ředitel divize Cognitive Computing v IBM (Almaden Research Center). Přesněji tvrdil, že simulace odpovídá asi 4 % objevu velkého lidského mozku a rychlost pak 1/83 provozu „předlohy". K tomu byl potřeba stroj se 144 TB (144 * 10¹² B) paměti a rychlosti 0,5 petaflops za sekundu. Dharmendra odhaduje, že pro obdobu lidského mozku pracujícího v reálném čase by bylo potřeba 4 petabajty (4 * 10¹⁵ B) paměti a strojový výkon 1 exaflop/s (10¹⁸). Kdyby současné trendy ve vývoji superpočítačů pokračovaly stejným tempem, pak by taková možnost nemusela být vlastně nijak vzdálená.

Hlavním cílem projektu v tuto chvíli není vyvinout systém, který by alespoň softwarově simuloval třeba právě kočku (a pak ho např. zkusit propojit s robotickým tělem). Nelze čekat žádnou dokonalou verzi dávného psíka Aibo. Spíše jde o to získat model, na němž by se mohla zkoumat dynamika mozku, jeho změny a „přeuspořádání" související s přijímáním nových informací a to, jak tyto procesy vlastně odpovídají reprezentaci znalostí. Se Stanfordovou univerzitou IBM spolupracuje na vývoji algoritmu, který by dokázal do architektury superpočítače BlueGene zahrnout data získaná reálným zobrazování fungování lidského mozku pomocí nukleární magnetické rezonance.

Vědci z IBM mají jako dlouhodobější cíl vyvinout systémy, které podobně jako lidé dokáží pracovat s nejednoznačnými informacemi z reálného světa a pružně přizpůsobovat své postupy konkrétnímu kontextu. Teprve budoucnost pochopitelně ukáže, co z této vize se podaří přetavit do reality a pro řešení jakých úloh se tyto expertní systémy uplatní. Budou třeba jednou řídit jaderné arzenály a rozhodovat o použití vojenské síly?

Faktem ale je, že IBM dosáhla v simulaci lidských dovedností pomocí počítačů již několika nesporných úspěchů. Porážka nejlepšího lidského šachisty superpočítačem Deep Blue je již dávnou historií a tehdy ani nešlo o nic na způsob umělé inteligence. Například počítač Watson, který poráží nejlepší lidské hráče v americké obdobě hry Riskuj, už ovšem dokáže rozpoznávat i takové nuance typické právě pro člověka, jako je ironie...

Zdroj: The Register